Velký soud o malých buňkách  
Jeden by ani nevěřil kolik institucí dokážou buňky svým radostným množením a chutí do života zaměstnat. Kolik práva se na ně nabalí a jak složité je pak z majestátu dostat: „Ruším, co jsem zrušil, a povoluji, co jsem zakázal“.


 

 
Kmenové buňky vypadají, jako každé jiné, jen toho umí mnohem víc. Jejich pěstování je velkým příslibem v oblastech regenerace, kardiologie, očního lékařství, imunologie,... Kredit: Nissim Benvenisty - Wikipedia

Deset let právníci Evropského parlamentu zkoumali práva kmenových buněk, než vydali směrnici 98/44/ES. Jejich využití tím tak omezili, až se hovořilo o jejich praktickém zákazu.   Jedni to považovali za chybu, jiní za vítězství zdravého rozumu, křesťanských tradic a předběžné opatrnosti. Majoritě to bylo fuk. Přitom toto evropské „NE“ vzešlo v platnost v době, kdy Amerika svůj postoj ke kmenovým buňkám a jejich patentování již přehodnotila. Byl k tomu důvod. Transplantační turistika za zdravím do zemí východní Asie. Tvrzení, že si nemocní za své peníze z Číny dovezou akorát rakovinu přestávala fungovat, protože se rozcházela s tím, co pacienti a jejich rodiny zveřejňovali na internetu.  V Evropě embryonální kmenové buňky, aby nebyla dotčena práva potracených plodů, dál putovaly do spaloven, a lékaři, který by s nimi, byť na přání pacienta, něco zkusili, hrozil kriminál. A tak kliniky na Tchaj vanu, Číně,... se dál mohly chlubit výsledky které jinde neměly, získávaly další zkušenosti  a prožívaly masivní příliv investic. I dnes můžeme slyšet o špatném vybavení a nekompetentnosti personálu v asijských klinikách. Ti, co to říkají, k tomu mají důvod, nebo neví o čem mluví.

 

Zvětšit obrázek
Zde se řeší výklad právních předpisů EU a zajišťuje se jejich jednotné uplatňování ve všech státech EU.


O situaci několika let zpátky vypovídá  i případ patentu na izolaci kmenových buněk z vlasových folikulů, jehož nositelem je i náš Miloš Grim z Anatomického ústavu 1. LF UKO. V USA ho přijali v říjnu 2011. I tam práva kmenových buněk musela ustoupit, aby se nemrhalo něčím, co má předpoklady léčit a dál se neprohluboval odskok „asijských tygrů“.


Patentování kmenových buněk v Evropě ustrnulo a nynější stav je dáván za vinu špatné legislativě. Jako bychom zapomněli, že ta je odrazem stavu společnosti a že ještě nedávno za morální se považovalo mluvit ženám i do toho, zda po znásilnění mohou jít na potrat, či ne. Mávajících praporem právem embrya na život ani dnes není málo. Oleje do ohně přilily objevy let 2007 až 2009 z nichž začínalo být zřejmé, že kmenové buňky lze získat z celé řady tělních buněk a že i z kousku kůže lze vypiplat třeba i buňky pohlavní. Představy otcovství a mateřství založené na jiných technikách reprodukce, než těch klasicky příjemných, byly pro mnohé hodně silná káva. Selhala i popularizace a místo vysvětlování převládalo strašení. Není divu, že u veřejnosti obavy nabyly převahy. V demokraciích už je to tak zařízeno, že co voliči nechtějí, omezuje se. A tak se stalo, že v době jásotu nad rozmachem budování fotovoltaických elektráren, nám poněkud unikalo, jak moc se toho děje pod taktovkou nátlakových skupin apelujících na křesťanskou morálku a Evropu bez GMO. Firmy investující do nejprogresivněji se rozvíjející oblasti biologie se začaly dostávat do problémů. Dál jsme přihlíželi beztrestnému ničení pokusných políček výzkumných ústavů i úrody podniků, které začínaly s pěstováním kukuřice na níž si miliony Američanů pochutnávají už řadu let. Vykoledovali jsme si tím odchod nejvýznačnějších biotechnologických firem, bohužel s nimi odkráčel i kapitál, technologický náskok a pracovní příležitosti. Ti, co toho dosáhli, to presentovali jako vítězství nad korporacemi.

 

 
Velký senát Soudního dvoru povolil patentování indukovaných kmenových buněk, kdykoliv je ale zase může zakázat.


U kmenových buněk se situace rovněž vyvíjela v duchu hesla „Vox populi, vox dei“ a  zakroutily se tak i evropské paragrafy. Výtky těch, kteří s buňkami opravdu dělali v "laborce rukama“, se prohlásily za účelově zaujaté. Argumentovalo se populistickým „přece nebudeme patentovat život!“ Kmenové buňky se ocitly v nemilosti a s jejich využíváním bylo spojeno neskonale papírování, i omezení a o patentování nemohla být ani řeč.  Řady těch, kteří doufali, že taková „čínská zeď“ naruby, nemůže trvat dlouho, řídly a řídly.


Nyní v evropském tisku proběhla kratičká zpráva, že EU povolila patenty kmenových buněk. Běžný čtenář z toho musel nabýt dojmu, jak jsme progresivní a že vše běží jak má. O minulé době temna, a že vítězství zdravého rozumu přichází poněkud pozdě, ani ťuk.  Aby se ledy hnuly, musel to řešit až Lucemburk. A nebylo to samo sebou, dotlačila ho k tomu až právní bitka mezi International Stem Cell Corporation a Patentovým úřadem Velké Británie. Britský úředník se odvolal na legislativu EU (směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/44/ES), která lidské kmenové buňky schopné dát vznik embryu, patentovat nepovoluje. Měl pravdu a za svou znalost společné legislativy měl dostat pochvalu. Jenže soudnímu dvoru začalo být jasné, že na jeho dřívějších formulacích je něco špatně a tak zpracovalo výklad zákona . Novým pojetím článku 6 odst. 2 písm. c  „černý Petr“ zůstal v ruce úředníkovi za kanálem.


 

 
Španěl Cruz Villalón, genenerální advokát Soudního dvora velkému senátu doporučil vyvíjející se lidské vajíčka za embryo nepovažovat.

A co, že to talárníky donutilo se k případu buněk vrátit a vyplodit něco o co se nižší úředníci budou moci opřít? Byly to kmenové buňky vzniklé partenogeneticky. Britové ctili literu zákona, neboť ve skutečnosti jde o lidská vejce. I když takové, která nebyla oplodněna mužskou spermií, byla upravena tak, že se vyvíjela. Kriteria kmenových buněk splňovala. Z jejich pohledu (a nutno říci že podle nových výzkumů, které v té době známy nebyly to není daleko pravdě), mohla tato vajíčka být „schopná spustit proces vývoje lidské bytosti podobně, jako je toho schopno embryo vytvořené oplodněním vajíčka“. Proto u přihlášky patentu dali palec dolů.
Firma ISC se odvolává na zásadní nepochopení procesu partenogeneze a argumentovala tím, že vznik  lidské bytosti z partenogenetických buněk není možný, protože postrádají plnou rodičovskou DNA výbavu, která je k tomu potřebná.

 

A co na to nejvyšší evropská soudní instituce?
V podstatě jen zopakovala své dřívější duchaplnosti a vyčetla z nich, že patentování těchto buněk ani tak nic zásadního nebrání. Že se v tomto případě nejedná o porušení zásady zachování důstojnosti a nedotknutelnosti osoby; nejde o lidské tělo v jakémkoli stadiu vzniku či vývoje včetně zárodečných buněk. Použitý postup není v rozporu s lidskou důstojností, jakým by byla například výroba hybridních bytostí ze zárodečných buněk a totipotentních buněk lidských či zvířecích. Nejde o použití lidských embryí pro průmyslové či obchodní účely. Biologický materiál, který je izolován ze svého přirozeného prostředí a popsaným způsobem upraven kriteria kladená na předmět vynálezu splňuje. Zároveň připomíná, že by za nepatentovatelný začal být považován, pokud by jeho obchodní využití bylo v rozporu s veřejným pořádkem nebo morálkou. Využití se však za takové nepovažuje jen proto, že je zakázáno právním nebo správním předpisem. 

 

Zvětšit obrázek
ECJ, hlavní budova s věžemi a prstencem byla svědkem již mnoha rozhodnutí. Jedno z posledních nařizuje ostře sledovat alergeny v pokrmech.

Právní blábol desetiletí (jak ho někteří nazvali proto, že formulování trvalo přes deset let) zakončil soud závěrečnou větou:  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/44/ES o právní ochraně biotechnologických vynálezů musí být vykládána v tom smyslu, že neoplodněné lidské vajíčko, které bylo partenogenezí stimulováno k dělení a dalšímu vývoji, není „lidským embryem“ ve smyslu tohoto ustanovení, pokud ve světle současných vědeckých poznatků nemá jako takové inherentní schopnost vyvinout se v lidskou bytost, což musí ověřit vnitrostátní soud.


A je vymalováno
Čtyři poslední slova dlouhého elaborátu jsou nejdůležitější. Problém totiž vrací jako bumerang zpět na stůl národním soudům, tedy i britskému. Ty si do budoucna mají ověřovat, zda: „jde o inherentní schopnost buněk vyvinout se v lidskou bytost, nebo ne.“


Nejde už jen o jednu patentovou přihlášku ale dvě a budou se s tím muset brzo zaobírat úřady všech členských zemí EU. Podívejme se, co nás čeká. První přihláška je na „Partenogenetickou aktivaci oocytů pro výrobu lidských embryonálních kmenových buněk“ a jde v ní o metodu výroby pluripotentních linií lidských kmenových buněk z partenogeneticky aktivovaných oocytů. Druhá přihláška je vedena jako „Syntetická rohovka ze sítnicových kmenových buněk“. Ta předpokládá využívat pluripotentní kmenové buňky odvozené od partenogeneticky aktivovaných oocytů. U obou je jádro pudla v kmenových buňkách a partenogenezi.

 

Zvětšit obrázek
La grande salle. „Soudní dvůr představuje hnací motor pro rozvoj práva Evropské unie“ (podle materiálu ECJ)


To, že kmenové buňky jsou buňky všeho schopné, nebo téměř všeho, jsme psali často i o těch indukovaných, kterých se tento spor týká.  Ale co jsou to parthenoty, kterými se žaloba ohání?  Čeština má pro partenogenezi lepší výraz – samobřezost. Znamená vznik nového jedince z neoplozeného vajíčka. U hmyzu to je poměrně oblíbený způsob plození potomstva, příkladem jsou včelí trubci. Obratlovcům k srdci nepřirostl. Zvládají to jen dva druhy žraloků a z hadů třeba slepák květinový. Z větších zvířat jen varan komodský. Savci zůstávají věrni tradičním radovánkám spojeným s plozením. Ti v bílých pláštích ale v laboratoři partenogenetickou myš bez účasti tatínka vyrobit dokážou. To když  místo klasiky vajíčko + spermie, násilnicky dají dohromady vajíčko s vajíčkem. Přirozenou cestou to ale nefunguje. Nejprve je u jednoho z vaječných jader nutné změnit expresi několika genů. To proto, že před početím se uplatňuje něco, čemu se říká imprinting. Při něm si geny vtiskávají „do paměti“ zda přicházejí do nového organismu od maminky (z vajíčka) nebo od tatínka (spermie). Pokud nejsou takovým imprintingem některé z genů uspány, dojde v nově vznikajícím jedinci ke genovým „hádkám“ a ty končí smrtí embrya. Když se ale v jednom vajíčku genům metylačními lektvary namluví, že jsou „od tatínka“, chovají se pak jako geny ze spermie a myší embryo stvořené ze dvou vajíček se v samičku zdárně vyvine. Myš se dožívá dospělosti a je plodná. U člověka se věci tak daleko dojít nenechávají.

 

Někdy se stane, že v lůně matky spontánně splynou dvě vajíčka a množení vzniklé buňky se rozběhne. Symptomy hodně připomínají neposkvrněné početí. Embryo z toho ale nikdy nevzniká, jen beztvará tkáň zvaná ovariální teratom. Pokud je známo, tak nad jeho právy se zatím nikdo moc nezamýšlel. A kdyby ano, musel by dojít k závěru, že i v případě zdárného těhotenství, by matka mohla porodit vždy jen dceru, jednoduše proto, že vajíčka nemají Y chromozom.

 

Zvětšit obrázek
Potrestaná pýcha alias Pyšná princezna (Kredit: Božena Němcová)


Jako od Šalamouna
EU patentování kmenových buněk nyní svým výkladem povoluje, ale pro sichr je v textu pojistka. Možná proto, že kdyby se ukázal být hlas zastánců starých pořádků příliš mocný, aby šlo povolení kdykoliv zrušit. Legislativa stylu „kam vítr tam plášť“ investorům moc nesvědčí a tak se asi brzkého návratu zlých nadnárodních biotechnologických firem, bát nemusíme. Nám biologům EU čím dál tím víc připomíná alibistický palácový kolos s armádou úřednictva a dohlížečů všeho druhu, kteří své opodstatnění hledají ve vymýšlení nových a nových legislativních opatření. Možná i proto, že když se volený zástupce doma nevykáže podanými návrhy, doma ho voliči považují za nevýkonného a nebo, že nehájí jejich zájmy.


Předchozí vykonstruovaná GMO kauza už také poněkud vyčpěla a tak prý brzo vzniknou nové. Podle některých už jejich čas nastal. Prý se nyní i vesnickým hospodám u porce švestkových knedlíků nařizuje uvádět, kolik alergenů obsahuje strouhanka. Pokud to kuchař na jídelním lístku neuvede, bude rád, když to z desetimilionové pokuty nějak usmlouvá. U nás „Na kopečku“ už z předběžné opatrnosti škrtli i řízky.

 

Možná je u nudlí a knedlíků uvádění alergenů důležitější, než si myslíme, ale v případě kmenových buněk, kdyby celá ta mašinérie zůstala v nečinnosti, nestalo by se zhola nic. Všichni bychom  ušetřili a ani důstojnost a pravomoc soudů by nebyla dotčena. Nynější rozhodnutí stejně jen konstatuje že povoluje co vlastně nezakázala, ale že v případě potřeby to může změnit. Navíc se horký brambor posuzování  jednotlivých případů vrací nižší instanci soudům místním, tedy národním.


Jakoby nám kauza „kmenové buňky“ nastavila zrcadlo v němž převládají zástupné problémy, slovíčkaření, obecné fráze s nejasným výkladem což zaměstnává instituce natolik, že si prakticky vystačí samy. Otázkou je, jak ti, co vytvářejí hodnoty, budou schopni pokrývat náklady těch, kteří bdí nad naším blahem. Čtení v Eurostatu, sledujícího reálný stav ekonomiky je v kolonkách „Real GDP growth rate“ pro celou Euroarea a Česko, doslova děsivé (neplatí pro Slovensko, které se do záporných čísel v poslední době nedostává).   

 

Závěr
EU povolila patentování kmenových buněk.

 

  
Literatura

InfoCuria
Eurostat

Autor: Josef Pazdera
Datum: 12.01.2015 01:14
Tisk článku

Pravopis a tvarosloví. - Brabcová Radoslava
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 98 Kč
cena: 87 Kč
Pravopis a tvarosloví.
Brabcová Radoslava

Diskuze:

Ke komentáři HF

jaroslav mácha,2015-01-14 14:57:36

Zbývá otázka, zda Bůh a přirozenost existují.

Odpovědět

Pekny clanek

Heinrich Freitag,2015-01-13 02:09:03

Dekuji za pekny clanek shrnujici danou problematiku. Z meho pohledu je takoveto vyuzivani kmenovych bunek proti bohu a prirozenosti. Umele prodluzovani zivota je neucelne a stoji zbytecne spoustu penez.

Odpovědět


Marek Fucila,2015-01-13 12:46:10

Dufam, ze ked ste chory, neberiete ziadne lieky. ;-)

Odpovědět

Velice vystizny clanek

David Korinek,2015-01-12 13:58:33

Byrokracie buji a buji...

Odpovědět

Ďakujem

Jana Packova,2015-01-12 12:10:29

za skvelý článok plný informácií, výborne spracovaný. Za tragikomické považujem to, že inštrument, ktorý nás posúva ďalej je zároveň ten istý, ktorý nás brzdí - náš mozog. Držím palce výskumu kmeňových buniek, aby ho byrokracia a ľudská obmedzenosť nezastavila.

Mne osobne stačí to ohavné referendum, ktoré sa bude konať vo februári na Slovensku a ktorého samotná existencia vrhá obrovský tieň hanby na moju krajinu. Toľko k absencii logických argumentov.

Rozumu zdar.

Odpovědět


100%

Marek Fucila,2015-01-12 13:07:09

Súhlas.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni