Jsou kvantové zvláštnosti stopou existence paralelních světů?  
Teorie Mnoha navzájem se ovlivňujících světů se vynořila před pár lety ze šera chemických laboratoří a teď straší kvantové mechaniky jako vyzývatelka vlnové funkce.

 

Žijeme v jednom z mnoha paralelních světů? Kredit: sdelrussi/ deviantart.
Žijeme v jednom z mnoha paralelních světů? Kredit: sdelrussi/ deviantart.

Ani ne před rokem, v listopadu, jsme na OSLU rozvířili dění s podivuhodnou teorií Mnoha navzájem se ovlivňujících světů (Many Interacting Worlds). Podle této představy existuje množství paralelních světů, které se navzájem ovlivňují, přinejmenším ty, co jsou poblíž. Jejich vzájemné ovlivňování by přitom mohlo být zodpovědné za zvláštnosti kvantové mechaniky. Teď máme červen a teorie Mnoha navzájem se ovlivňujících světů se vrací do titulků popularizujících médií.

Bill Poirier. Kredit: Neal Hinkle / Wikimedia Commons.
Bill Poirier. Kredit: Neal Hinkle / Wikimedia Commons.

Ukazuje se, že tato fantaskní teorie o fungování světů pochází z chemické laboratoře. Mezi těmi, kdo tuhle myšlenku přivedl před pěti lety na svět, je i chemik Texaské technické univerzity Bill Poirier. Tak jako ostatní chemici, i Poirier si do té doby při chápání fungování částic v chemických reakcích pomáhal vlnovými funkcemi, i když je to velmi svízelné, zvláště u složitějších systémů. Pak si ale všiml, že by kvantové chování částic mohla vysvětlit existence mnoha paralelních světů. Zní to jako hodně ulítlá science fiction, dotyčná teorie ale stojí na poměrně pevných matematických základech. Od první publikace v roce 2010 si Poirier a jeho kolegové získali pozornost kvantově mechanické komunity, sepsali články do prestižních časopisů a odpřednášeli řadu přednášek. Poirier dle svých slov čekal, že mu jeho výpočty roztrhají na kusy, kupodivu se tak ale nestalo.

Logo Texas Tech University.
Logo Texas Tech University.

Podle Poiriera a dalších příznivců teorie Mnoha navzájem se ovlivňujících světů částice z jednotlivých vesmírů tak trochu prosakují mezi světy, ovlivňují se navzájem a vytvářejí tak podivnosti kvantové mechaniky. Když podle této představy odpovídající částice v blízkých paralelních světech zabírají různé pozice z několika možných, tak to pro nás vypadá, že se vyskytují na několika místech zároveň. Slavnou kvantovou neurčitost mají na svědomí průniky částic paralelních světů. Anebo, když se částice provázané kvantovým entanglementem ovlivňují na libovolnou vzdálenost, což je ono Einsteinovo pověstné „strašidelné působení na dálku“, tak podle Poiriera opět jde o interakce blízkých paralelních světů.

Prozrazuje kvantový entanglement existenci paralelních světů? Kredit: Delft University of Technology.
Prozrazuje kvantový entanglement existenci paralelních světů? Kredit: Delft University of Technology.

 


Jak Poirier podotýká, teorie Mnoha navzájem se ovlivňujících světů nedokazuje, že vlnová funkce neexistuje, ani nedokazuje existenci mnoha paralelních světů. Neříká ani, kde se všechny ty paralelní světy vzaly. Standardní kvantová mechanika je podle něj ve většině ohledů v pohodě a pěkně ladí s výsledky experimentů. Teorie Mnoha navzájem se ovlivňujících světů vychází z odlišné matematiky, dává ale stejné předpovědi pro experimenty. Její ambicí prý je alespoň otevřít možnost, že vlnová funkce neexistuje. Nic víc, ani nic míň.

Takže teď tu máme, alespoň podle Poiriera, dva srovnatelně dobré popisy reality, které jsou v dobrém souladu se soudobými experimenty. Klasickou kvantovou mechaniku s vlnovými funkcemi a paralelní světy. Rozhodnout mezi nimi ale nebude vůbec snadné. Pravda je, že když bychom na tento spor napasovali nemilosrdnou Occamovu břitvu, která nám velí upřednostňovat nejméně komplikované vysvětlení, tak teorie Mnoha navzájem se ovlivňujících světů, která zavádí spoustu paralelních vesmírů, vypadá jako outsider. Na druhou stranu se ale klasická kvantová teorie nemá moc co posmívat, sama je, se všemi svými podivnostmi, s Occamovou břitvou leckdy docela na kordy. Co dál těžko říct, prostě budeme čekat na nový zvrat či jasnozřivý nápad, který zase poodhalí podstatu naší reality.



Physicists Claim Parallel Universes Exist And Interact With Each Other




Literatura
Texas Tech Discoveries spring 2015.

Datum: 04.06.2015
Tisk článku

Píseční červi Duny - Herbert Brian, Anderson Kevin J.
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 199 Kč
cena: 187 Kč
Píseční červi Duny
Herbert Brian, Anderson Kevin J.
Související články:

Spojuje entanglované kvantové částice červí díra?     Autor: Stanislav Mihulka (04.12.2013)
Pohánějí kvantovou mechaniku paralelní světy?     Autor: Stanislav Mihulka (01.11.2014)
Einsteinovo strašidelné působení ve kvantových sítích     Autor: Stanislav Mihulka (24.01.2015)



Diskuze:

Čo naznačuje multivesmir

Anton Matejov,2015-06-06 15:00:51

Zoberme si históriu. Najprv sme zistili, že Zem je guľata a obieha okolo Slnka. Neskôr sme zistili že žijeme v Galaxii,v zoskupeni hviezd. Neskôr sme zistili že tých galaxii su miliárdy a žijeme vo vesmíre. Začali sa rodiť rôzne modely vzniku a vývoja nášho vesmíru.
Čo bráni ďalšiemu rozšíreniu pojmu vesmír na multivesmír? Iba ak to že súčasna technika neumožnuje zatiaľ také merania a špekulatívnych teorii je veľa.
Pozrime sa na problém zo smeru zachovania energie. Teoria že vesmir vznikol s ničoho popiera zákony zachovania energie. Ak sme stvorili zákony o nemožnosti perpertamobilu. Tak vnik a expanzia, inflácia a dnešne zrýchľovanie expanzie vesmíru (tmava energia) doslova nutia predpovedať multivesmír. To by sme museli asi pripustiť viac rozmerov a prečo nie. Kvantova teoria ich pripušťa. Jedina znepokojujúca vec je či potom zas nebume rozširovať zasa multivesmír.
Pri Bin Bangu vznikli častice a antičastice. Ale častice ziskali prevahu, ináč by sa náš svet tvorili fotony po anihiláciach. Kde sa ale stratila časť antihmoty? Zatiaľ ju nemôžeme vo vesmíre ani pri čoraz kvalitnejšich ďalekohľadov a pozorovaniach nájsť.
Je tu problem tmavej hmoty a energie, ktoré tvoria 96% hmoty vesmíru. Tmava hmota sa nesklada s nám známych atomov a nežiari. Alebo neplati VTR všeobecne ale iba lokálne.
Tmava hmota sa prejavuje iba gravitačne a asi môže za vznik galaxii. Čo ak žijeme v zrazených vesmírov a tmava hmota, tmava energia, a dualita častic je prejavom zrážky vesmírov?
Nie je pravda že nič nemôže prekonať rychlosť svetla. Ako môže vedieť častica niekde super ďaleko, že nemá byť v nejakom stave s inou časticou? Iba ak by sme pripustili, že častice komunikuju sčasti cez multivesmir, alebo hypotetické tachyony.
Dualita častíc tiež pripušťa multivesmír. Ako sa môže častica objaviť raz tu, inokedy tam? Iba ak pripustíme že na veľmi krátky čas prechádza do multivesmíru.
Teorie viacero dimenzii priamo potrebujú multivesmir.
Takže naše teorie pripušťaju multivesmir a niektoré priamo vyžaduju multivesmir. Žial aj podľa zachovania energie potrebujeme multivesmir ak chceme v realite vysvetliť Bin-bang. Čítal som aj teorie o tom, že náš vesmir vznikol kolapsom štvordimenzionalnej hviezdy a súhlasi s nameranými vysledkami satelitu Plank asi na 96%.
Neviem o zasadnych teoriach ktoré by vylučovali multivesmir. Neviem o teoriach ktoré by to zakazovali. Niektoré teorie priamo vyžaduju existenciu multivesmiru. A niektoré teorie ho silno naznačuju. Nemáme zatiaľ len spôsoby, techniku ako to overiť a tak takéto nazory ľahko napadnuť ako špekulatívne.

Odpovědět

Mistr pravil (zapsal a přečetl)

Josef Hrncirik,2015-06-06 09:29:38

Po kuropění, před ranním šálkem čaje (= obědem a večeří, (= trialita)) Mistr (Konfu) vzal z nefritové dózy s motivem Letícího Draka špetku čaje a Mistrně z něj na Své dlani vytrousil gramaticky správný kaligrafický řádek a pravil (četl).

Foton je elementární kvantum solární daně, kterou musí Strana nepodplatitelně vydírat, aby pro Říši Středu v holandské dražbě ve středu mohla od černocha zakoupit Detroit s Aljaškou.

Poté Mistr excerpovanou drogu kvantitativně převedl do konvice s motivem Letícího Draka a maceroval ji 1 galonem kypící vody z kanistru s motivem Letícího Draka.

Tak Mistr připravil naprosto přesně 1 galon energetického tonizujícího nápoje, který používal k zahánění hladu, žízně, chmur, únavy, výběrčích církevní daně a jiných obtěžujících návštěv.

Odpovědět


Mistr pravil (zapsal, pravil a pantonimicky (ručně) přesvědčil publikum

Josef Hrncirik,2015-06-07 09:47:49

Mistr (Konfu) oděn jsa v hedváb, pravil (přečetl):„Vše je jen vlna či bavlna“ a několika jasnými gesty jazyka hluchoněmých hluchoněmým honákům nízkého rodu v riflích, ovčích houních a suknu ze second handu vše osvětlil (vytmavil).
Zavřu-li jedno oko ., foton v mé lbi nevyvolá stejné interferenční pruhy jako při otevřených clonách .. . Vlnoví balíci jste nejen Vy v texaskách, ale i ether a jeho kmity a kmity čiv putující po axonech. Zjištěním do kterého oka .. balík vstoupil jeho interferenci vyženu z 2.. . Foton je ten balík vlny, který hledám tak dlouho ve vařící kvantové polévce (kde bloudí jako nedovařená pěna vlnové balíky interferencí), až ho najdu tj. vlastně ho vytvořím, je tedy jakoby částice. Je to však jen rozplizlá kmitající díra v prostoru (přebytek či manko etheru), je to tedy pouhá vlna. Už ho bolely ruce a tak se hluboce napil z děkanovy prázdné karafy (tj. plné absolutního etheru). Poté se Mistr absolutně odmlčel a současně absolutně zmizel z MIT i Caltechu a vynořil se současně minimálně ve 3 paralelně sériových Vesmírech a posluchárny MIT a Caltechu zůstaly plné zkoprnělých honáků kteří rychle přerazili vůni etheru, tak že bylo nutno vyvětrat. Protože zmizel absolutně, nikde tom není zápis či svědectví, což je však absolutní důkaz, že se To stalo, stává a nastane.

Odpovědět

Nezda se mi, ze by to byl prunik

Martin Jahoda,2015-06-05 10:45:58

castic z jine dimenze. Podle me je vesmir vystaven na nejake zakladni dumenzi coz je jen jedna dimenze nadrazeneho vesmiru. Z teto dimenze se pak vetvi dalsi, ktere urcuji zakladni vlastnosti naseho vesmiru a nektere se pak vetvi na dalsi, ktere pak rozlisuji treba prostor. Moje predstava je, ze existuje nekolik dimenzi co urcuji treba vlastnosti elementarnich castic. Ty jsou pro vsechny stejne a pak na nich jsou dalsi dimenze urcujici prostor, energii a cas (cas neni zakladni dimenze vesmiru a to umoznuje soucasnou zmenu vlastnosti castic na dalku) a ty pak vidime jako ruzne castice. Nektere dimenze jsou dulezite pro vlastnosti castic a oddeluji je funkcne a nektere pak je rozdeluji fyzicky. Plyne s toho, ze pokud u dvou castic srovname ty funkcni dimenze (energie, spin...) na stejnou uroven dostaneme kvantove provazane castice.
No a proc nemuzeme urcit presny stav castice dokud ji nezmerime? Muze za to cas. Cas neni zakladni dimenze ale je to skok z jednoho stavu do druheho u dimenzi urcujicich prostorove souradnice a ty jsou az nadstavbove dimenze zakladnich vlastnosti vesmiru. Tady souhlasim, ze vsechny mozne stavy minule a budouci existuji soucasne ale jsou to stavy jednoho vesmiru a urcuji casovou posloupnost. Problem je, ze castice se muze v nasledujicim case vydat do libovolneho mozneho nasledujiciho stavu. To kam se vyda ale zavisi na ovlivneni okolim. Tedy cim vic castic je pohromade tim mene moznosti v jakem nynejsim a naslednem stavu se muzou nachazet, protoze se navzajem ovlivnuji.

Odpovědět


Re: Nezda se mi, ze by to byl prunik

Martin Jahoda,2015-06-05 11:03:06

Mimochodem Cas. Cas je strasna predstava a je to jen prechod z jednoho stavu do druheho. Pomalu se zacinam smirovat s tim ze Cas vlastne neexistuje a pokud bychom se na nas vesmir divali zvenku z pohledu nadrazeneho vesmiru s nadrazenym casem, cely nas vesmir by probehl v jedinem okamziku tohoto nadrazeneho casu. Jen mi vnimame tu posloupnost stavu a rikame tomu plynuti casu.

Odpovědět


Re: Re: Nezda se mi, ze by to byl prunik

Martin Jahoda,2015-06-05 12:54:18

A jak si Cas prdstavit? Predstavte si ze cely vesmir zamrzne. Vsechny castice se navzajem ovlivnuji a jsou v nejakem stavu. To ovlivnovani ale znamena, ze ze vsech moznych nasledujicich stavu je jeden, ktery z toho soucasneho vzajemneho ovlivnovani vychazi teoreticky jako jediny mozny. Problem je v tom, ze nektere castice mohou byt ovlivnovany tak, ze umoznuji prechod do vice moznych stavu. Vznika tak neurcity stav, ktery se v nasi soucasnosti projevuje tim, ze nemuzeme zjistit jaky skutecny stav castice je.

Odpovědět


Re: Re: Nezda se mi, ze by to byl prunik

Martin Jahoda,2015-06-05 12:54:34

A jak si Cas prdstavit? Predstavte si ze cely vesmir zamrzne. Vsechny castice se navzajem ovlivnuji a jsou v nejakem stavu. To ovlivnovani ale znamena, ze ze vsech moznych nasledujicich stavu je jeden, ktery z toho soucasneho vzajemneho ovlivnovani vychazi teoreticky jako jediny mozny. Problem je v tom, ze nektere castice mohou byt ovlivnovany tak, ze umoznuji prechod do vice moznych stavu. Vznika tak neurcity stav, ktery se v nasi soucasnosti projevuje tim, ze nemuzeme zjistit jaky skutecny stav castice je dokud ji nezmerime..

Odpovědět


Re: Re: Nezda se mi, ze by to byl prunik

Blahomír Skoupý,2015-06-08 11:09:45

"Pomalu se začínám smiřovat s tím, že Čas neexistuje.."
Tuto teorii už formuloval Jan Werich v 60. letech minulého století (forbíny s Miroslavem Horníčkem):
"Čas neexistuje. Čas si vymysleli lidi, aby věděli od kdy do kdy a co za to."
(Omlouvám se za trochu odlehčení této vážné diskuse.)

Odpovědět

Změna paradigmatu

Roman Kocián,2015-06-05 09:34:20

Hledání podstaty naší reality je vlastně motorem rozvoje kvantové fyziky, či fyziky všeobecně, takže není divu, že filozofie, která se zaobírá stejným, mnohdy poznatky kvantové fyziky využívá a naopak. Problémem celého toho hledání je ale taková "maličkost", jako je změna celého paradigmatu našeho nazírání na realitu. Ve středověku se např. podobná změna odehrávala v přechodu od paradigmatu nehybné Zeměkoule jako středu vesmíru k rotující planetě, obíhající okolo Slunce. Následně s ním okolo středu Galaxie atd. Přičemž to měli lidé na obloze naservírováno celou tu dobu, přesto se zdálo, že to je naopak, vše se přece otáčelo okolo Země. Asi málokdo dokázal takové nazírání reality "přepnout" a uvědomit si, že to ne Slunce okolo Země, ale samotná Země se pohybuje. Kacířská myšlenka, že Zeměkoule rotuje okolo své osy, například, byla vysmívána jako úplný nesmysl. "Kdyby tomu tak bylo", argumentovali její odpůrci, "tak by se přece voda v oceánech vylila na jednu stranu."
Nyní je taková změna nazírání reality mnohem horší, přičemž to však také máme stále "před sebou". Žádná objektivní realita totiž neexistuje, takže ani nic, co si myslíme, že tato realita obsahuje (prostor a čas, hmota, energie) neexistuje. Není tomu tak, že je zde cca 7,5 miliardy lidských bytostí v jediném světě, nýbrž 7,5 miliardy světů v jediném Vědomí, přičemž skrze něj jsou takové "světy" propojeny. To je ono změněné paradigma: existuje "jen" Vědomí a vše, co se odehrává, je jakási "kosmická hra na oddělenost" v onom Vědomí. Vše, co jste kdy poznali, zakusili, objevili, pochopili, vše se neodehrálo nikde jinde, než ve vašem Vědomí. Jak si může být tedy někdo tak jistý a tvrdit, že "tam venku" existuje nějaký "objektivní svět", když jej nepoznal nikde jinde, než ve svém Vědomí? ;) Dokonce i pojem "moje" Vědomí je klamem. Nikdo takový, jako "já" neexistuje.

Odpovědět


Re: Změna paradigmatu

Tomas Habala,2015-06-05 11:11:37

Vaša úvaha sa mi páči. Naozaj sa jedná o zmenu paradigmatu.

Wittgenstein raz v spoločnosti položil otázku: Prečo ľudia tak dlho verili, že Slnko obieha Zem? Odpoveď bola: Lebo to tak vyzerá. Wittgenstein na to odpovedal otázkou: A ako by to malo vyzerať, aby to vyzeralo, že Zem obieha okolo Slnka?

V budúcnosti sa tiež môže nejaký Wittgenstein opýtať: Prečo ľudia tak dlho verili, že realitou sú namerané údaje? Odpoveď bude: Lebo to tak vyzerá. Budúci Wittgenstein sa môže potom opýtať: A ako by to malo vyzerať, aby to vyzeralo, že realitou sú merania?

Ja by som teda len upresnil, že máme čo dočinenia s objektívnou realitou, ale jej prvkami nie sú namerané údaje, ale merania.

Odpovědět


Jakou váhu a objem měl Wittgensteinův opyt?

Josef Hrncirik,2015-06-06 11:59:23

sandwiches + wine

Odpovědět


Re: Změna paradigmatu

Milan V,2015-06-05 11:41:39

Myslím, tedy jsem...

Odpovědět


Re: Změna paradigmatu

Marek Fucila,2015-06-05 17:07:46

Úplne scestná predstava. Neviem síce ktorý extrém zastávate, či solipsizmus, že to vedomie je jedno, a len to vaše, a teda aj ja existujem len do tej miery, ktorá je pre vás užitočná, alebo že žijeme v mega simulácii, kde sme všetci solipsisti a svet sa nám tu javí len tak pre radosť. To už je užitočnejšia predstava, že celá realita je len simuláciou.
Pointa skúmania je dostať užitočné odpovede. Ak vám stačia estetické odpovede, siahnite po náboženstve. Čo užitočné prináša koncept megavedomia, aké indície k nemu viedli, a ako sa táto predstava dá reálne využiť? Dá sa to skúmať?
Vyfabulovať sa dajú rôzne absurdné vízie. Tuto mi chýba dôvod prečo sa takou predstavou vôbec zaoberať.

Odpovědět


Re: Re: Změna paradigmatu

Roman Kocián,2015-06-06 17:52:04

Je úplně jedno, co vyznávám či nevyznávám :) Ve svém příspěvku jsem samozřejmě neměl na mysli solipsizmus. Jak jsem uvedl na konci svého příspěvku: nikdo jako "já", tedy např. Roman Kocián, doopravdy není. Není tu "někdo" a Vědomí. Je tu jenom Vědomí. Pointa zkoumání je opět další zkoumání, ona Kosmická hra, kterým, řekněme, ono Vědomí zkoumá samo sebe.
Také nejde o fabulaci. To se potom velice rychle přehoupneme do filozofických dišputací či do náboženství. To druhé je v podstatě jen uctívání slov někoho jiného :) Pokud používám slovo Vědomí, je to pořád jen slovo, které na "to podstatné" ukazuje. Není dobré dívat se na prst, který ukazuje. "To podstatné" však je za slovy, nesdělitelné, nelze jej šířit ani filozofií, vědou, či náboženstvím. A ač se to v tomto popisu jeví, jako něco, co je naprosto "mimo realitu", páchnoucí trochu po náboženství, je to "něco", co má v sobě každý z nás. Malé dítě, když ještě není zasaženo pojmy a jazykem, vnímá svět úplně čistě. Neví, že je "ono" a okolní svět. Ono je okolním světem :) To je tomuto stavu velice blízko ...
Nezaobírejte se představami, uvědomte si TO, co je za slovy, myšlenkami a pocity.

Odpovědět


Re: Změna paradigmatu

Martin Vajsar,2015-06-06 18:18:30

Heliocentrismus nebyl ve středověku odmítán z důvodů zkostnatělosti (zcela jistě nikoliv v tehdejší vědecké komunitě), ale proto, že byl v rozporu s pozorováním. Velmi se totiž mýlíte v tom, že lidé měli na obloze naservírováno vyvrácení geocentrismu.

V té době už byla všeobecně přijímána představa, že hvězdy jsou vzdálená Slunce. Ale odhad jejich vzdálenosti byl s tehdejší dostupnou technologií (dalekohled) problematický. Astronomové se domnívali, že hvězdy jsou zhruba stejně velké jako Slunce (což neplatí zcela vždy, ale v tom problém není) a na základě jejich zdánlivé velikosti v dalekohledech odhadovali vzdálenost. Jenže zdánlivá velikost hvězd v teleskopech je ovlivňována řadou jevů včetně kvantových, o nichž nikdo tehdy neměl tušení, a proto se astronomové domnívali, že hvězdy jsou mnohem (o několik řádů) blíže, než je tomu ve skutečnosti. Pokud tedy Země obíhá okolo Slunce, musí se vzájemná poloha různě vzdálených hvězd na obloze v průběhu roku lišit (paralaxa), a to významně. A to nebylo pozorováno. Nebyla pozorována vůbec žádná paralaxa, zejména proto, že skutečná paralaxa je pod rozlišovací schopností tehdejších dalekohledů. Odpor proti heliocentrismu byl tedy, ve své době, založen na pozoruhodně vědeckých argumentech.

Odpovědět


v životopisech Galileových se jasně

Josef Hrncirik,2015-06-07 19:26:50

píše, že šlo o spor teologický. Dalekohledy teprve vznikaly a paralaxa absolutně nebyla měřitelná, ani nikoho příliš nezajímala. Dogma a věda se nemilují. Duka do toho úspěšně zapletl i Einsteina. Galileo není na indexu teprve max. 150 let. Nechce se mi to hledat. Odvážil se totiž psát o heliocentrismu jako faktu, nikoliv jen jako pomocné hypotéze. Prostě prokazatelně narušil pravdivost Bible = Božího slova. Jak bude Franta řešit spasení mimozemšťanů a inteligentních křižáckých dronů? Nepřehlasují ho Číňané?

Odpovědět


Re: v životopisech Galileových se jasně

Martin Vajsar,2015-06-07 21:05:26

Koperník s církví kvůli heliocentrismu problém neměl, naopak měl mocné zastánce v řadách církve. Galileo problém s církví měl mj. proto, že zpochybňoval autoritu papeže. Nemyslím si, že by někdo měl být popotahován za zpochybňování autority papeže, ale ukazuje to, že spor měl mnohem širší kontext než pouhý heliocentrismus.

Pokud přemůžete nechuť hledat, možná najdete docela zajímavé perspektivy (a to nikoliv z církevních zdrojů) procesu s Galileem. Zajímavý a přitom stručný článek najdete třeba zde: http://qr.ae/71Dxas.

Odpovědět


změna paradigmatu = budou zapotřebí lidé

Josef Hrncirik,2015-06-07 21:00:39

a společnost? skončily dějiny? skončila evoluce v uhlíku a je již v křemíku? U fyzik. pojmů nás nakonec zajímají aplikace a zjednodušující popis. Hledání detailů nemá konec. Kapitál a náboženství se bojí poznání a jednoty.

Odpovědět

To mi čosi pripomína

Rene Mikolas,2015-06-04 22:16:51

A na začiatku bolo slovo - oznámenie výsledku. A keby si boh nebol stvoril ľudí, nemal by komu to slovo oznámiť, realita by sa nekonala.
A s tým sa nemienim zmieriť.
*
A z iného súdka veľmi navádzajúceho.
Umelá inteligencia nie je robot, android ani kyborg. UI je výsledkom evolúcie človeka, a tú evolúciu UI zastaví, pretože ona sama je novou evolúciou dokonalých bohov.

Odpovědět

Occamova britva a kvantová mechanika

Tomas Habala,2015-06-04 18:15:49

Kvantová mechanika je zrejme s Occamovou britvou kamarátka. Nielenže nepotrebuje paralelné svety, ktoré by nás ovplyvňovali nepriamo, nepotrebuje vlastne ani ten svet, ktorý meriame priamo. Pre QM sú elementami reality samotné merania. Výsledky meraní generujú samotné merania, nie tá realita, ktorú si myslíme, že meriame.

Je to ako keď sa hraje zápas s vylúčením divákov. Po zápase vyjdú dve mužstvá a rozhodcovia pred štadión a povedia: Výsledok je 2:2. Nikto nemá šancu overiť, či sa zápas naozaj hral, alebo či to len nie je dohoda aktérov.

No a QM tvrdí, že sa žiadny zápas nehraje..

Na druhej strane však QM potrebuje pozorovateľa - potrebuje tých ľudí pred štadiónom, ktorým sa oznamuje výsledok. Keďže realita sa neodohráva na štadióne, realitou je to prehlásenie aktérov. Keby to prehlásenie nebolo komu oznámiť, tak by sa jednoducho realita nekonala...

Takže QM šetrí realitu - hráči ani nemusia ísť do sprchy - to by sa Occamovej britve mohlo páčiť.

Odpovědět


Re: Occamova britva a kvantová mechanika

Vojtěch Kocián,2015-06-05 08:58:06

Jasně, kvantová mechanika je opravdu taková, jak píšete. Ale Vás nezajímá, co se děje na tom uzavřeném zápase? Není tak trochu škoda na to rezignovat a smířit se s tím, že QM je konečným stádiem poznání mikrosvěta?

Odpovědět


Re: Re: Occamova britva a kvantová mechanika

David Nečas,2015-06-05 09:15:23

Není naopak pěkné, že úplný popis mikrosvěta může vypadat jako QM, filosofování navzdory?

Odpovědět


Re: Re: Re: Occamova britva a kvantová mechanika

Palo Priezvisko,2015-06-05 09:36:52

oni tie kvantove deje ale predsa niesu nahodne.. to by asi potom nemohol existovat nas pravidelne usporiadany makrosvet... takze sice nevieme co sa na tom zapase deje, ale za danych podmienok sa da vzdy ocakavat predpovedatelny vysledok, tj deje sa tam vzdy to iste.
niesom fyzik, nerozumiem tomu, ale lepsi pocit mam u einsteinovych nazoroch... ze ten "boh" v skutocnosti kocky naozaj nehra, aj ked to tak moze vyzerat. dufam ze sa dozijem supervyspelej AI ktora svet kvantovej mechaniky uplne objasni :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Occamova britva a kvantová mechanika

David Nečas,2015-06-05 09:54:25

"oni tie kvantove deje ale predsa niesu nahodne.. to by asi potom nemohol existovat nas pravidelne usporiadany makrosvet.."

Jsou (v pravděpodobnostím smyslu) a mohl. Makroskopické struktury jsou emergentní jevy a mohou klidně povstávat z chaosu, ať už deterministického nebo kvantového.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Occamova britva a kvantová mechanika

Jakub Klos,2015-06-05 10:36:29

Takové náhodě já říkám - náhodě podobné jevy. Nevím, zda existuje náhoda, ale jsou situace, které se tak chovají. Může to být nedostatek pochopení, ale ve fyzice to asi spíš bude limit, za který se není člověk se svou slavnou vědou schopen dostat. Možná se opona odhalí o kousek dál, ale domnívám se, že se tím věci ještě víc zkomplikují a znovu to bude založeno na předpokladech - na víře v nějakou pravdu. Bez předpokladů (víry) se není o co opřít. Nelze postavit rozumné tvrzení, nenastaví-li se podmínky, ze jakých by mělo být tvrzení pravdivé. Např. materialsté věří v náhodu jako opěrný bod celé jejich filosofie.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Occamova britva a kvantová mechanika

Milan V,2015-06-05 11:51:46

Realita je skutečně náhodná. Existuje matematický výpočet a odpovídající experiment, jak vyloučit, že se jedná pouze o naší neznalost přesného okamžitého stavu (a ten experiment byl proveden).

Na české wiki to bohužel není, a není to pěkné čtení, ale je to tak.
http://en.wikipedia.org/wiki/Bell%27s_theorem

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Occamova britva a kvantová mechanika

Marek Fucila,2015-06-08 10:40:48

Ruku do ohna by som za tie experimenty nedal.
"A series of experiments, called Bell test experiments, have provided partial experimental confirmation of the entanglement phenomenon, but local hidden variable theory can still explain the probabilistic nature of quantum measurement due to loopholes in experimental Bell tests."
http://en.wikipedia.org/wiki/Local_hidden_variable_theory

Odpovědět


věřím že vše vyřeší církevní daň

Josef Hrncirik,2015-06-07 19:28:49

Odpovědět


Re: Re: Re: Occamova britva a kvantová mechanika

Vojtěch Kocián,2015-06-05 10:24:36

Pěkné to je, ale pěkná je i Newtonova mechanika. Přesto nám dnes připadá naprosto přirozené, že by bylo omezující, kdybychom se nemohli dostat za její hranice ať už směrem k relativitě nebo ke QM/QED.
Samozřejmě k přechodu od filozofování a vágních hypotéz k podloženým teoriím jsou třeba důkazy, ale filozofováním to většinou začíná.

Odpovědět


Re: Occamova britva a kvantová mechanika

David Nečas,2015-06-05 09:50:19

QM není jen to konečné oznamování výsledku, popis časového vývoje toho neviditelného zápasu dává teorii prediktivní sílu. Pomocí těch nepozorovatelných vlnových funkcí (nebo něčeho ekvivalentního) provádíme predikci budoucích výsledků měření na základě minulých měření. Pokud neprojde Occamovou břitvou reformulace QM tak, aby se nikde přímo nezavedly a jen se kolem nich opatrně našlapovalo, tak stavy v QM představují dobrý popis fungování světa. Nyní můžete odmítnout přisoudit reálnost jakýmkoli věcem, které nevnímáte přímo svými smysly, apod. ale to už je filosofování....

Odpovědět


Prediktivní sila, determinizmus z nedeterminizmu

Tomas Habala,2015-06-05 10:58:23

QM má takú prediktívnu silu, ako má stávková kancelária, keď stanoví dobrý kurz na výsledok zápasu.

Kurz napr. 50% na výhru mužstva A, 20% na remízu a 30% na výhru mužstva B znamená, že keď tie mužstvá odohrajú 10 zápasov, 5 z nich vyhrá mužstvo A, 2 budú remíza a 3 vyhraje mužstvo B.

Takisto to predpovedá QM a k determinizmu nám to stačí. Ak vieme predpovedať, že z milióna elektrónov sa 500 000 zachová takto, 200 000 onako a 300 000 ešte inak - stačí nám to na predpovedanie makroskopického javu. Nepotrebujeme vôbec vedieť, či elektrón číslo 998 123 bude patriť do prvej, druhej alebo tretej skupiny.

Áno, a je pravda, že kurz sa môže v priebehu sezóny meniť - zraní sa kľúčový hráč a pravdepodobnosti sú hneď iné.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace