Sluneční soustavou před 70 tisíci lety prolétla dvojhvězda  
Systém WISE 0720-0846, který je dnes vzdálený asi 20 světelných let, před 70 tisíci lety proletěl Oortovým oblakem Sluneční soustavy. Svět se nezbořil a nebylo to asi naposled, za pár desítek tisíc let ho tu máme zpátky.
Scholzova dvojhvězda sviští vesmírem. Kredit: Michael Osadciw/University of Rochester.
Scholzova dvojhvězda sviští vesmírem. Kredit: Michael Osadciw/University of Rochester.
Od chvíle, co jsme zjistili, jak je okolní vesmír nestálý a nebezpečný, si děláme starosti o Sluneční soustavu. Co když někde poblíž vybuchne supernova? Anebo co když Sluneční soustavě zkříží cestu něco nepříjemně hmotného? Zní to šíleně riskantně a někteří lidé kvůli tomu možná i špatně spí. Jenže ve skutečnosti se to už nejednou stalo, přinejmenším pokud jde o průlet hmotného tělesa Sluneční soustavou.
Eric Mamajek. Kredit: Yale University.
Eric Mamajek. Kredit: Yale University.
Eric Mamajek z Univerzity v Rochesteru se společně s kolegy nechal slyšet, že nedávno objevený nenápadný hvězdný systém WISE 0720-0846, kterému se podle jeho objevitele přezdívá Scholzova hvězda, před 70 tisíci lety prolétl Sluneční soustavou. Se Sluncem, ani se žádnou planetou se očividně nesrazil, a dnes je od nás vzdálený asi 20 světelných let. I tak je to ale nejtěsnější přiblížení jiného hvězdného systému ke Sluneční soustavě, o němž zatím docela spolehlivě víme. Mamajek a jeho spolupracovníci zpozorněli, když zjistili, že se Scholzova dvojhvězda z našeho pohledu téměř nepohybuje po obloze, i když je docela blízko, a že se vlastně značnou rychlostí řítí směrem pryč od nás. Vědci využili data ze spektrografů jihoafrického teleskopu SALT (Southern African Large Telescope) a chilského Magellanova teleskopu na Observatoři Las Campanas.
Schéma Sluneční soustavy, včetně Oortova oblaku. Kredit: NASA/ JPL-Caltech/ R. Hurt.
Schéma Sluneční soustavy, včetně Oortova oblaku. Kredit: NASA/ JPL-Caltech/ R. Hurt.

Scholzova hvězda je vlastně dvojhvězda červeného trpaslíka a hnědého trpaslíka spektrální třídy T, tedy nijak velkých a jasných hvězd. Celý hvězdný systém, který dnes pozorujeme v souhvězdí Jednorožce, se svojí hmotností vyrovná jen 0,15 Slunce. Skromné hvězdy kolem sebe obíhají ve vzdálenosti 0,8 AU, což je o něco méně, než vzdálenost Země od Slunce. Pokud se Mamajek a spol. ve studii publikované časopisem Astrophysical Journal Letters nepletou, tak systém Scholzovy hvězdy prosvištěl Sluneční soustavou zhruba ve vzdálenosti 52 tisíc astronomických jednotek od Slunce. To je na poměry ve vesmíru velice blízko. Takříkajíc těsně vedle.
Jihoafrický teleskop SALT. Kredit: Janus Brink, Southern African Large Telescope.
Jihoafrický teleskop SALT. Kredit: Janus Brink, Southern African Large Telescope.
Scholzova hvězda ve skutečnosti podle všeho proletěla místy s největší hustotou temných a chladných objektů Oortova oblaku, stále tak trochu přízračného mraku kometárních jader, které obklopují Sluneční soustavu až do vzdálenosti kolem 100 tisíc AU. A zřejmě to nebylo poprvé, ani naposled. Vědci tvrdí, že Scholzova hvězda prolétá Oortovým oblakem každých 100 tisíc let. Jak se zdá, tak to mezi kometárními jádry nevyvolává moc velký zmatek, což je pro obyvatele vnitřních planet Sluneční soustavy jedině dobře. Možná se teď budeme bát chaotického vesmíru o něco míň.

Na Zemi v té době žili lidé, kteří už byli prakticky jako my. Mohli z kosmického dramatu něco mít? Zdá se, že ne. I při nejtěsnějším přiblížení Scholzovy dvojhvězdy ke Slunci prý byla padesátkrát méně jasná, než nejslabší hvězdy, které za za ideálních podmínek uvidíme pouhým okem. Zároveň ale víme, že je docela magneticky aktivní a že mohla dělat jasné záblesky o délce minut až hodin. Toulavá dvojhvězda na naše předky možná tajemně mrkala z oblohy a uváděla je tím do rozpaků.


Video:   Alien Scholz’s star passed through solar system 70,000 years ago. Kredit: The Cosmos News.

Literatura
University of Rochester 16. 2. 2015, Astrophysical Journal, 2015; 800 (1): L17, Wikipedia (Scholz"s star, Oort cloud).
Datum: 19.02.2015 18:35
Tisk článku

Naše planeta - Fothergill Alastair, Scholey Keith
 
 
cena původní: 599 Kč
cena: 479 Kč
Naše planeta
Fothergill Alastair, Scholey Keith
Související články:

Za Neptunem krouží rebelská planetka Niku na záhadné oběžné dráze     Autor: Stanislav Mihulka (13.08.2016)



Diskuze:

3 hviezda

Michal Lichvar,2015-02-23 14:16:40

Dalsia doterna otazka: znamena to, ze Slnecna sustava je 3hviezda, podobne ako Alpha Centauri?

Odpovědět


Martin Vytáček,2015-02-23 21:43:07

Řekl bych, že odpovědi, po kterých prahnete, již v podstatě zodpověděl pan Jan Salinger

Odpovědět

Nibiru!

Michal Lichvar,2015-02-23 13:54:41

:) sa divim ze to este nik nenapisal ;)

ps: co ked sa udaj o prelete spresni a zistime, ze koreluje s niektorymi nastupmi doby ladovej :D

Odpovědět

Mechanismus?

Vojtěch Kocián,2015-02-20 14:59:43

Jaký je mechanismus toho, že se takto vzdálená hvězda může periodicky vracet? Na gravitační působení je to daleko a hvězda je moc rychlá. Je důvodem oscilace kolem roviny galaktického disku nebo ještě něco jiného?

Odpovědět


Jan Salinger,2015-02-20 17:37:25

Podle zdrojů uvedených na wiki se jedná o nesprávný překlad. Ve zdrojích je uvedeno "A star is expected to pass through the Oort Cloud every 100,000 years or so."
Čili údaj se netýká přímo Scholzovy hvězdy, ale je to frekvence průletů různých hvězd kolem Slunce v této vzdálenosti.

použita formulace z wikipedie, vědecký článek zde: http://iopscience.iop.org/2041-8205/800/1/L17/

Odpovědět


rychlé hvězdy a černá díra

Stanislav Kaštánek,2015-02-21 23:08:43

http://casopis.vesmir.cz/clanek/nova-kategorie-cernych-der-ve-vesmiru
"To může po čase přejít v kolaps jádra a vznik černé díry, v níž pak zmizí celá centrální část hvězdokupy. Pro přítomnost černých děr v jádrech některých starých hvězdokup hovoří například kategorie velmi rychlých hvězd v naší Galaxii. Původ těchto hvězd nebyl dosud dobře objasněn; jednou z možností je jejich urychlení a následné vystřelení z hvězdokupy v důsledku těsného přiblížení k černé díře."
Viz také:
http://technet.idnes.cz/prulet-cizi-hvezdy-0av-/veda.aspx?c=A150219_163256_veda_mla

Odpovědět

Font

Daniel Fakla,2015-02-20 14:16:04

Ano suhlasim s panom Jicinskym citatelnost noveho fontu je horsia. Ospravedlnujem sa ze prispevok nie je k veci.

Odpovědět

prolétá Oortovým oblakem každých 100 tisíc let

Mirek N,2015-02-20 09:36:03

tak tak, to bude nějaký omyl v překladu. Selský rozum říká, že pokud by tomu tak bylo, musela by se touto dobou už přibližovat :D

Odpovědět


Súhlasím.

Sepp Winkler,2015-02-20 15:45:59

Podľa týchto údajov by sa už mala približovať. Tak ako to teda je?

Odpovědět

Font

Petr Jíčínský,2015-02-20 08:12:29

Prosím vás, koho napadlo používat na webový text patkový Times New Roman? To je font určený a vyvinutý pro lepší čitelnost na papíře, na webu je lepší číst už přímo zdrojový kód, než tuto stránku. Někdy tento fail skočí u jednoho odstavce, a zde už celý článek.

Odpovědět


Font

Marek Fucila,2015-02-23 19:18:59

Urobiť web tak, aby vyzeral tak, ako človek zamýšľa je hotová veda. :)

Navyše ak sa články pridávajú cez nejaký redakčný systém, kde je zrejme dovolená nejaká forma formátovania textu, krížia sa tam úmysly dizajnéra s autorom článku a vzhľad môže rôzne utrpieť.

V prípade tohto divného formátovania ide o to, že pre web tu majú nadefinovaný font pre odstavce obalené s elementom/tagmi "p" (nepíšem špeciálne znaky, lebo ich to aj tak vyhodí). Ale niektoré odstavce sú uzavreté v elementoch "div", pre ktorý nie je explicitne definovaný pätkový (sherif) font.

Takže napríklad v prípade článku o kmeňových bunkách (http://www.osel.cz/index.php?clanek=8073) je prvý odstavec pod abstraktom v tagoch div a druhý a nasledujúce už v tagoch p. Tagy div alebo p su v podstate to iste. Semanticky by p malo znamenat odstavec (paragraph), ale pri spravnej stylizacii mozu vyzerat totozne.

Jednoduche riesenie, ktore vyzera byt funkcne:
div#detail_clanku{
font-family: Helvetica, Arial, sans-serif;
font-size: 14px;
line-height: 23px;
}

Odpovědět


Tak čtěte zdrojový text, nebo si to tu přestylujte

Jenda Krynický,2015-02-24 02:08:07

V Chromu třeba Stylebotem.
Já bych tu radši měl patkový font, ale pokud vy už ho číst neumíte, tak se klidně přizpůsobím. Stejně jako ostatní, rozumnější čtenáři. Vy faile.

Odpovědět

prolétá Oortovým oblakem každých 100 tisíc let

Karel Železný,2015-02-20 07:52:16

"Vědci tvrdí, že Scholzova hvězda prolétá Oortovým oblakem každých 100 tisíc let."

No to docela určitě ne.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace