Mohl by být na Titanu metanový život?  
Na Cornellu simulovali buněčné membrány založené na akrylonitrilu a podobných molekulách, které by mohly fungovat v ledovém světě měsíce Titan.


Model azotosomu o velikosti viru. Kredit: James Stevenson.
Model azotosomu o velikosti viru. Kredit: James Stevenson.
Fantazie ilustrátorů sci-fi nezná hranic a je to dobře. Vesmír je podle nich plný bizarních světů, osídlených roztodivnými životními formami. Jenže když přijde řeč na mimozemský život mezi vědci, tak se obvykle drží při zemi. Není ani divu, zatím máme zkušenost jenom s jediným typem života a jen málokdo má odvahu pustit se na tenký led divokých spekulací.



Paulette Clancy vpravo, Jonathan Lunine uprostřed. Kredit: Jason Koski / University Photography.
Paulette Clancy vpravo, Jonathan Lunine uprostřed. Kredit: Jason Koski / University Photography.
Nicméně, Paulette Clancy z Cornellovy univerzity a její tým v sobě tu odvahu našli, smíchali rigidní fyzikální a chemické poučky s pořádnou porcí kreativity a nasimulovali si nový typ života. Jejich život potřebuje kapalný metan, o kyslíku ani kapalné vodě nikdy neslyšel, funguje vlastně podobně jako pozemský život, ale úplně v jiných podmínkách. Úplně ideální by pro něj byl krutě mrazivý organický svět Titanu, fascinujícího nažloutlého měsíce planety Saturn. Na povrchu jinak krásného Titanu je zneklidňujících mínus 180°C.



Ve svém článku pro nový online vědecký časopis Science Advances Clancyová a spol. vymysleli buněčné membrány složené z malých organických molekul s dusíkem. Tyhle membrány by podle nich mohly fungovat na zmrzlých světech, čímž se zásadně liší od nám důvěrné známých buněčných membrán z dvojité vrstvy lipidů. Jistě není náhodou, že členem vědeckého týmu je i Jonathan Lunine, rovněž z Cornellu. Je to expert na Saturnovy měsíce a účastník vědeckého programu sond Cassini a Huygens, při němž byla na povrchu Titanu objevena dnes již slavná uhlovodíková jezera.



Akrylonitril. Kredit: Ben Mills, Wikimedia Commons.
Akrylonitril. Kredit: Ben Mills, Wikimedia Commons.
Pozemský život spoléhá na biologické membrány z lipidů, které jsou pevné, v případě potřeby propustné a fungují ve vodním prostředí. Váčkům z takové membrány se v buněčné hantýrce říká liposomy. Tým Clancyové se tím inspiroval a s podobnou logikou nazval produkty svých simulací azotosomy. Jsou vymyšlené z organických molekul obsahujících dusík, fungují v prostředí kapalného metanu a svými mechanickými vlastnostmi jsou prý velmi podobné pozemským liposomům.
Krakenovo Moře, největší známé uhlovodíkové jezero na Titanu o rozloze 400 tisíc kilometrů čtverečních. Kredit: NASA / JPL-Caltech / Agenzia Spaziale Italiana / USGS.
Krakenovo Moře, největší známé uhlovodíkové jezero na Titanu o rozloze 400 tisíc kilometrů čtverečních. Kredit: NASA / JPL-Caltech / Agenzia Spaziale Italiana / USGS.


Vědci si v počítačových simulacích vyzkoušeli dynamiku molekul různých variant azotosomů a jako nejslibnější pro případný život se jim rýsují slušně stabilní váčky s membránou z molekul akrylonitrilu. Podle pozemské zkušenosti je akrylonitril bezbarvá, jedovatá a nejspíš i karcinogenní kapalina, která se používá k výrobě významných umělohmotných materiálů, jako je PAN nebo ABS. Na Titanu ho podle všeho mají přinejmenším v místní svérázné atmosféře.
Svůdně nažloutlý organický Titan. Kredit: NASA.
Svůdně nažloutlý organický Titan. Kredit: NASA.


Počítačové simulace Clancyové a spol. mají ještě dost daleko k realistickému konceptu života v prostředí metanu. Organismy potřebují k provozu víc věcí, než jenom membránu a mezi nimi se mohou skrývat zádrhele, které z fyzikálních nebo chemických důvodů vylučují existenci živých organismů na principu azotosomu. Na druhou stranu, pokud by na nespočetných ledových planetách, měsících nebo asteroidech ve vesmíru mohl fungovat takovýto život, dramaticky by to rozšiřovalo naše možnosti hledání mimozemského života ve Sluneční soustavě i u jiných hvězd. Obyvatelných zón by najednou bylo k dispozici víc a to by vůbec nebylo špatné.

 



Video: Cassini-Huygens Mission to Titan Saturn"s Moon. Kredit: ESA



Literatura
Cornell University 27.2. 2015, Science Advances 1: e1400067.

Datum: 10.03.2015 18:00
Tisk článku

Související články:

Na Titanu by mohla fungovat velká lidská kolonie     Autor: Stanislav Mihulka (12.07.2017)
V Mongolsku objevili obří stopy     Autor: Josef Pazdera (30.09.2016)
Vědci NASA našli na Titanu „nemožné“ mraky – zase     Autor: Tomáš Kohout (28.09.2016)
Nově objevená slitina titanu se zlatem je mnohem tvrdší než běžné oceli     Autor: Stanislav Mihulka (23.07.2016)
Gravitační anomálie na Titanu     Autor: Tomáš Kohout (30.08.2013)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace