Oživíme mamuta přepsáním genomu slona?  
Na Harvardu přepisují sloní geny na geny mamuta pomocí genomového editoru CRISPR/Cas9. Zatím jich přepsali 14. S každým takovým genem je živý mamut o trochu blíž.
Dočkáme se živých mamutů? Kredit: Flying Puffin / Wikimedia Commons.
Dočkáme se živých mamutů? Kredit: Flying Puffin / Wikimedia Commons.

Toužíme po mamutech. Jak se zdá, stále víc. Animujeme si je v rozverných příbězích, vystavujeme v muzeích a představujeme si, jací by byli v zoologické zahradě nebo třeba na pastvě v bývalém vojenském prostoru. A vědci se snaží, aby se tenhle fascinující sen splnil. Očividně to není jednoduché, ale pokud jde o mamuty, tak máme k dispozici obě věci, které k oživení mamuta nezbytně potřebujeme – genom mamuta a pak živou buňku velmi příbuzného zvířete, čili slona, nejlépe slona indického, který je mamutovi nejbližší
George Church. Kredit: Harvard.
George Church. Kredit: Harvard.
.


Jak mamuta oživit? Můžeme najít zachovalou buňku ve zmrzlém mamutovi, vytáhnout z ní jádro s mamutím genomem, vložit ho do sloního vajíčka a udělat z něj embryo. Nebo si můžeme nasyntetizovat genom mamuta v laboratoři a opět ho vložit do sloního vajíčka. Anebo, pokud si chceme rafinovaně ušetřit práci, tak si můžeme vzít sloní vajíčko a přepsat v něm sloní genom na genom mamuta. Zrovna o to se teď se svým týmem snaží George Church z Harvardu.
Mamut. Stanou se z koster živá zvířata? Kredit: Lou.gruber / Wikimedia Commons.
Mamut. Stanou se z koster živá zvířata? Kredit: Lou.gruber / Wikimedia Commons.



Donedávna to byla čirá science-fiction. Jenže teď máme luxusní nástroj CRISPR/Cas9, právě ten, kolem něhož vypukl skandál s editováním lidských embryí. CRISPR/Cas9 ovšem výtečně edituje nejen lidský, ale i sloní genom a s jeho pomocí lze přepisovat sloní sekvence mamutími, co jen hrdlo ráčí.


Church v rozhovoru pro The Sunday Times zdůrazňuje, že jeho tým zatím neklonuje mamuta. Prostě jenom přepisují genom slona indického v jednotlivých sloních buňkách, pěkně v laboratorním skle. Mamuta zatím v laboratoři nemají, už ale zvládli udělat živé sloní buňky s mamutími geny. Prozatím to umějí se 14 geny, které souvisejí s přizpůsobením mamutů chladnému prostředí, jako například s chlupatostí, velikostí ušních boltců nebo podkožním tukem.


Lysá varianta mamuta. Slon indický. Kredit: Yathin S Krishnappa.
Lysá varianta mamuta. Slon indický. Kredit: Yathin S Krishnappa.
Jak se dalo čekat, pro řadu lidí je Churchův výzkum kontroverzní. Někteří předpokládají, že si bohové neradi hrají a proto bychom si my neměli hrát na ně. Pro jiné je zase nepřijatelné utrácet peníze za oživování mamuta, když bychom je mohli použít na záchranu stávajících ohrožených druhů. Mnozí další ale drží Churchovi a spol. palce. Oživení vyhynulého druhu bude fantastickým vědeckým úspěchem, který podpoří rozvoj nových technologií, jako je třeba zmíněný genomový editor CRISPR/Cas9. Potkat mamuta, to přece bude zážitek na celý život. A kdyby nic jiného, mamutům, které jsme nadšeně lovili a leckde zásadně přispěli k jejich vymření, to oživení svým způsobem dlužíme.


Zatím prý není jasné, jestli na Harvardu doopravdy plánují vyrobit živého mamuta. Se systémem CRISPR/Cas9 to určitě není nemožné. Taky se ale může stát, že tenhle směr výzkumu Church a spol. opustí a budou se věnovat něčemu jinému. Oživení mamuta se ale každopádně pozvolna stává reálnějším a reálnějším.





Video:  Hybridizing with extinct species: George Church at TEDxDeExtinction.



Video: SENS6 Keynote Presentation: Technologies for reading, writing & interpreting omes - George Church.



Video: George Church: Changing Your Genes




Literatura

PhysOrg 23. 3. 2015.

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 27.03.2015 07:51
Tisk článku

Smrtící klon - Robb J.D.
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 299 Kč
cena: 281 Kč
Smrtící klon
Robb J.D.

Diskuze:

nebyl bych si tak jistý

Tomáš Hluska,2015-03-27 15:22:12

tím ušetřením práce. Mamut má zhruba 3-5 Gbp genom
http://mammoth.psu.edu/howMuchMammothGenome.html
což při podobnosti 99.4%
http://mammoth.psu.edu/howCloseElephantMammoth.html
pořád nechává více než 20 Mbp odlišných. Samozřejmě je otázkou, jak velké úseky vyměňují, asi se nebudou zabývat zrovna jednonuklotidovými změnami, pokud nebudou úplně nejesenciálnější (což je samozřejmě těžké odhadnout).
Nicméně na druhou stranu má tato metoda tu výhodu, že nemusí vymýšlet těch ~50% co jim chybí.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni