MikroRNA řídí tvorbu květů  
Maličké kousky ribonukleové kyseliny (RNA) slouží v buňkách rostlin a živočichů jako významné regulátory genů. Tým amerických vědců ukázal, co všechno má tato mikroRNA na starosti při tvorbě květů.

Ribonukleová kyselina už pro nás dávno není jen více méně pasivním prostředníkem, který zajišťuje, aby se instrukce genů uvedly do života. Tzv. ribozymy jsou schopny fungovat jako enzymy a vykazují tudíž vlastnosti, jež jsme původně přičítali jen bílkovinám. Exotické molekuly dvojšroubovicové RNA jsou s to „vymazat“ gen. Samotnou DNA sice nechají na pokoji, ale zajistí totální sešrotování RNA, která se podle tohoto genu vytváří a měla by zajistit tvorbu příslušné bílkoviny kódované genem.  V anglicky psané odborné literatuře se pro tyhle „šrotovací RNA“ používá označení „small interfering RNA“ čili zkratkou siRNA. Jsou opravdu maličké a mají jen o málo více než 20 písmen genetického kódu. Ještě o drobítek menší jsou tzv. miRNA čili mikroRNA. Ty jsou k dědičné informaci podstatně šetrnější než siRNA. Přikládají se k některým genům a pak se zase odpojí, přičemž rozhodují o aktivitě genů – tedy o tom, zda gen „poběží nebo si poleží“.


Studie publikovaná nedávno v časopise Current Biology týmy z Rice University a Whitehead Institute for Biomedical Research odhaluje roli miRNA označované jako miR164, jež patří k nejdéle známým miRNA. Když byla v huseníčku zajištěna zvýšená produkce miR164, děly se pozoruhodné věci. V květu se od sebe neoddělovaly kališní lístky a tyčinky a vše srůstalo dohromady. Pokud bylo miR164 zabáněno ve vazbě na její cílové geny, popletl si huseníček počty jednotlivých orgánů. Měl například zmatky v počtu kališních a korunních lístků.


Už z toho je zřejmé, že miRNA dokáže s funkcemi v buňkách a organismech zatočit opravdu zásadním způsobem. Proto asi ani nepřekvapí, že se na výzkumu podíleli i vědci z instituce, jež se ve svém názvu hlásí přednostně k výzkumu na poli biomedicíny. Je víc než pravděpodobné, že mnohé problémy trápící lidstvo vyvěrají z nedokonalých funkcí našich miRNA. Lenošící nebo naopak nadmíru pracující gen může stát například v pozadí nádorového bujení. A do těchto pro nás krajně nepříznivých stavů mohou příslušné geny uvádět právě naše miRNA – molekuly, o jejichž existenci se ještě nedávno vědci do krve přeli.




Huseníček Thalův je „myší rostlinné biologie“. Jeho dědičná informace byla již kompletně přečtena a k dispozici jsou tisíce mutantů, kteří představují vynikající materiál pro studium úlohy genů.



Bonnie Bartelová z Rice University stála v čele týmu, který prověřil role miRNA typu miR164 u huseníčku.



Nahoře je květ „divokého“ huseníčku Thalova. MiRNA funguje tak, jak má, a všechno je v pořádku. Tři snímky ve spodní řadě zachycují situaci u rostlin s nadmírou miRNA typu miR164. Šipky nás upozorňují na splývání lístků květu i na srůstání tyčinek.

Datum: 23.06.2004
Tisk článku

Podivuhodný květ českého baroka - Vopěnka Petr
 
 
cena původní: 230 Kč
cena: 216 Kč
Podivuhodný květ českého baroka
Vopěnka Petr

Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace