Starobylý planetární systém z úsvitu Galaxie  
Oranžový trpaslík Kepler-444 o stáří 11,8 miliard let hostí pětici rozpálených kamenných planet, které jsou vesměs menší než Země. Co asi najdeme příště?


 

Zvětšit obrázek
Pekelné světy soustavy Kepler-444. Kredit: Tiago Campante, Peter Devine.

Díky odhadům stáří jednotlivých hvězd v Mléčné dráze, založeným na dlouhověkých radioaktivních izotopech, čili nukleokosmochronologii, tušíme, že se zárodek Mléční dráhy vytvořil nedlouho po samotném vzniku vesmíru. Nový objev slavného teleskopu Kepler naznačuje, že v Mléčné dráze vznikaly terestrické planety podobné Zemi, když Galaxie byla ještě velice mladá.

 

Daniel Huber. Kredit: SETI institute.


Tiago Campante z Birminghamské univerzity a jeho kolegové analyzovali data teleskopu Kepler a hlásí se s úlovkem u hvězdy označené jako Kepler-444, vzdálené nijak zvlášť závratných 117 světelných let. Je to oranžový trpaslík spektrální třídy K s nízkou metalickou, jehož hmota i velikost odpovídají zhruba čtyřem pětinám Slunce. Za zmínku stojí především věk hvězdy, který činí závratných 11,8 miliardy let. To odpovídá osmdesáti procentům délky existence známého vesmíru. Také jde o relativně jasnou hvězdu, vlastně jednu z nejjasnějších v zorném poli teleskopu Kepler.

 

Znak Birminghamské univerzity. Kredit: University of Birmingham.


Právě u této pozoruhodné hvězdy Campante a spol. objevili z našeho pohledu velmi exotický planetární systém. Můžeme-li věřit pozorováním a výpočtům, tak u oranžového trpaslíka krouží přinejmenším pět planet. Kepler-444 b, c, d, e, f jsou podle všeho kamenné planety menší než Venuše a zároveň větší než Mars. Jsou to vesměs velmi nehostinné světy, na kterých by bydlel jenom naprostý blázen. Svou hvězdu oběhnou zhruba za 3, 4, 6, 7 a 9 dní, takže by nikdo neměl zůstat na pochybách, jak rozpálené a ozářené tyhle planety asi jsou. Původní život pozemského typu tam rozhodně nebude.

 

Zvětšit obrázek
Jak se používá hvězdná seismologie. Kredit: Travis Metcalfe, NCAR.


Navzdory naprosté neobyvatelnosti ale planety u Kepler-444 fascinovaly celý svět. Jak podotýká člen šťastného týmu objevitelů Daniel Huber z Birminghamské univerzity, nic podobného jsme zatím ještě neviděli. Pětice planet výrazně menších než Země u prastaré hvězdy, to chce pořádný přípitek. Nejméně pětkrát, samozřejmě.


Campante je profesí hvězdný seismolog a právě hvězdnou seismologii, čili analýzu vnitřní struktury hvězdy z jejího frekvenčního spektra, badatelé využili k určení stáří hvězdného systému Kepler-444. Hvězdná seismologie byla ještě nedávno použitelná jenom pro Slunce a pár jasných hvězd. Intenzivního výzkumu se dočkala až s teleskopem Kepler, který sehnal data v potřebné kvalitě pro větší množství hvězd.


Z hvězdného systému Kepler-444 se nejspíš nestane prioritní cíl budoucích detailních výzkumů anebo prvních letů k cizím hvězdám, alespoň ne kvůli zmíněné pětici rozpálených kamenných planet. Rozhodně ale není důvod se jim vysmívat. Potvrdily nám představu, že kamenné planety vznikaly už v mladém vesmíru, na samotném úsvitu Mléčné dráhy. A také jsme si díky nim opět rozšířili obzory pro naši planetární ZOO. Už je úplně jasné, že okolní vesmír je prošpikovaný naprosto úchvatně rozmanitými planetárními systémy, které se jen a jen třesou na to, až je objevíme.

 

 

Video:   Kepler-444 – an ancient extrasolar systém. Kredit: SciNews.


Literatura

University of Sydney 27. 1. 2015, Astrophysical Journal 798:1, Wikipedia (Kepler-444, Asteroseismology).

 

Datum: 02.02.2015 13:10
Tisk článku

Hvězda Šmoulinka - Peyo
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 169 Kč
cena: 143 Kč
Hvězda Šmoulinka
Peyo
Související články:

Je podivná hvězda reálným ostrovem stability supertěžkých prvků?     Autor: Stanislav Mihulka (26.03.2017)
Co nám zaclání záři záhadné hvězdy KIC 8462852?     Autor: Stanislav Mihulka (05.11.2016)
AR Scorpii: Bílý trpaslík pálí na červeného trpaslíka energetickou zbraní     Autor: Stanislav Mihulka (29.07.2016)
První splašená dvojhvězda historie boří zavedené teorie     Autor: Stanislav Mihulka (21.04.2016)
V souhvězdí Plachet objevili nový zdroj tvrdého gama záření     Autor: Stanislav Mihulka (20.02.2016)



Diskuze:

é, ??, ee

Pandrhola Dařbujánová,2015-02-04 00:41:32

Kde se u tak starých sluncí vezme materiál na stavbu kamenných planet? Kolik generací supernov musí proběhnout, aby vzniklo dost materiálu na oblak mezihvězdného plynu z něhož se vytvoří hvězda s nízkou metalicitou, ana by zároveň měla kamennou planetu (patrně s kovovým jádrem) - néjni to protimluv? Sorry, jsemť jen nevzdělaný nadšenec, amateur

Odpovědět

Dotaz

Martin Plec,2015-02-02 20:45:54

Ty odhady věku hvězd mi nejsou moc jasné, a znějí mi dost nevěrohodně. Možná mi to někdo zasvěcený objasní.

Hvězdy druhé generace (údajně) pocházejí z vybuchlých hvězd první generace. Zjednodušeně, hvězda má jádro a obal. Představuji si, že když taková hvězda vybouchne jako supernova, napřed odfoukne obálku, a pak se na všechny strany rozletí i jádro. Protože odfouknutí obálky a výbuch jádra asi není tatáž událost, a protože hvězdu nejspíš rozmetá primárně tlak záření, dá se předpokládat, že lehká obálka odletí rychleji než těžší jádro. V důsledku by měl zůstat materiál jádra i obálky oddělený.

Z popsaného mi vyplývá, že v další generaci hvězd budou hvězdy různého počátečního složení - některé vznikly primárně z hmoty jádra minulé hvězdy, jiné hlavně z hmoty jejího obalu. Samozřejmě, hmota hvězdy se rozfoukne do širokého okolí a smíchá se s hmotou jiných supernov. Pořád z ní ale vzniknou hvězdy různého složení.

Jak lze pak tvrdit, že hvězda je stará XX miliard let, dokonce s přesností na desetinky?

Odpovědět


výpočet

Saw Tooth,2015-02-03 09:46:37

Doporučuji začít tady > http://en.wikipedia.org/wiki/Metallicity

Odpovědět


Martin Plec,2015-02-03 13:04:43

Díky, ale ve vašem odkazu jsem odpověď na svůj dotaz nenašel. Zopakoval jsem si pojmy, uvědomil si, že jsem udělal chybu, protože populace hvězd se číslují obráceně.
Ale odpověď na otázku, jak si fyzici mohou být tak jisti, že z metalicity odvozený věk je přesný až na jedno desetinné místo, jsem tam nenašel.

Když ještě pokročím ve svých původních úvahách dál, tak z mlhoviny po výbuchu supernovy se tvoří nové mladé hvězdy velice rychle (viz třeba mlhovina v Orionu). Mnohem dříve, než má čas se materiál mlhoviny promíchat s materiálem z jiného výbuchu, jsou už hvězdy vytvořeny. Je ale samozřejmě možné, že u nejstarších hvězd (Populace III) tomu bylo jinak.

Moje otázka tedy zůstává.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace