Nejchladnější molekuly na světě  
Přesněji řečeno nejvíce přímo zchlazené molekuly na světě. V magnetooptické pasti je zchladili na nový rekord, teplotu 2,5 tisíciny stupně nad absolutní nulou.


 

Zvětšit obrázek
Optický rezonátor v magnetooptické pasti. Kredit: Michael Helfenbein.


Absolutní nula, čili mínus 273,15 stupňů Celsia, je na první pohled mnohem blíž naší každodenní zkušenosti, nežli opačné teplotní extrémy. Jenže stupnice jsou ošidné a ve skutečnosti s našimi přístroji absolutní nule, která je stejně podle teorie nedosažitelná, blížíme jen nesmírně komplikovaně. Nedávno padl zajímavý rekord v přímém chlazení molekul, o němž informuje čerstvý článek v maximálně prestižním časopisu Nature.

 

Zvětšit obrázek
Dave DeMille vlevo. Kredit: Yale University


Povedlo se to týmu, který vede Dave DeMille z Yale. Vědci mrazili s využitím laserů a magnetooptických pastí (magneto-optical tramping, MOT), což je už poněkud klasický trik zmrazujících fyziků. Lasery při něm ochlazují částice a zároveň je drží pohromadě, aby experimentátorům nezmizely. Doposud se ale tenhle trik používal jenom u jednotlivých atomů. DeMille to vysvětluje, jako když vhodíme kuličky do mělké misky s medem. Kuličky se zvolna zanoří a nakupí u středu misky. Stejně tak se ultrazmrazené částice nashromáždí v pomyslném medu, který v magnetooptické pasti vytvoří laserové paprsky a magnetická pole.


Co se dařilo s atomy, bylo pro molekuly až do teď nepřekonaným problémem. Komplikované vibrace a rotace atomů v molekulách velmi ztěžují jejich chycení do magnetooptické pasti. DeMilleho tým se ale inspiroval prý poměrně obskurní studií z devadesátých let, která popisuje lapání do magnetooptických pastí za neobvyklých podmínek. Jak je vidět, i fosilní vědecké články mohou být někdy užitečné.


 

Zvětšit obrázek
Magnetooptická past. Kredit: Jan Krieger, Wikimedia Commons.

DeMille a spol. si postavili sofistikovanou aparaturu ze spousty drátů, počítačů, zrcadel a také kryogenní jednotky. Zapojili do ní tucet laserů, přičemž vlnovou délku paprsku každého z nich nastavili s přesností na devět desetinných míst. Vědci si své zařízení pochvalují jako učebnicový příklad futuristicky vyhlížejícího vysoce organizovaného chaosu. Funguje to tak, že z kryogenní komory vystřelují mrazené molekuly, které jsou pak zpomalovány laserovými pulsy. Prý jako když chcete vrženou kouli při bowlingu zastavit pingpongovými míčky. Musíte jich hodit hodně a musíte je házet hodně rychle. Když to zvládnete, tak molekuly nakonec uvíznou v magnetooptické pasti.

 

Zvětšit obrázek
Ultrachlazení monofluoridu stroncia. Kredit: John Barry/DeMille Group.


Výsledkem snažení DeMilleho týmu je rekordní teplota molekul, pouhých 2,5 tisíciny stupně nad absolutní nulou. Upřímně řečeno, vědci si prozíravě vybrali tak jednoduché molekuly, že se od atomů vlastně zase tolik neliší. Použili látku, kterou můžeme nazvat řekněme monofluorid stroncia (anglicky strontium monofluoride), jejíž vzorec je SrF. Na první pohled není úplně normální a také moc neladí s klasickým názvoslovím anorganické chemie. K podobným hrátkám se využívá kvůli elegantně jednoduché diatomové struktuře. Dva atomy, tedy jedenkrát stroncium a jedenkrát fluor dohromady rozverně obíhá pouze jediný elektron. Pro začátek fajn, DeMille a spol. si podle všeho věří i na další, komplikovanější molekuly.


Rekordní zchlazení monofluoridu stroncia otevírá dveře pro další výzkumné projekty, od kvantové chemie až po testování teorií v částicové fyzice. Koho by nezajímalo, jak fungují chemické reakce poblíž absolutní nuly. Jak se říká mezi fyziky absolutní nuly: „Regular matter is pretty cool, but ultra-cold matter is cooler.“ Brzy se jistě dozvíme víc.

 

 

 

David DeMille , "Laser cooling and slowing of diatomic molecule". Kredit: ITAMPhysics.


NAVAIR FLight Crew: Atomic Magneto-Optical Trapping Lab. Kredit: NAVAIRSYSCOM.



Literatura

Yale News 20. 8. 2014, Nature 512: 286-289, Wikipedia (Magneto-optical trap).

Datum: 27.08.2014 22:24
Tisk článku

Mediální monopol - Verick M.A.
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 275 Kč
cena: 244 Kč
Mediální monopol
Verick M.A.

Diskuze:

Kecálci

Dominik Matus,2014-08-29 12:38:14

Vy se tady hádáte jak babky na trhu. Nebýt těchto výzkumů, tak nemáte ani z čeho napsat ty nesmyslné komentáře. Neb myslíte že se dají vyrobit procesory s 15nm velkými součástkami jen tak bez znalostí principů fyziky?

Odpovědět


Jakub Rint,2014-08-30 18:27:50

Asi tak, když je pro někoho jednodušší se útočně ptát k čemu je to dobré. Zvlášť, když např. supravodivost je učivo střední školy, tak je asi na špatném serveru.

Odpovědět

Využití mražených molekul

Stanislav Brožek,2014-08-28 15:35:41

Dost dobrá aplikace je třeba inerciální navigace, viz. např.:
http://www.aldebaran.cz/bulletin/2014_24_kva.php
... takovou bych chtěl v autě ... :-)

Odpovědět

pro pana Kováře

Josef Řeřicha,2014-08-28 10:20:35

Říkáte : nejdůležitější objev, který by byl ...který by byl ; já se neptal na to co by bylo kdyby bylo ? Zkuste odpovědět na otázku "co" už se těmi vědeckými experimenty dosáhlo ? a prakticky využilo !. Chápu smysl "základního výzkumu", ( jde o to co do výskumu zařadíme ) přesto se ptám už na nějaké konkrétní výsledky těch chemických reakcí za absolutní nuly. - A na vesmírných družicích ta absolutní nula není ?, tam se ty experimenty nedají dělat ?..?

Odpovědět


Tomáš Viktora,2014-08-28 11:59:47

Ve vesmiru by byli nejen neskutecne obtizne a nebezpecne, ale hlavne o nekolik radu drazsi. Tak mi reknete proc by neco takoveho proboha delali? A navic na obycejnych druzicich nebo ISS opravdu absolutni nula neni ani omylem..

Odpovědět


Martin Kovář,2014-08-28 12:41:23

Milý pane Řeřicho. Chápu, že Vás zmátl ten podmiňovací způsob, ale v mém příspěvku šlo pouze o slovní obrat.
Co se týče praktického použití toho "zmražování", tak supravodivost se zcela běžně používá v elektrotechnice. Více si můžete přečíst kupříkladu zde: http://cs.wikipedia.org/wiki/Supravodivost#Aplikace_supravodivosti
Důvodem, proč chladit různé materiály na teploty blízké nule, je, že se tímto potlačuje proces zvaný dekoherence a vynořují se tímto kvantově mechanické vlastnosti materiálů (zjednodušeně řečeno). Zde jsou ale věci (kromě zmiňované supravodivosti) spíše ve fázi výzkumu. I když se zde rýsuje budoucí využití u kvantových počítačů.
Mimochodem, absolutní nuly není možné dosáhnou - viz 3. věta termodynamická.
Ve vesmíru rozhodně není absolutní nula. Už jen z toho důvodu, že existuje kosmické mikrovlnné pozadí, které má teplotu cca 2,7 K.
Co se týče těch chemických reakcí při teplotách blízkých absolutní nule, půjde s největší pravděpodobností o nadsázku autora článku. Při takových teplotách by už měla být rychlost jakékoli chemické reakce prakticky nulová.

Odpovědět

Smysl zmrazování

Josef Řeřicha,2014-08-28 08:14:02

Celý článek jsem si četl v duchu otázky : k čemu je toto zmrazování dobré ? Dozvěděl jsem se to v předposlední větě toho článku, zní : Koho by nezajímalo, jak fungují chemické reakce poblíž absolutní nuly.(?) Dobrá, zní to logicky. A tak bych položil druhou zvídavou otázku : za ta léta vývoje zmrazování čehokoliv ( atomů, molekul ) co se zjistilo ?, jak se chovají tedy atomy při těplotách okolo absolutní nuly ?, jak tam probíhají chemické reakce, alespoň ty nejzajímavější. Dejte alespoň pár příkladů "užitečných poznatků".

Odpovědět


zakladny vyskum

Pavel Ondrejovic,2014-08-28 08:53:08

ocividne sa jedna o zakladny vyskum, ktory sa zasadne robi len-tak: "preco neskusit strcit ziarovku do ust?". Samozrejme ex-post Vam moze niekto povedat nejaky pseudodovod v style supravodivost, ci zvysenie zamestnanosti mladeze.

Odpovědět


Martin Kovář,2014-08-28 09:02:37

Dobrý den,
tak dle mého názoru nejdůležitější objev, který by byl důsledkem toho "zmrazování", je supravodivost. Takovým dalším jevem je supratekutost. A určitě by se dalo pokračovat dále.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace