Záhada Homérovy Chiméry, hořící skála a ruthenium  
Plameny hořící skály Yanartaş v antické Lýkii, které inspirovaly legendu o Chiméře, nejspíš pohání metan vytvářený katalytickým působením ruthenia z místních vyvřelých hornin.


 

Zvětšit obrázek
Ohně hořící skály. Kredit: Jyri Leskinen, Wikimedia Commons.

V jihozápadním Turecku, 80 kilometrů jihozápadně od města Antalya, u rozvalin antického města Olympos, je místo zvané Yanartaş, neboli „hořící skála“. Na ploše více než 5 tisíc metrů čtverečních tady na mnoha místech neustále plápolají tak asi půlmetrové plameny, které vycházejí přímo ze skály. Není to zrovna chvilková záležitost, podle všeho tady hoří přinejmenším 2 500 let. Ve starověku se zde rozkládala Lýkie, země s velmi bohatou a bouřlivou historií. Její obyvatelé hořící skálu nepochybně znali a velmi příhodně tady vybudovali chrám božského kováře Héfaista, jehož ruiny se dodnes nacházejí přímo pod místem s plameny. V dnešní době tudy prochází Lýkijská stezka, populární 509 kilometrů dlouhá, značená turistická trasa a hořící skála je jednou z jejích luxusních atrakcí.

 

Plinius Starší.
Kredit: US National Library of Medicine.

Místo obdivované dobrodružněji naladěnými turisty se nejspíš už dávno nesmazatelně zapsalo do literární historie lidstva. Zdejší plameny totiž zřejmě inspirovaly slavného antického pohádkáře Homéra ke zmínce o obludě Chiméře, kterou učinil ve svém eposu Iliadě. Fantaskní Chiméra, dcera stohlavého obra Týfóna a Echidny, napůl ženy napůl hada, která měla zepředu podobu lva, ve prostřed divoké kozy a zezadu draka, přičemž její tři tlamy mohutně chrlily oheň, měla žít právě v Lýkii. Plinius Starší už v antice dospěl k názoru, že Homérova Chiméra bezprostředně souvisí s hořící skálou u lýkijského Olympu. Plinius Starší nebyl žádný hlupák a tohle se vyloženě nabízelo.

 

 

Zvětšit obrázek
Giuseppe Etiope. Kredit: INGV.

Proč vlastně na hořící skále Yanartaş hoří? Zdejší plameny pohánějí výrony plynu. Podle všeho jsou sezónně proměnlivé, během zimy tady hoří víc, což prý u výronů plynu zase není tak neobvyklé. Pokud jde o složení plynu, je to hlavně metan (cca 87 procent). Společně s ním je ve výronech i vodík (7,5 až 11 procent), dusík (2 až 4,9 procent), směs lehkých alkanů (cca 0,57 procenta), špetka oxidu uhličitého (0,01 až 0,07 procenta) a stopové množství helia. Na první pohled je jasné, že klíčovou roli hraje metan.

 

 

Zvětšit obrázek
Hořící skála ve dne. V popředí ruiny Héfaistova chrámu. Kredit: TobyJ, Wikimedia Commons.

Kde se tady ale metan vzal? Podle odborníků není biologického původu. Jenže s nebiologickým metanem je problém. Yanartaş je každopádně nejmohutnějším známým vývěrem nebiologického metanu, který jsme kdy na souši objevili. Tyto emise ale nemají vulkanický původ a až doteď jsme si mysleli, že nebiologický metan může vznikat jenom za daleko vyšších teplot, než jaké panují na hořící skále Yanartaş. Takže to byla docela pěkná geologická záhada.

 

Zvětšit obrázek
Sexy blyštivé krystaly ruthenia. Kredit: Periodictableru, Wikimedia Commons.

Zajímavé řešení antické hádanky teď nabídli Giuseppe Etiope z italského Národního institutu geofyziky a vulkanologie v Římě a Artur Ionescu z Univerzity Babes-Bolyaie v rumunské Kluži. Podle nich má ve věčných ohních hořící skály prsty vzácný kovový prvek ruthenium (Ru). Obsahují ho totiž vyvřelé horniny v hořící skále a podle Etiopeho s Ionescem funguje jako katalyzátor vzniku metanu hydrogenací oxidu uhličitého. Vědci to vyzkoušeli v laboratoři a vyrobili si metan při teplotách pod 100 stupňů Celsia, což odpovídám teplotám na hořící skále Yanartaş. Zvídavý přírodovedec Plinius Starší by to jistě velice ocenil.

 

Etiope a Ionescu spustili pořádné zemětřesení v našich představách o chování metanu. Michael Whitica z kanadské Univerzity ve Victorii naznačil, že jsme nejspíš notně podcenili možnosti abiotického vzniku metanu. Zdá se, že metan může vznikat bez přítomnosti života při mnohem nižších teplotách, než jsme se domnívali. Pro exobiology, kteří pátrají po stopách cizího života, to není úplně příjemná zpráva. Na druhou stranu teď ale podle Etiopeho můžeme objevit nové zdroje metanu, o nichž jsme netušili, že existují.

 


Video:   Eternal Fire of Chimera, Turkey. Kredit: GadiTun Beinginawe.




Video:  Chimaera: Yanartaş eternal fires. Kredit: MsMuccalla.



Literatura

NewScientist 16. 10. 2014, Geofluids online 18. 9. 2014, Wikipedia (Yanartaş, Chimera – mythology).

 

Datum: 19.10.2014 17:17
Tisk článku


Diskuze:

Stanislav Kaštánek

Vlasta Tomšů,2014-11-02 12:46:00

Zdá se že, někoho bezdůvodně pošpinit je jednodušší než takové tvrzení podepřít argumenty, že ano?

Odpovědět

Stanislav Kaštánek

Vlasta Tomšů,2014-10-21 08:49:48

Zillmer není autem těchto, jak tvrdíte vy, bludů. On je pouze spisovatel, který se snaží zpopularizovat objevy vědců s akademickými tituly.
Na konci této knihy jsou odkazy na příslušné vědecké práce. Nic vám nebrání v tom, aby jste zde vypsal jmenný seznam těchto vědců a zdůvodnil v čem se mýlí.

Odpovědět

Jak to s anorganickými uhlovodíky je

Vlasta Tomšů,2014-10-21 08:09:47

napovídá mj.i tento článek:http://www.osel.cz/index.php?clanek=2350

To že některé fyzikální a chemické reakce a jejich katalyzátory neznáme, ještě neznamená že neexistují.

Odpovědět

Mechanismus vzniku vodíku a uhlovodíků

Vlasta Tomšů,2014-10-20 19:17:34

je vysvětlen zde: http://www.levneucebnice.cz/p/energeticky-blud/

Odpovědět

vznik metanu - ruthenium

David Dobeš1,2014-10-20 15:41:09

Ten popis vzniku metanu je pozoruhodný. Nejen, že by to mohlo být svým způsobem revoluční, ale nenaznačuje to cosi i o vzniku ropy, kde stále není zcela jasno?

Odpovědět

Perpetum mobile?

Ladislav šimeček,2014-10-20 11:11:42

Pokud čtu správně - tak kysličním uhličitý, katalýza rhuteniem za normálních teplot, vzniká metan, který potom hoří. Četl jsem špatně? Nebo se přece jenom perpetum mobile podařilo italům s rumuny vynalézt?
Laďa

Odpovědět


Perpetuum mobile asi ne

Pavel A1,2014-10-20 15:50:16

Sice popis té reakce v článku výrazně chybí, ale já předpokládám, že se jedná o reakci CO2 s vodíkem bez přítomnosti kyslíku. Tak vznikne CH4 a H2O. Otázka je, kde se vezme vodík, ale ten může vzniknout v útrobách Země tepelným rozkladem vody, po kterém si vodík i kyslík díky odlišným vlastnostem žijí vlastním životem.

Ale to je jen velmi naivní představa, je tu někdo, kdo by to mohl uvést na pravou míru?

Odpovědět


akumulace energie elektřina- methan

Stanislav Kaštánek,2014-10-20 22:28:30

Kniha Energetický blud . Hans-Joachim Zillmer je spolehlivým autorem bludů, takový technicky založený kolega Dänikena.
Výroba methanu z CO2 není perpetuum mobile, ale možná cesta ke (ztrátové jako vždy) akumulaci přebytku fotovoltaické elektřiny.
http://oze.tzb-info.cz/teorie-obnovitelna-energie/8551-oxid-uhlicity-a-moznosti-jeho-vyuziti-ii
"Technickou podstatou tohoto řešení je redukce oxidu uhličitého na methan již zmíněnou Sabatierovou reakcí. Vodík se vyrobí elektrolýzou vody, při níž se uplatní přebytečná elektrická energie z větrných, příp. fotovoltaických elektráren. Methan lze následně využít různými způsoby – např. k výrobě elektřiny a tepla cestou kogenerace, jako pohonná hmota v automobilní dopravě a hlavně se počítá s jeho dodávkami do plynárenské sítě. ..označit jako syntetický zemní plyn, se ujalo pracovní označení „Power-to-Gas“..Pro ilustraci možno uvést, že akumulační kapacita německých přečerpávacích elektráren je 0,04 TWhel, plynárenská soustava představuje možnost akumulace okolo 200 TWht. Je tedy zřejmé, že faktické propojení elektrické a plynárenské soustavy by mohlo usnadnit přechod k masovějšímu uplatnění obnovitelných zdrojů energie [21]."
Reakce je zřejmá CO2 + 3H2 CH4 +2 H2O
Obrácená reakce výroby vodíku z methanu se dělá při 850 °C jako jeden z hlavních zdrojů fosilního vodíku.
Reakcí elektropozitivního kovu s vodou ani kyselinou nevzniká kyslík ( 2 Na+2H2O --->H2 + 2 NaOH). Reakcí elektropozitivního kovu s kyselinami vzniká vodík + sůl ( Zn+ 2 HCl---->ZnCl2 + H2). Volné elektropozitivní kovy nejsou k dispozici v zemské kůře. Volné ušlechtilé kovy typu Cu, Hg, Ag, Au, Pt neuvolňují vodík z vody ani kyselin, mají vyšší elektrochemický potenciál, než vodík.
Závěr : kdyby volný vodík v zemské kůře byl, někdo by ho tam už našel. Kdo našel vysoké podíly údajného přírodního katalyzátoru ruthenia v ložiscích zemního plynu?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace