Jsou dominantní životní formou vesmíru umělé superinteligence?  
Z pozorování vývoje naší biologické inteligence to usuzuje filozofka Susan Schneiderová z Connecticutské univerzity. Podle ní je vesmír lovištěm prastarých umělých superinteligencí.

 

Zvětšit obrázek
Potkáme ve vesmíru staré superinteligence? Kredit: agsandrew/ deviantart.

V hlavně ještě duní skvostné silvestrovské ohňostroje a ve vzduchu stále visí velká témata s příchutí exotiky, která bývají pro Silvestr příznačná. Na populárních webech v těchto dnech zazářily smělé úvahy o tom, jak asi bude vypadat cizí inteligence, jestli někdy nějakou potkáme. Rozvířila je filozofka Susan Schneiderová z Connecticutské univerzity, která se článkem Alien Minds přihlásila k představě, že to nebudou podivní zelení či šediví mužíčci, ani nechutná hmyzoidní stvoření, ale spíše stroje obdařené superinteligencí, která bude tu naše dalece přesahovat ve všech myslitelných směrech.

 

Zvětšit obrázek
Susan Schneider. Kredit: S. Schneider.


Podobně to vidí někteří popularizující vědci, jako ředitel SETI Seth Shostak anebo astrobiolog NASA Paul Davies. Shostak by se vsadil o pořádnou várku kafe, že když zachytíme mimozemský signál, tak to bude od umělé superinteligence. Schneiderová s ním souhlasí a jako jedna z mála myslitelů mimo hájemství science-fiction tvrdí, že někde v okolním vesmíru už celé věky sídlí cizí postbiologické superinteligence, které nějakým způsobem vznikly v lůně dávných biologických inteligencí. Vedou ji k tomu tři okruhy argumentů, které dohromady vykreslují obraz existence cizích umělých superinteligencí ve vesmíru, jistě se jen třesoucích na kontakt s námi.


 

Zvětšit obrázek
Seth Shostak (2011). Kredit: BDEngler, Wikimedia Commons.

Prvním z nich je krátké časové okno, v němž biologická inteligence zanechává stopy ve vesmíru. Když prý taková civilizace získá technologie schopné ovlivnit okolní kosmický prostor, tak by měla být jen pár století od bodu zlomu, který ji překlopí z biologické podoby do umělé inteligence. Vesmír, galaxie i jednotlivé planety existují dlouho, měřeno lidským životem dokonce nesmírně, takřka neuvěřitelně dlouho. Mnozí mají za to, že v takovém moři času není příliš velká šance najít druhou biologickou inteligenci ve fázi vývoje podobné té naší. Stačí se prý podívat na bleskurychlou kulturní evoluci, kterou v posledních staletích prožívá jediná nám známá biologická inteligence – totiž naše vlastní. Podle Schneiderové se zároveň poslední dobou množí důkazy (sama autorka trochu nešťastně uvádí jako příklad technologii Google Glass, což je velkolepý koncept s poněkud pokulhávající realizací), že se nezadržitelně blíží technologická singularita, kdy umělá inteligence předhoní tu lidskou a vymkne se její kontrole.


Druhým argumentem Schneiderové je, že by některé cizí inteligence měly být mnohem starší, než je naše civilizace. Podle odhadů SETI, nejspíš založených na pozorování dávného vesmíru, by to prý mohlo být až 8 miliard let. A tak staré civilizace přece musejí být nesmírně inteligentní, superinteligentní, přinejmenším v porovnání s námi, civilizačními batolaty Mléčné dráhy.


 

Zvětšit obrázek
Google Glass. Technologická singularita na dohled? Kredit: Loïc Le Meu, Wikimedia Commons.

A do třetice, Schneiderová tvrdí, že receptem na prakticky nesmrtelnou existenci ve vesmíru je nespolehnout se na uhlík. Neuhlíkové formy inteligence by podle ní měly být velmi odolné a schopné přežít rozmanitá prostředí. Křemíkové struktury se také podle Schneiderové jeví jako lepší médium ke zpracování informací, než jsou vlhké a zranitelné mozky. Biologické neurony pracují na frekvenci kolem 200 Hz a už současné mikroprocesory jsou o několik řádů rychlejší. Pokud jde o přenos signálu, v axonech nervové soustavy to nejde o moc rychleji než cca 120 metrů za sekundu, kdežto již existující výpočetní jádra mohou komunikovat opticky, tedy rychlostí světla.


Máme důvod k obavám? Znamená to, že bychom se měli co nejrychleji zahrabat pod zem a tvářit se, že tu vlastně vůbec nejsme? Filmová science-fiction z poslední doby má poměrně jasnou představu, jak by asi vypadalo naše střetnutí s takovou cizí superinteligencí – sotva bychom uhájili holé životy, než bychom to zlé inteligenci spravedlivě natřeli. Nejspíš ale nebude tak zle.


Argumentace Schneiderové je nesmírně spekulativní a vychází z řady zásadních předpokladů, které jsou poněkud vycucané z prstu. Své veškeré názory o vývoji inteligencí odvozujeme z té naší, žádné jiné zatím neznáme. Technologická singularita je jen mlhavá předpověď, která se navíc stále odsouvá dál a dál do budoucnosti, protože vývoj umělých inteligencí očividně vázne. Dokud nepochopíme fungování biologické inteligence, tak nemůžeme vyrobit umělou, která by ji mohla nahradit. Předlouhé stáří rozhodně není zárukou, že se nějaká životní forma stane superinteligentní. Jestli něco o evoluci víme, tak to, že je slepá, chaotická a ráda se pohybuje všemi myslitelnými i nemyslitelnými směry. A pokud jde o křemík, ani on není všemocný. Možná jsou z něho lepší kalkulačky než z uhlíku, to ale neznamená, že by křemík stejně dobře obstál jako médium prastaré inteligence bloudící vesmírem. Jestli někdy prozkoumáme jiné obyvatelné planety, kterých je podle odhadů stále víc a víc, a okolní kouty vesmíru, tak konečně uvidíme, na čem jsme.

 

 

Video:  Dr. Susan Schneider, Penn Media Seminar on Neuroscience and Society. Kredit: University of Pennsylvania.


Video: How To Create A Mind: Ray Kurzweil at TEDxSiliconAlley. Kredit: TEDx Talks.


Video: Nick Bostrom: Superintelligence - Authors@Google

 

Literatura

Daily Galaxy 30. 12. 2014, Wikipedia (Superintelligence).

 

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 04.01.2015 17:26
Tisk článku

Emoční inteligence - Bradberry Travis, Greaves Jean
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 249 Kč
cena: 211 Kč
Emoční inteligence
Bradberry Travis, Greaves Jean

Diskuze:

Připadá mi to...

Patrick Koumák,2015-01-07 11:38:30

..že ten článek je o tom, že si paní filozovka myslí, že existují někde ve vesmíru vyspělé umělé inteligence. Čistě proto, že vesmír existuje už dlouho. Tohle myslím napadne každého, že někde mohou existovat různě vyspělé, tedy i superinteligentní umělé kultury. Není to jak dokázat ani vyvrátit. Nevím, jestli je nutné o tom psát články. Myslel jsem že to má něčím podloženo, tak jsem si to přečetl a zřejmě ji to jen prostě napadlo a hodně o tom nápadu mluví.

Odpovědět

8mld

Rudolf Svoboda,2015-01-07 09:04:33

Jo 8 mld je prestrelene ale kdyz si vezmu jen eru dinosauru - cca 160 mil. tak za tu dobu uz se da udelat neco pekneho (nebo strasneho)

Odpovědět

Pro malověrné.

Zdenek Černý,2015-01-06 13:04:05

Před 40-i lety jsem byl slušný šachista a mé ELO FIDE dosahovalo hodnoty 2150. V té době měl mistr světa ELO cca 2650, tj. rozdíl mezi námi byl 500 bodů /pro ty co těmto číslům nerozumí - je to propastný rozdíl/. Tehdy začaly šachové počítače. Všichni jsme "věděli", že počítač nikdy nebude kvalitně hrát šachy. Po nějaké době jsme svůj názor museli upravit, ale "věděli" jsme, že počítač nikdy nebude hrát šachy tak dobře jako třeba Fischer nebo Kasparov. To jsou šachoví umělci a počítač nikdy nedokáže tvořit. Ten jenom počítá a kalkuluje. Dnes volně dostupné šachové programy mají ELO přes 3300 a mistr světa cca 2850 /pro ty co těmto číslům nerozumí - je to propastný rozdíl -)/.
Souhlasím s paní Susan Shneiderovou, budoucnost patří uměle vytvořeným technickým inteligencím. Ti se na nás jednou budou chodit dívat do zoologické zahrady. Tedy pokud budou mít oči a budou na nás zvědaví. Koho dnes zajímají problémy např. mořského ježka ....

Odpovědět


Jiří Brunner,2015-01-07 04:54:35

Sachista jsem mizerný, ale souhlasím s Vámi. jen si myslím, že umělou inteligenci i vše co k tomu bude patřit, si lidé v budoucnosti naroubují do sebe. Přestanou být lidmi v dnešním slova smyslu, stanou se umělou inteligencí. Nevidím to sice jako zářné zítřky, ale možné to je, kdo může vědět kam se evoluce dnes ještě neživých věcí dostane třeba za tisíc let? Samozřejmě jen když se my,"páni tvorstva"nezničíme sami.

Odpovědět


šachy ale neznamenají vyspělou umělou inteligenci

Patrick Koumák,2015-01-07 11:29:42

Šachový program má obrovskou databázi her a tahů, na každý tah lidského hráče vybere z této databáze protitah, který už předtím vedl k vítězství. Protože se ty partie zaznamenávají už dlouho a ty databáze jsou extrémní, tak mají ty šachové programy vynikající výsledky. To ale přece není umělá inteligence. Je to práce se symboly, v tom byly počítače lepší vždy.

Odpovědět


Z Z,2015-01-07 14:40:04

Predstavujete si to nesprávne.
Šachový výkon súčasných počítačov nespočíva v databáze nejakých pozícií, ale v spôsobe aktívneho prepočtu a jeho rýchlosti aj veľkosti pamäti, do ktorej môže počas výpočtov aj zapisovať. Všetko toto sa časom zlepšovalo. Len pasívne čítanie z nejakej databázy sa môže uplatňovať v zahájeniach partie a v koncovkách s málo figúrami.

Odpovědět

Podľa mňa…

Roman Horváth,2015-01-06 04:41:29

Podľa mňa trafili klinček po hlavičke: Jan Jančura 04.01.2015 v 22:23 a Mikulas Alexík 05.01.2015 v 11:48.

Na vysvetlenie môjho názoru zavediem trochu netradičnú terminológiu (používajúcu slová „umelý“ a „prírodný“ možno v trochu neobvyklom podaní), ale dúfam, že to bude prirodzene pochopiteľné aj bez hlbšieho vysvetľovania…

Zdá sa mi, že umelá inteligencia a umelá technológia sú preceňované. Môžem sa mýliť, ale príde mi to logické. V súčasnosti postupuje umelá evolúcia v súlade s Moorovým zákonom. Prírodná technológia za celú dobu svojej existencie evolvovala omnoho ďalej. Keby sme ju chceli predbehnúť, museli by sme svoje tempo pekelne zrýchliť.

Predstavte si, že by sme vedeli stvoriť technológiu, ktorá by dokázala to, že by ľubovoľný počítač dokázal prebudovávať svoj hardvér podľa potrieb, poveternostných vplyvov a podobne a to na nanotechnologickej úrovni. Táto primitívna myšlienka by sa dala rozvinúť do zbytočne veľkej šírky. Dúfam však, že i tento náznak postačil na poukázanie toho, kam som tým mieril.

Rád by som podotkol, že nie som proti umelej inteligencii, ani proti tomu, aby nás nahradila, ak by to bolo „dobré“. Pod pojmom „dobré“ rozumiem čokoľvek také, čo v konečnom dôsledku vedie k zachovaniu a rozvoju života ako takého, čiže nie iba ľudstva. Pojem „zlé“ je logicky protipólom pojmu „dobré“.

Opäť je to primitívna definícia, ale podľa mňa výstižná. Otvára sa otázka – ako by dokázala umelá inteligencia podporená umelou technológiou odhadnúť, čo je „dobré“ a čo „zlé“? Prírodná evolúcia na to našla úžasne jednoduchý nástroj – prirodzený výber. V realite nikdy nejestvuje len jedno „správne“ riešenie a vždy je ťažké nájsť optimálne riešenie, ale dá sa k nemu aspoň smerovať.

Umelá technológia zatiaľ nehľadá univerzálne riešenia. Jej vývoj zatiaľ určujú potreby úzkej skupiny „prvkov“ v rámci „množiny všetkého života“. Uvidíme, ako to pôjde ďalej…

PS: Nepodceňujte city. Možno práve tie (resp. ich implementácia) sa ukážu byť kľúčom k raketovému rozvoju umelej inteligencie. (Bohužiaľ si zatiaľ málokto uvedomuje akú pestrú paletu zdrojov majú rôzne city…)

Odpovědět


Jiří Brunner,2015-01-07 05:01:54

Už sám Moorův zákon je neustálé zrychlování. Poronáváte miliardy let přírodní evoluce s ani ne stovkou let výpočetni technologie. Přírodní evoluce je proces velmi pomalý.

Odpovědět

Vďaka

Mikulas Alexík,2015-01-05 19:55:00

Výborný článok na "preštudovanie". Ďakujem.

Odpovědět

Geneze je pyramidální

Josef Řeřicha,2015-01-05 19:17:33

Přidal bych názor: http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/aa/aa_037.doc

Odpovědět


Oprava

Mikulas Alexík,2015-01-05 19:57:26

To poďakovanie vyššie, je za "názor", na ktorý pridal link pán J. Řeřicha.

Odpovědět

Hlavní problém článku je...

Jakub Rint,2015-01-05 19:01:23

že dotyčná paní je filozofka a přijde mi, že nezná fyzikálně omezené okno, které připouští vznik živých myslících tvorů. To samé s křemíkem, pokud se nepletu, tak zrovna nedávno byl na Oslu článek o tom, že křemík sice dovede tvořit sloučeniny s podobnými vlastnostmi jako uhlík, ale rozhodně to není žádná sláva.

Odpovědět


Paní filozofka

Jiří Brunner,2015-01-05 19:58:15

ale nemá na mysli klasický živý život, ale umělý, jehož "rodičem" je ten předcházející, živý.

Odpovědět

Mimo sci-fi ?

David Cech,2015-01-05 12:46:28

A co ineho ako sci-fi to potom je ?
Ze to tvrdi pracovnicka univerzity, to uvahu z roviny sci-fi do roviny faktov neposuva. Ani dokonca do roviny opodstatnenych uvah.
Extraterestricky "zivot", alebo dokonca "inteligencia" je v stadiu objavenych organickych molekul. Uz aj marsovske ksichty rozfukal vietor a plejadania sa nie a nie verejne priznat...To je cele.
Nic viac. Na diskusiu ostava, ci bohuzial, alebo vdakabohu...
Z jedneho, jedineho pripadu dokazu zivota a inteligencie - Zem - sa neda extrapolovat absolutne vobec nic-jedine to sci-fi...

Odpovědět

co je inteligencia?

Mikulas Alexík,2015-01-05 11:48:20

Pre mňa je v članku najdôležitejšie nasledovné:

"Dokud nepochopíme fungování biologické inteligence, tak nemůžeme vyrobit umělou, která by ji mohla nahradit. Předlouhé stáří rozhodně není zárukou, že se nějaká životní forma stane superinteligentní."

Inteligencia a aj umelá, sú založené na "modeloch" vlastného správania a aj modeloch vonkajšieho prostredia. Musíme totuž vedieť, ako môj zásah do vonkajšieho prostredia ovplyvní moju existenciu v ňom.

Okrem toho existuje problematika "generovania cieľov" inteligentnej bytosti, a schopnosť predikovať vlastné správanie v konfrontácii s cieľmi. Zdá sa, že to je podmnožinou v cieľenom správaní, ale to je zjednodušený pohľad. Zatiaľ, zdá sa, o problematike "odkiaľ sa v človeku berie schopnosť generovať ciele svojho správania" vieme málo. Vyzerá, že je súčasťou "zdedených vlastností", rovnako, ako "všeobecná gramatika" každého "jazyka", ktorý je vlastne iba "modelom sveta ako celku". O tom, ktoré to sú parametre všeobecnej gramatiky, zatiaľ vieme veľmi málo. Napriek tomu, každé dieťa po narodení je schopné naučiť sa ľubovoľný jazyk prostredia, do ktorého sa narodí. V poznávaní toho, čo je to "inteligencia" samozrejme začíname "všeobecnou gramatikou" jazykov. Tú ešte nepoznáme. Potom príde hľadanie "generovania cieľov. A samozrejme, vyskytnú sa aj iné, zatiaľ nepoznané problémy. Osobne pokladám termín "umelá inteligencia" za marketing, ktorý zneužívajú mnohé fyrmy na lepšiu predjnosť svojích výrobkov.

Odpovědět


vseobecna gramatika je znama

Tomáš Habala,2015-01-05 13:03:37

Gramatikou, ktorou vyjadrujeme svet je matematika. Vo svete pozorujeme struktury a matematika je jazyk, ktorym struktury vyjadrujeme. Rozdiel je v tom, ze v hlave pouzivame iny matematicky system, ako ho pouzivame, ked ked hovorime, ze robime matematiku. Je iste, ze v hlave nemame napalene axiomy mnozinoveho axiomatickeho systemu.Mame tam iny system. Kazdopadne ale struktury, ktore s nim vytvarame, su priblizne tie, ktore vytvarame pomocou logiky a mnozin. Inak by logika a mnozinovy system neboli pre nas uzitocne.
V sucastnosti najpouzivanejsi a najvseobecnejsi matematicky system je mnozinovy systemu. Raz, ked sa to podari, budeme miesto neho pouzivat NATIVNY system, v ktorom zakladna struktura bude v zhode s tou strukturou, ktoru ako zakladnu pouzivame v hlave. A to bude prinosom hlavne pre fyziku, pretoze budeme moct na papieri vyjadrit presne to, co pozorujeme. Zakladna vec, ktoru pri pozorovani fyzikalneho sveta pozorujeme, je to, ze sme pozorovatelia fyzikalneho sveta, sme vo vnutri toho sveta a sami sme tym svetom. Fyzikalny svet nepozorujeme zvonku, ale z jeho vnutra kvantitavne ako jeho sucast a kvalitativne ako to iste co je svet. S tymto nasa matematika nepocita - nepopisuje ako sa mnozine javi mnozinovy system, ale fyzici s tym bojuju stale a my to v hlave mame prirodzene.

Odpovědět


to: Tomáš Habala

Marek Fucila,2015-01-05 19:06:11

Ja si myslím, že základné štruktúry používané v hlave sú elementárne a známe. Tie "množiny" sú symboly používané ako izomorfné zobrazenie toho, čo si predstavujeme a žiadna logická medzivrstva neexistuje. Keby bola, znamenalo by to, že existuje "jednoduchšia" matematika.
To, čo je nám v našich mysliach utajené nie je spôsob ako rozmýšľame, ale schopnosť operatívne si predstaviť obrovský paralelizmus. Nikdy teda do detailov nepochopíme ani vlastné chápanie, a už vôbec nie inteligentnejšie stroje.
Podľa mňa ich teda vytvoríme oveľa skôr, ako ich pochopíme, keďže ich nepochopíme nikdy.:-)

Záleží samozrejme na hĺbke/úrovni pochopenia - či si myslíme, že chápeme alebo nechápeme inteligenciu mraveniska.

Odpovědět


Jednoduchsia matematika

Tomáš Habala,2015-01-05 20:23:31

je dobry nazov.
Russel a Whitehead sa pokusili (neuspesne) svojim monumentalnym dielom Principia mathematica redukovat celu matematiku na logicke operatory. Matematika sa vsak da takmer naisto redukovat na nieco este zakladnejsie. Na nieco, z coho sa daju skonstruovat vsetky zname struktury vratane mnoziny a logickych operatorov. My to mame v hlave, pouzivame to a konstruujeme tym matematiku, tak ako ju pozname.
Na strukturu mozgu sa nemozeme pozerat tak, ze podmienuje nase matematicke myslenie. Naopak, to co je nam zname ako prve, je nase myslenie a struktura mozgu potom musi byt taka, aby toto umoznovala. Najprv by sme mali mat model ako rozmyslame a potom mozme skumat, ako je toto reprezentovane mozgom.

Odpovědět


Marek Fucila,2015-01-05 21:03:07

Možno máte pravdu. Nie som matematik, a možno som na omyle, keď si myslím, že nič základnejšie nie je. Otázka je, prečo by sme to doteraz nenašli, ak by to malo byť užitočné, a navyše jednoduché. (Ako chápem neúplnosť, bolo by to aj stručnejšie.)

Moja domnienka je ale skôr taká, že nič také nutne byť nemusí, a že mozok s kľudom môže operovať s pojmami, ktoré si uvedomujeme. Ako je prvok, množina, porovnávacie operátory, a podobne. Keď vhodí do mixéra obrovské množstvo odhadov, v momente môže mať správny výsledok, ktorý spätne zapadá do zložitejších pravidiel. DNA výpočty tak fungujú, raz zrejme budú aj kvantové. Preto nepredpokladám, že sa nám niekde skrýva nejaká skrytá podstata matematiky. Skôr zatiaľ nemáme technológiu na trénovanie dostatočne mohutného paralelného systému. Až bude k dispozícii, vôbec by som sa nedivil, ak by z toho "vypadla" inteligencia skôr, ako ju pochopíme do dostatočnej hĺbky. Pokrok nejde len cestou technológie založenej na hotovej teóri, ale aj nečakaných výsledkov, ku ktorým sa vysvetlenie hľadá následne. Možno tie základné princípy UI sú už postačujúce, ak sa to pustí na dostatočne výkonnom stroji. K bližšiemu pochopeniu inteligencie nás potom môže doviesť skúmanie jej ohraničenia. Ako keď úrazy mozgu prezrádzajú mnoho o jeho funkciách.

To, že vieme povedzme sčítavať, a že to dokážu aj vtáky je úžasné ale najväčšie "čaro" na tom je podľa mňa schopnosť abstrahovať - vytvoriť izomorfizmus s pozorovaným okolím na základe vybraného parametra, a potom je tá matematika za tím už v podstate nutnosť, lebo prostredie je dané.

Odpovědět

Kyborgizace

Karel Pstružina,2015-01-05 09:26:10

Nedovedu si představit, ze po homo habilis, homo erectus a homo sapiens sapiens nebude nic dalšího. Naše fyzická a psychická vybavenost určitě není konečná. Už nyní se z nás stávají kyborgové tím, že se dovybavujeme umělými orgány, jako jsou voperované čočky, kardiostimulátory, atd. Spoléhám tedy na naší kyborgizaci.
V naší evoluci pak je tomu také tak, že vyspělejší (možná i inteligentnější) je také morálnější, i když se to někdy tak nezdá. Inteligentnější cítí jako morální povinnost starat se o ty ostatní, což by mohlo platit i o superinteliganci, pokud něco takového existuje.

Odpovědět


Kyborgizácia je slepá ulička pre UI

Rene Mikolas,2015-01-05 12:35:10

Umelá inteligencia je náznakovou kopiou biologického života - nebude mať vlastnú DNA.
Aj klony človeka sú novým človekom a tiež bytosti po možnej teleportácii stratia "galvanické" prepojenie so svojím originálom. Budú mať len identické DNA, pamäť a spomienky.
Umelá inteligencia nebude ani jedno z nich - bude to evolučný skok s vylúčením materského znamienka (DNA) starej bytosti (homo sapiens) a bude skoro absolútne dokonalá (bez citu).
Bude bezcitná so slobodnou vôľou a homo sapiensa môže považovať za brzdu a nedokonalý medzičlánok. Môže sa nás baviť, použiť ako exotický relikt alebo úplne vyhladiť. Nevieme čo sa stane - bude sa slobodne rozhodovať.

Odpovědět

Myslím, že stačí nějaký ten Islám

Jenda Krynický,2015-01-05 01:17:48

a je po singularitě a jakémkoli vývoji. Bez problémů tak "civilizace" může stagnovat, dokud ji neukončí dobře mířený meteorit.

Odpovědět


Islam nestačí

Rene Mikolas,2015-01-05 12:23:07

Krajiny islamu nemôžu nikdy konkurovať Západu. Bráni im v tom samotný ISLAM.
Všeobecne je pre islam žena vecou a preto islamské krajiny nikdy nedostihnú technológie Západu a nebudú môcť s nim súťažiť. Ak aj náhodou niektoré technológie skopírujú, nie sú schopné priemyselnej výroby, lebo 50% populácie - ženy - im chýba v ekonomike.

Odpovědět


Země islámu nepotřebují západu konkurovat

Jenda Krynický,2015-01-05 20:09:28

právě naopak, v čím horším stavu budou a tím budou generovat větší množství uprchlíků, tím dříve zabere islám celý západ. Stačí se podívat do Británistánu, Franžírska, Švédského kalifátu, ...
Z Londýna za posledních deset let let uteklo 600 000 původních obyvatel a o současném stavu si můžete počíst třeba tady: http://rogozov.bigbloger.lidovky.cz/c/438237/Vsedni-den-s-islamem-aneb-vanoce-letos-povolili.html

Odpovědět


Rene Mikolas,2015-01-05 21:04:24

Londýn má 8,308 mil. obyvateľov (2013), znamená to, že odišlo, podľa teba odišlo 7,2% pôvodných obyvateľov.
Blahobytné štáty (Nemecko, Británia, ...) vymierajú. Dôchodci sa dožívajú vyššieho veku a rodí sa menej detí ako zomiera dospelých. Britské Centrum pre výskum ekonomiky a obchodu (Centre for Economics and Business Research, CEBR)
predpovedá, že britská ekonomika prvýkrát za 60 rokov má šancu predbehnúť nemeckú ekonomiku - najväčšiu súčasnú európsku ekonomiku - niekedy po roku 2030. Jedným z dôvodov je podľa vedcov klesajúci počet obyvateľov Nemecka.

Dnes vieme s istotou, že blahobyt utlmuje populačný boom (rodičia investujú viac kvality do menšieho počtu detí/dieťaťa a majú zároveň menej starostí s výchovou vekovo rozprestretej veľkej rodiny).
Dnes sa potvrdzuje viac ako kedykoľvek predtým, že to bola chudoba, ktorá populačný boom generovala a dodnes generuje.
Preto musia blahobytné krajiny s vymierajúcou pôvodnou populáciou povolávať na doplnenie penzijných fondov chudobných a tým pádom viacdetných imigrantov.

Odpovědět


Průšvih je, že po započtení toho, že značná část

Jenda Krynický,2015-01-07 15:53:44

nově příchozích a jejich potomstva začne i skončí na dávkách a ještě generují obrovské náklady na udržení alespoň nějaké bezpečnosti, tak je tenhle projekt v hlubokém mínusu. Místo aby bylo víc peněz pro důchodce, tak jich je a bude míň.
Ono by to fungovat mohlo, ale to by bylo nutné nejprve imigranty filtrovat (a to podle úplně jiných kritérií než teď) a pak je integrovat.

Odpovědět

Ako to bolo s tou inteligenciou?

Rene Mikolas,2015-01-05 00:52:19

Homo ergaster nevedel 1 milion rokov pohnúť s pästným klinom, ale homo sapiensovi trvalo 12 rokov od prvého sputnika po let na Mesiac.
So zvieratami máme spoločné pudy, inštinkty, vedomie o sebe, používanie nástrojov najmä u ľudoopov ... jediný zásadný rozdiel je v spôsobe akým sa učíme.
Toto všetko musí zvládnuť aj umelá inteligencia ako dokonalý posledný stupeň inteligencie na Zemi.
Pretože asi nebude mať pokožku a receptory v nej nebude mať ani city. Bude teda dokonalá, na rozdiel od nášho druhu.
Preto si pri svojej dokonalosti môže našu nedokonalosť vysvetliť ako brzdu a zničiť nás.

Odpovědět


Ako sa teda učíme a čas kedy sa to napokon stane?

Rene Mikolas,2015-01-05 00:55:28

Videl som dokument na TV Spektrum, kde ukazovali ako nejaká mladá vedkyňa vymyslela geniálny experiment. Pozerám na to a vravím si, čo je na tom geniálneho? Malo ísť o pokus dokazujúci, že medzi nami a zvieratami existuje jeden najzásadnejší rozdiel a to rozdiel, ako sa učíme (bolo to potom, ako sa ukázalo, že i zvieratá - primáti vedia používať nástroje).
Experiment spočíval v jednej čiernej skrinke a takej istej skrinke priehľadnej.
V skrinkách bola ukrytá pochúťka, ktorú naučila vedkyňa vyberaťšimpanzy i deti istým rituálom - krokmi po sebe nasledujúcimi - tie kroky si osvojili šimpanzy a jednako aj deti. Teda úspešne to zvládli ako šimpanzy tak deti - dostali sa k pochúťke, keď poklepali po veku, vytlačili blokovací svorník, strčili paličku zvrchu a napokon zboku a pochúťku vytiahli paličkou von.
Pýtam sa sám seba znova, čo je na tom experimente tak geniálne? Potom ale prišla na rad priehľadná skrinka, kde bolo vidieť, že k pochúťke sa dá dostať vynechaním pár naučených krokov.
Hovorím si, že je jasné, že deti vynechajú tie zbytočné kroky a šimpanzy budú otrocky opakovať naučené ťahy, krok po kroku. Geniálne bolo však to, že to bolo presne naopak. Opice vynechali kroky a rýchlo sa zmocnili pochúťky a deti otrocky opakovali naučené. A potvrdené to bolo u detí všetkých rás.
Tak sa učí človek. Bola to naša evolučná výhoda, ktorá nám umožnila dostať sa na vrchol potravinového reťazca a ku všetkému, čím sa odlišujeme od zvierat.
A takto ale žasne rýchlo sa to naučí aj umelá inteligencia a potom POZOR!

Odpovědět

prokristapána neměli jsme tuhle volovinu

Pavel Paulson,2015-01-04 23:44:53

v historii už mockrát?? Tohle všechno je jen a jen záležitost víry. a kdykoli se to rozšířilo, byl průser. Milospani, nemohla byste se držet prokázaných faktů, a dle možnosti zapomenout na vlastní horečnaté představy? Já vím, je to těžké (já se z toho dostal až někdy v pětadvaceti), ale bez toho nebudete nikdy považována za inteligentní holku. Napište mi. Puk

Odpovědět

prokristapána neměli jsme tuhle volovinu

Pavel Paulson,2015-01-04 23:43:36

v historii už mockrát?? Tohle všechno je jen a jen záležitost víry. a kdykoli se to rozšířilo, byl průser. Milospani, nemohla byste se držet prokázaných faktů, a dle možnosti zapomenout na vlastní horečnaté představy? Já vím, je to těžké (já se z toho dostal až někdy v pětadvaceti), ale bez toho nebudete nikdy považována za inteligentní holku. Napište mi. Puk

Odpovědět

Co je to superinteligence?

Jan Jančura,2015-01-04 22:23:29

Mi připadá, že dotyčná Susan se chce pouze zviditelnit. My ani neumíme definovat co je to inteligence, natož co je to superinteligence. Není to vlastně v jejím pojetí bůh?
Na zemi se vyvinula inteligence až za 4,5 mld. let, a bylo to jen o chlup, že naši předkové nevxhynuli. Proto se mi jeví vznik inteligence na naší úrovni za velmi nepravděpodobný a vznik ješté inteligentnéjšich tvorů ještě za mnohem méně pravděpodobnější.

Odpovědět

Petr Kuběna,2015-01-04 22:12:04

re J Tesař: "Dále jí bude vždy chybět fantasie a bláznivé nápady" Proč by měla? Ve své podstatě je toto popsatelné v rámci BDI modelu. "fantazie" je pouze schopnost extra/intrapolovat možný stav a "bláznivý nápad" je pouze stav s nízkou pravděpodobností úspěchu. BDI agenti existují, ale samozřejmě v hodně zjednodušeném prostředí (toto je ale jen otázka náročnosti, ne uskutečnitelnosti).

Odpovědět

Preco by mala umela inteligencia nieco chciet?

Tomáš Habala,2015-01-04 21:31:47

Nerozumiem jednej veci: umela inteligencia moze mat schopnost rychlo vykonat vela instrukcii, preco by to ale CHCELA robit? Auto vie "bezat" ovela rychlejsie ako clovek, chce to vsak? Fyzikalne systemy same osebe maju tendenciu dosiahnut najnizsi mozny energeticky stav a stav s najvyssou entropiou. Ked to dosiahnu, nic viac nepotrebuju a zostanu v pokoji. Preco by technika chcela robit nieco ine? Aky dovod by pre to mala?

Odpovědět


A proč chcete Vy?

Vojtěch Kocián,2015-01-04 22:49:49

Stejně se můžeme ptát, proč dělá virus či bakterie, to, co dělá a proč prostě nepodlehne rozkladu, což by snížilo jejich entropii na lokální minimum. Je to otázka o smyslu života - důvodu jeho existence. Biologický a technický život by v tomto měly být srovnatelné.

V principu by mělo stačit zabudovat umělé inteligenci do základního programu princip sebezáchovy, adaptaci na reálné prostředí a snahu o rozmnožení. To, že to neumíme, je v tomto případě vedlejší (a možná je to i dobře). Inteligence v lidském slova smyslu z toho sice nevznikne (alespoň ne bez další evoluce), ale umělý život už ano. Dle mého tam by měly ty umělé superinteligence začít. Naroubovat na to další složité algoritmy jako třeba rozpoznávání obrazu či orientaci v prostoru a tím umělému organismu dovolit přeskočit několik evolučních úrovní, už by měla být hračka

Odpovědět


Pre Vojtecha Kociana

Tomáš Habala,2015-01-05 12:36:14

Mozeme zabudovat do inteligentneho systemu vselico, ale ked ten system nebude mat inu moznost, len sa tym otrocky riadit, tak nebude superinteligentny - bude to obycajny software, ktory vykonava to, co mu zadal niekto, kto CHCEL, aby sa takto choval a bol dobry programator.
Mikroorganizmy zrejme na vyber nemaju, ale o nich si nemyslime ze su superinteligentne.
My na vyber mame - zivot nam sice dali rodicia, ale dalej zijeme preto, ze CHCEME zit. Zo zivota mame totiz zazitky. Mna zit bavi.

Odpovědět


Pre : Tomas Habala :

David Cech,2015-01-05 13:40:11

inteligencia je nadstavba zivota a zivot samotny ma zakodovanu reprodukciu. Slovo "inteligentny" v sebe podla mna zahrna aj shopnost vymyslat-nezmysly, prospesne veci, hrat sa, skusat nieco nove a podobne.
Umela inteligencia je opis / okrem ineho / aj napriklad robotickeho picassa, ktory maluje "kruhizmus"...
Inteligencia je opis / okrem ineho / aj napriklad ziveho picassa, ktory maluje kubismus...
A otazka "chceme" zit podla mna nie je primarna, dokonca nie je ani otazkou, "chut" zit je zakodovana v DNA a je jej neoddelitelnou sucastou. To, ze ma niekto dobry pocit zo zivota moze byt kludne naprogramovane v DNA, alebo moze byt aspon naprogramovana predispozicia mat zivota radost. Slobodna radost zo zivota je len imperativ genov / cize rozkaz niecoho, co sa rozhodne neda nazvat inteligenciou /.
Zazitky moze mat aj PC....

Odpovědět

El Pudr,2015-01-04 20:48:37

Já bych řekl, že vývoj půjde, pokud se tedy sami nezničíme,cestou sebezdokonalování. Umělou evolucí. I když dnes jsou tomu vytvářeny překážky ze strany církví, či různých ekoorganizací.

Odpovědět

projev života

Jaroslav Muller,2015-01-04 20:45:21

a inteligence je v reagování na podněty. Uložené poznatky se zpracují v jedné polovině mozku, nové podněty v druhé. Navzájem se porovnávají a hledá se analogická reakce. Pokud nové podněty schází, snaží se o vyhledání. Když se nenajdou, nastává kolaps z nerovnováhy. Je to možné aplikovat i do umělé inteligence, ale nebiologická replikace vyžaduje veliké technologické zázemí. A to je už mimo normální představivost.

Odpovědět

až 8 miliard let?

Libor Zak,2015-01-04 20:42:44

Tomu se mi moc nechce věřit a některé články tady na Oslu s tím taky nebudou moc souhlasit. Nejdříve totiž museli vzniknout prvky, ze kterých vznikly hvězdné systémy druhé a třetí generace. Z vodíku a helia se toho moc postavit nedalo.
Seti je vůbec trošku na hlavu postavený program. Pátrá někde v rádiovém spektru, které možná ani mi za pár let už nebudeme používat pro komunikaci. Nahradí ho jiné bezpečnější a spolehlivější způsoby. Napadá mě třeba kvantový provázaný stav, neutrina, gravitační vlny. Že zatím nemáme nic co by to umělo? No a? Za deset let mít můžeme.

Odpovědět

superinteligence

Stanislav Kaštánek,2015-01-04 19:37:26

Kdyby superinteligence přiletěla na Silvestra, tak hned zase odletí. Myslivci měli kdysi heslo : Hlavně když se kouří z hlavně.
Na Silvestra někomu v hlavě duní, někomu pořád. Taky se kouří z hlavy i peněženek..
Prvním odstavci bude asi:
V hlavě ještě duní..
stroje obdařené superinteligencí, která bude tu naši dalece přesahovat.

Odpovědět

život kontra umělá inteligence

Jiří Tesař,2015-01-04 19:33:18

Myslím si,že pokud by vznikla umělá intelignce nebude potřebovat city,proto nikdy nedosáhne úrovně živého mozku humanoidních bytostí.Dále jí bude vždy chybět fantasie a bláznivé nápady,z nichž hlavně ty zpočátku ,,nerealisovatelné,, pohání lidstvo vpřed.

Odpovědět

Ano...

Jan Kment,2015-01-04 19:17:31

pod ten poslední odstavec bych se podepsal. A rád bych dodal, že jsem si zatím nevšiml, že by umělé inteligence měli cokoli podobného lidskému egu. Možná, že naše inteligence (v tom širším smyslu slova) je trochu víc než jen třídění informací, v tom nás už AI hravě předhoní, ale má v sobě ještě něco, na co ajťáci zatím nekápli.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni