Na genetické frontě se schyluje k bitvě: Přicházejí RNA spreje!  
Nenáviděné Monsanto a další biotechnologické společnosti pracují na fantastickém nápadu, jak využít pozoruhodný mechanismus RNA interference.

 

Dočkáme se RNA sprejů? Kredit: Laurie Rollitt / MIT Technological Review.
Dočkáme se RNA sprejů? Kredit: Laurie Rollitt / MIT Technological Review.

Střední Evropa čelí subtropickému horku a ve světě se zatím objevují podivuhodné zvěsti. Pokud to není výplod nějaké znuděné mysli, tak v laboratořích mnohými hluboce nenáviděné společnosti Monsanto už nějaký čas pracují na revoluční technologii, díky níž by bylo možné vylepšit plodiny potlačit šíření virové infekce nebo třeba zahubit konkrétní hmyz nikoliv genetickou modifikací, ale sprejem. Nebyl by to pochopitelně ledajaký sprej, ale nesmírně rafinovaný RNA sprej, který by lstivě využil pozoruhodnou a v molekulární biologii stále ještě čerstvou technologii RNA interference (RNAi).

Monsanto


Stručně řečeno, RNA interference, čili „rušení RNA“, je poměrně nedávno odhalený mechanismus (Nobelova cena 2006), při němž kousky dvouřetězcové RNA působí na mRNA konkrétních genů a regulují tím jejich transkripci. Vlastně ty geny tlumí nebo úplně vypínají, samotný gen ale zůstává zcela netknutý. Na RNA interferenci, která bývá vysoce účinná a velmi specifická, se podílí enzym Dicer a ribonukleoproteinový komplex RISC. Buňky tento mechanismus zřejmě využívají jako součást obrany proti dvouřetězcovým RNA virům. RNA interference je pořádně horké téma a stále se objevují nové nápady, jak by bylo možné ji využít v nejrůznějších odvětvích biologie. Prozatím to bylo hlavně ve výzkumu a v medicíně, teď podle všeho přichází na řadu zemědělství.

 

Monsanto a pochopitelně také další velké biotechnologické společnosti, jako je Bayer nebo Syngenta, v současné době pracují na RNA sprejích, které by se mohly stát velmi zajímavou variantou k nešťastným a odmítaným geneticky vylepšeným organismům. Vůči geneticky vylepšeným organismům to není fér, ale doba, která si hýčká odpor vůči vědeckému pokroku, novým technologiím a vědecké gramotnosti, už je taková.

 

Technologie BioDirect. Kredit: Monsanto.
Technologie BioDirect. Kredit: Monsanto.


V čem je nová biotechnologie převratná? Jde o to, že RNA spreje nijak nemění genom cílových organismů. RNA sprej pronikne do buněk a tam utlumí nebo vypne vybrané geny. Dotyčné geny v buňkách zůstanou, jenom dočasně nebudou fungovat. Mezitím se ale samozřejmě projeví důsledky. Když bude RNA sprej cílit na mandelinku bramborovou, tak ji utlumí životně důležitý gen a zlý americký brouk umře. Když bude použit na hodné americké rajče, tak mu může zajistit přežití sucha, větší plody, lepší chuť nebo třeba vychytanější červenou barvu.

Ještě před pár lety by něco podobného bylo absolutně nemyslitelné. RNA spreje by totiž měly obsahovat speciálně navrženou a vyrobenou RNA, jejíž cena by ovšem byla naprosto astronomická. Jenže vývoj technologií molekulární biologie letí raketovou rychlostí, výrobní cena RNA se dramaticky propadá a podle vědců Monsanta teď lze vyrobit 1 gram potřebné RNA asi za 50 dolarů. A s tímhle množstvím by prý farmář mohl vybít sto procent mandelinek na 1 akru brambořiště. To přece nezní špatně.

Monsanto to doopravdy nemá jednoduché. Kredit: Occupy Monsanto.
Monsanto to doopravdy nemá jednoduché. Kredit: Occupy Monsanto.

 

Z vyjádření lidí kolem Monsanta lze vytušit, že si od RNA sprejů hodně slibují. Ohromná hysterie kolem GMO, která teď duní i ve Spojených státech, dost stěžuje výzkum, vývoj i byznys v zemědělských technologiích. Poplašení politici zavádějí ohledně GMO nesmyslně přísnou legislativu, aby uklidnili obyvatelstvo zpracované konspiračními teoriemi a bláznivými aktivisty. Z Evropy to známe velice dobře. 

V USA, kde administrativa shlíží na GMO mnohem příznivěji než v EU, kvůli odporu části veřejnosti, regulacím a technologickým obtížím prý v dnešní době trvá vývoj nové GM plodiny zhruba 13 let a stojí 100 milionů dolarů. To je pro ostudu. Kdyby se objevil nějaký doopravdy hnusný virus a začal rychle likvidovat nějakou klíčovou plodinu, tak by při dodržení stávajících předpisů ani v USA nebyli schopni takovému viru pohotově čelit. Pokud by Monsanto a ostatní s novou technologií prorazili, mohli by změnit pravidla hry. Budou to ale mít těžké.

Pokud můžeme soudit, technologie RNA sprejů, Monsantem pojmenovaná BioDirect, je z vědeckého hlediska velmi bezpečná. RNA je běžná biologická molekula, která má velice krátkou životnost. Použití RNA sprejů může být zcela cílené – pobijí mandelinky, ale slunéčka sedmitečná, mandelinkám vcelku blízce příbuzná, ponechají v klidu. Navíc, požití molekul RNA člověkem je asi tak nebezpečné, jako požití ananasového džusu. Lidé z Monsanta ostatně poslali dopis americkým regulátorům, v němž zcela popravdě tvrdí, že lidé jedí RNA plnými sousty – odjakživa. Obavy o bezpečnost výroby potravin bychom neměli úplně zlehčovat, to jistě ne, rozhodně mají svůj smysl. Neměly by být ale zneužívány lidmi, kteří tvrdí, že normálně rajče nemá geny a proto je organicky krásné a zdravé.

Bude to velké drama. Monsanto je pro mnohé je ztělesněním všeho zla, však mu také zasvěceně přezdívají Monsatan. Proklínají ho jako Nepřítele lidstva, George Orwell by měl jistě radost. Cokoliv Monsanto dělá, sledují rozhněvaní ochránci čistoty přírody a panenského venkova. Nepochybně se objeví divoké spiklenecké teorie o tom, co Monsanto s RNA sprejem vlastně sleduje. Jistě se dočkáme srdcervoucích scének na demonstracích, v nichž se budou aktivisté polévat světélkující břečkou a před očima vyděšených diváku mutovat v nevýslovná monstra, za než by se nestyděl ani H. P. Lovecraft.

Příznivci biotechnologií by ale neměli propást zajímavou šanci, kterou RNA spreje nabízejí. Osud GMO budiž mementem. Bude nutné přesvědčovat, vysvětlovat, někdy i zesměšňovat, když nebude vyhnutí. Nepodceňovat komunikaci s veřejností, i když je to pořád dokola. Pomůže vytrvalost, zapojení vědeckých celebrit, organizací, médií. Případ s černými děrami na LHC ukazuje, že to jde. Asi není možné přesvědčit zarytého spiklence, který se bojí genů jako čert kříže. Ale těch je jenom pár. Hraje se o nerozhodnutou veřejnost, která si teprve bude vybírat, jaký postoj k RNA sprejům zaujme. Jestli budou RNA spreje stát za to a projdou důvěryhodnými testy, tak to nepokažme.


Video:  What is a GMO? How are GMOs made? Are GMOs safe? Kredit: Monsanto.

 

 


Literatura
MIT Technological Review 11. 8. 2015 (link), Wikipedia (RNA interference)

Poznámka redakce ke střetu zájmů:  Autor článku není na výplatní listině Monsanta. (Prý bohužel)

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 12.08.2015
Tisk článku

Písanka 1/1  GM nevázané písmo Sassoon -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 29 Kč
cena: 27 Kč
Písanka 1/1 GM nevázané písmo Sassoon

Související články:

GMO rostliny     Autor: Martin Tůma (16.01.2014)
Francie definitivně zakázala GM kukuřici     Autor: Josef Pazdera (07.05.2014)
Poprask kolem editování lidských embryí     Autor: Stanislav Mihulka (20.03.2015)



Diskuze:

Ideální biologická zbraň

Jan Novák9,2015-08-29 10:08:06

Při troše štěstí by ji bylo dokonce možné zacílit na učitou rasu nebo etnickou skupinu, podle toho které geny jsou pro ně typické.
Takové věci jako vypnutí plodnosti (řešení přelidnění) a rozmnožování jenom na povolení, smrt pro ty kdo nedostanou pravidelně protilátku, genocida celých kontinentů...

A pravda je to, že výrobní linka na hmyzí mRNA může vyrobit lidskou mRNA okamžitě. Irán by měl určitě zájem... :-))

Takový malý kontejner s několika Kg mRNA a rozprašovačem v letadle přelétajícím Ameriku...

Dokonce by to mohlo umožnit i tu touženou zombie apokalypsu co o ní tolik lidí mluví, některé geny ovlivňují inteligenci a chování.

To samozdřejmě při stálé expozici, to by ale neměl být problém, na celou zeměkouli je potřeba pár kilo a drony bez nutnosti přistát napájené sluncem jsou možné. Stejně tak by šlo využít jetstream ve stratosféře.

Odpovědět

Poznámka redakce ke střetu zájmů ...

Milan K,2015-08-22 17:39:15

Jako by redakce nevěděla, že židozednářům nelze věřit, a o to více, když něco čestně prohlásí ....
:-)

Odpovědět

Ine organizmy

Richard -,2015-08-14 23:31:58

Mal by som otazku na niekoho kto tomuto ozaj rozumie, lebo mne toto vobec nepride bezpecne a v clanku a ani v diskusii som podobny argument nevidel:
Obsah spreju sa dostane do bunky a deaktivuje gen, ktory bol vyskumnikmi oznaceny ako zivotne dovelizity pre skodca a tym ho zabije. Ale pokial viem, gen je len isty retazec RNA, nic viac. Co ak ten isty sprej vypne ten isty gen ale v uplne inom organizme ako by mal ?
Ak tomu rozumiem spravne, tak pre bezpecne fungovanie musi ten sprej vypinat gen ktory ovplivnuje len skodca a nic ine.
Na to aby to teda bolo bezpecne, musia vyskumnici poznat DNA vsetkych ostatnych oranizmov ( extremne narocne ) a este k tomu poznat, co dany gen sposobuje u vsetkych ostatnych organizmov ktore ho obsahuju ( este narocnejsie ). V pripade ze sprej potlaci gen u ineho organizmu tak ho moze zabit ( v tom lepsom pripade ) ci upravit do podoby, ktora moze byt nebezpecna pre okolie.

Odpovědět


Re: Ine organizmy

Jenda Hrach,2015-08-15 03:30:31

> kto tomuto ozaj rozumie

Lituji, ale i přesto odpovím :)

> gen je len isty retazec RNA

Ne, gen je řetězec DNA.

> V pripade ze sprej potlaci gen u ineho organizmu tak ho moze zabit

To se opravdu může stát. Doufám, že se bude před masivním použitím zkoumat, jestli to nepůsobí i na nějaký jiný organismus. Navíc, typicky se to bude týkat příbuzných organizmů, protože vzdálenější budou mít ten gen zmutovaný a RNAi fragment se na něj nechytí.

> ci upravit do podoby, ktora moze byt nebezpecna pre okolie

To bych chtěl vidět. Nicméně i kdyby se to stalo, stačí prostě přestat tu RNA stříkat. Volná RNA fakt v přírodě nevydrží.

Odpovědět


Re: Re: Ine organizmy

Richard -,2015-08-15 20:00:37

Diky za odpoved, musel som poriadne oprasit svoje znalosti genetiky a zistil som, ze som mal nespravnu predstavu o RNA :D
Pokial teda chapem, tak je podstatne hlavne zaistit, aby ten sprej nedeaktivoval ziaden ludsky gen ( pripadne zvieraci gen pokial pojde o krmivo ), co uz bude celkom jednoduche, kedze ten ludsky uz celkom pozname. Vzhladom na docasne ucinky spreju uz chapem nadsenie autora.

Odpovědět


Re: Re: Re: Ine organizmy

Miroslav Stuchlík,2015-08-19 22:45:21

Myslím, že obavy jsou zbytečné. Na podobném principu (exon skipping) se už vyvíjí léky na některé genetické nemoci, např. Duchennovu svalovou dystrofii. Nejčastější mutací je delece, která naruší čtecí rámec tak, že buňka není schopna tvořit protein dystrofin. Zjednodušeně to funguje tak, že vhodný kousek RNA vyblokuje vhodný exon tak, aby se obnovil čtecí rámec a buňka mohla dokončit tvorbu dystrofinu. Takový dystrofin není úplný, ale je stále lepší než nic. Klinické testy dokázaly, že principiálně to funguje, ale počet takto "vyléčených" svalových vláken není moc velký. Důvodem je malá schopnost RNA dostat se do svalových buněk a to přesto, že jsou podávány injekčně. Proto se RNA zkouší navázat na membránové transportéry, ale ani s nimi se zdaleka nedosahuje 100% "promořeností" buněk RNA, navíc jsou transportéry tkáňově specifické. Proto si myslím, že podávat RNA sprejem je sci-fi, přes kůži, resp. kutikulu, se dostane mizivé procento, přes buněčnou membránu skoro nic.
Takže strach z utlumení nějakého genu v maximálně pár procentech buněk je trochu přehnaný. Pokud bude ve speji jen vhodná RNA klidně se takovým roztokem budu sprchovat.

Odpovědět

Chybná argumentace

Ondřej Šrubař,2015-08-14 08:31:39

Nechci kazit optimismus, ale v článku je chybná argumentace a to ta, že člověk RNA normálně jí, takže musí být bezpečné. Jenže úplně stejně jí RNA normálně i ona mandelinka, takže by jí ty spreje tedy též neměli škodit.
Chápu, že řetězce budou přesně cílené na genom mandelinky, ale jak to bude s jejich stabilitou? Nemůže se z řetězce nebezpečného pouze mandelince stát řetězec nebezpečný člověku?
Nejsem proti aplikaci vědy (ani té genetické), ale už párkrát se rizika podcenila, a kam to vedlo, že?

Odpovědět


Re: Chybná argumentace

Jenda Hrach,2015-08-14 11:33:19

Taky mi ta argumentace nepřijde úplně šťastná.

> ale jak to bude s jejich stabilitou?

Ty fragmenty se nemají v přírodě replikovat a na výstupu z továrny lze dělat kontrolu jestli se nasyntetizovalo opravdu to co se mělo. (a ta potenciálně škodlivá mutace bude podle mě stejně pravděpodobná jako že se něco takového přihodí třeba v úplně normálních bramborách)

Odpovědět

evoluce a genetika

Mojmir Kosco,2015-08-13 20:59:20

Nevim jak je dnes uvaden v zivot evolucni zmeny v ramci evolucnich teorii protoze by to mohlo naznacit jak dochazi k zivotu schopnym mutacim .predevsim vztach ke katastrofam a definici katastrof treba trifidi muzou naznacit skutecny dopad zivotaschopnych mutaci agmo manipulaci

Odpovědět

Zlé Monsanto

Petr Nejedlý,2015-08-13 19:31:36

Monsanto si za svůj image může jen a jen samo. Ohání se lepšími, odolnějšími plodinami které povedou ke snížení potřeby postřiků, ale jejich hlavním trhákem jsou plodiny odolné proti roundupu a následně ve velkém plošně roundupem (taky od Monsanta) postřikované.
Jinými slovy, díky Monsantu máme zafixováno že GMO => chemie.

Co se RNA interference týče, z hlediska Monsanta je to ideální produkt - vpodstatě trochu jiný postřik,
ale tvrzení že RNA jíme odjakživa je velmi zavádějící.
Napřed se dozvíme, že ony kousky RNA pronikají do buněk a tam ovlivňují nějaké mechanismy do té míry, že mohou zahubit organismus. A pak se dozvíme, že je klidně můžeme jíst. Nám se zřejmě do buněk dostat nemohou a i kdyby se dostaly, tak žádné naše geny na ně nebudou reagovat, že?
Ona "RNA kterou od jakživa jíme", čili různé části genomu našeho jídelníčku, jsou sekvence na které je náš organismus, díky tomu "odjakživa" přizpůsobený. Něco nejíme, protože je to pro nás jedovaté. Na něco nejsme citliví, protože ta část populace, která citlivá byla, už vymřela. Mnoho potravinových alergií je původně geograficky (nyní spíše kulturně) lokalizovaných právě díky těmto mechanismům. Genom lidstva je velmi rozmanitý a nějaká část populace může být citlivá právě na sekvenci zabíjející mandelinky. Co když spolu s mandelinkami vyhubíme polovinu Laponců?
Vzdáleným přirovnáním by mohlo být - co kdybychom všechnu produkovanou zeleninu postřikovali lepkem, protože hubí housenky? Vždyť je to protein a proteiny jíme odjakživa....

PS: Nejsem odpůrce GMO. Jsem odpůrce Monsanto přístupu a politickým tlakům na zákaz značení GMO. (Ano, jsou tu tlaky, aby producenti nesměli pochválit označit svoje zboží jako non-GMO)

Odpovědět


Re: Zlé Monsanto

Jenda Hrach,2015-08-14 05:52:28

> i kdyby se dostaly, tak žádné naše geny na ně nebudou reagovat, že?

Nemůžeme prostě vzít genom člověka a hledat sekvence komplementární k té RNA co stříkáme? Pokud tam nebudou, nebude se mít na co navázat.

Odpovědět


Re: Re: Zlé Monsanto

Jan Novák9,2015-08-29 10:15:01

Genom kterého člověka? Můj nebo Váš? Můj genom není nasekvenovaný a stejně tak není nasekvenvaný genom většiny lidí. A já se vsadím že můj genom není stejný jako Váš.

Odpovědět

GMO trochu jinak

Michal Seidl,2015-08-13 11:20:05

Ono je celkem jedno, jestli genetická změna proběhne pod kuratelou člověka nebo přírody. K zamyšlení je spíš dopad patentů GMO. Je zřejmé, že dochází (a bude docházet) ke křížení nonGMO s GMO rostlinami. Ve výsledných hybridech pak může vzniknout rostlina, která spadá pod patentovou ochranu. To může mít velmi neblahé důsledky pro zemědělce, kteří pěstují nejen pro spotřebu, ale i pro vlastní osivo... V příští generaci rostlin totiž budou pěstovat patentově chráněnou rostlinu, aniž by to chtěli, aniž by si to uvědomili. A to je problém. Ostatně pokud se nemýlím, už v USA existují případy, kdy právě toto způsobilo některým zemědělcům problém, ústící v nemalé finanční ztráty...

Odpovědět


Re: GMO trochu jinak

Mojmir Kosco,2015-08-13 12:30:04

Kontrola osiva je zakladem financni kontroly .Ale i u konvencniho osiva je jeho ochrana.na rozdil od gmo je farmarske osivo povoleno .Snaho o absolutni kontrolu nad gmorostlinou je nutna vzhledem k nebezpeci vytvoreni nezadouci rezistence ktera muze vest k velkym problemum .bohuzel se to nedari to co je jednou stvoreno to chce proste zit ...U rna modifikace rostlin je to princip trvalosti zasahu a h
jeho prenaseni na pristi generace jakoz i vliv spreje na jim zasazene jine rostliny pripadne zivocichy a dalsi zive organismy v
Ramci plochy postriku coz v konecnem důsledku se muze ukazat jako vetsi problem nez vladtni gmo modifikace

Odpovědět

Zlocinci

Case Webb,2015-08-13 10:32:06

Nic proti GM, ale Montsanto je ciste ZLO! GM je hezka vec..ale nezapomente, ze se daji modifikovat i jine nez prospesne vlastnosti.. Treba aby semena nevydrzela do dalsi sezony a farmar je MUSEL znova od Montsanta koupit...

Odpovědět


Re: Zlocinci

Stanislav Kaderabek,2015-08-13 11:03:46

Jestli se nemylim, tak Vami zminovana vlastnost semen je hlavne dusledek kriku bioteroristu, aby se GMO rostliny nemohli samy v prirode mnozit. A Monsanto tomu samozrejme nebude branit, je to zaroven ochrana jeho investic, co je na tom zlocinneho?
A ze se daji modifikovat i neprospesne vlastnosti? Ano, ale kdo by takove osivo kupoval?

Odpovědět


Re: Zlocinci

Roman Sobotka,2015-08-13 14:28:29

Tradicni bludy, jak Monsanto nuti kupovat farmare jejich osivo, protoze je po jedne generaci neplodne apd. To se tu resilo nedavno (viz diskuze):

http://www.osel.cz/8335-dopady-pestovani-geneticky-modifikovanych-plodin.html

BTW, pokud nekdo stoji o pestovani GM soji, repky, kukurice... a nelibi se mu podminky od Monsanta, muze nakupovat osivo od jine firmy (DuPont, Dow AgroSciences, Syngenta, BASF, Bayer..). Monsanto nema zadny monopol a vetsina klicovych patentu na transgenozi bud expirovala, nebo je to brzy ceka.

Tento clanek je o pouziti RNAi na hubeni skudcu (velmi specificke, ale drahe...idealni pro biozemedelce), ale vse je otazka ucinosti a ceny, podle me to zatim neni ve stadiu pouzitelnosti. S GMO to nema nic spolecneho a ani bych neocekaval hysterii jako v pripade GM plodin. Doba prelomu 80/90 let byla specificka, pomoci terminu jako mutant, nebo trangenoze slo jeste nahanet hruzu. Vse kolem DNA bylo trochu mysteriozni. Dnes je odpor proti GM plodinam spise jen jakousi povinnou soucasti 'alternativniho mainstreamu' a argumentuje se prevazne bojem proti korporacim a patentum. Nove technologie jako TALEN, nebo CRISPR/Cas uz aktivisty nezajimaji - prvni odruda repky geneticky modifikovane pomoci TALEN byla loni povolena v Nemecku bez jakehokoli zajmu verejnosti.

Odpovědět

Jako zázrak

Milan K,2015-08-13 07:35:14

Samá pozitiva, žádné negativum.

Odpovědět

Monsanto

Jozef Gatial,2015-08-12 18:49:41

"Poplašení politici zavádějí ohledně GMO nesmyslně přísnou legislativu, aby uklidnili obyvatelstvo zpracované konspiračními teoriemi a bláznivými aktivisty". Pred par rokmi sa objavilo par sprav, ked po krmeni potkanov GMO kukuricou, tieto uz po par generaciach umierali vo zvysenom mnozstve na rakovinu. Bol by byval problem pre Monsanto toto vyvratit. 30-50 skupin potkanov zivenych normalnou a 30-50 skupin zivenych GMO kukuricou. Nonstop dohlad aktivistov, prip. webove kamery atd. A mohlo byt jasne

Odpovědět


Re: Monsanto

Pavel Ondrejovic,2015-08-12 22:32:18

Tazko, nemozte vyvracat kazdu hlupost, ktoru si niekto vymysli.

Odpovědět


Re: Monsanto

Jan Kotek,2015-08-12 23:03:29

Ano, potkani krmení jenom GMO kukuřicí chcípali na rakovinu. Stejně ale i potkané krmení jenom bio kukuřicí.
Ten háček (a hloupost) daného experimentu byl ve slůvku JENOM. Nic jiného potkani ke žrádlu nedostali a dlouhodobá jednostranná dieta vede na krchov.
Nicméně to nezabránilo zeleným blbům prezentovat výsledky jakodůkaz nebezpečnosti GMO kukuřice

Odpovědět


Re: Re: Monsanto

Martin Pádivý,2015-08-13 06:58:06

Řekl bych, že háček byl i v tom, že téměř všichni potkani umírají na rakovinu. Vzhledem k tomu, že laboratorní potkan byl šlechtěný pro výzkum rakoviny a proto potkanů (laboratorních) bez predispozic k rakovině bude na světě poskrovnu.

Odpovědět


Re: Re: Monsanto

Josef Šoltes,2015-08-13 08:19:00

A ještě jeden háček byl v samotné studii, kde bylo velmi málo pokusných potkanů vybraných specificky pro svou náchylnost k rakovině (kde zvolený druh potkanů tímto trpí velmi často).

Odpovědět


Re: Re: Re: Monsanto

Jozef Gatial,2015-08-13 10:05:55

No ale toto by bola porovnavacia studia, kde by sa tie dve skupiny lisili IBA tym ze su krmene GMO alebo nie GMO kukuricou. Takisto mohli byt vytvorene skupiny mysi, normalnych nie laboratornych potkanov a pod. Takze nie absolutne ale relativne pocty by to s istou podla poctu zvierat s dost vysokou pravdepodobnostou objasnili. A prave pristup Monsanta vytvara spekulacie.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Monsanto

Pavel Ondrejovic,2015-08-13 11:58:22

skuste sa na to pozriet z opacnej strany: "proti GMO" hnutie ma v talone spustu viac, ci menej z prstu vycucanych argumentov. (elegantna ukazka su staznosti, na opakovany nakup osiva) Aky ma zmysel vyvracat jeden konkretny argument? V tom najlepsom pripade sa ocitnete v nekonecnej spirale, kde oponenti budu predkladat nove a nove dovody.

Pekne to vidno na antivakcinacnom hnuti, kde argument autizmu bol vyvrateny. Stalo sa nieco?

To co potrebuju taketo technologie je mat minimalne pasivny suhlas verejnosti. A ten sa v ziadnom pripade neziskava tak, ze uverejnite v renomovanom casopise vedecku studiu :).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Monsanto

Jozef Gatial,2015-08-14 22:37:15

"elegantna ukazka su staznosti, na opakovany nakup osiva"- ale toto je podla mna ten najvacsi problem. Vkladanim novych genov sa da dynamicky reagovat na zmenu podmienok ale kolko druhov napr. GMO psenic by bolo treba vytvorit pre cely svet? Na strane druhej potravinova bezpecnost statov by bola v rukach Monsanta resp. Bieleho domu, ktory by mohol nariadit nedodat nepohodlnym krajinam trebars tu psenicu. Ja suhlasim s tym ze GMO je velka myslienka ale aj velka zbran - vid 200 000 samovrazd indickych rolnikov pestujucich GMO bavlnu

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Monsanto

Jenda Hrach,2015-08-15 03:36:13

> "elegantna ukazka su staznosti, na opakovany nakup osiva"

To je problém politický, ne vědecký. A nesmyslné regulace tomu nahrávají, protože GMO si kvůli nim můžou dovolit vyvíjet jen velké lobbystické firmy.

> ale toto je podla mna ten najvacsi problem

Neděje se to i u „klasického šlechtění“? Hybridi hybridů už pak moc nefungujou.

> ale kolko druhov napr. GMO psenic by bolo treba vytvorit pre cely svet?

Změnou software v počítači sa da dynamicky reagovat na zmenu podmienok, ale kolik druhů programů by bolo treba vytvorit pre cely svet?

> vid 200 000 samovrazd indickych rolnikov pestujucich GMO bavlnu

To už je snad nějaká podivná forma humoru, že? http://news.nationalpost.com/news/the-myth-of-indias-gm-genocide-genetically-modified-cotton-blamed-for-wave-of-farmer-suicides

Odpovědět


Re: Monsanto

Jenda Hrach,2015-08-14 05:44:57

Ach jo, už zase. Ta studie se vyvrátila sama, stačí si ji přečíst. http://understandinguncertainty.org/rats-and-gm

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni