První květina na Zemi  
aneb mýtický Adam krytosemenných rostlin

 

Profesor David Dilcher z Ústavu geologických věd, IU Bloomington: „V Evropě máte fosilii, ne-li první, tak jedné z prvních kvetoucích rostlin na Zemi“. (Kredit: IU)
Profesor David Dilcher z Ústavu geologických věd, IU Bloomington: „V Evropě máte fosilii, ne-li první, tak jedné z prvních kvetoucích rostlin na Zemi“. (Kredit: IU)

 

Z včera zveřejněného článku ve sborníku Proceedings of the National Academy of Sciences vyplývá, že evropskému týmu pod dohledem nestora americké paleobotaniky Davida Dilchera, mezinárodně uznávaného specialisty na krytosemenné rostliny,  se z dávno známých fosílií podařilo vyčíst, že v jezírkách Španělska kdysi rostla bájná první květinka.

 

Montsechie. Také stále vypadá dobře i po těch 125 a možná i 130 milionech let.  Kredit: David Dilcher
Montsechia. Také stále vypadá dobře i po těch 125 a možná i 130 milionech let.  Kredit: David Dilcher


Nezvykle dobře zachovanou fosílii se podařilo, zrekonstruovat, přičemž vynikly detaily semen. To změnilo naší představu o podobě některých rostlin, kterým dnes říkáme krytosemenné.

 


Sladkovodní Montsechia vidalii byla kdysi v tůních, říčkách a jezerech, nynějších hornatých regionů Španělska, hojně rozšířenou rostlinou. První z jejích fosilií objevili v centrálním části země už před více než sto lety. Celkem se jich později našlo zhruba tisíc. Nejvíce v Pyrenejích, poblíž hranice s Francií. Teprve až nyní pečlivý výzkum ukázal, s kým máme tu čest.


Jako první květina na Zemi se dosud uváděla Archaefructus, která pochází z Číny.  Španělské artefakty ale vypověděly, že Montsechia je přinejmenším jejím současníkem. A možná se podaří dokázat, že je ještě starší. 
Všeobecně rozšířený a oblíbený termín „první květina", netřeba brát doslovně, je to jen taková technická pomůcka, nadsázka, mýtus, podobně, jako „první člověk“.

 

 

Archaefructus ze severovýchodní Číny se svými  125 miliony let, býval uváděn jako nejstarší známá kvetoucí rostlina.  (Kredit:  Shizhao, CC BY-SA 2.5 Wikimedia)
Archaefructus ze severovýchodní Číny se svými 125 miliony let, býval uváděn jako nejstarší známá kvetoucí rostlina. (Kredit: Shizhao, CC BY-SA 2.5 Wikimedia)


Montsechii se podařilo zrekonstruovat díky tomu, že měla na svém povrchu  nebuněčnou vrstvu pokrývající lodyhu a listy. Tato pravděpodobně  hydrofobní a voskovitá vrstvička se zasloužila o částečné uchování tvarů. Ten se vyklubal až po složitém odleptáváním vrstviček kyselinou chlorovodíkovou, dusičnou a chlorečnanem. Kapka po kapce, dokud nevynikla celková struktura rostliny. Rozborem mnoha fragmentů  postupně vycházelo najevo, že rostlina měla semena a že byly v něčem, co připomíná zbytněnou stěnu semeníku.

 


Stáří rostliny se podařilo určit na dobu mezi 125 000 000 až 130 miliony let a to podle dalších zkamenělin vyskytujících se ve stejné vrstvě a u nichž lze stáří určit poměrně přesně.

Montsechia s jednotlivými krytými semeny se podobá dnešním růžkatcům. Ilustroval: Oscar Sanisidro
Montsechia s jednotlivými krytými semeny se podobá dnešním růžkatcům. Ilustroval: Oscar Sanisidro

Například podle sladkovodních řas charophytes. Především těm se podařilo  zaškatulkovat rostlinu do raného období křídy. Jinak řečeno, květinka byla v živočišné říši současníkem sauropoda cedarosaura, ornitopodního „leguáního zuba“  iguanodona...

 


Krytosemenné rostliny, kam byla Montsechia zařazena, mají vajíčka ukryta v plodu vzniklém ze stěny semeníku. Předpokládá se, že tyto rostliny vznikly už v triasu. Semeno obalené plodem bylo tak úspěšným řešením, že to tyto rostliny  katapultovalo na dnes převládající skupinu všech suchozemských rostlin. Zatímco spolehlivé nálezy krytosemenných rostlin se datují do konce druhohor, období křídy.  Pylová zrna krytosemenného typu se zachovala z mnohem starší doby a soudí se, že jsou 240 milionů let staré.

 

Růžkatce ostnitý, kresba z roku 1885 (Kredit: Wikipedia)
Růžkatce ostnitý, kresba z roku 1885 (Kredit: Wikipedia)

 

Na vznik těchto rostlin jsou dvě protichůdné teorie. Jedna říká, že se vyvinuly suchých oblastech, protože semena ukrytá v obalu jim dávala jistou výhodu. Druhá, že se to událo ve vlhkém prostředí, kde je nestínily již tehdy silně rozšířené nahosemenné rostliny (dřeviny).  Někteří botanici si myslí, že se mohly vyvinou z kapradin.


Vzhledem se Montsechia nejvíc podobá dnešní rostlině růžkatci. Je to rovněž vodní bylina s přeslenitými, vidličnatě větvenými listy a drobnými nenápadnými květy. Ty se otevírají pod vodou a pyl se také šíří vodou. Jsou vytrvalé, ale nemají kutikulu, jakou nejspíš měl jejich předchůdce. Jako on ale také nemají kořeny a ukotvují se pomocí postranních výrůstků.

Dva z růžkatců se vyskytují i u nás (růžkatec bradavčitý a růžkatec ostnitý).

 

 


Literatura
www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.1509241112 

Datum: 18.08.2015
Tisk článku

Kameny, minerály, fosilie - Rüterová Martina
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 189 Kč
cena: 160 Kč
Kameny, minerály, fosilie
Rüterová Martina
Související články:

Kompletní fosilie prvních stromů     Autor: Josef Pazdera (21.04.2007)
Nejstarším organickým zbytkům po mikrobech je 3,5 miliardy let     Autor: Josef Pazdera (13.08.2007)
Rekonstrukce barev ptáků starých sto milionů let     Autor: Josef Pazdera (10.07.2008)
Juramaia zastínila Eomaiu     Autor: Josef Pazdera (27.08.2011)
Fosilní „falus“ jakoby těm dnešním z oka vypadl     Autor: Josef Pazdera (14.03.2013)



Diskuze:

Díky za zajímavou info!

Rdi Dlo,2015-08-19 20:19:52

Kytičky a jejich životní cykly jsou úžasné ve všech geologických obdobích. Málo se ví z paleobotaniky/archeologie o užití mechů v pohřebnictví starší doby kamenné.
Jen se obávám, že Vladimíra Sochu trefí šlak z formulace "květinka byla v živočišné říši současníkem obrovitých dinosaurů, jakým byl „ramenatý JEŠTĚR“ Brachiosaurus", přé on sám rozděluje faunu na zajímavé dinos a nezajímavý zbytek.
Proti označení dinos za ještěry se už několikrát vymezil.

Odpovědět


Re: Díky za zajímavou info!

Roman Horváth,2015-08-19 22:12:01

Možno netrafí (šľak), lebo v tomto prípade ide len o doslovný humorný preklad z latinčiny, v ktorej saurus skutočne znamená jašter… :-)
(Nemal by to považovať za označenie dinosaurov slovom jašter.)

Odpovědět


Re: Re: Díky za zajímavou info!

Rdi Dlo,2015-08-20 10:39:39

Asi je ten humor dvojitý, přé "sauros" je sice ještěr, ale starořecky. 1. deklinace, maskulinum, nominativ: ho sauros
genitiv: tú saurú
dativ: tó sauró
akuzativ: ton sauron
:-)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace