Pozor, přichází naprosto záhadná Dendrogramma!  
Podivuhodné mochomůrkoidní dendrogramy z kontinetálního šelfu v Tasmánském moři prý nepatří do žádné ze známých skupin mnohobuněčných živočichů.


 

Zvětšit obrázek
Přicházejí dendrogramy. Kredit: Just et al. (2014), PLoS ONE.

Je to pecka. Věřte, nestává se často, že bychom objevili tvora, který podle všeho nepasuje do žádné skupiny dnešních živočichů. A když už, tak většinou jde o nějakou podezřelou fosilii, u které nemáte jistotu. Teď se to nejspíš stalo a co je nejlepší, žádná fosilie to není! Na scénu přicházejí podivuhodná muchomůrkoidní stvoření z oceánu, dendrogramy.

 

 

Zvětšit obrázek
Reinhard Møbjerg Kristensen.
Kredit: Morgenavisen
Jyllands-Posten.

Na podobné objevy je dobré vždy hledět s jistou nedůvěrou. Platí to samozřejmě i v tomhle případě. Jenže, s objevem dendrogram přichází tým dánského zoologa Reinhardta Kristensena z Dánského přírodopisného muzea v Kodani, což je ten nejpovolanější expert na popisování nových extravagantních skupin živočichů. Kristensen má na svém kontě bizarní korzetky (Loricifera) z roku 1983, šílené vířníkovce (Cycliophora, 1995) a naprosto neuvěřitelné oknozubky (Micrognathozoa, 2000). Pokud bychom někomu měli věřit, že doopravdy objevil živočichy, co nepasují nikam do současného stromu života, tak je to právě on a jeho spolupracovníci.

 

Kristensenův kolega Jean Just se nedávno přehraboval materiálem z roku 1986, nasbíraným v Tasmánském moři, na dně kontinentálním šelfu jihovýchodního pobřeží Austrálie. Ve vzorcích z hloubky 400 až 1 000 metrů objevili „malé legrační muchomůrky“, které podle nich nenáležejí k žádné známé skupině živočichů. Jsou očividně mnohobuněčné, docela asymetrické a mezi vnější a vnitřní stranou těla mají rosolovitou vrstvu. Kristensen a spol. jsou profesionální systematici a tak je napadlo rozpustilé muchomůrky pojmenovat po dendrogramech, stromovitých grafech, které někdy v systematice znázorňují vztahy mezi organismy. Z objevených exemplářů popsali dva druhy: Dendrogramma enigmatica a D. Discoides.

 

Zvětšit obrázek
Dendrograma (A, B, C) a fosilní ediakarští medúzoidi (D, E, F). Kredit: Just et al. (2014), PLoS ONE.

Co dál? Jednoho hned napadne, že by mohlo jít o něčí larvu nebo vývojové stádium. U řady skupin je ještě tak úplně neznáme. Nebo to ani nemusí být živočich. Nicméně, Kristensenův tým asi ví, co dělá. Zásadní problém je v tom, že v roce 1986 se podobný materiál obvykle sbíral do formalínu a po návratu do laboratoře se fixoval v alkoholu. Což spolehlivě zlikvidovalo to nejzajímavější, totiž DNA dendrogram. Jak je vidět na dostupných obrázcích, pod mikroskopem připomínají medúzy, tedy žahavce nebo žebernatky. Vědci tudíž odhadují, že by dendrogramy mohly pocházet někde z okolí počátku mnohobuněčných živočichů a být blízké právě žahavcům anebo žebernatkám.

 

Zvětšit obrázek
Vířníkovec Symbion pandora. Kredit: P. Funch & R.M. Kristensen.

Kristensen a spol. si také všimli podobností mezi dendrogramou a některými medúzoidy ze slavné předprvohorní fauny Ediakara, jako jsou Albumares brunsae, Anfesta stankovskii nebo Rugoconites enigmaticus. Podle evoluční bioložky Tetyany Nosenko z Mnichovské univerzity je nanejvýš vzrušující představa, že by u Austrálie žili blízcí příbuzní ediakarských organismů.

Zvětšit obrázek
Fantaskní oknozubka Limnognathia maerski. Kredit: Nicobola, Wikimedia Commons.

I když, upřímně řečeno, s ediakarskými otisky je to vždycky hodně těžké.

 

Za pořádný odvaz považuje dendrogramy i evoluční biolog Casey Dunn z Brownovy univerzity v Providence, podle něhož je teď hlavní nalovit nové dendrogramy pro anatomické ale hlavně molekulární analýzy. DNA dendrogram se teď stane převelice žádaným zbožím. Vývojový biolog Andreas Hejnol z norského Sars International Centre for Marine Molecular Biology v Bergenu se ale domnívá, že bychom s moderními technologiemi, které posloužily třeba k přečtení neandrtálců, mohli s trochou štěstí přece jenom vykutat nějakou DNA i z původních vzorků dendrogram z roku 1986. Tak směle do toho.

 

 

Video:  "Alien" mushroom creatures discovered in ocean off Australia. Kredit: ODN.



Literatura

Nature News 4. 9. 2014, PLoS ONE online 3. 9. 2014, Wikipedia (Dendrogramma, Reinhardt Kristensen).

Datum: 06.09.2014 14:22
Tisk článku

Související články:

Psychedelické obludy z ordovického oceánu nejstaršími obřími filtrátory     Autor: Stanislav Mihulka (12.03.2015)



Diskuze:

ad vznik zivota v dnesnich podminkach

Roman Sobotka,2014-09-08 12:19:52

Potiz je take v tom, ze stavajici formy zivota (predevsim sinice) jiz zmenily podminky na Zemi natolik dramaticky, ze je pro vznik noveho zivota krajne nepriznivy.... alespon podle predstav, ktere o vzniku zivota mame. Puvodne redukcni prostredi vzalo za sve
diky vysoke koncentraci kysliku. Vznik ciste chemickeho 'metabolickeho' cyklu jako je Krebsuv cyklus (evolucne pravdepodobne nejstarsi cast metabolismu) jako zaklad zivota
je tezko myslitelny v aerobnim prostredi. A jak jiz bylo receno, i v mistech bez pritomnosti kysliku bude vsechna organicka hmota rychle metabolizovana 'modernimi' anaeroby.

Odpovědět


Súhlasím…

Roman Horváth,2014-09-17 06:45:11

Súhlasím. Myslím si, že to je príčonou toho, že ak jestvuje „iný druh“ života, tak musí byť mimo Zeme… (Alebo v takých hlbinách/podmienkach, do ktorých sme sa zatiaľ nedokopali – kde by bol dostatočne izolovaný od „konzumných návykov“ života nášho druhu…)

Možno niekde vo vesmíre je nejaký exotický život zostavený z iných stavebných kameňov hmoty a energie tohto vesmíru, ale je možné, že taký druh života nikdy nebudeme schopní detegovať, takže jeho bytie pre nás zostane bezpredmetné…

Odpovědět

myslím

Roman Gramblička,2014-09-08 09:49:58

že pan Krynický uhodl tu správnou příčinu, proč další život nevzniká

Odpovědět

Na to aby se mohly vyvinout nové, nepříbuzné

Jenda Krynický,2014-09-07 21:56:26

organismy není čas. Dávno před tím než by se k něčemo dohrabali, něco přijde a sežere je. Tou podmínkou, která už není, je nepřítomnost jiného života.

Odpovědět

Ďakujem

Jana Packova,2014-09-07 13:56:30

p. Mihulkovi za článok, je naozaj fascinujúci a neviem sa dočkať až vedci (dúfam že čoskoro) objavia Dendrogramy alebo sa im podarí prečítať ich DNA z toho, čo majú.

Čo sa týka príspevku p. Závodného, chcela by som podotknúť pár vecí.

Život vzniká, zaniká a mení sa neustále. Nemôžete napchať slovo "život" do vreca so všetkými živočíchmi ktorí kedy žili na tejto zemi. Táto problematika je tak komplexná, a naše doterajšie vedomosti také obmedzené, že jednoducho nemôžeme prehlásiť "koľko je životov" a koľko ich nie je. Vieme tak málo o druhoch, ktoré dnes žijú a ešte menej o tých, ktoré žili predtým a vymreli. Dovolím si tvrdiť že veľké množstvo živočíchov a rastlín ani nestihneme objaviť kým vyhynú. Každý deň vedci objavia nový druh.

O prvopočiatkoch života toho vieme žalostne málo. Preto je podľa mňa prirodzené, že hľadáme to, čo poznáme a to, o čom máme informácie a to je forma života aká sa nachádza na zemi.

Nehovoriac o tom, že vedci skúmajú akúkoľvek možnosť života v akýchkoľvek podmienkach, či už ide o mikroorganizmy alebo fosílie.

Odpovědět


ale prosím vás

Roman Gramblička,2014-09-08 09:47:52

Tohleto sebemrskačství, jak o ničem téměř nic nevíme, nikam nevede. Víme toho spoustu, určitě tolik, že by jsme poznali, kdyby jsme měli co do činění z cizí, zcela novou formou života. A to na základě biochemie nosiče informací (replikátora) a buněčného prostředí.

Odpovědět


p. Gramblička

Jana Packova,2014-09-09 08:00:20

Ospravedlňujem sa, ak môj príspevok znel "sebemrskačsky", nemala som to v úmysle. Samozrejme súhlasím, že toho vieme dosť (až fascinujúco veľa) a určite by sme poznali keby išlo o úplne novú formu života.

Skôr som chcela poukázať na to, koľko veľa toho ešte nevieme, čo nás môže ešte prekvapiť, keďže každý deň vedci nachádzajú nové a nové druhy a nové a nové poznatky. Kto vie, možno raz narazíme na celkom iný druh života. Narážala som na príspevok p. Závodného ktorý vravel o tom, že žiadny nový život nevzniká a nevznikol. Takéto niečo podľa mňa nemôžeme definitívne prehlásiť.

Odpovědět


pani Packová

Roman Gramblička,2014-09-11 06:32:16

nemáte se za co omlouvat. Nicméně, dovolím si polemizovat s vašimi posledními větami. Jistě, prohlašovat ve vědě něco za 100% je značně podezřelé, ale naše vědomosti o genetice a biochemii současného života naznačují, že ke vzniku života došlo opravdu jen jednou a všechny organizmy jsou si příbuzné. Sice jsme zdaleka neprozkoumali všechny jeho formy, ale ta pravděpodobnost se k těm 100% velice blíží.

Odpovědět

Koľko je životov?

Milan Závodný,2014-09-07 11:46:08

Mne akosi už dávno nepasuje, že nehľadáme život na iných planétach v prostredí podobnom tomu, aké bolo na Zemi v jej počiatkoch, ale "nútime" ho existovať v teplých lagúnach, hlbokomorských komínoch /teplých i chladných/, v íle, atď. Tieto štruktúry tu však sú už cca 4miliardy rokov, ale ŽIADNY NOVÝ ŽIVOT NEVZNIKÁ! Je tu stále len ten jeden pôvodný, za 4miliardy rokov jeden jediný! Mne z toho logicky vyplýva, že život bude vo vesmíre extrémne vzácny a najmä to, že podmienky, v akých vznikol, tu boli vtedy, pred 4miliardami rokov, ale už NIE SÚ!Ak by boli nájdené organizmy s total odlišnou DNA, potom svoje tvrdenie odvolám, ale zatiaľ platí, že život vznikol v extrémnych podmienkach vysokých tlakov /pri dopade asteroidov/ a vo vysokých teplotách+katalizátory. To všetko tu už nie je. Ďalej to pravdepodobne znamená, že hľadáme život v slnečnej sústave úplne zbytočne.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace