Další nedobrá zpráva pro bionaftu  
Australští vědci zjistili, že výfukové plyny z řepkového oleje a bionafty jsou pro epitelové buňky a naše zdraví větším zlem, než spaliny z klasické nafty.

Hodně představ musíme v poslední době měnit. Třeba tu o „lehkých cigaretách“, které jsou údajně méně nebezpečné. Při běžném provozu našich tělesných schránek vzniká hodně jedů a odpadu a k jejich likvidaci máme enzymy cytochromy CYP.  Říká se jim popeláři, naštěstí je moc nezajímá, zda a likvidují naše odpadky, nebo něco, co se do nás zatoulalo nějakým nedopatřením, jako je kouření. Naše těla si na úklid potrpí a proto zmíněných CYP enzymů máme hodně. Nikotin, jak se ukázalo, přispívá k aktivaci enzymů CYP.  Převedeno do praxe to znamená, že svou přítomností nikotin pomáhá buňkám, aby se účinněji zbavovaly karcinogenů obsažených v tabákovém kouři. A to se zase dá interpretovat i tak, že snaha snižovat obsah návykové drogy nikotinu v cigaretách, což se všem jevilo jako činnost záslužná, je v podstatě kontraproduktivní. Kuřákovy jaterní buňky to připravuje o tolik žádoucí aktivaci enzymu chránícího jeho buňky před poškozením DNA. Polopaticky řečeno, takzvané lehké dámské cigaretky s nízkým obsahem nikotinu jsou asi tou nejhorší volbou, protože nikotin nás před rakovinou chrání.

 

Podobný veletoč v názoru musíme udělat u umělých sladidel.
Zjednodušeně lze říci, že konzumací syntetických sladidel se dobereme intoleranci na glukózu ještě  snadněji, než když se cpeme poctivými laskominami se sacharózou a glukózou. Ti, co v dobré víře uchování si štíhlé linie sladí cukerínem, si budují glukózovou intoleranci a jsou tak na nejlepší cestě skončit s diabetem druhého typu. Podrobněji zde.

 

 

Epitelové buňky jsou první obrannou linií před patogeny. Kredit: John Schmidt. Zdroj: Cell Biology textbook

Rozčarování nás čeká i u bionafty. Tentokrát nemáme na mysli strašení ekonomů, kteří tvrdí, že velkoplošné pěstování řepky zdraží rohlíky i řízky. Ani sýčkování polnohospodářů, kteří zase tvrdí, že vysoké zastoupení řepky v osevních postupech nemá s udržitelným rozvojem nic společného. Tentokrát je to varovná zpráva od buněk dýchacích cest a plic. Jejich sliznice jsou vystlány buňkami, které na sebe těsně naléhají a mezibuněčné hmotě mezi sebou nenechávají prakticky žádné místo. Takové tkáni se říká epitelová a jejím buňkám epiteliální. I když vývojově jde o nejstarší typ tkáně, myslet si o ní že zastarala, by bylo chybou. Měla hodně času se vylepšovat a tak je z ní dnes první obranná  linie, která brání virům a bakteriím napadat naše tělesné schránky. To pochopitelně není žádná novinka. Stejně vousatým je i poznatek, že jemné částečky z výfukových plynů nám nesvědčí a že zprvu působí jen dýchací potíže, aby se později převtělily v ty zdravotní, často zhoubné. I to je vlastně delší dobu známo a moc nového se v tom vyzkoumat nedá. Aby vědci mohli něco publikovat, jali se pozorovat, jak na výfukové plyny budou reagovat  epiteliální buňky. Do pokusu vzali různé pohonné hmoty a udělali dobře.  Nejprve nechali „motor běhat“ na standardní naftu (ULSD), pak na zpracovaný řepkový olej kterému se někdy říká bionafta, jindy BioDiesel, případně eko-nafta, zkrátka to, co u pumpy motoristi čerpají u stojanu s nápisem B100 a čemu u nás říkáme MEŘO.  Jako poslední přišla na řadu směs řepkového oleje s naftou v poměru 20:80, v automobilové hantýrce označované jako B20. I když všechny typy pohonných hmot spalovali za stejných standardizovaných podmínek průměrného zatížení motoru, získali výrazně odlišné charakteristiky spalin, jak co do plynů, tak i pevných částeček.

 

Alexander Larcombe, Telethon Kids Institute

Motor krmený bionaftou z řepkového oleje, v porovnání s ostatními palivy, vyfoukal podstatně více oxidu uhelnatého (CO), oxidu uhličitého (CO2), oxidu dusičitého (NO2) i oxidu siřičitého (SO2). Jediným plusem byla nižší produkce oxidu dusnatého (NO).
Na živé buňky to mělo neblahý vliv, jejich životaschopnost negativně korelovala s množstvím obsaženého oxidu uhelnatého a dusnatého (CO a NO) a to pro pohon, který tak rádi označujeme jako „eko“,  nevěstí nic dobrého. Špatně to pro „bio“ dopadlo i v koncentraci pevných částic, konkrétně těch malých - menších než jeden mikrometr. Ty jsou totiž pro epiteliální buňky těmi nejhoršími. Nejvíc jich produkoval řepkový olej, pomyslné stříbro si odnesla směsná motorová nafta  (B20). Důvodů, proč jsou tato dvě paliva zdravotníky tak haněna, je víc.

 

Zvětšit obrázek
Respirační epitel průdušnice. Nemá vlastní cévní zásobení, buňky jsou vyživované prostou difúzí. I přes svou primitivnost mají epitelové tkáně velmi dobrou regenerační schopnost a rány se dobře se hojí. Ale jen když jim to neztěžujeme výfukovými plyny. Kredit Charles Daghlian Zdroj: Wikipedia

Menším částečkám se snadněji daří pronikat do buněk a tam dělají větší neplechu, než když ty větší zůstanou „venku“. Čím jsou saze menší, tím jich je víc a mají patřičně větší povrch. Ten oplývá schopností na sebe vázat kde co a bohatě toho ve spalinách využívá.  Bohužel ve prospěch toxických látek. Otravné doteky se pochopitelně buňkám plicních sklípků ani trochu nezamlouvaly a dávaly to najevo zvýšenou apoptózou – dobrovolným odchodem ze života. Ty buňky, co k sebevraždě nenašly dost odvahy, začaly produkovat více interleukinů (dvojku a sedmičku), což zase v imunologické hantýrce znamená nastupující těžký zánět. V případech, kdy motor pohánělo něco, co souviselo s řepkovým olejem (i v případě, že šlo o směs s minerální naftou),  byly hodnoty spalin s možným dopadem na zdraví - horší. Jakoby ani toho ale nebylo dost a tak do třetice menší částečky ukazují svou další špatnou vlastnost.  Ne a ne si někde sednout a ochotně se zapojují jako součást složky zvané aerosol. Ten dýcháme i když čmoudící automobil je už dávno za horama. V případě že řidič tankoval bio, tak ještě dál.

 

Závěr
Tankováním bionafty vystavujeme sebe i své okolí většímu riziku, než kdybychom nechali vydělat těžaře. Titěrné částečky vyprodukované řepkovým olejem snadněji procházejí filtry, vyvolávají úpornější záněty a přelévající se aerosoly z místa na místo s udržitelností našeho zdraví také moc slučitelné nejsou. Inu, i ty nejzelenější eko-úmysly nemusí být tím, za co se vydávají.

 

Pramen: Science Network WA  

Autor: Josef Pazdera
Datum: 05.11.2014 06:07
Tisk článku

Bio máma - zdravé dítě - Fassa Lynda
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 149 Kč
cena: 117 Kč
Bio máma - zdravé dítě
Fassa Lynda

Diskuze:

Na Physorgu

Bořek Mitranec,2014-11-12 08:43:23

taky dávají bionaftě pěkně na zadek:
Professor Alexander Larcombe: "Canola based biodiesel have a higher specific surface area and thus higher capacity to absorb toxic compounds, and are able to penetrate into the respiratory system, to be retained in the lungs and penetrate into the cardiovascular system. Of the tested fuels, B100 and B20 contained the greatest number of very small particles. The smaller particles produced from B20 and B100 combustion are likely to remain suspended in the atmosphere for longer and are therefore more likely to be inhaled...."
http://phys.org/news/2014-11-toxicity-canola-based-biodiesel.html

Odpovědět

Dost toho najezdím

Radek Malík,2014-11-11 13:39:01

a byl jsem průkopníkem ježdění na propanbutan...v době, kdy to ještě u nás nebylo povoleno. Nejdříve jsem jezdil na lahve, pak na italskou nádrž, která se dávala místo rezervy... jezdil jsem na naftu, zkoušel biodiesel, i řepkový olej....
Bohužel nejhorší zkušenosti právě jak s MEŘO, tak s čistým řepkovým olejem. Problematické jsou starty (i s předehřívačem) zkrátka brzo odděláte startér, ať máte auto jakékoliv značky. A to jsou vícenáklady, které nikdo nezapočítává.
O tom, že se zasviní čerpadlo a stále riskujete že oprava vyjde na 40- 60 tisíc.
Proděláte na výměně oleje, protože musíte zkrátit dobu výměny - nespálená bionafta to nařeďuje a tak drahý olej vylejete do stoupi, zatímco jinak byste na něj podle kilometrovnýho mohli jezdit další rok - dvojnásobek říkají ale trojnásobek to je ve skutečnosti....
O upalováni trysek, protože tu síru se jim z toho nedaří úplně vyhnat a nebo to prodejci na pumpách pančují čistým řepkovým olejem kde ta síra je, to nevím, ale trysky, bez nichž to taky nechce startovat taky musíte měnit a desetitisíce zase v luftu...
Nevěřte slibům, že přstavbou na biodiesel ušetříte. Vím o čem mluvím hodně si toho umím opravit sám, ročně najezdím sto tisíc km a už jsem vystřídal hodně aut.

Odpovědět


Taky taky

Vojta Topfel,2014-11-12 08:47:57

lil jsem to do Fabie diesel a už taky nejezdim - čerpadýlko. Pokud někdo o nějakem levnějším víte, nechte tu echo. Díky

Odpovědět

More toxicity in canola-based biodiesel

Rehor Polenda,2014-11-11 13:23:47

Tohle zelení neukecaj. "More toxicity in canola-based biodiesel" V překladu: "bionafty založené na řepkovém oleji jsou nebezpečnější"

Sami autoři studie se nechali slyšet že:

"Of the tested fuels, B100 and B20 contained the greatest number of very small particles.

Given that inhalation-related health problems are strongly associated with ultrafine particles, this could be problematic."

Takže asi zase se to dá zkráceně přeložit jen že - biodiesely nám těmi titernými částicemi škodí víc.
Že tento fakt se mnohým nebude hodit do krámu, to bylo jasné hned na začátku.

Odpovědět

Bohužel

Milan First,2014-11-11 13:02:30

Mám Opla a taky jsem si tu sračku nalil do nádrže.... přišel jsem o záruku a předběžná cena opravy 40 000,- Kč(30 000 čerpadlo, palivový filtr, výplach nádrže a to prý ještě můžu být rád, že neodešly katalyzátor ve výfuku,....
Takže varování pro vás všechny co uvěříte těm, co se na řepkovém oleji spolu s dotacemi EU dobře živí!!!!

Odpovědět


aditiva

Tomáš Pilař,2014-11-11 13:52:17

U mě se odcházení vstřiků hodně zlepšilo používáním aditiv. Automaticky do nafty přidávám "SuperDieselAditivum" a podařilo se mi odsunout repasi vstřiků za interval 100 tis. km

Odpovědět

Ono bylo hned zřejmé

Leos Kalenba,2014-11-11 12:55:45

že zelení musí tohle téma zpochybnit. Také jsem si stáhl ten článek a tento článek má pro řadu výrobců bionafty a předehřívačů do palivových systémů a pěstitele řepky, zkrátka celý obrovský kolotoč propojených vztahů nemilý dopad. Budou hledat veškeré cesty, jak se z toho vyvléci. Na pány vesele Zelené nedejte. Jen chtějí uchránit své zájmy.
Leo

Odpovědět

To byl zase hoax

Jan Veselý2,2014-11-10 21:33:50

Tak jsem si ten článek stáhl a přečetl. Teď už je mi jasné, že autor tohohle textu neumí odlišit bionaftu od řepkového oleje. Bionafta totiž vycházela ve všech parametrech kromě CO a PM (saze) lépe než motorová nafta. Jenže ty částice měly u biodieselu větší průměr a tudíž jsou lépe pochytatelné filtrem částic.
Jo a ten motor byl z EURO1 diesel z dodávky Isuzu. Výsledky naznačují, že menší úprava motoru (více vzduchu) by byla pro bionaftu výhodnější varianta.

Odpovědět


bionafta versus řepka

Tomáš Pilař,2014-11-11 09:22:09

Prosím o info, kde máte hranice mezi bionaftou, řepkovým olejem, metylesterem a palmovým olejem. Není to totéž, bude to fungovat různě a nevím co bylo použité v původním testu. Pokud ho máte, tak tam třeba odpověď bude.
Jinak české pojetí biosložky působí problémy, o kterých jsem psal (zalepuje filtr a vstřiky) a to tím víc, čím vychytanější motor to je. Můj automechanik tvrdí, že biosložka je zodpovědná za servisní vícenáklady cca 0,5 Kč/km (Peugeot HDi motor). Pokud byl testován motor "Euro1", tak testovali vykopávku (která biosložku umí). Problémy se současnými motory budou mnohem větší hlavně na straně servisních nákladů, ale klidně i ostatních výsledků (lepidlo se hůř rozprašuje)

Odpovědět


Jednoduché

Jan Veselý2,2014-11-17 19:19:43

V článku testovali emise z jednoho konkrétního motoru pro 4 různá paliva - motorová nafta, motorová nafta s 20% bionafty, 100% bionaftu a přefiltrovaný řepkový olej (purified canola oil, PCO). Bionafta vyšla dobře, špatně vyšel PCO neboli ekvivalent ježdění na fritovací olej. Akorát autor článku to naprosto pomotal.
Vaše zkušenosti z jiným motorem se mohou lišit, ale ty emise SO2 budou určitě nižší.
Jinak k vaší poznámce o motorech - je to nejspíše důsledek "přešlechtěnosti" naftových motorů a není to moc dobrá vizitka konstruktérů.
P.S.: Já se počítám mezi fandy elektromotorů.

Odpovědět

Jsou v tom nejasnosti

Jan Veselý2,2014-11-09 18:45:49

Celé je to takové polovičaté. Chybí v tom info:
- na jakém motoru/motorech se to zkoušelo
- jak moc se ty emise liší
- jestli se zkoušel vliv optimalizace řízení a chodu motoru podle paliva
- kde se v methylesteru bere síra?

Odpovědět

Dakujem za komentare....

David Cech,2014-11-06 12:29:10

od p.Krynicky a p.Pilar.
...CO je vlastne palivo ... a vo vyfuku/komine by sa mala nachadzat spalina a nie palivo. O nedokonalom spaleni uhlika a nasledkoch sa moze kludne okrem motoristu presvedcit "krbista".

Takze, ked zosumarizujem negativa "biopaliv", na druhej strane je len jedno "ekologicke pozitivum" : CO nie je sklenikovy plyn :)
ale aj ten sa chudak po case zoxiduje.

Odpovědět

zajimalo by mne

Mojmir Kosco,2014-11-06 09:36:33

Zda negativni vlastnosti bionafty jsou skutecne dany jejim chemickofyzikalni vlastnosti jak naznacuje clanek nebo zda se jedna o technologii jak naznacuji nektere komentare . Ekonomika je vysoce problematicka nebot tok nergii je jeden z nejlepe kontrolovanych prijmu statu a cim mene zdroju jeden ropovod jedna elektrarna tim je to jednodussi

Odpovědět


oba dva

Tomáš Pilař,2014-11-06 10:16:58

fyzikální vlastnosti bionafty, způsobují komplikace při použití současných technologií (motorů). Tipnul bych si, že historicky to bylo tak, že někdo ozkoušel bionaftu na traktoru (= atmosférický motor s předkomůrkou) a ono to šlo docela pěkně, tím se přijalo, že "bionafta je fajn" a protože bionafta je fajn, tak jí budem podporovat. Mezitím vývoj motorů (i traktorových) běžel dál a úvodní premisa přestala platit. Teď máme něco, co bychom si za střízliva nezvolili, a nemůžem to změnit. Zrovna zemědělské stroje (např. kombajn) mají s bionaftou velké problémy, protože se z ní za 3/4 roku vysráží žluté chuchvalce, které zalepí všechno "na co šáhnou"

Odpovědět

Stejně jako připálené topinky

Pavel Krajtl,2014-11-05 19:30:29

Odpovědět

No...

David Cech,2014-11-05 15:49:33

1. chyba seriozny popis podmienok, opis "motor bezat" je velmi diskutabilny
2. motor krmeny naftou atd., vyprodukoval viac CO, CO2 atd. ... : viac vzhladom na co ? na energiu vyprodukovanu motorom, vzhladom na zlozenie spalin, vzhladom na spotrebu paliva, vzhladom na cas behu motora ?
3. viac CO a viac CO2 zaroven evokuje mozno zvysenu spotrebu paliva, kazdopadne viac C na vstupe...
4. viac CO a zaroven viac NO2 : je tam malo vzduchu, alebo podmienky vhodne pre zvysenu produkciu CO a zaroven viac kyslika a podmienky vhodne pre produkciu NO2 ? konkuruje dusik uhliku pri odobrati kyslika zo vzduchu vseobecne, alebo je to specifikum paliva ? nebude problem len v nastaveni motora/spalovania ?
5. ani SO2 velmi nerozumiem, respektive vysledku, ze je obsah S02 vyssi pri repke... aky bol obsah S v palivach ? za predpokladu, ze je v jednom palive viac S, bude zaroven vyssi obsah SO2 v spalinach. Potom by asi bolo potrebne palivo odsirit, respektive porovnat paliva s rovnakym obsahom siry.
Nie som priaznivec "biopaliv", ale s obsahom clanku by som do argumentacie nesiel...

Odpovědět


Dost těžko čekat takové detaily od výcucu

Jenda Krynický,2014-11-05 17:01:31

Celou studii jsem volně přístupnou nenašel, ovšem podle http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/tox.22020/full a preview to vypadá, že detaily uvnitř jsou.

Odpovědět


Pár odpovědí

Tomáš Pilař,2014-11-05 17:36:07

Komentáře/ výtky máte správné, na některé se dá odpovědět, alespoň na té úrovni, jestli to může dávat smysl. Pokusím se o to. Dále uváděné chemické rovnice nejsou úplně v pořádku (kyslík po atomech a ne po molekulách), ale ve světě, kde nejde použít indexy to považuju za lepší/přehlednější. Prosím přeneste se přes to.
- ad bilance CO a CO2: motory poháněné řepkou (bionaftou) mají vyšší spotřebu než u normální nafty, takže v součtu produkují víc "spáleného uhlíku". Stechiometricky je rozdíl mezi metylesterem kyseliny olejové (=biosložka) a alkany tvoříci naftu (např. cetan), takže budou mít jiné spalné teplo. Kromě toho se bionafta hůř rozprašuje a pak nehoří tak rovnoměrně/dobře (nižší výkon, tvorba sazí). Tepelný zisk z reakce C+O --> CO je cca třikrát menší než z reakce CO+O --> CO2, takže pokud je ve spalinách obsažen CO, tak jsme z oxidace uhlíku získali jenom 1/4 možné energie. Na zvýšené spotřebě paliva se podílejí různou měrou všechny naznačené principy (nižší spalné teplo, neoxidovaný uhlík jako saze, produkce CO, místo CO2). Pokud dobře tuším, tak největší podíl na neplechách bionafty má špatné rozprašování.
- ad NOx (oxidy dusíku). Oxidy dusíku vznikají hlavně za vysoké teploty (ale tu taky snáz opatříte nestejnoměrným hořením)
- ad víc CO: jde o logický důsledek nestejnoměrného hoření
- ad víc SO2: brukvovité (např. řepka) obsahují hodně sloučenin síry, netušil jsem, že se to propasíruje až do nafty. Může být, že pro namíchání bionafty použili jinou než normální naftu. Víc SO2 je vlastně nejdivnější výstup z článku, ale dovedu si to představit: dojedu k pumpě, naberu jednu a druhou naftu a pak měřím a nestarám se odkud se síra vzala.

Odpovědět


Nižší výhřevnost

Petr Nejedlý,2014-11-06 04:01:14

Já bych pouze podotknul, že ten nešvar s nižší výhřevností je tak nějak společný těm palivům co rostou na poli. Podobně je na tom líh, případně E85. Už na běžném E10/E15 se to projeví, a u campingového vařiče znamená benzín 2x větší výkon než líh. No řekněte, táhli byste se na čundr s 2x větším množstvím paliva?

Odpovědět


Na čundr...

Vojtěch Kocián,2014-11-06 11:22:08

To není úplně nejlepší příklad. Váha benzínového vařiče bez paliva odpovídá váze lihového i s palivem na týden. Benzínový se vyplatí jen na delší cesty a ještě je riziko zabavení nějaké jeho části na letišti. Nemluvě o ceně. U moderního benzíňáku jde hlavně o dostupnost paliva, staré se dokonce ucpávaly čímkoliv jiným než technickým benzínem.

Odpovědět

A co bude dál?

Mintaka Earthian,2014-11-05 10:26:32

Dobrý den

Máme tady výzkum a jeho výsledky. Jak bude s tímto závažným zjištěním postupováno dál?

Očekával bych:
Rozšíření testů o další související parametry.
Provedení několika stejných testů nezávislými skupinami. Koordinované vyhodnocení výsledků testů a v případě, že se negativní výsledky potvrdí, okamžité zavádění útlumu podpory biopaliv.

V ideálním případě by už příští sezónu mohly být znatelné výsledky.

Která organizace má zodpovědnost za řešení této věci?

Odpovědět


Odpovědnost

Matej Walish,2014-11-05 14:06:58

Po stránce zdravotní asi ministerstvo zdravotnictví a pokud jde o zrušení dotací na bionaftu, tak ministr financí - u nás pan Babiš.

Odpovědět


Katka Horníková,2014-11-05 14:09:16

Tak to jsem fakt zvedava, jestli Babisovo mediální imperium tuto zprávu zveřejní :)

Odpovědět


ženská

Fanda Fantyš,2014-11-05 14:40:59

co sem do toho pletete Babiše!

Odpovědět


Ženská do toho plete Babiše celkem oprávněně

Jenda Krynický,2014-11-05 16:55:54

Je vlastníkem jak firem napojených na státní dotační bio-cecek, tak médií.

Odpovědět


Mintaka Earthian,2014-11-05 18:58:23

Je tu někdo, kdo má zkušenost s komunikací s ministerstvem zdravotnictví? Že bychom poslali dotaz a požádali je o vyjádření k této studii, případně o popsání dalších kroků, které v této věci budou podnikat.

Odpovědět


Aha

Fanda Fantyš,2014-11-05 20:28:25

Tak to jsem si Katko naběhl.....
Takže ono to je jako v te dnešní "myšlence dne" :
Je příjemné si brát z velké hromady....

Odpovědět

Biokozel zahradníkem

Vladimír Němec,2014-11-05 09:19:40

Tak tomu říkám praktická aplikace "principu předběžné opatrnosti"!

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni