Mozkožravé améby zabíjejí poblázněním imunitního systému  
Zapomeňte na zombie. Mnohem děsivější a naprosto reálné neglerie zlikvidují téměř každého, do koho se dostanou. Nemocného přitom dorazí jeho vlastní imunitní systém.



Střezte se neglerie! Emotivní SEM snímek neglerie izolované z člověka, s nápadnými strukturami takzvaných amébastomů, používaných neglerií při krmení. Kredit: Francine Marciano-Cabral / Virginia Commonwealth University.
Střezte se neglerie! Emotivní SEM snímek neglerie izolované z člověka, s nápadnými strukturami takzvaných amébastomů, používaných neglerií při krmení. Kredit: Francine Marciano-Cabral / Virginia Commonwealth University.

Pokud jde o lidský mozek, obvykle máme za to, že chutná zombiím. Díky neutuchající propagaci ve všech možných médiích míváme ze zombií špatný pocit, málokdo ale kvůli nim nemůže spát. Přece jenom je považujeme spíš za strašidla, z nichž příjemně mrazí, ale zároveň nás vlastně moc neohrožují.

Abdul Mannan Baig. Kredit: A. Mannan.
Abdul Mannan Baig. Kredit: A. Mannan.

Přitom existují stvoření, která jdou po mozcích a jsou mnohem nebezpečnější než zombie, vlastně téměř absolutně smrtící. Jestliže bychom se měli bát o svůj mozek, tak rozhodně kvůli nim. Jsou to mozkožravé améby.

Naše zhýčkané mozky ohrožuje vícero měňavek, například různé akantaméby (Acanthamoeba) nebo balamutie (Balamuthia mandrillaris), nejvíce respektu si ale získala děsivá Naegleria fowleri, z říše exkavátů (Excavata). V angličtině ji přezdívají brain-eating amoeba a tento maličký terminátor by si jistě zasloužil i české jméno – taková „morana mozkožravá“ by si mohla získat své příznivce. Právě v České republice by to navíc dávalo smysl, neboť právě u nás se odehrála jedna z nejznámějších a nejvražednějších epidemií onemocnění vyvolaného neglerií – primární amébové meningoencefalitidy. V letech 1963 až 1965 zemřelo v Ústí nad Labem 16 mladých lidí, kteří se nakazili v plaveckém bazénu.

Neglerie přitom na první pohled nepřipomíná zabijáka. Je to prostě taková améba, jakých jsou spousty, která si jen tak žije v teplých sladkých vodách, třeba v horkých pramenech nebo v okolí výpustí teplé vody z továren či elektráren, a pokojně pojídá bakterie. Jenže zdání klame. Když se totiž neglerie čirou náhodou dostane do s vodou do nosu nějakého nešťastníka, tak se začnou dít strašlivé věci. Neglerie hledají jídlo, podél čichového nervu vlezou do mozku a tam začnou řádit jako utržené z řetězu. Požírají mozkové buňky a vylučují útočné proteiny, například cytotoxické proteázy, které poškozují mozkovou tkáň.

Brutálně poškozená mozková kůra po úmrtí na neglerie. Kredit: CDC.
Brutálně poškozená mozková kůra po úmrtí na neglerie. Kredit: CDC.


Šokovaný mozek se začne bránit a povolá armádu buněk imunitního systému. Protiútoky imunity napadeného člověka vyvolají v mozku záněty a otoky, ale téměř nikdy to nefunguje. Podle mínění autora komentáře je mnohem pravděpodobnější, že naši hokejisté dneska v semifinále MS 2015 porazí neuvěřitelnou Kanadu, než že člověk napadený neglerií přežije.

Čichový nerv, znázorněný žlutě. Kredit: Patrick J. Lynch / Wikimedia Commons.
Čichový nerv, znázorněný žlutě. Kredit: Patrick J. Lynch / Wikimedia Commons.

Za pár dní bývá přes veškerou snahu moderní medicíny po všem. Útoky neglerií jsou naštěstí docela vzácné, ale ze známých případů to zatím vychází na úmrtnost vyšší než 95 procent. To už se pomalu blíží úmrtnosti na kulky popravčí čety. V USA od roku 1962 zaznamenali 132 lidí nakažených neglerií, přežili jenom 3. 

Neglerie zabíjejí na řadě míst světa, mimo jiné v Pákistánu, kde mají kolem 20 úmrtí ročně. V současnosti nemáme k dispozici žádnou spolehlivou léčbu. Neglerie nejsou bakterie, ale eukaryotní prvoci a antibiotika jsou jim pochopitelně k smíchu. Je nesmírně těžké najít způsob, jak zabít neglerie a přitom nepoškodit mozkové buňky. Ve Spojených státech zkoušejí likvidovat neglerie například fosfolipidem miltefosinem, který by měl fungovat proti trypanosomám, leishmániím nebo kvasinkám, stále to ale není ono. Eukaryotní prvci jsou více než důstojnými soupeři.

Životní cykly neglerie, akantaméb a balamutie. Kredit: CDC.
Životní cykly neglerie, akantaméb a balamutie. Kredit: CDC.

Abdul Mannan Baig z pákistánské Aga Chánovy univerzity v Karáčí navrhuje hledat léčbu primární amébové meningoencefalitidy z opačného konce. Vychází z toho, že reakce vyděšeného imunitního systému po vpádu neglerií je možná pro mozek ničivější, než škody napáchané samotnými negleriemi. Jde o to, že enzymy vypouštěné obrannými buňkami imunity při zánětu mohou značně poškodit mozkovou tkáň. Otoky vyvolané imunitou zase mohou narušit životně důležitou komunikaci mezi mozkem a tělem, například v mozkovém kmeni.

Mannan a jeho kolegové na to šli experimentálně. Na lidské mozkové buňky umístěné na Petriho miskách pustili strašlivé neglerie a sledovali, jak jejich řádění ovlivňuje přítomnost buněk imunitního systému. Nakonec zjistili, že bez obrany buněk imunity mozkové buňky přežívají v průměru o 8 hodin déle. Mannan proto naléhavě doporučuje, aby lékaři zahajovali boj proti negleriím podáním látek oslabujících imunitu. Imunita je nakaženému tak jako tak k ničemu, takže se tím určitě nic moc nezkazí.

Jenifer Cope z americké zdravotní agentury CDC (Centers for Disease Control and Prevention) to vidí jako zajímavý nápad. Problém je podle ní s testováním, protože jsou to stále velmi vzácné případy. Zároveň se ale obává, že by to mohlo změnit globální oteplování. Nakažených prý sice nepřibývá, ale objevují se na dříve nevídaných místech, například nedávno v Minnesotě, která sousedí s Kanadou a nepatří k nejteplejším státům USA. Nezbývá než doufat, že v dohledné době najdeme způsob, jak vražedné améby vyřídit. Česká republika se teď ovšem musí nejdřív vypořádat s Kanadou, v tom nejlepším smyslu slova, samozřejmě.



12-Year-Old Brain-Eating Amoeba Survivor Speaks Out. Kredit: ABC News.


Naegleria Fowleri - Kyle's Story


Naegleria fowleri - The Brain Eating Amoeba. Kredit: Animal Planet.




Literatura
NewScientist 13. 5. 2015, Acta Tropica online 27. 4. 2015, Wikipedia (Naegleria fowleri).

Datum: 16.05.2015
Tisk článku

Související články:

Další smrtelná infekce, kterou můžeme dostat od krav     Autor: Josef Pazdera (22.02.2010)



Diskuze:

V okurkové sezóně se i před Jaroslavem Haškem vynořovala z kalné Vltavy

Josef Hrncirik,2015-05-17 12:01:27

velryba sírobřichá chachachá.

Odpovědět

Radka Sladká,2015-05-17 00:06:21

No, jsou to komplikace, no :-)

Odpovědět

Pár hodin navíc

Milan K,2015-05-16 15:17:58

Více času se hodí. Spotřebuje se více zdravotnického materiálu, podpoří růst (žel jen ekonomický dodavatele, příp. vedení, které uzavřelo dodavatelskou smlouvu). A přeci jen, než přijede právník, a sepíše závěť, to nějaký čas zabere. .....
Naštěstí do teplé stojaté vody nelezu. Zásadně se sprchuji - chladnější vodou, subjektivně teplejší díky venkovní zimě - na Vánoce (loňské jsem kvůli hicu vynechal). Děkuji za článek :-)

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz