Jak si sopky hrají s globálním oteplováním?  
Už skoro patnáct let se prakticky globálně neotepluje. Jak velkou roli v tom hrají sopečné erupce?

 

Zvětšit obrázek
Aktivní sopka Tavurvur poblíž Rabaulu, Papua-Nová Guinea, v únoru 2009. Kredit: Taro Taylor, Richard Bartz, Wikimedia Commons.

Ať už si o globálním oteplování myslíme cokoliv, jedno mu upřít nelze. Tenhle příběh krásně odkrývá fungování vědy ve společnosti, samozřejmě se všemi zvláštnostmi dnešní doby – od technologických vychytávek až po jemné nuance politiky. Ukazuje i mocnou sílu paradigmatu v myšlení lidí, tedy hromadného a ze své podstaty nevyvratitelného přesvědčení, že je něco správně a něco špatně, přičemž tvrdá data v tom hrají zcela podružnou roli. Až někdo bude s odstupem času zkoumat historii vědy globálního oteplování, tak se nad tím bude určitě skvěle bavit, stejně jako se my pošklebujeme spletitým osudům jiných vědeckých konceptů.

 

Zvětšit obrázek
Benjamin Santer. Kredit: LLNL.

Moc pěkným projevem oteplovacího paradigmatu jsou reakce na sérii bouřlivých zim a také na takzvané Přerušení globálního oteplování (Global warming hiatus), o němž je dokonce část lidí přesvědčena, že jde o mýtus šířený klimaskeptickou propagandou. Pokud to někdo neví, zemský povrch a přilehlé vrstvy atmosféry se od roku 1998 prakticky neoteplují. Už samotné pojmenování pozorovaného jevu jako „přerušení“ ovšem naznačuje, že přinejmenším někteří klimatičtí vědci znají budoucnost. A jak se krásně dramaticky říká v letošním povedeném sci-fi Douga Limana „Na hraně zítřka“ (Edge of Tomorrow) o hnusných vetřelcích manipulujících s časem: „ten, kdo zná budoucnost, nemůže prohrát“. Zároveň mnozí vědci cítí potřebu ptát se, co je kde špatně, že se neotepluje navzdory předpovědím, přestože by bylo možné ptát se i opačně. Paradigma se intenzivně projevuje právě v tom, které otázky jsou považovány za zajímavé. Pokud se tomu někomu nelíbí, tak má smůlu, protože nevyvratitelné paradigma nelze porazit. Takže, proč se neotepluje?

 

Zvětšit obrázek
Globální oteplování se tak trochu zapovídalo. Kredit: DHeyward, Wikimedia Commons.

Jak se zdá, nikdo nemá po ruce vyčerpávající vysvětlení – což opět a znovu ukazuje, jak asi dobře chápeme fungování globálního klimatického systému. Nicméně, ve hře je celá řada dílčích faktorů a většina z nich nepochybně má na globální klima vliv. Otázkou je, jak významné tyto jednotlivé faktory jsou. Klima planety Země představuje šíleně složitý systém, který je už miliardy let utvářen komplikovanými vztahy mezi atmosférou, vodstvy, souší, zemskou kůrou, živými organismy a když planeta zrovna prochází věkem ledových dob – jako zrovna teď – tak se do toho intenzivně míchají i zmražené oblasti zemského povrchu. Velmi komplikované a ne zcela jasné jsou například procesy v oceánu, všemožná proudění, zapeklité jevy typu El Nino a podobně. Mezi podezřelými ze zosnování přerušení globálního oteplování se vyjímá i zákaz freonů Montrealským protokolem nebo možnost systematických chyb v měření, způsobená nedostatečným pokrytím planety. Postupně také rostou odhady vlivu sopek na klima a vulkány se stávají velmi zajímavým klimatickým hráčem.

 

Zvětšit obrázek
Globální neoteplování v bližším detailu. Kredit: DHeyward, Wikimedia Commons.

Tvrdí to i Benjamin Santer z Lawrence Livermore National Laboratory, který s kolegy vyčetl stopy sopečných výbuchů ze sklonku dvacátého a s úsvitu jednadvacátého století v datech o teplotě atmosféry, vlhkosti a také o odraženém slunečním záření od svrchní části atmosféry. Není to samozřejmě zase takové překvapení. Odborníci už dávno vědí, že sopky ochlazují klima. Sopečné plyny, hlavně oxid siřičitý a sulfan v atmosféře reagují s vodní párou a vytvářejí aerosol kyseliny sírové. Mikroskopické kapičky kyseliny sírové zvyšují odrazivost atmosféry, která pak odráží výrazně víc slunečního záření zpátky do vesmíru. Výsledkem by mělo být ochlazení planety. Až doteď byl vliv menších sopečných erupcí na klima utopen v chaosu nejrůznějších klimatických dat, po Santerově studii je to jasnější. Vše nasvědčuje tomu, že klimatičtí modeláři musejí se sopkami počítat, i když jde o skromnější erupce.

 

Potíž je v tom, že sopky jsou vrtošivé a dost nevypočitatelné. Jejich vliv tudíž zamlžuje jakékoliv představy o budoucím vývoji klimatu. Pokud se ale ukáže, že ochlazující vliv vulkanismu na klima je doopravdy podstatný, plynou z toho pro nás některé zajímavé věci. Dobu ledovou napodobíme asi jen stěží, ale s umělou sopečnou erupcí by to mohlo být snazší. Jestliže se rozhodneme cílevědomě vstoupit do globální klimatické hry naší planety, mohl by se právě vulkanismus stát zajímavou inspirací.

 

 

Video:   Volcanoes are cooling Earth: Aerosols from small eruptions have reduced global temperatures. Kredit: TV Max.



Literatura

Lawrence Livermore National Laboratory News 9.1. 2015, Geophysical Research Letters online, Wikipedia (Global warming hiatus, Volcanic winter).

 

Datum: 15.01.2015 19:33
Tisk článku

Související články:

Farmáři by mohli pomoct s oteplenou planetou pěstováním kamenů na polích     Autor: Stanislav Mihulka (16.08.2023)
Zalednění Antarktidy přivodil tektonický posun     Autor: Josef Pazdera (26.11.2021)
Jsou příčinou ledových epoch Země tektonické srážky v tropech?     Autor: Stanislav Mihulka (16.03.2019)
Proč byla v Severní Dakotě větší zima než na severním pólu?     Autor: Stanislav Mihulka (01.02.2019)
Čistič skleníkových plynů se recykluje     Autor: Josef Pazdera (03.12.2018)



Diskuze:

Vy konspirator :)

Michal Lichvar,2015-01-19 17:50:27

To snad nemyslite vazne, zeby sa spikli vedci, politici a media, tvrdili nam tu nezmysli a zavadzali drasticke opatrenia.

GO musi byt pravda! :)

Jedine zeby islo o "mocnou sílu paradigmatu v myšlení lidí".

Potom sa ale stoji zato zamysliet, ci odmietanie pritomnosti termitu v troskach WTC tiez nie podobna paradigma. Pripadne dynamika padu oboch vezi.

Na obe tieto "paradigmy" su vedecke prace, ktore kladu neprijemne otazky a ktore klasicke ustanovane a massmediami pretlacane koncepty nevedia objasnit :)

Odpovědět

No já nevím

Karel Železný,2015-01-19 09:04:18

http://zpravy.idnes.cz/nejteplejsi-rok-v-historii-noaa-dn3-/zahranicni.aspx?c=A150116_175744_zahranicni_hro

Odpovědět

Emise SO2

Pavel Pesek,2015-01-17 10:24:11

Dobry den pane Mihulko,

zajimal by mne vliv mohutneho odsireni prumyslovych emisi v 80.-90.letech na klima. Pokud vim, jen v Cesku byly snizeny emise SO2 z cca 1,2mil.tun/rok na cca 0,3mil.tun/rok (obdobi 1984-1994).
Muze to mit vzhledem ke zminenemu ochlazovacimu efektu SO2 vliv?
Diky

Odpovědět


Kastanek

Stanislav Kaštánek,2015-01-17 14:33:16

Je vcelku shoda, že emise SO2 stratosférických vulkánů způsobují ochlazení. Snížení emisí ( emise SO2 ČEZ klesly 2000/1990 na 10 %) tedy nevede díky aerosolům k ochlazení, spíše naopak.
Jiná věc je že SO2 je skleníkový plyn, jeho snížení vede k ochlazení.
Nad Evropou v 70 letech před masivním odsiřováním se vznášel mrak údajně 100 milionů tun SO2/rok, což se zdá přehnané ve srovnání Vašim údajem 1,2 mil.tun SO2 za ČR za rok 1984.

Odpovědět

extra buřty

Mojmir Kosco,2015-01-16 07:41:09

Noticka pod napisem a závěr článku jsou pozoruhodné .K tvrzeni že 15 let nedochází k oteplovani jsem se mrkl na tri oficiální státní meteorologické ústavy a to náš Austrálie a Californie ani jeden toto tvrzení nepotvrzuje ale díky internetu se můžete přesvědčit sami.A tezi po ručíme sopkám mi připomíná rozšíření panamskeho průplavu pomoci atomovych bomb což je asi prostředek k vyvolání potřebné odezvy u sopek .

Odpovědět


Petr Kuběna,2015-01-16 16:56:23

V první řadě 15 let v tom grafu neznamená vůbec nic a převládá v nich šum z krátkodobých výkyvů. Podobně si mohli říkat v roce 1975, že se už 40 let vlastně neotepluje (pokud by měli tyto údaje).

Odpovědět


V podstatě,

Jan Kment,2015-01-16 21:58:19

pane Kuběna, říkáte, že výluky z oteplování jsou výraznější než samotný trend, nejdřív se snad, nevíme jistě, oteplovalo, pak se 40 let neoteplovalo, pak 23 let ano a teď už zase 15 let nic, ale kdo ví jak dlouho to poslední období ještě potrvá. To se pak těžko dá nazvat trvalým vývojem a vidět v tom "hokejku" může snad jenom psychotik!

Odpovědět


Petr Kuběna,2015-01-17 01:05:55

Máme počáteční teplotu zhruba 130 let zpátky a máme současnou teplotu. Je tam nárůst cca 0,8 stupně, což je daleko za hranicí běžných ročních výkyvů. Tedy za posledních 130 let se jednoznačně oteplilo. Na základě grafu z článku to jde říct obdobně o libovolném období od dneška 30-130 let zpět (méně už by bylo opravdu neprůkazné). Jestli se Vám termín "oteplování" nelíbí, tak ho nemusíme používat, ale na samotném faktu to nic nemění. I když Vašimi slovy - jen "psychotik" by to nazval jinak.
Jestli případně v jaké míře je to v důsledku činnosti člověka, nebo je to čistě pod taktovkou přírodních vlivů netuším a ponechme to stranou.

A teď co jsem vysledoval v grafech historických teplot (a tedy čistě můj osobní názor):
Ve všech estimacích vývoje teplot za posledních 1000 let jsou vidět pravidelné nárůsty a poklesy teplot s periodou několika desetiletí. Hodně zjednodušeně se to dá představit jako sinusovka s frekvencí řádově 50 let. Představme si hypotetické oteplování jako lineární (vzhledem ke krátkému období 100 let to považuji za přijatelnou aproximaci). Součtem těchto dvou dostaneme přesně to, co je vidět v grafu z článku (roky 1880-2010) - mírný pokles prvních pár desetiletí, rychlý nárůst pár desetiletí, stagnace (nebo dokonce lehký pokles) pár desetiletí následovaná rychlým růstem a opět stagnace.

Odpovědět


Děkuju, takhle to beru!

Jan Kment,2015-01-17 09:47:06

Slovo 'psychotik' jsem použil v souvislosti s hokejkou, nikoli vůči vám a omlouvám se, pokud to tak vyznělo. Navzdory nestejným metodám měření je zřejmé, že se otepluje, přinejmenším od 'malé doby ledové'. Jiné závěry a předpoklady z tohoto poznatku se zdají být velmi předběžné.

Odpovědět


výkyvy teplot

Mojmir Kosco,2015-01-18 08:16:53

Relevantních maření teplot přímou metodou 130 let dozadu nebude moc a budou nestejnoměrně rozloženy . Všechny ostatni nepřìmé se dajì odhadnou a hlavně vyložit ruzně a je na odpovědnosti zda věda pripustí odpovědnost za velkou londýnskou mlhu či nikoli

Odpovědět

SO2 se oxiduje

Stanislav Kaštánek,2015-01-16 00:06:19

Článek :"Sopečné plyny, hlavně oxid siřičitý a sulfan v atmosféře reagují s vodní párou a vytvářejí aerosol kyseliny sírové."
Oxid siřičitý ( teplota varu -10 °C), je ve vyšších vrstvách atmosféry kapalina, takže sama může vytvářet aerosol, ve vodě se rozpouští na kyselinu siřičitou H2SO3, pokud je tam nějaká reakce s vodou, tak je to elektrolytická disociace na H3O+ a HSO3- atd.
Kyselina sírová vzniká po oxidaci SO2 na SO3 kyslíkem nebo ozonem, SO3 se pak rozpouští ve vodě a pohlcuje i vodní páry. V nižších vrstvách atmosféry má přeměně na kyselinu sírovou napomáhat sluneční záření.
Sulfan H2S ( sirovodík) vytváří s vodou sirovodíkovou vodu ( velmi slabá kyselina).
Formulace by mohla být třeba:
"Sopečné plyny, hlavně oxid siřičitý a sulfan se v atmosféře oxidují a s vodní párou a vytvářejí aerosol kyseliny sírové."

http://cs.wikipedia.org/wiki/Sope%C4%8Dn%C3%A9_plyny

Jestliže se od 1998 jen malinko globálně otepluje, těžko to zdržení bude sopkami, když poslední velká stratosférická sopka bylo Pinutubo 1991 ochladila až 0,7°C a zub ochlazení na grafu trval asi jen 2 roky. Které drobné sopky soptily od 1998 a kolik? Jak se dostane SO2 z malého výbuchu do stratosféry?

Odpovědět

Bože, chraň nás

Miroslav Stuchlík,2015-01-15 23:38:14

před klimatickými inženýry

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz