Vypěstované ledviny prodloužily život  
Pěstování nových orgánů k náhradě těch, které byly poškozeny úrazem, nebo nemocí, se v St. Louis stává realitou.

Prvními, kdož podle dochovaných pramenů provedli transplantaci, byli svatí třetího století Damián a Kosmas. Oba světci amputovali spícímu nemocnému nohu a nahradili ji nohou mouřenína, který krátce předtím zemřel. Nemocný se probudil a mohl chodit bez bolestí.



Kosmas a Damián dokončují zázračné uzdravení. Malba Fernanda del Rincón, 16. stol.

1700 let po smrti Kosmase a Damiána se stává šlágrem doby transplantace orgánů vypěstovaných z embryonálních buněk. Pokusy transplantovat embryonální tkáň a získat tak novou ledvinu se dělají již od roku 1989 ale zatím se nikomu nepodařilo touto cestou získat funkční orgán a  prodloužit jím život. Tkáň při těchto pokusech většinou narostla, ale orgán, dá-li se tomu tak vůbec říkat, byl nefunkční. Letos zveřejněná studie, provedená v St. Louis, stát Missouri, USA, tuto řadu neúspěchů, jak se zdá, konečně protrhla. Dokladem jsou testy na potkanech, při kterých zvířatům odstraňovali jejich vlastní ledviny a ponechávali jim jen ty, které jim narostly po transplantaci cizích buněk.  Ukázalo se, že nově narostlé ledviny  byly schopny úspěšně plnit své funkce. Zatím tyto „nové“ ledviny zátěž unesly jen po krátkou dobu, ale i tak je to průlom.

„Chceme vyřešit, jak pěstovat nové ledviny u lidí a toto je významný první krok“, říká profesor Marc R. Hammerman, vedoucí projektu na Washington University School of Medicíně v St. Louis, jehož potkani s vypěstovanou novou ledvinou žili sedm až osm dnů poté, co jim jejich vlastní ledviny byly odstraněny. Hammerman k tomu dodává: „To je přece dostatečný důkaz toho, že nově vyrostlé ledviny u nich pracovaly“. A pokračuje  „Víte, pěstování orgánu je jako konstruovat letadlo. Nemůžete udělat jen jednu část, třeba vrtuli, musíte postavit různé části a systémy a dát je dohromady tak, aby všechny správně spolupracovaly. Naštěstí zárodečné buňky ledvin již vědí jak mají růst aby vytvořily různé části a jak se tyto části mají pospojovat do ledviny. My jim dáme pouze správný podnět a trochu jim pomůžeme“.
Ze slov Hammermana bychom mohli získat mylnou představu, že pěstování ledviny je „procházkou růžovou zahradou“. Tak tomu zcela jistě není, protože o něco podobného se snaží celá řada pracovišť po řadu let a bez úspěchu. Od Hammermana to je tak trochu žertovné odvedení pozornosti od toho o čem zřejmě nechce moc mluvit. Úspěch totiž tkví v umění jak správně namíchat stimulátory růstu a hormony,  jak je podat a ve kterých fázích vývoje nového orgánu je na tyto buňky aplikovat. Kdo neví jak s těmito lektvary správně čarovat, tak se mu buňky sice množí, ale bez  “ladu a skladu“  a výsledkem je jen beztvará masa buněk. I v takové buněčné změti mohou být, a často také bývají, buňky funkční, ale protože se vzájemně nejsou schopny dorozumět a spolupracovat, výsledkem je potom jen nefunkční tkáň. 

Porobně o pokusu
Hammerman a jeho spolupracovnice Sharon Rogers přenesli buňky z prasečího embrya – vyvíjejících se ledvin a vložili je do pánevní dutiny pět až šest týdnů starých potkanů. Před přenesením (transplantací) těchto začínajících orgánů do těla příjemce,  vědci prasečí buňky “vykoupali“ v roztoku obsahujícím celou řadu lidských růstových faktorů, proteinů a hormonů. Po třech  týdnech nově narostlé ledviny propojili s močovým měchýřem a zvířatům aplikovali druhou dávku růstových faktorů dodávanou proto, aby rostoucí ledviny zdárně dokončily svůj vývoj.
Přibližně  pět měsíců po transplantaci, aby vědci zjistili zda jsou již narostlé orgány funkční, odstranili zvířatům jejich vlastní ledviny.

Výsledky
Kontrolní potkani, kterým byly odstraněny jejich vlastní ledviny žili po dobu dvou až tří dnů. Potkani s novými vypěstovanými ledvinami žili od sedmi do osmi dnů.
Zvířata s vypěstovanými ledvinami přežívala ve srovnání se zvířaty v kontrolách více jak dvojnásobnou dobu. To lze považovat za důkaz toho, že vypěstované ledviny krev  skutečně filtrují a že odstraňují nebezpečné zplodiny látkové výměny. Funkčnost nově vypěstovaných ledvin výzkumníci prověřovali celou řadou testů. Například vstříkli potkanům do krve inertní cukr inulin, nebo látku p-aminohippurate. Jakmile se tak stalo, nové ledviny začaly vylučovat látky v moči. To je další důkaz toho, že nové ledviny skutečně dokáží některé látky z krve odstraňovat. Jiné testy zase prokázaly, že vypěstované ledviny dokáží, stejně jako pravé ledviny, plnit i další významnou funkci - z primárního moče zpět do krve absorbovat soli a vodu.

Je 8 dnů hodně, nebo málo?
Sedm až osm dnů života by se většině z nás bude zdát jako velmi krátký čas. Odborníci  jsou ale tímto údajem doslova nadšeni a  připodobňují ho k postavení prvního letadla, na kterém se ukázalo, že umí létat. I když jen několik minut.

Marc R. Hammerman, ředitel oddělení nefrologie na školícím pracovišti Washington University v Barnes-Jewish Hospital.

 

Nové vypěstované ledviny, které vyrostly z prasečích buněk přenesených do  břicha myši - prasečí metanephros (pm). Vedle je pro srovnání normální myší přirozená ledvina (mk).

Podle Hammermana je ročně k dispozici 10 000 lidských vhodných ledvin pro transplantaci z člověka na člověka. Pacientů, jimž hrozí akutní selhání ledvin je ale 100 000, což je desetkrát více. Určitým řešením by mohly být xenotransplantáty. V úvahu připadají například prasečí ledviny. Při mezidruhových přenosech dospělých orgánů většinou hrozí odhojení štěpu z důvodu imunitních reakcí na cizí orgán. V případě vnášení buněk z embryonálních ledvin se mezidruhová bariera snadno překoná, k odhojovací reakci nedojde. To znamená, že nemocný člověk by bezpodmínečně nemusel dostat lidské buňky, stačily by prasečí (přesněji z prasečího plodu). Z těch by potom člověku dorostla ledvina (metanefros). Obdobně jako ve zde popsaném pokusu na potkanech, kterým v jejich břiše z prasečích buněk funkční ledviny také narostly.    
Datum: 13.07.2004
Tisk článku

Biochemie pro studující medicíny soubor 1+2 - Ledvina Miroslav, Stoklasová Alena, Cerman Jaroslav
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 430 Kč
cena: 400 Kč
Biochemie pro studující medicíny soubor 1+2
Ledvina Miroslav, Stoklasová Alena, Cerman Jaroslav

Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace