Venuše z Renancourt – objev století pravěkého umění  
Té, co pravěkému umělci stála modelem, by devět z deseti lékařů diagnostikovalo obezitu. Stejně vysoká a jen o několik tisíc let mladší „Francouzka“, se v mnohém podobá naší nejznámější „Moravance“.

 

Zvětšit obrázek
Město Amiens se kromě katedrály ze 13. století, největší ve Francii a zapsáné na Seznamu světového dědictví, může začít chlubit ještě pravěkou venuší.

Při slovech Amiens na Sommě se nám nejspíš vybaví film „Zákop“ se zkušeným seržantem Winterem a skupinkou mladých vojáků jdoucích na smrt v jedné z nejkrvavějších bitev v historii lidstva. Kromě šrapnelů z první světové, tu letos v létě vykopali také za hrst kamínků. Poskládali z nich ženskou postavu nad níž paleontologové celého světa žasnou.   

 

Zvětšit obrázek
Pazourky acheulské kultury. Něco takového francouzští archeologové očekávali, že v Saint-Acheul najdou. Čekalo je ale překvapení. (Kredit: Wikipedia)


Amiens (čti „amján“), město asi 120 km severně od Paříže, měli bozi Ares a Mars hodně v lásce. Mordovalo se tam ve velkém jak v obou světových válkách, tak před nimi. Už za dob, kdy to tam patřilo galskému kmenu Albianů si Římané usmysleli, že tam vybudují most. Ve městě se na nějakou dobu zalíbilo i Juliu Caesarovi a vyjížděl odtud masakrovat Galii. Mír tam na určitou dobu přinesl prý jen Napoleon. Krátce poté, co konkordátem francouzská církev byla podřízena státu, zabavený majetek se nevracel a církevní hodnostáři přísahali věrnost státu, byl na radnici v Amiens  uzavřen mír s Anglií.

 

Zvětšit obrázek
Když vápencové úlomky do sebe zapadly, zrodila se „Venus of Renancourt" (Foto: AFP)


Dnes se město na řece Sommě chlubí tím, že v něm žil i zemřel Jules Verne a katedrálou. Pro milovníky pravěku má ještě jednu zajímavost. Je jí čtvrť Saint-Acheul, nachází se 3 kilometry jihovýchodně od centra města, kde se našlo hodně opracovaných pazourků a málo kdo ví, že podle městské čtvrti je nazvaný celý technologický komplex starého až středního paleolitu: Acheuléen, Acheulean, nebo také Acheulian. Míní se tím jak typické nástroje (pěstní klíny, sekáčky, drasadla, zoubkového nástroje,..) tak i způsob jejich opracování a oblasti kdysi obydleného světa, kde se tyto nástroje nalezly. Zahrnuje oblasti v Africe, západní Evropě a jižní Asii (podrobnosti viz Moviusova linie). Poslední z acheulských industrií, jak se těmto kamenným artefaktům odborně říká, je spojována s Homo erectem a Homo sapiens, celý Acheulean pak časově zahrnuje dobu 1,7 – 0,1 Ma). 

Zvětšit obrázek
Renancourtská venuše: Výška 12 centimetrů. Stáří 23 000 let. Snaší Věstonickou venuší si tykat nemohla, dělilo je šest tisíc let. (Kredit: Stéphane Lancelot, INRAP, zdroj:
www.messagetoeagle.com/artifactamiens.php

Nadšenci pro pravěk se rozhodli pokoušet štěstí v Amiens i o letošním létě. Pustili se do díla s nadějí, že najdou pazourky a když budou mít štěstí, tak i na opracované kosti či parohy. Již druhý den práce narazili na vápencové kamínky. Jejich tvary se jim nějak nezdály a tak si s nimi večer trochu pohráli. Z dvaceti kousků drtě poskládali sošku ženy. Uhlíková analýza jí přisoudila 23 000 let a nálezce i město se proslavili. Vysoká je pouhých 12 cm. S čím si pravěký umělec vyhrál, jsou vnady. Má mohutné pozadí a ještě pozoruhodnější ňadra. Hlava s rameny pro tvůrce evidentně důležité nebyly. Pokud nešlo o nějakou stylizovanou bohyni či symbol plodnosti a mateřství, jak to interpretují odborníci, tak to musela být pravěká pornografie, dodávají k nálezu laici.

 

 

Zvětšit obrázek
Věstonická venuše na letošní návštěvě v Praze. V Národním muzeu se zdržela jen na 22 dnů. Američtí starožitníci ji před časem ocenili na 40 milionů dolarů. Stáří 11,5 centimetrů vysoké, 4,4 centimetrů široké a 2,8 centimetrů hluboké sošky je odhadováno na 29 000 let. Až nedávno si někdo na zádech staré dámy povšiml otisku prstu. Muselo k němu dojít ještě před vypálením. Protože je prst hodně malý, zavdal příčinu provokativním otázce, jestli soška není dílem ženy... (Foto: Petr Novák, Wikipedie)

S tímto novým nálezem má Francie ženských figurek z pravěku patnáct. Na nově objevenou podobiznu, nazvanou venuše z Renancourt (pojmenované podle městské části, kde více než dvacet tisíc let opočívala v pokoji), nešetří archeologové ani media superlativy. Nám se ale tak velkolepá nezdá. Možná to je kvůli její podobě s tou Věstonickou a naším moravským patriotismem.


 

Zvětšit obrázek
Venuše z Willeendorfu. Věk: 22 až 20 000 př. n. l. Chladno jí bylo nejspíš jen na hlavě. (Foto MatthiasKabel, Kredit: Naturhistorisches Museum Wien, zdroj: Wikipedia)

O Věstonické venuši jsme se ve škole učili všichni. Na vlastní oči ji ale spatřil jen málo kdo. Nevystavuje se už ani na stojánku, jak bývá u takových památek dobrým zvykem. Jen ve speciální etui v níž je vidět pouze z čelní stranu. To kvůli její křehkosti a prasklině. Příležitostí si ji prohlédnout, byť jen tak omezeně, je jako šafránu. Letošní srpen byl výjimkou, předtím ale dlouhou řadu let nic. I letos byla k vidění jen 22 dnů a komu se nepoštěstilo zajet do Prahy, má smůlu. Už je z Národního muzea zase v trezoru a  podle generálního ředitele Moravského zemského muzea, možná i na celá desetiletí. 


Pokud začneme venuše vzájemně porovnávat, což archeologové nemají rádi, asi nám začne být nápadné, že i přes tisíce kilometrů a propasti tisíců let, něco všechny nálezy spojuje. Modelky, které si „našinci“ i „cizinci“ pro svá dílka volili,  měly k dnešním ideálním mírám 90-60-90 hodně daleko. Jejich favoritky dnes v časopisech pro pány nenajdeme, leda na netu pod ikonkou „Pokud Vám není 18...“.

 

Zvětšit obrázek
Štíhlá Landecká alias Petřkovická venuše. Replika je trvale k vidění v Národním muzeu v Praze. (Kredit: NM, Wikipedia)


Za půl roku uplyne devadesát let od doby, kdy Karel Absolon u Dolních Věstonic také vyhrabal z popela sošku kyprých tvarů. Dnes celosvětově známou Moravanku zvěčnil člen tlupy lovců mamutů. Že u nás byly v oblibě děvčice na nichž bylo za co se chytit, dokládají i torza ženských těl z pálené hlíny nalezené v sousedním Pavlově i dál v Předmostí u Přerova. Známější z našich figurek je i venuše zvoucí Landecká, z ostravského vršku stejného jména. Místních patrioti jí ale neřeknou jinak, než Petřkovická. Je z krevele, neboli hematitu a jen 4,6 cm velká. Chybí jí hlava.


 

Zvětšit obrázek
Znojemské venuše, zdroj: ČT24

Datování jí šouplo do kultury mladšího gravettienu. Torzo mladé ženy někdo schoval pod mamutí stoličku. Svým věkem je na tom prakticky stejně, jako nynější, tolik opěvovaná novinka z Francie. Oběma dámám je okolo 23 000 let. Ta Petřkovická, rozená Landecká, se od všech zatím nalezených venuší výrazně liší. Neoplývá strdím a mlékem. Pokud i ona měla být ideálem krásy, pak z toho vyplývá, že Ostravaci plnoštíhlé už tehdy moc nemuseli, čímž o hezkých pár desítek tisíc let předběhli dobu.


 

Zvětšit obrázek
Hedvika a Johanka na titulce publikace archeologa Zdeňka Čižmáře o pravěkých lidech v mladší a pozdní době kamenné na území dnešní Moravy.

Češi mohou Moravanům závidět. Mají doslova inflaci venuší. Kromě již jmenovaných se na Znojemsku našly i další plastiky. Půlmetrová Hedvika nemá v celé oblasti středního Podunají obdobu. Dvaceticentimetrová mašovická Johanka si zase ještě nestihla setřít veškeré své šminkování. Snahy porovnávat je s kolegyní z Věstonic, je podle odborníků nesmysl. Už proto, že je mezi nimi značný věkový rozdíl. Jedna je  ze starší doby kamenné a táhne jí už na třiceti tisícovku. Druhé dvě jsou dílem kultury s moravskou malovanou keramikou a v mladší době kamenné se již praktikovalo zemědělství. K původnímu ženskému symbolu udržení rodu tak přibyl další - uctívání úrodnosti země. A dokonce i když Hedvika s Johankou vznikly ve stejné době, i jejich vzájemné porovnávání je obtížné. Každou uplácali jinou technologií a ani svým zdobením se nepodobají. Mnozí odborníci jsou přesvědčeni, že Jihomoravani se dočkají dalších významných nálezů. Jen v Makovicích se už našly více než tří desítky úlomků různých venuší a přibývají i z dalších lokalit. V Zemském muzeu se něco šušká o přípravě expozice s pracovním názvem archeologický harém.


 

Zvětšit obrázek
Velkou cestovatelkou po světových muzeích je „Dáma s kapucí. Francouzka ze svrchního paleolitu z Brassempouy by se dnes dožila okolo 25 000 let. Zachovala se jen hlavička (3,65 cm). Je z mamutoviny a je považována za nejstarší plastické realistické zobrazení lidské tváře. (Foto: Jean-Gilles Berizzi, Wikipedia) Kredit: Musée d Archéologie Nationale

I Rakušané mají své venuše. Tu nejzachovalejší, o níž si myslí, že může soupeřit s naší  Moravankou, objevili ve Willendorfu. Je o něco mladší, než ta z Věstonic, ale i na ní je patrné, co se tehdy nosilo. Nebo spíš nenosilo, protože na sobě má jen pokrývku hlavy, pokud to ovšem není účes. Tenké ručičky jí autor nechal spočinout na pořádných mlékojemech a i když hlavu s pohlavní pokrývkou cudně sklání , břicho a pohlaví s vulvou na nás vystrkuje, takřka necudně. Proporce dokládají, že i jižněji od nás kdysi frčelo dobře živené tělo. Dost možná že Dolno Rakušané ani netuší, na co jsou vlastně pyšní. Jejich otylka je totiž z oolitu, suroviny, která se nachází v brněnské Stránské skále.  A Moravský původ má i pazourek, který se vedle jejich favoritky našel...

 

Zvětšit obrázek
Jeden z bulvárů doby kamenné při řece Save, místo nálezu excentrické venuše z Lespugue.

Nejdál to ve zvýraznění záliby v rembrantovsky kyprých tvarech dotáhli na úpatí Pyrenejí, v místech, kde řeka Save vyhlodala nespočet údolních jeskyň. Už před třiceti tisíci lety tam své vlastníky, nebo nájemce, mělo hodně děr a šlo o jakousi pravěkou metropoli. V jedné, dnes již opuštěné jeskyni, se našla podobizna ženy, známá v uměleckém světě pod příjmením Lespugue. Tehdy na ní padlo patnáct centimetrů mamutího klu a dnes by jí mohlo být tak okolo 25 000 let. Ze všech známých venuší, je tou nejosvalenější. Teoretici tomu říkají stylizace. Prsy, břicho a boky jsou prý vepsány do kruhu tak, aby zbytek těla (hlava, nohy) okolo zvýrazněných partií vytvořil kosočtverec.

 

Zvětšit obrázek
Jak asi komentovali „modernu z Lespugue“ tehdejší diváci? Také odměnili autora za nadčasovost všeobecně uznávaným platidlem, jako se dělo průkopníkům impresionismu, symbolismu, kubismu, expresionismu,... (Foto: José-Manuel Benito Kredit: Musée de LHomme, Paris)

Genetikům to ale stejně připadá jako geneticky vedená porucha u níž je typické abnormální zmnožení hýžďového svalstva. Odborně se mu říká dvojité osvalení, anglicky double muscling, německy doppelendrizmus, francouzsky cullard. Postihuje i lidi, ale dnes už se cení jen u skotu a ovcí.     

Rostoucí zástupy venuší mění naše představy o těch, co jsme si mysleli, že kvůli honění mamutů, jelenů a otloukání pazourků, nemohli mít na nějaké hlouposti čas. A že na tom byli stejně jako jsme dnes my, co nestíháme. Jak se ukazuje, tak zlé to nejspíš v pravěku nebylo a v tlupách se vždy našel někdo, kdo si vyšetřil čas na sochání, hnětení a pižlání do kosti.

Zvětšit obrázek
Dnes mají dámy s nadváhou s plodností většinou problém a jsou častými hosty v ordinacích asistované reprodukce. S obojím měly nejspíš problém i pravěké otylky. Podobně, jako sémě pochybností, zda Věstonická venuše není náhodou dílem ženy, neukáže se časem, že s tou naší představou symbolu plodnosti to ve skutečnosti je také poněkud jinak?

O ženské fetiše uplácané z hlíny, vysochané z kamene, mastku nebo vyřezané z mamutoviny, byl bezpochyby značný zájem. A to jak tisíce kilometrů od nás na západ, tak i na východ, Sibiř nevyjímaje. Kolik něžných stvoření z pravěku se už našlo, v tom se  odborníci liší, podle toho, kdo co z nich za tělo ještě považuje a co už ne. Řeč bývá o stovkách exemplářů.

Až na výjimky, jakou je ostravská anorektička, byly v kurzu holky hodně „okaté“. O mužích se říká, že jsou ve svých názorech konzervativní. Nálezy od Atlantiku po Pacifik potvrzují, že většina z v některých věcech ustrnula už v pravěku a nějak to tuší i dnešní holky. Od nás by proto nebylo fér je odsuzovat, když se vylepšují silikonem.

 

Literatura:
AFP http://www.afp.com/
 http://www.messagetoeagle.com/index.html
Wikipedia

Datum: 30.11.2014 21:16
Tisk článku

Umělec, vila a bazén - Bartková Alena, Pivoňková Barbora Johansson, Švadlenková Zdenka
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 890 Kč
cena: 783 Kč
Umělec, vila a bazén
Bartková Alena, Pivoňková Barbora Johansson, Švadlenková Zdenka

Diskuze:

jednoho

David Vetlinger,2014-12-06 12:11:12

takovýho Bentleye mam doma. No nevim, k cemu by byl takove tlupe... k plozeni deti, kterym by nemohl sehnat nic k snedku? no nevim....

Odpovědět

kdo byl autorem sošek?

Pavel Joch,2014-12-05 13:13:39

Zajímavé, že každý autor článků o pravěkých soškách okamžitě začne spekulovat o podivných preferencích mužů v dnešní době. Ideál 90-60-90 je nám prý falešně vnucen, zatímco ve skutečnosti chceme tyhle Venuše 100-100-100. Naprosto adekvátní je potom námitka - a jak víte, že sošky dělali muži? Stejně jako muž je mohla zhotovit žena - jako fetiš těhotného ideálu, nebo dítě - je pravděpodobné, že podobné matróna fungovala jako kmenová babička, zatímco mladší a pohyblivější se věnovali sběru, muži lovu, případně zemědělství.

Odpovědět

Ako asi vyzerala

Michal Lichvar,2014-12-02 09:50:00

Cisto nahodou som dnes narazil na toto
http://www.rouming.cz/roumingShow.php?file=jak_asi_vypadala.jpg
ps: ano, rouming, ale jedna sa o vestenicku venusu :)

Odpovědět

Noooo

Filip Ratinger,2014-12-01 15:30:09

a co treba takhle: jiste to nebylo tehdy lehky... starnouci obtloustle toho moc neulovily a stavaly se pro tlupu pritezi. Bylo treba být vědmou aby se jí tlupa nechtěla zbavit... Nejsou v tom někde začátky náboženství? Ono občas nějaká ta předpověd vyjde a když se to správně zdůrazní.... a magorům vždycky dav uvěří. A kdyby takovy Hitler nebyl vegetarián, mohl taky dál vesele tloustnout a jeho sochy by byly spíš podobné Budhovi....

Odpovědět


Nebo takhle

Pavel Krajtl,2014-12-01 16:50:26

Vykrmit si takovou(é) ženy bylo jako pořídit si Bentley.

Odpovědět


jj

Filip Ratinger,2014-12-01 18:51:19

Taky dobryyy :)
Otázkou je, kdo pak poroučel.
Ale s těmi tlustými kněžkami bych to nezavrhoval. Jestli nemohly byt platne pri schaneni potravy a lovu a jakychkoliv praci, tak mohli akorat tak udrzovat ohen a pri tom se da vymyslet spousta kravin a vidění a předpovědí a když se vratili unaveni a zranění, tak mastičkaření.... a za takové uzdravení se pak blahořečí a prohlašuje bohyní poměrně lehce.

Odpovědět

Problémy s plodností...

Pavel Krajtl,2014-12-01 12:21:00

Dámy které mají dnes problémy s nadváhou a tím pádem pak s plodností, nerodili od první menstruace jako dámy které byly vzotrem pro pravěké sošky. Naopak, pro samé těhotenství nebyl čas "vyběhat" následky prvního a už se chystali tukové polštáře pro další... Nedivte se že takováto zachránkyně rodu dosáhla zbožštění. Vychrtliny určitě nebyly v módě, hrozilo že se nedočkají jara, natož porodí dítě.

Odpovědět

Velmi pěkný článek

Libor Zak,2014-12-01 08:41:39

Na nalezištích v Mašovicích, Dolních Věstonicích a Willeendorfu jsem byl. A tam si člověk tak nějak uvědomí, že země po které chodíme a považujeme za svou, tu byla dávno před námi a bude dlouho po nás. A to je jen krátký okamžik v historii země, po který tu žili lidé. Osobně na mě minimálně Věstonická a Willeendorfská Venuše působili, že se jedná spíše o zpodobnění božstva, bůžka, ducha. Na to s jakými detaily je vypracováno tělo, jsou zcela potlačeny rysy obličeje. Takže si myslím, že nikdy nešlo o konkrétní osobu. Dokonce si ani nemyslím, že šlo o sexuální symbol, v obou případech to vypadá na starší ženu, která již porodila mnoho dětí, takže spíš asi symbol mateřství. V mnoha kulturách byl kult bohyně matky a mnoho odborníků si myslí, že jde i o tento případ. Díky za článek.

Odpovědět

kulty

Mirek Svatava,2014-12-01 06:33:40

Primitivnost a neznalost vede vždy k něčemu,, ať už tomu budeme říkat kult, nebo náboženství. Klidně mohlo jít o jakýsi monoteismus a o obdobu Budhy, jen jakési vysněné podoby blahobytu a klidne i spojeného pro muzsky s tím, co mají nejradeji.

Odpovědět

hmmm

Andrea Marlova,2014-11-30 23:51:44

zajimavá myšlenka s tím, jestli to nemohlo být jinak... Slysím to poprvé, ale možná ty neplodné hrály úlohu utěšovatelek a byly vážené :)

Odpovědět

Čas na hlouposti

Jenda Krynický,2014-11-30 23:25:44

Když bylo venku opravdu ale opravdu mizerně, tak co někde v jeskyni? V televizi nic, tak se, při mizerném osvětlení, odrbává nějaký kus větve, klu, zubu nebo šutru.

Odpovědět

Neplodnost

Pavel Bílek,2014-11-30 22:53:13

Viděl jsem kdysi nějaký dokument, ve kterém ukazovali magické pomůcky, které v Africe vyrábí, aby pomocí nich žena překonala neplodnost. Není to pornografie pro muže. Slouží to ženám, které se s tím ztotožňují a snaží se magicky dosáhnout kýženého připodobnění se - těhotenství.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace