Rybám kontaminované splašky svědčí, co teď s tím?  
Že těžké kovy a dioxiny do životního prostředí nepatří, je jasné. Stejně tak látky z antikoncepčních pilulek, které z žabáků a rybích samců dělají hermafrodity. Před rokem se z kalů čistíren odpadních vod proflákly nekalosti i na nejběžnější lék, který bereme na spaní. Z němých tváří měl dělat riskující asociály. Nyní se ukazuje, že rezidua Oxazepamu dávají rybám větší šanci přežít. Jak nyní budeme soudit znečištění, které organismům zajišťuje nižší úmrtnost a větší úspěch v reprodukci?


 

Zvětšit obrázek
Jonatana Klaminder, první autor publikace prokazující prospěšnost Oxazepamu pro ryby. (Kredit: Umeå University)

Začalo to někdy okolo roku 1978. Tehdy si angličtí rybáři začali všímat „zparchantělých“ ryb a obrátili se na biologa ze společnosti Thames Water. Ani jemu se u pěti z 26 dospělých plotic, ulovených v řece Lea z povodí Temže, nepodařilo určit pohlaví. Podezření padlo na tamní čističku odpadních vod. A co čert nechtěl, řeka sloužila také jako zdroj pitné vody pro severní Londýn. Díky tomu nebyla nouze o prostředky a pátrání se rozběhlo ve velkém stylu. Brzo se potvrdilo, že syntetické hormonální látky procházejí čističkami, aniž by přicházely o své mocné účinky. Rezidua z těch sto milionů pilulek, které ženy na celém světě každý den spolknou, se s močí dostávají až do vodních toků, kde se pak vyřádí především na samcích vodních obratlovců.
Zatímco se ČOV s fekáliemi vypořádávají poměrně slušně, se syntetickými látkami z léků, které prochází našimi tělesnými schránkami, už to tak slavné není. Dobře zmapováno máme co dělají v nás, ale o jejich mocném estrogenním řádění v dalších tvorech toho víme žalostně málo.
Nejde ale jen o estrogeny a látky s hormonálními účinky produkujícími obojpohlavní mrzáky neschopné se rozmnožit. V loňském roce Švédové signalizovali možný průšvih i u  přípravků, které my lidé bereme proti bolesti a „na hlavu“. Pokus na okounech, kterým naordinovali jeden z nejběžnějších „oblbováků“ – Oxazepam, dopadl pro ryby neslavně.

 

 

Zvětšit obrázek
Umeå University je na východní straně středního Švédska. Při pobřeží Botnického zálivu je rybího pokusného materiálu dostatek. (Kredit: David Whittley)

Oxazepam
Patří do rodiny benzodiazepinů a léčíme s ním kde co. Především psychické napětí a úzkostné stavy. Předepíší nám ho ale i při odvykacích kůrách a dostaneme ho i když si postěžujeme, že jsme nějak nervózní a nemůžeme spát, nebo když nás sužují před-menstruační problémy. V arzenálu ranhojičů ducha jsou benzodiazepiny už déle než půl století. K jejich oblibě přispěly slabé nežádoucí účinky. Můžeme se setkat s únavou, ospalostí, závratěmi, bolestmi hlavy, nejasným viděním, případně kožní vyrážkou, ale nebývá to často a ani zvlášť silné.

 

 

Zvětšit obrázek
V laboratoři plné akvárií Tomas Brodin zkoumá rozdíly v chování okounů, kteří se přirozeně vytřeli a jediný rozdíl mezi a kontrolou je, že se „potkali“ s Oxazepamem. (Foto: Johan Gunséus)

Po průchodu našimi střevy játry a ledvinami si funkční stav uchová celá řada léků. Týká se to i našeho Oxazepamu, který prochází čističkami odpadních vod do řek. Ryby po něm ztrácejí zábrany a jako mávnutím kouzelného proutku se z nich stávají hrdinové. Ve vodě, která je kontaminovaná benzodiazepiny v množství typickém pro řeky protékajícími velkoměsty, opouštějí okouni své úkryty, nedrží se formace hejna a vydávají se shánět něco na zub, na vlastní pěst. Vědci varovali, že takový individualismus by pro ryby mohl být riskantní. Semknutá formace hejna je účelný prvek. S úspěchem se k němu uchylují i pěvci. Konec konců, úspěchy s tím slavili i ti, jimž se z hrdla dralo - kdož sú boží bojovníci. 

Zvětšit obrázek
Oxazepam v kolektivu svých blízkých. Benzodiazepiny se lidi zbavují úzkosti, depresí a nespavosti. V různých zemích se s ním setkáváme pod označením: Alepam, Ox-Pam, Medopam, Serax, Serepax, Murelax, Noripam, Purata,...

Zatímco nás Oxazepam zbavuje nočních chmur, z němých tváří dělá neohrožené individualisty pohrdající nebezpečím a postrádající základní pud sebezáchovného jednání. Nejspíš prý proto, že droga působí v rybím mozku na stejné receptory, jako v tom našem a kvůli čemu je na příbalovém letáčku červená poznámka: Nepříznivě ovlivňuje činnost vyžadující zvýšenou pozornost, motorickou koordinaci a rychlé rozhodování, např. řízení motorových vozidel.
Kromě zmíněného efektu na limbický systém projevujícím asociálním chováním se ukázalo, že po Oxazepamu jsou ryby hltavější a zvyšuje se jim apetit.

 

 

Zvětšit obrázek
Okoun říční (Perca fluviatilis) je sladkovodní říční dravec. Rozšířil se v celém mírném pásu Evropy i Asie, aklimatizoval a zabydlel se v Austrálii, Jižní Africe. Obtížně publikovatelné přezdívky si vydobil už i na Novém Zélandu. Vlastníkům chovných hospodářství z nových poznatků další starosti. A jako na potvoru si na uklidnění nebudou moci vzít levný a účinný oxazepam. (Kredit: Bent Christensen)

Ještě loni šlo závěry z výsledků pokusů výzkumníků shrnout do věty: „I množstvím drogy menší než pro osobní potřebu dokáže mnoha jiným tvorům změnit jejich životní prostor takřka k nepotřebě“. Proto ekologové apelovali na hledání cest, které by  těmto hormonálním buldozerům, ubrali na síle. V "čovkách", kde jsou tyto látky již hodně naředěné, to je technologicky obtížné. Jednoduše by to šlo někde na začátku, nejlépe v nočníku. Špatnou zprávou je, že noční vázy už vyšly z módy a že čím dál od nich, tím to je dražší. A ta dobrá zpráva? Že pití vody se stopami Oxazepamu po těch co nemohou v noci spát a v dávkách, o nichž tu byla řeč, se na rozdíl od ryb bát nemusíme. Stejně tak klidní můžeme být i v případě konzumace rybího masa. Při necelých dvou mikrogramech Oxazepamu na litr vody se v rybím mase kumuluje tolik účinné látky, že abychom do sebe dostali množství odpovídající jedné tabletě, museli bychom sobeckých městských okounů spořádat čtyři tuny.

 

 

Mysleli jsme si, že své psychické trable chemií přesouváme na ryby. Jim to ale v některých případech evidentně svědčí.

Uplynul rok a naše představy musíme zase měnit 
Zatím platilo, že kontaminace odpadních vod, zvláště u těžko rozložitelných zbytků léků, je jen škodlivá. Vědci ale s Oxazepamem dál experimentovali. Obšťastňovali jím okouní jikry. Tři dny jim podstrojovali uklidňující substanci a po vykulení sledovali, jak to s rybkami zamává. Čekali, že chemií přiotrávený plůdek bude více mřít. Krmili je měsíc jako v přírodě a pečlivě sledovali úhyny v pokusu a v kontrole. Nejen, že nezjistili, že by rybkám lék narušil jejich embryonální vývoj, ale museli konstatovat, že úmrtnost plůdku se snížila. Okounci z ošetřených jiker byli celý měsíc mnohem aktivnější a žravější a pochopitelně se to projevilo i jejich zvýšenými vyhlídkami na přežití. Suma sumárum, nedobrovolná léčba lidským uspávadlem šance na přežití rybám výrazně zlepšila!


 

Zvětšit obrázek
Farmaceutický průmysl chrlí celou řadu polutantů a takových, na něž náš tradiční pohled na kontaminanty nebude pasovat.

Korunu tomu dal další pokus. Ten potvrdil, že prospěšnost léku se netýká jen rybí drobotiny. Když v jezeře odchytili dvouletky a dali je do 600 litrové nádrže s přirozenou stravou (dafnie) a krmením dvakrát denně,... I na velké šupináče, chované prakticky v přirozených podmínkách, měl oxazepamový lektvar pozitivní efekt. Na kontaminaci reagovaly dospělé ryby stejně, jako mrňousi. Prokazatelně menšími úhyny a lepším přežíváním populace. Pozitiva se projevila již u koncentrací, které se dají naměřit i v řekách protékajících městy vybavenými těmi nejmodernějšími čistícími technologiemi, jako je tomu například v Uppsale. Ta je typickým universitním městečkem, bez průmyslu a chemických továren. Veškeré navýšení této látky v řece lze připsat na vrub jen tomu, co pozřou tamní studenti, něco málo starousedlíků a návštěvníci a následně pak vyčůrají.

 

Zvětšit obrázek
Okoun říční (Perca fluviatilis) je sladkovodní říční dravec. Napadá rybí potěr. Chytnete ho ale i na žížalu. Poptávka po něm rychle roste, zatím je ale stále brán jako ryba plevelná a tak u něj není zákonem stanovena nejmenší lovná míra.


Od reziduí látek, jako jsou antibiotika, by se případný pozitivní efekt na zvířecí organismy dal očekávat.  U zklidňujících léků to je poněkud překvapivý poznatek. S naší loňskou představou, že léky na zklidnění svým tlumivým efektem rybám škodí a jejich šance na přežití zhoršují, to je nejspíš přesně opačně. Jsme tím stejně zaskočeni, jako před časem snahou vyšlechtit ryby na co největší přírůstky. Tehdy šlo zase o výběr těch největších kaprů do reprodukce. Potomstvo kapitálních úlovků ale zdědilo po svých  rodičích agresivitu. Ta ale se ale ve společnosti stejně agresivních ryb ukázala být kontraproduktivní. Místo očekávaných přírůstků a baculatých těl, velkou část energie z přijaté potravy ryby promrhaly na vzájemné šarvátky a výsledkem byli samí hubeňouři.

 

Až zase budete sahat do kabelky pro lepší náladu, netřeba si to ospravedlňovat snahou o blaho ryb. Je dobré mít na paměti, že zpočátku stačí jedna, ale snadno se dopracujeme k náklonnosti i desítek tablet. Závislost vzniká plíživě a s odvykáním se vrací všechny potíže, kvůli nimž jsme lék původně začali brát. A i když jsou léky na bázi benzodiazepinu považovány za poměrně bezpečné, spolu s jinou tlumivou látkou, zrádný je zvláště alkohol, jsou jeho kombinace smrtelné.

Podobně to může fungovat v případě účinků farmak dostávajících se do řek s odpadními vodami. A i když se nám to nemusí líbit, všechna rezidua nemusí organismům škodit. Jak se ukázalo, po některých mohou být ryby zdravější s většími šancemi na přežití. Pesimisté jistě namítnou, že to nemusí být výhrou. Například proto, že dobro a přemnožení ryb, by se mohlo vymstít kořisti a velký pokles jiného druhu v řece by zase mohl narušit...
Naštěstí nic není jen černobílé. Okouni, dříve ryba plevelná, stále patří k těm nejchutnějším a gurmáni to začínají oceňovat. A nejen oni, stále oblíbenějším objektem jsou pro sportovní rybáře a pro ty jich není nikde dost.

 

Zdroj:  J. Klaminder, M. Jonsson, J. Fick, A. Sundelin a T. Brodin., The conceptual imperfection of aquatic risk assessment tests: highlighting the need for tests designed to detect therapeutic effects of pharmaceutical contaminants, Environ. Res. Lett. 9, 2014

Datum: 12.08.2014 13:07
Tisk článku

Etnické komunity. Kontinuita kulturní reprodukce - Bittnerová Dana, Moravcová Mirjam
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 230 Kč
cena: 204 Kč
Etnické komunity. Kontinuita kulturní reprodukce
Bittnerová Dana, Moravcová Mirjam

Diskuze:

čistička

Jana Packova,2014-08-14 06:57:45

Čistička je slovenský výraz :) Slováci zase s obľubou (a neustále) používajú české skloňovanie "napadlo ma, že by som išiel tam a tam" (správne má byť napadlo mi, lebo v slovenčine vás môže napadnúť akurát tak medveď alebo dobrý človek s palicou, v češtine "napadlo mě"). Tých čechizmov je samozrejme viac, ale tento je tak rozšírený, že sa bežne vyskytuje v televízii a v tlači bez akejkoľvek korektúry.

Koniec gramatického okienka :) čo sa týka čistenia, nikto nespomenul grafen, o ktorom tu bolo v poslednom čase toľko pochvalných článkov. Je táto technológia v nedohľadne alebo na čistenie vôd od ATB a ATK nepoužiteľná?

Odpovědět

ČOV a nanočástice

Stanislav Kaštánek,2014-08-13 19:50:40

http://cs.wikipedia.org/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_vody
http://etext.czu.cz/php/skripta/objekt.php?titul_key=64&obj=304&no=4.5.2%20-%203
http://www.pmo.cz/pop/2009/Morava/End/b-uzivani/obrazky/obr_1_1.gif
http://www.pmo.cz/pop/2009/Dyje/end/b-uzivani/obrazky/obr_1_1.gif
Největší podíl na znečištění vod mají města ( fekální znečištění , jedno prase v chovu znečištuje odpadní vodu asi jako 1 člověk ve městě), dále průmysl, zemědělství (kde:" nejzávažnější je kontaminace vody sloučeninami dusíku a fosforu. Zemědělství se na tomto stavu podílí v průměru 40% u dusíku a 32% u fosforu ") a tepelné znečištění energetikou.
Pokud budou uvedené nanočástice zachycovat fosfor z velkochovů (možná ještě nějaký dobytek máme) nebo splachů hnojiv z polí, tak je to výborné, budeme mít fosforečná hnojiva a rybníky bez eutrofizace řas.
Zatím se nedaří prokázat, že nanočástice nejsou karcinogenní a zachycovat ( filtrací ?) preventivně nanočástice bude hodně těžké. Zatím se mi to jeví jako drahé vyhánění čerta fosforu ďáblem nanočástic.
Problém těžkých kovů ve vodách je rtuť , jejíž množství v oceánech se zvýšilo průmyslovou revolucí asi 2x, viz
http://21stoleti.cz/blog/2014/08/11/clovek-ztrojnasobil-obsah-rtuti-v-oceanech/
Uvedené zachycování těžkých kovů nanočásticemi -není jisté zda bude řešit radioaktviní 137Cs ( těžko najít rozumnou nerozpustnou sůl alkalických kovů), 90 Sr a další. Účinek těchto radionuklidů ve stojatých sladkých vodách je asi 100 x vyšší, jak v moři.
Obecně- těžké kovy se v následném potravním řetězci ředí. Organické hlavně halogenderváty ( PCB, DDT, asi i dioxiny, bromované retardery hoření, desinfekční prostředky pro WC s obsahem dichlorbenzenu ) se v potravním řetězci kumulují, včetně v rybách a jejich predátorech včetně dravých ryb a také v lidech.
Kromě toho jsou tu antibiotika. Maso s nejvyšším množstvím antibiotik mají lososi ( minimálně polovina je z umělých chovů).
Množství lidí nakažených nově HIV ve světě se snižuje a je zhruba na úrovni 2 milionů , což je zhruba počet úmrtí na AIDS. Propagace sexu s osvědčeným chráničem by pomohla snížit množství hormonální antikoncepce ve vodách.
Dnešní moderní čistička odpadních vod ( města s bioplynkou) vypouští odpadní přečištěnou vodu, která má několik mg dusičnanů/l, což je zhruba 10 méně, jak zdroj vodní dílo Želivka pro Prahu. Obsah fosforu vypouštěného z ČOV neznám, ale je kontrolován ( myslím podle růstu řas/sinic) a je velmi nízký.

Odpovědět

alternativní řešení a čistírna vs. čistička

Michal Došek,2014-08-13 11:34:34

Jak já to vidím, nejlepší by byl decentralizovaný přístup. Tedy separace moči u zdroje. Moč je zdrojem 80 % veškerého znečištění. Nachází se v ní krom toho cenné suroviny, jako je fosfor, jehož zásoby budou vyčerpány v horizontu 30-50 let a nelze jej ničím nahradit..
Pokud bychom potřebovali separovanou moč čistit, nabízí se technologie nanočástic nulamocného železa a ferátů.( v tom je ČR ve světě náhodou č.1), která si skvěle poradí s hormony, dioxiny a dalšími farmaky a těžkými kovy.
Jen bych prosil autora do příště nekopírovat mylně profláklý název ze zpráv TV Nova: čistička, ale používat jediný správný termín a sice čistírna odpadních vod. ;) Za to se u státnic i vyhazuje :)

Odpovědět

Pokus ve kterém nevystupují žádní predátoři

Jenda Krynický,2014-08-13 10:58:06

je tak trochu ... k ničemu. Tedy, pro umělý velkochov je to dobré, ovšem o vlivu na ryby v přirozených podmínkách to nic moc neříká.
Jistě, rybičky byly klidnější, pěkně přibíraly, míň se hýbaly, žádný stres ... jak by to ovlivnilo jejich schopnost přežít v řece, kde nejsou samy a pravidelně krmené je otázka.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace