Poprask kolem čtyřnohého hada  
Tetrapodophis amplectus je možná pradávným hadem, kterého možná našli v Brazílii, i když je v německém muzeu, kam se legálně nejspíš nemohl dostat.

 

Rekonstrukce tetrapodofise jako nelítostného lovce. Kredit: Julius T. Cstonyi.
Rekonstrukce tetrapodofise jako nelítostného lovce. Kredit: Julius T. Cstonyi.

Milovníky vědeckých objevů, zejména, pokud jde o podivuhodné fosilie, v těchto dnech excitoval pradávný had, který má na kostře čtyři zcela zřetelné a elegantní nožky. Vzhledem ke své čtyřnohosti dostal jméno Tetrapodophis amplectus a žil ve spodní křídě, asi před 120 miliony let, na území dnešní Brazílie. Jen co se objevil na zpravodajských serverech, tak kolem něho vzplanuly líté kontroverze. Prostě, šťavnatá fosilie, jak má být.

Dave Martill. Kredit: University of Portsmouth.
Dave Martill. Kredit: University of Portsmouth.

Historie tetrapodofise je samozřejmě vzrušující. Objevil ho úplně náhodou David Martill z Univerzity v Portsmouthu během exkurze se studenty do známého muzea v německém Solnhofenu. Dvaceticentimetrová a krásně zachovalá fosilie byla už několik desítek let v soukromé sbírce a nebylo známo kdy a kde ji našli. Ohromení vědci ale dospěli k názoru, že skoro jistě pochází z jedné konkrétní oblasti severovýchodní Brazílie. Ukazuje na to charakter vápence, v němž fosilii našli a také nápadný oranžovohnědý nádech samotné fosilie. 

Jak pěkně říká vědecký novinář Sid Perkins, tetrapodofis je na první pohled dost hadózní (snakelike), navzdory čtyřem skvěle fosilizovaným končetinám s pěti prsty. Pokud doopravdy pochází z linie hadů, tak je jedním z nejstarších objevených hadů a jeho objev v Brazílii naznačuje, že hadi vznikli ze čtyřnohých předků v Gondwaně. Tetrapodofis je ale v mnoha ohledech výjimečný a to by mohl být problém.

Detail roztomilých nožek tetrapodofise. Kredit: Dave Martill / University of Portsmouth.
Detail roztomilých nožek tetrapodofise. Kredit: Dave Martill / University of Portsmouth.


Některé znaky tetrapodofise jsme zatím nenašli u žádného hada nebo ještěra. Tetrapodofis má specifický tvar obratlů, také se prý liší od všech žijících a fosilních plazů v tom, že jeho obratle neobsahují malou kůstku zvanou intercentrum. Podle Michaela Caldwella z kanadské Univerzity v Albertě obratle tetrapodofise vlastně připomínají velkou skupinu obojživelníků, která zmizela v permském vymírání, tedy před 251 miliony let. Caldwell nepovažuje tetrapodofise za protohada, ale za vzdálený výhonek skupiny, považované za ztracenou dávno před začátkem křídy, kdy žil tetrapodofis.

Kompletní fosilie tetrapodofise v brazilském vápenci. Dave Martill / University of Portsmouth.
Kompletní fosilie tetrapodofise v brazilském vápenci. Dave Martill / University of Portsmouth.

Podobně skeptický názor má Susan Evansová z University College London. Tetrapodofis prý sice má „hadózní“ zuby, ale jinak je to pozoruhodná mozaika znaků. Rozhodně doporučuje zdrženlivost v prohlášeních, že jde o praotce hadů. Nápadné prodlužování těla a redukce končetin se podle ní v evoluci plazů přihodilo už mockrát. Záhadou jsou například i nápadně dlouhé konce prstů na končetinách tetrapodofise. Objevitelé je považují za vhodné k lovu kořisti nemilosrdným objetím nebo k romantickému páření, Caldwell v tom naproti tomu vidí zřetelný doklad šplhání po stromech.

Ať už ale je tetrapodofis protohad nebo není, jeho odborná interpretace nakonec může být tím nejméně kontroverzním na jeho objevu. Zasvěcené podle všeho nejvíc zneklidňuje jeho původ. Je naprosto zahalený temnotou. Podle poetického Sida Perkinse rozhodně temnější, nežli kalné vody, které tehdy před 120 miliony let pohřbily mrtvé tělo původního tetrapodofise. Kde se vzal v německém muzeu, když se z Brazílie nesmějí vyvážet žádné fosilie už od roku 1942? Nad tím si teď lámou hlavu mnozí paleontologové, hlavně ti z Brazílie.



Tetrapodophis amplectus - A four-legged snake from the Early Cretaceous of Gondwana. Kredit: SciNews

 



Literatura
Science News 23. 7. 2015, Science 349: 416-419, Wikipedia (Tetrapodophis)

Datum: 25.07.2015
Tisk článku

Související články:

Archicebus nejstarším vykopaným primátem     Autor: Stanislav Mihulka (06.06.2013)
Poprask v paleontologii: Hallucigenia má konečně hlavu.     Autor: Stanislav Mihulka (26.06.2015)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace