Elon Musk chce shodit na Mars termonukleární bomby  
Zamýšlí s nimi rozpustit polární čepičky a pak Mars důsledně terraformovat. Povedlo by se to?

 

Atmosférický termojaderný test Castle Romeo v rámci série Operation Castle na atolu Bikini. Síla exploze 11 megatun. Kredit: US Department of Energy.
Atmosférický termojaderný test Castle Romeo v rámci série Operation Castle na atolu Bikini. Síla exploze 11 megatun. Kredit: US Department of Energy.

Podnikatel v hypermoderních technologiích a snílek Elon Musk zásobuje svět smělými vizemi, podivuhodnými technologiemi a někdy také rozvernými provokacemi. Mimo jiné je fascinován Marsem a netají se úmyslem vyslat tam lidstvo se svojí společností SpaceX. Před pár dny se Musk objevil ve druhém díle nového pokračování legendární Late Show na kanálu CBS, v němž původního zakladatele show Davida Lettermana velmi zdařile nahradil Stephen Colbert.

Elon Musk a Stephen Colbert v Late Show. Kredit: CBS.
Elon Musk a Stephen Colbert v Late Show. Kredit: CBS.

Musk v Late Show mluvil o tom, že bychom mohli Mars proměnit na planetu mnohem podobnější Zemi. Podle Muska jsou v zásadě dvě cesty, jak toho s dnes dosažitelnými technologiemi dosáhnout. Pomalejší z nich spočívá ve vypouštění skleníkových plynů, s čímž máme na Zemi obstojné zkušenosti. Trvalo by to ale doopravdy dlouho. Musk ale navrhl i o poznání rychlejší řešení, totiž bombardování polárních oblastí Marsu termojadernými bombami. Poněkud otřesený Colbert, který si během rozhovoru z Muska utahoval, že je jako doopravdový Tony Stark, se vzpamatoval replikou, že Musk je rozhodně superpadouch. Superman by prý neházel termojaderné pumy, to by dělal Lex Luthor.

Zní to jako zápletka z nové komedie se superhrdiny. Zešílel Musk z vývoje elektromobilů? Je to pořádně tučná kontroverze, ale přitom by na tom něco mohlo být. Termojaderné exploze na polárních čepičkách Marsu by nepochybně uvolnily spoustu tepla, které by rozpustilo zmrzlý oxid uhličitý. Ten by nejspíš unikl do atmosféry a tam by o něco posílil momentálně dost řídkou atmosféru Rudé planety. Kdyby se nám na Marsu tímhle způsobem povedlo spustit skleníkový efekt, tak by to vedlo k roztátí dalšího ledu, a tím pádem k zesílení skleníkového efektu, až by z toho třeba byl pěkný zpětně vazebný cyklus.

Zvoní jim hrana? Severní polární čepička Marsu. Kredit: NASA / JPL / USGS.
Zvoní jim hrana? Severní polární čepička Marsu. Kredit: NASA / JPL / USGS.


Je to šílený plán, o tom žádná, rozhodně není neprůstřelný a není vůbec jisté, že by fungoval. Jenže má někdo lepší plán na terramorfování Marsu, který by netrval stovky a tisíce let? Časem se možná objeví technologie, se kterými to půjde bez termonukleárních explozí, do té doby ale můžeme promýšlet různé varianty. Každého asi napadne, co bychom si počali s radioaktivním spadem, který by nejspíš nebyl úplně zanedbatelný. Naštěstí je ale atmosféra Marsu zatím velice řídká a většina vytvořené radioaktivity by se mohla dostat až do vesmíru a zmizet. Zatím prý není jasné, jak dlouho by se radioaktivita úplně rozptýlila, ani jaký by měly termojaderné exploze vliv na celý Mars.

Elon Musk si dělá zálusk na Mars. Kredit: SpaceX.
Elon Musk si dělá zálusk na Mars. Kredit: SpaceX.


Mars sice nemá bůhvíjaké polární čepičky, na jejich roztátí by ale pár termojaderných hlavic nestačilo. Nejspíš by bylo nutné na Mars shodit podstatnou část jaderného arzenálu, ne-li kompletní zásoby všech jaderných mocností. Na první pohled se zdá být naprosto bláznivé, že by USA a další země s jadernými zbraněmi obětovaly svoji jadernou munici ve prospěch kolonizace Marsu. Možná by jim ale přišlo jako zajímavý obchod dejme tomu směnit zastarávající a na údržbu a skladování nákladné termojaderné bomby za právo zabrat si důstojnou část povrchu Marsu. Pokud se nestane něco zásadního, tak na Zemi budou shánět srovnatelně velké území jen velice těžko. A ruský arzenál by konečně byl k něčemu užitečnému a ne jenom k vyhrožování jaderným holocaustem demokratickým zemím.

Když tohle uslyší odpůrci jaderných zbraní, ochránci životního prostředí Marťanů a NASA, tak nejspíš puknou vzteky. V NASA se už ostatně nechali slyšet, že podporují takový průzkum Sluneční soustavy, který úzkostlivě chrání zkoumaná prostředí v jejich původní podobě. Jinými slovy, od NASA se žádného terramorfování planet, asteroidů, ani kosmického smetí rozhodně v dohledné době nedočkáme. 

Nicméně, NASA nemá monopol na průzkum vesmíru. Musk se v Late Show zmínil o tom, že v příštích pár letech zamýšlí v lodích od SpaceX vyslat do vesmíru astronauty a za nějaký čas by je rád poslal i na Mars. Pokud zůstane u svého plánu s termojaderným bombardováním pólů Marsu, tak by to chtělo vzít s sebou na Mars jednu dvě termojaderné hlavice a uskutečnit tam pilotní experiment. Pak by se vidělo, natolik jsou Muskovi představy bleskovém terraformování Marsu termojadernými zbraněmi reálné. 



Video:  Elon Musk Might Be A Super Villain



Video: Elon Musk: The Case For Mars




Literatura
IFL Science 10. 9. 2015, ScienceAlert 11. 9. 2015.

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 14.09.2015
Tisk článku

Elon Musk - CDmp3 - Vance Ashlee
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 369 Kč
cena: 313 Kč
Elon Musk - CDmp3
Vance Ashlee
Související články:

SpaceX slibuje největší nosnou raketu od doby Saturnu V     Autor: Stanislav Mihulka (16.04.2011)
Ve SpaceX mají velké plány     Autor: Stanislav Mihulka (12.06.2012)
Kde se vzala posedlost Elona Muska Marsem?     Autor: Stanislav Mihulka (05.12.2012)
Nezastavitelný Drak     Autor: Dušan Majer (09.03.2013)
Hyperloop Elona Muska ignoruje praktické problémy     Autor: Stanislav Mihulka (17.08.2013)
SpaceX plánuje „sexy“ loď     Autor: Dušan Majer (02.06.2014)
SpaceX začne stavět satelity     Autor: Dušan Majer (16.01.2015)



Diskuze:

Bohuslav Vladyka,2016-05-01 14:52:45

A ruský arzenál by konečně byl k něčemu užitečnému a ne jenom k vyhrožování jaderným holocaustem demokratickým zemím. Mihulko Mihulko, už to nehul. V momentě kdy se Rusko vzdá své nukleární výzbroje, tak ho USSA okamžitě napadnou. Zlo tady představuje spíš USA a né Rusko. Tuo USA si vyhrazuje právo na preventivní uder i v Evropě. Vaše fascinace Ruskem je obdivuhodná, asi vám Putin šlápl na kuří oko. a jak neobvyklé, zase je to někdo jinej kdo chce shazovat na Mars atomovky než rus. Stydte se za tu protiruskou propagandu.

Odpovědět

Mars a jeho bombardování

lada Školník,2015-09-20 23:06:29

Je hezké jak lze vymyslet odzbrojení od jaderných zbraní celou Zemi. Za to se p. Muskovi musí poděkovat, jen je škoda že mu ty bomby nikdo nedá a také nikdo to nezrealizuje.

Odpovědět

Co má dělat, když tam napalm nehoří?

Josef Hrncirik,2015-09-19 09:16:33

Odpovědět

Důležit je mít nohy v teple a hlavu v chladu

Josef Hrncirik,2015-09-17 07:40:39

Sleníkové effecti / K: Mars 5, Země 33, Venuše 500
Tlaky CO2/kPa 1 0,03 9000
poměr K/kPa 5 1100 0,06

Zdá se, že na Zemi je voda a pohoda, avšak článek tepelné bilanci čepiček Marsu během roku je za dolary. Navíc diáře na 2016 nebudou propláceny.

Odpovědět


jak vidno, Mars je již velmi přetopen, nebo je vše naopak

Josef Hrncirik,2015-09-19 09:14:24

Odpovědět

Tak to se mi ani trochu nelíbí

Pavel Kopecký,2015-09-16 15:11:22

Protože s tímto nápadem jsem přišel já před 7 měsíci zde: http://cdr.cz/clanek/kdo-osidli-mars-vyber-se-zuzil-na-100-kandidatu-mezi-nimiz-je-i-ceska/diskuse#comment-767142

Odpovědět

Palo Priezvisko,2015-09-16 10:53:15

dnesny svet je prepussiovany. pred 50 rokmi sa povedalo ideme na mesiac a do 10r tam ludstvo bolo. dnes sa povie, posleme na mars sondu a dalsich 30 rokov niesme schopni anilen vyvrtat poriadnu dieru do povrchu. uz davno mali byt na mesiaci a marse zakladne a rozbehnuta teraformacia za kazdu cenu. biliardy na vojny a ine chujoviny su, ale na nejaky progres uz nie. zivot je velmi kratky, nieje na co cakat.

Odpovědět

Elone, dáš za vzpěry vodíkových bomb ruce do thermojaderného ohně?

Josef Hrncirik,2015-09-15 21:48:36

Nepoloží to Lehman Brothers?

Odpovědět

Alternativní řešení

Jakub Matouš1,2015-09-15 19:50:37

Já bych nabízel "ekologičtější" variantu použit asteroidy mezi Marsem a Jupiterem Větší asteroidy by kromě primárního uvolnění energie vyvolala i vulkanickou činnost, která by mohla pomoci s s tvorbou atmosféry také by pravděpodobně způsobily katastrofální záplavy (to již v minulosti na Marsu několikrát došlo třeba Valles Marineris ). To by taky atmosféře pomohlo. Jediný problém je jak je k Marsu asteroid dostat. Velkou úsporou nákladů by bylo vybírat takový asteroid(y) který leží blízko větších asteroidů který by šli použít jako gravitační prak.
Samozřejmě i tak by doprava trvala při nejlepším pár desetiletí.

Odpovědět


Re: Alternativní řešení

Jaroslav Mrázek,2015-09-16 08:54:01

Phobos,nebo Deimos by nestačil? Jen je trochu zpomalit a za několik desítek let je máte na povrchu... ohledy stranou, lepší, než zamoření !

Odpovědět


Re: Re: Alternativní řešení

Daniel Konečný,2015-09-16 15:42:21

Obávám se,že než by se ustálili podmínky po dopadu P a D vyšlo by to docela na stejno,jako čekání na "odmoření" i bez uvažování doby potřebné pro jejich brzdění (jakýmkoliv fantaskním způsobem). Navíc,když se podíváte na jejich hmotnost - ne, nestačilo by to ani zdaleka.

Odpovědět


Re: Alternativní řešení

Juraj Chovan,2015-09-16 15:33:06

Ono to ide aj jednoduchšie, stačí vytipovať asteroid ktorý o 50 rokov pretne dráhu Marsu a jemným šťuchancom (presne cielenou zrážkou) vychýliť jeho dráhu tak aby o tých 50 rokov trafil Mars presne do polárnej čiapočky :)

Iste, dráha asteroidov sa ťažko predpovedá s dostatočnou presnosťou, asi by bolo treba na ňom aj pristáť a ukotviť tam raketový motor za účelom neskorších drobných korekcií dráhy.

Odpovědět

Karel Štolc,2015-09-15 17:34:35

Něco mi v logice této fantasmagorie nesedí:
Mars měl údajně kdysi atmosféru i vodu. Kde jsou? Zmizely a zůstaly po nich snad voda v podzemí a polární čepičky z Co2. Jestliže voda a atmosféra kdysi byly a pak zmizely ve vesmíru, proč by neměly zmizet zase? Takže jaký by byl osud skleníkových plynů importovaných na Mars ze Země nebo vyprodukovaných na místě? A nebo dnes se už podmínky, které ke ztráté vody a atmosféry Marsu natolik změnily, že by se na Marsu atmosféra a voda udržely, takže by z něm mohl vzniknout ráj to na pohled?
KJS

Odpovědět


Re:

Jakub Matouš1,2015-09-15 18:51:08

Ono jaksi není třeba vytvořit podmínky který se sami o sobě zajistí stabilní prostředí do konce vesmíru. Bohatě stačí, aby vydržel po dobu lidské existence. Nebo ještě lépe dokud nenajdeme řešení jak to upevnit na trvalo.
A lidstvu jaksi zatím těch pár milionů let než bude atmosféra opět odváta pro začátek stačí :p

Odpovědět


Re:

Jakub Matouš1,2015-09-15 18:51:09

Ono jaksi není třeba vytvořit podmínky který se sami o sobě zajistí stabilní prostředí do konce vesmíru. Bohatě stačí, aby vydržel po dobu lidské existence. Nebo ještě lépe dokud nenajdeme řešení jak to upevnit na trvalo.
A lidstvu jaksi zatím těch pár milionů let než bude atmosféra opět odváta pro začátek stačí :p

Odpovědět


Re:

Josef Šoltes,2015-09-15 23:51:55

Sluneční vítr není uragán. Odfouknutí kompletní atmosféry trvalo několik milionů let. To by nám asi celkem stačilo. Do té doby asi přijdeme na to, jak udělat na Marsu magnetické pole ;)

Odpovědět

Také USA užitečněji použitý arzenál

Jaroslav Mrázek,2015-09-15 13:31:27

Proč i tady nedáte pokoj s proamerickým a protiruským blbnutím? I Indie a Čína mají zásoby jaderných zbraní. Nejen Británie, Francie, Pakistán ... a zanedbatelná energie všeho pozemského arzenálu by nestačila ani na rozpuštění třetiny Arktidy,natož to ještě s obrovskými náklady a několika tisíci raketami někam dopravit, hladce přistát, zavrtat a pak v kaskádě odpálit. Stejně tam není magnetické pole a tvrdé záření každého do roka zabije ...

Odpovědět


Magnetické pole

Vojtěch Kocián,2015-09-15 14:14:08

S tím magnetickým polem nemáte pravdu. Sice je to účinný štít, ale zemská atmosféra sama o sobě je schopna zachytit naprostou většinu nebezpečných částic z vesmíru. V polárních oblastech, kam jsou magnetickým polem nabité částice směrovány, také nikdo neumírá na nemoc z ozáření. Pro posádku ISS je však magnetický štít velmi užitečný a pro atmosféru samotnou také. Nechráněná atmosféra by významněji ionizovala, což by změnilo její molekulové složení. A nejen to, sluneční vítr by zajistil nikoli zanedbatelnou erozi atmosféry a pak by to tu za pár miliónů let vypadalo jako na Marsu (nebo na Venuši, pokud by kyslík s dusíkem byly nahrazeny těžšími plyny, které by bylo obtížnější odfouknout). Tedy magnetické pole je fajn, ale v krátkodobém horizontu se dá existovat i bez něj.

Odpovědět


Re: Také USA užitečněji použitý arzenál

Josef Šoltes,2015-09-15 23:54:15

Jedna silnější jaderná hlavice by stačila na odlomení ledovcového šelfu o velikosti státu Alabama. Odhaduje se, že po takovém odlomení by stoupla hladina oceánů až o 2 metru a to během několika dní. Následky si jistě domyslíte sám... Jedna blbá atomovka...

Odpovědět


Re: Re: Také USA užitečněji použitý arzenál

Vojtěch Kocián,2015-09-16 08:44:26

Po odlomení šelfového ledu libovolné velikosti by hladina oceánu nestoupla vůbec (ač určitý efekt na teplotu moří a podnebí by to mít mohlo). Na to by bylo potřeba shrnout ledovou pokrývku z Grónska nebo té části Antarktidy, kde led leží na podloží a neplave na vodě. To je úkol o dost obtížnější.

Odpovědět


Re: Re: Také USA užitečněji použitý arzenál

Jaroslav Mrázek,2015-09-16 08:59:55

Kniha "Ledový oheň"- Rosův šelfový ledovec v Antarktidě odštípnutý a následně sražený dalšími atomovkami, ne tsunami, ale soliton likvidující ve směru všechny země vlnou několik stovek metrů vysokou , zároveň EMP zlikvidované družice varovného systému...(lze, ne jen těch padesát ubohých metrů podle teorie, teoreticky čmelák nemůže létat...) Doporučuji, velmi slušně popsáno !

Odpovědět

2* 100 Mt vody á 80,-Kč/m3

Josef Hrncirik,2015-09-15 12:18:20

Existuje větší číslo?

Odpovědět

bulvar

Marek Dendes,2015-09-15 12:12:27

nic v zlom ale toto je clanok skorej pre bulvar alebo polobulvar typu tech.sme.sk .. nejaka fatasmagoria ktoru utrusil Musk v nejakej nocnej shov si myslim nezasluzi pozornost v tak serioznom mediu akym (zatial) Osel je ..

Odpovědět

Chudák Elon

David Literák,2015-09-15 09:52:04

Vy mu dáváte ... světe :) ... především tato informace není vůbec nic nového a už vůbec není z jeho hlavy a jak píše kolega podemnou, je to jedna z možností, nad kterou se zamýšlejí a která jistě vede k dalším až jednou ... třeba ... na něco kápnou

Zmínka třeba zde z roku 2011 http://www.national-geographic.cz/clanky/jak-udelat-mars-obyvatelnym-staci-pet-kroku-a-1500-let.html

Odpovědět

Ale no tak... "chce"?

Adam Trhoň,2015-09-15 09:04:27

Z twitteru:

Btw, not saying we *should* nuke Mars -- just layin' out a few options …

Odkaz: http://twitter.com/elonmusk/status/642776648819937280

Odpovědět

Plné nesmyslů a blábolů

Petr Kr,2015-09-15 08:06:48

Nevěděl jsem, zda se k tomu vyjadřovat, ale zdá se, že to tady strhne lavinu diskuzí. Přitom je to plné nesmyslů a nedomyšleností. Každý výbuch atomové bomby je doprovázen významným procentem nezužitkovaného materiálu a vznikem množství radioaktivního materiálu těžšího než vzduch a již jen toto nemůže z principu odplout do kosmu. O skleníkovém efektu je možno také pochybovat a jak se udrží nová atmosféra u planety to už nikdo neřeší. A co neexistující magnetické pole, které na Zemi chrání život před kosmickým zářením? No prostě pohádky pro děti. Jdu spát. Děkuji nechci.

Odpovědět


Re: Plné nesmyslů a blábolů

Milan K,2015-09-15 09:01:56

Přesně tak.
Na druhou stranu jsou zřejmě tyto filosofické úvahy potřebné pro rozvoj.
I když, mám rád experimenty, a zajímalo by mě, jak by se chovala populace, pokud by se jí "prozradilo", že nejen toto, ale i mnohá jiná např. biologická, či fyzikální tvrzení, jsou pouze účelovými filosofickými úvahami (konkrétněji např. od různých zdravotních, stravovacích doporučení, až po božské částice ve fyzice).

Odpovědět

Ondra S,2015-09-15 07:54:46

Soucasne technologie ktere mame k dispozici spise uskodi nez pomohou. Budeme pripravovat misto pro zivot vybuchem atomovych bomb a podobne.. Ale jake technologie by se dali pouzit v budoucnu? Napada me kvantova teleportace... mohli bychom teleportovat teplo magneticke pole i vodu... mozna nekdy v budoucnu..

Odpovědět

Ondra S,2015-09-15 07:48:24

Elon je blazen.. musi mu byt jasne na jake problemy by narazil. Pro akce chtive fanousky kosmonautiky to muze znit velice dobre a pro pripadne investory taky. A o to slo Elonovi predevsim.

Odpovědět


Re:

Palo Priezvisko,2015-09-16 11:31:18

jediny realny potencialny problem je ich neefektivnost

Odpovědět

Anton Matejov,2015-09-15 07:13:00

Elon Musk je síce vizionár a dosť pohnul s myslením v kozmonautike a poukázal na korupciu v predražených vesmírnych programov našich veľmoci aj v USA. V podstate zvýšenému počtu vesmírnych misii či už ľuďmi alebo nepilotovanymi zo Zeme bránia vysoké náklady. 1 Kg užitočného nákladu vyneseného na obežnú dráhu stojí asi okolo 15 000$.
Tam to treba zlacniť, v tom je Musk veľký prínos a nádej. Treba dať aj súkromníkom šancu mať svoje vesmírne programy. Ťažko očakávať od štátnych zamestnancov, že tam vynesú ryzikovu výrobu, alebo ťažbu.
Áno treba už začať v blízkom vesmíre s ťažbou a výrobou nielen o tom hovoriť!
(Tak ako Merkelova začala odstavovať atomové elektrárne a to nielen kvôli hrozbám havarii ale podporiť lokálnu výrobu zelených energii a zdá sa že štatistiké údaje dnes jej potvrdzujú správnu založenú energetickú stratégiu Nemecka.)
Aj tak znižovať náklady na vesmírne misie, nejaké hodnoty už dovážať. Energie na výrobu je tam nespočet napríklad slnečnej a neobmedzuje ju noc, atmosféra. 3D tlačiarne už pokročili a zavádza ich do svojho arzenálu aj námorne vojsko USA! Najprv začať s výrobou nektorých komponentov pre tie vesmírne misie až tam všetko nemusíme neustále opakovane vynášať tak draho. Až tam nemusíme zanechávať toľko smetia, ktoré začína byť samo veľmi nebezpečné pre naše budúce misie. Niektoré výroby by boli pre nízku gravitáciu určite výhodne.
Návratovych misii bude pribúdať. Proste vytvoriť mechanizmy ktoré by mohli posielať nejaké výrobky na Zem. Nielen stanicu napríklad ISS, Mir pre ľudí ale nejaku stanicu, pri cez ktoré by mohli dočasne odoberať alebo dočasne pristávať návratové moduly či už nepilotované alebo aj ľudske a dovážať už od diaľ dajme tomu tovar vyrobený na obežnej dráhe, kovy vyťažené s blízkych asteroidov, Mesiaca, servisné misie a podobne.

Zem sa stáva pre ľudstvo mala. Napätie vo svete narastá, obnovuje sa nová Studená vojna medzi Západom a krajinami BRICS, Šanghajským obranným spolkom alebo niekto to vidí medzi Západom a Ruskom. Hrozia nám pády ekosystémov dokonca ekologické vojny. Konflikty o pitnú vodu, klíma, preľudnenie. Nevyberané súboje našich podarených veľmoci o zmenšujúce sa územia, energie nerasty a podobne. Zažili sme aj druhú svetovú hospodársku krízu. Pád akcii v Číne nazančil, že kľudne môže prepuknuť tretia oveľa zničujúca svetová hospodárska kríza.
Ja nevidím iné riešenie usporiadania ľudských kultúr a národov, ich narastajúcich potrieb,potrieb svetovej ekonomiky a obchodu, ako vyniesť časť výroby na obežnú dráhu a začať s ťažbou vzácnych na Zemi málo dostupných kovov s blízkych asteroidov a Mesiaca. Napríklad na čosi väčších asteroidov sa udajne nachádzajú stovky ton platiny v hodnote bilionov $ a podobne. To by riadne reštartovalo svetovú ekonomiku. Zároveň by sme viacej spoznali zloženie a historiu asteroidov a tak vylepšili proti asteroidovu obranu Zeme ak si to nejaký krížiaci asteroid zamieri rovno na Zem.
Na Mesiaci sa nachádza He3 na Zemi ťažko dostupne. Údajne 24 Kg He3 by pokrylo energetické potreby USA a EU na celý rok. Japonci sa tiež zaujímali o slnečných elektrárňach na obežnej dráhe, ktoré by prenášali energiu na Zem. Neviem ako ďaleko pokročili v daných projektoch. Tak že ak sa hľadá možnosti je tam dostatok a reštartovalo by to svetovú ekonomiku, obchod. Veľmoci by asi viac investovali do takých pretekov a nebolo by toľko financii na protiraketové štíty, zbrojenie, plošné svetové špehovanie, občianske nepokoje a vojny.

Čo sa týka Marsu a ľudských misii. Práve tie možné misie na Mars reštartovali aj Muska. V USA a Rusku su ľudské misie odložené v nedohľadno. Udajne prepočty ľudskej misie na Mars sa odhadovali na 500 miliárd $. Asi málo politikov našich veľmoci bude riskovať riskantné a tak nákladne ľudské misie. Už nejde o to kto tam prvý vztýči zástavu. Poslať tam radšej nepilotované misie ktoré to tam môžu skúmať roky ako teraz misia autičiek Spirit Opportunity, Curiosity. ESA tam ma misiu Mars Express a pripravuje misiu ExoMars 2018.
Svoju najlacnejšiu misiu na Mars v histórii ľudstva tam už poslala vesmírny nováčik India. Treba dodať že aj s pomocou USA navigácie, lebo tam tiež posielali misiu tak prečo to nevyužiť aj tak sa dá zlacňovať vesmírne misie.
Po odložení ľudskej misie v nedohľadno sa objavili štúdie, že už na Marse by sme mohli stvoriť reaktor na výrobu paliva pre návratové misie! To by nesmierne zlacnilo ľudské misie!
Ǎno už máme 3D tlačiarne nových generácii a nemusíme tam vynášať všetke komponenty zo Zeme! Pre začiatok tam postaviť tie reaktory na výrobu paliva pre návratové misie! Prebytočné palivo, energia vyrobená s takých reaktorov by sa mohlo použiť na tie skleníkové plyny zosilňujúce atmosféru Marsu.
Načo tam zhadzovať rizikovo nevypočitateľne termonukleárne bomby? Veď tam postavme riadený atňomový alebo iný reaktor na výrobu paliva pre naše budúce misie a prebytok riadenej energie, vyrobeného paliva použijeme na oveľa kontrolovanejšie a riadene zosilňovanie atmosféry Marsu.
Čo ďalej hrozí pri takých misiach? Je to aj radiacia aj keď sa zistilo že na Marse nepredstavuje až tak príliš veľké hodnoty. Ďalej je tu možná erupcia zo Slnka.
Každá planeta ma ale Libračné body.
Libračný bod alebo Lagrangeov bod je taký bod v sústave dvoch telies m1 a m2, v ktorých je gravitačná príťažlivosť rovnako veľká, ale opačného smeru. Všetky libračné body sa nachádzajú v rovine, v ktorej sa uskutočňuje pohyb týchto telies okolo spoločného ťažiska a existuje ich 5.
Už máme ľudské misie v L1 a L2. V l1 uspešne dlho monitoruje Slnko misia SOHO.
V L2 teraz monitoruje misia ESA Gaia miliárdu hviezd a podobne.
Čo keby sme už v libračných bodoch L1 Zeme, a L1 Marsu stvorili Slnečné elektrárne, ktoré by vyrábalo magnetické pole v daných bodoch. To magnetické pole by už v týchto bodoch odkláňalo nebezpečne druhy žiarenia mimo dráhu našej Zeme a dráhu Marsu.
Potom by sa oveľa znížili riziko aj pre naše posádky na obežnej dráhe, poprípade pre ťažobne posádky, servisné posádky a podobne?
Je spočítané že do asi polmiliárdy rokov a možno skôr zosilnie naše Slnko žiarenie takou intenzitou že sa nám vyparia všetke oceány a na Zemi nastane skleníkový efekt podobný tomu na Venuši kde sa topí olovo. Aj tak môžeme riešiť problémy s narastaním žiarenia zo Slnka, nebezpečných veľkých slnečných erupcii, ktoré ak zasiahnu Zem a to je len otázka času kedy môžu to tu na Zemi riadne zdevastovať. V Stredoveku údajne zasiahla našu Zem taká supererupcia zo Slnka a riadnu polárnu žiaru bolo vidieť až v Ríme. No vtedy sme nemali toľko elektorniky rôzne satelity na obežnej dráhy, nevyrábali a neboli závislí na toľko elektrickej energie.

Odpovědět


Re:

Petr Kr,2015-09-15 07:59:25

Krásné, opravdu to máte promyšlené. Teď ještě sehnat ty peníze, co to bude stát a hmotu do 3D tiskáren. Na kolik energie a času vidíte manévrování za asteroidem a dopravu materiálu z něj na Zem?

Odpovědět


Re: Re:

Anton Matejov,2015-09-15 09:12:43

Áno vcelku opodstatnené otázky v prípade veľkých projektoch. Koľko času?
Nuž pri rozvoji pozemskej infraštruktúry ako Panamský prieplav aj stavba eurotunelu do Británie, atomových elektrárni tiež zaberú až desať rokov a podobne. V podstate ide prestať len o tom hovoriť ale to presadiť. Predo som aj spomínal príkladom Merkelovej odstvavovanie atomových elektrárni,a presadzovanie lokálnej, miestnej výroby zelených energii.
Tá potrebne infraštruktura sa nevytvorí za rok.
Vždy sa nájde veľa argumetov za a proti.
Čítal som aj návratove projekty študentov ktoré skúšal NASA. Návratových misii vedeckých, vojenských, a iných bude postupne narastať. Vracaju sa už aj niektoré misie Muska a jeho SpaceX. Také vracajúce sa misie by mohli dovážať časť materialu s obežnej dráhy. Len vytvoriť stále servisné lietajuce spojovacie stanice cez ktoré by to možno šlo.
Tu všetku hmotu pre 3D tisk tam predsa nemusíme vynášať. Niečo ide predsa odobrať s blízkych asteroidov, recyklovať s odpadu, zastaralých komponentov a stoho smetia, ktoré začína byť riadne nebezpečne.
Už aj Rusi uvažovali o servisných misiach pre naše satelity. Niektoré satelity iba potrebujú dplniť palivo, chladiace kvapaliny,Hublov ďalekohľad by potreboval vymeniť gyroskop, niektorým satelitom možno stačí vymeniť iba nejaku súčiastku, niektoré sú vhodné na recykláciu cez 3D tlačiarne.
To manévrovanie už úspešne realizovali ako USA tak aj ESA (pri komete Roseta). USA odskúšali úspešne misiu už na dvoch telesách pri Veste a v súčasnosti Ceres. Iná misia šla cez Pluto k ďalšiemu telesu neviem ako ho presne pomenovali. Práve som čítal články, že NASA už začína s projektami nejakou harpunov priputať satelit o kometu, asteroid a viacej opakovane použivať satelity na viaceré misie.
Ǎno veď na tie lána a ich superpevnosť máme už rozbehnuté projekty napríklad na našich projektoch vesmírnych výťahov na obežnú dráhu. Aj keď asi vesmírne výťahy na obežnu dráhu momentálne vyzerajú riadne prehnané, v nedohľadne.
Navratové misie s komety už realizovalo aj Japonsko a teraz budu opakovať podobnú misiu.
Tiež som vyjadril doslova nutnosť realizovať v blízkom vesmíre ťažbu a výrobu, ako aj energetické možnosti. Tých hrozieb pre ľudstvo začína nebezpečne narastať a asi nie je iné riešenie ako expandovať do blízkeho vesmíru.
Tiež som videl nejaké obrázky vesmírnych obydlí na Marse, Mesiaci. Ktoré by chránili pred radiaciou, tlmili teplotne rozdiely. Načo to tam posielať zo Zeme?
Ono sú tam aj jaskyne. Robotmi ich upraviť, alebo vyhlbiť tunely a zosilniť steny miestným materialom cez 3D tlačiarne a roboty.

Vesmírne misie ako navigačné GPS, ESA buduje Galileo navigáciu so sídlom v ČR, satelity komunikačne pre naše PC, mobily, TV, satelity monitorujúce počasie už vracajú a vytvárajú nesmierne hodnoty ľudstvu a svetovej ekonomiky vytvárajú nové obchodné možností. Satelity tiež začínajú vylepšovať aj ekonomickejšiu ťažbu na Zemi a iné envilomentárne misie riadne zlepšovať naše znalosti a možnosti v ekológii.
Možno príliš komplikovane píšem a vyjadrujem čo už asi viete. Akosi sa ťažko jednoduchšie vyjadrujem zhrniem do podstatných myšlienok, nechcem poučovať.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Petr Kr,2015-09-15 12:15:38

Obhajujete odstavování JE a jejich náhradu fosilními zdroji a na druhou stranu chcete vyhazovat miliardy s návratností 50 a více let, abychom těžili suroviny ve vesmíru, místo abychom tady při přehrabání skládky teoreticky získali hliníku, železa atd. tuny. Idealizujete si svět a realitu. Ta energie z He3 je při 100% využití a jen tak v prostoru? Nemusí se k tomu postavit něco za 100mld. dolarů s efektivitou 5%, takže toho He3 musí být 20x více? Podobně vaše teorie o tom, že něco někde vyroste bez strojů a lidí. Slyšel jste, že těžba surovin bez strojů, energie a lidí je nemyslitelná, že dopravit to někam zase bez strojů, lidí a energie je sci-fi? Nejdříve musíte mít zdroje na další zdroje na vyšší úrovni a to si myslím, že lidstvo zatím nemá. Naplnění vašich představ jen na "laboratorní" úrovni by zruinovalo i nejbohatší stát světa. Realita je zatím jinde. Sněte, na to máte právo, ale nedivte se, že vaše sny nelze zatím zhmotnit. Jsou to přece sny a ty jsou nehmotné. Přesto jsou impulsem k tomu, aby se jednou staly skutečností. Ale opravdu ne v nadcházejících desetiletích a ne tak jak byly vysněny. Lidé si např. mysleli, že budou lítat. Proto snili o lodích v oblacích. Dnes tam lítáme, ale lodě to nejsou. Jen se jmenují vzducholodě a kosmické lodě.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Anton Matejov,2015-09-15 17:23:27

Odstavovanie JE neobhajujem. Uvádzal som ho ako jeden s príkladov ťažkého rozhodnutia Merkelovej. Treba sa zamyslieť prečo rozdrvené, zdevastované Nemecko a Japonsko sa dostali znovu medzi elitné ekonomické veľmoci? Určite prijímali lepšie rozhodnutia ako ostatné štáty a štátnici, možno mali lepšie tajné služby, možno lepšie vízie.
To či prijalo Nemecko správne rozhodnutie s odstavením JE sa prejaví asi až po rokoch, ale nemci sa zvykli málokedy mýliť a preto sú aj líder EU.
Ani Kolumbus na prvý krát nepresvedčil mocných o potrebe objaviť novu cestu do Indie.
O ekonomickom reštarte netreba pochybovať, ale ani o neštasti ktoré priniesol časti populácie, domácim obyvateľom. Tiež sa našlo dosť pochybovačov a možno aj sam úplne niekedy zapochyboval.
Tie vesmírne možnosti sa už prejavu a je ich oveľa viac ako aj možnosti energii.
Uvádzal som viacero alternatív lebo nechcem forsírovať iba jednu tiež nemám patent na veštenie budúcnosti. Tých rôznych alternatív je oveľa viac. Niektoré alternatívy sa môžu ukázať ako slepá ulička ale to sa deje často v našej ľudskej histórie.
Ľudstvo bude musieť expandovať do vesmíru aj s výrobou a ťažbou, ak nechce riskovať pády ekosystemov, drtive zmeny klímy,preľudnenie, možno aj svetovú vojnu.
Pár mesiacov dozadu sa ostro vyjadril aj Pápež, že mu tie geopolitické hry a občianské vojny pripadajú ako začiatok 3 svetovej. To napätie občianské vojny utečenci, nová studená vojna sú dnešná realita a tiež nevidím skoré ukončenia. Tiež sú tu aj hrozby ekonomických kolapsov, raz dôjdu dôležite kovy, fosilné paliva tiež raz dôjdu. Hrozia nám aj dopady komet, či asteroidov akurát otázka kedy?
Taktiež Slnko nebude čakať a bude zvyšovať intenzitu žiarenie.
A kopec iných hrozieb, ozaj nevidím iné riešenie, iba expanziu. Čím skôr začneme, tým minimalizujeme riziko devastácie ľudstva ekosystémov a podobne.
To nie je len snívanie, to je pesimistická predpoveď skazy ľudstva ak ľudstvo skoro neprikročí k expanzii aspoň časti výroby a ťažby do blízkeho vesmíru.

Sú síce iné možnosť napríklad že nájdeme nejaké vhodné usporiadanie národov, a kultur,odzbrojíme,nebudeme plošne špehovať,nebudeme viesť vojny, obmedzíme rast populácie, budeme sa lepšie správať k ekosystémom, nebudeme žiť na dlh a podobne. Ale to je tiež sen z ríše sci-fi.
Ďalšia alternatíva je už len že vyvinieme umelú inteligenciu alebo objavíme vyspelé mimozemské civilizácie ktoré nás budu lepšie kontrolovať.Alebo ich hrozba ľudstvo zjednotí.

Odpovědět


Rád bych byl tak optimistický

Daniel Konečný,2015-09-16 15:31:07

Že tady život bude věčně udržitelný pro tolik miliard lidí je nepravděpodobné,to je bez debat. Zároveň nevidím reálně nějakou terraformaci Marsu (o důvodech se určitě zmiňují jiní, ale ještě jsem celou diskusi nečetl). O rentabilitě těžby ve vesmíru pro potřeby Země také zcela pochybuji. Řešení pro budoucnost a kontinuitu vidím trochu jinak - přesunout do vesmíru nejen těžbu ale i celou infrastrukturu a živobytí. Jakmile odstraníme problém s gravitací a vše se bude odehrávat pouze na malých tělesech jako jsou asteroidy, měsíce nebo i "neterraformovaný" Mars, pomalý, ale takřka neomezený rozvoj máme zaručen. Jen těžko do těchto podmínek budeme něco ve velkém přesouvatze Země, spíše by to mohlo vzniknout jako nová civilizace. Lidé na Zemi už budou prostě muset nějak dožít...

Odpovědět


Re:

Petr Mikulášek,2015-09-15 09:14:52

3D tiskárna je hezká věc, ale asi vám uniklo, že
a) Tiskárna musí být větší, než vyráběný výrobek. Těžko tisknout na Měsíci návratový modul s průměrem řekněme 10m, když raketa vynese předmět o maximální velikosti 10m.
b) Ne každý materiál je vhodný pro tisk. To se dá dělat s kovem (vysoká teplota je základní předpoklad), nerosty (obdoba čediče nebo sklo) a s plastem (kde tam vezmete organický molekuly)?
c) Je tam problém s defektoskopií. Na rozdíl třeba od odlitku z jednoho kusu, tiskne se po vrstvách. V postatě je to "stočená nudle materiálu"

Ta solární elektrárna pro výrobu mag. pole je vtip? Pole slábne s kvadrátem vzdálenosti, takže je klidně možnost, že pokud bude stačit u Marsu pole 50mT, bude muse takový systém vyrobit pole 100MT. Takový magnet neexistuje. A jak ovlivní kolem letící chondrity? He?

Výroba paliva v reaktoru... Hm, zajímavá myšlenka, ale platí zákon zachování hmoty. Takže otázka č. 1: "Z čeho?", pak taky nejde libovolně měnit hmotu, takže otázka č. 2: "Jaký druh paliva z té suroviny dostaneme?" a nakonec otázka č. 3: "Jakým způsobem ta reakce proběhne?"

He3 jako palivo, no, nechtěl by jste přiblížit jeho využití? Na štěpnou reakci moc lehký, fúzní reaktory jsou už 50 let ve stavu "za 50 let to bude použitelný" a chemicky je to inertní. I kdyby jste tady měl 100t He3, stejně to nijak nevyužijete.

Návrat do atmosféry bude dost problém. Teplota, přetížení, dopad,... Na transport křehkých výrobků to asi moc nebude.

P.S. Co se týká Merkelové, ta baba je mimo snad ve všem, co dělá. Energiewende počínaje, bianko šekem pro uprchlíky konče.

Odpovědět


Re: Re:

Anton Matejov,2015-09-15 20:57:56

Ta solární elektrárna pro výrobu mag. pole je vtip?...

To nie je vtip, mám viziu postaviť ju v libračnom bode L1. Libračný bod l1 je približne vo vzdialenosti 1,5 milióna kilometrov od Zeme smerom k Slnku. Tam vytvoriť magnetické pole ktoré by odkláňalo časť nebezpečného žiarenia, poprípade slnečné erupcie smerujuce na drahu Zeme. Ja nechcem tvoriť magnetické pole na obežnej dráhe. Teda nepotrebujem take jeho rozmery. Ja potrebujem aby iba odkláňalo časť žiarenia mimo dráhu Zeme.
Slnko bude časom zosiľovať intenzitu žiarenia a môžu sa nám vypariť aj oceány a nastane sklenikový efekt.
Šlo by to aj inak nejakými pod správnym uhlom polopriesvytnou zostavou, ale to sa mi zdá oveľa komplikovanejšie.
Ako písala Ondi Vo....Těleso tam umístěné je ve stabilní pozici ve dvou osách ale v té třetí ose (dostředné) není stabilní a musí tam být stabilizováno reaktivním pohonem.

Sú aj projekty Dysonových sfér. Oproti takým megaprojektom je daný projekt už v dosahu našich možnosti a mohli by sme začať potrebne štúdie a skúšky.

Ja navrhujem aj podľa libračných bodov exoplanet hľadať vyspelejšie mimozemské civilizácie. Dá sa očákavať že v daných bodoch budu mať tiež nejake ochrany, výrobu energie a to sa môže prejaviť v infračervenom spektre, alebo v mikrozábleskoch.

...palivo a reaktor
http://mek.kosmo.cz/novinky/clanky/pplmars/

Projekt Mars Direct z roku 1990 (R.Zubrin a D.Baker):

Projekt Mars Direct z roku 1990k vynášení nákladu na LEO jsou použity nosiče Ares odvozené s STS
(zdokonalené SRB, 4 SSME na zádi ET, nosnost 121 tun na LEO, nosnost přes 40 tun k Marsu)
nejprve odstartuje nákladní lander (hmotnost 40 tun), který se pomocí kryogenního horního stupně rovnou vydá na cestu k Marsu (v celém projektu se počítá s přímými lety k Marsu bez potřeby montáže na LEO - odtud název Mars Direct)
s využitím aerobrakingu lander přistane na Marsu se svým nákladem, jímž je prázdná loď (bez paliva) pro návrat k Zemi (Earth Return Vehicle - ERV), zařízení na výrobu paliva, 5.8 tun kapalného vodíku, 100 kW jaderný reaktor na podvozku a jídlo pro 4 osoby na 9 měsíců
jaderný reaktor bude odvezen do bezpečné vzdálenosti (do prohlubně), spojen kabelem s landerem a pak aktivován
automatické zařízení začne z místní atmosféry pomocí kompresorů a kapalného vodíku vyrábět palivo pro ERV (metan) a vodu, z ní pak kyslík (rovněž pro pohon) a znovu vodík pro další výrobu paliva (za rok zařízení vyrobí přes 100 tun metanu a kapalného kyslíku)

Odpovědět


Re:

Juraj Chovan,2015-09-15 14:39:28

Je bez debaty že budúci civilizačný rozvoj je silne závislý na našej schopnosti zužitkovať surovinové zdroje z nášho blízkeho vesmírneho okolia, ale až tak jednoduché ako píšete to nebude :)

V prvom rade, najprv sa musíme naučiť vôbec principiálne akúkoľvek surovinu vo vesmíre vyťažiť. Potom sa musíme naučiť spracovať ju v kozme do užitočnej podoby (výrobku). To všetko v prostredí s nulovou gravitáciou (viď problémy s pristátím Philae) a bez priameho zásahu človeka, keďže podpora životných funkcií je extrémne nákladná a akýkoľvek komerčný projekt by na nej zbankrotoval. Následne sa musíme naučiť budovať rozsiahlu vesmírnu infraštruktúru za pomoci minima výrobkov dovezených zo Zeme, teda z materiálov na 99,9% získaných v kozme. A až po vybudovaní dostatočnej infraštruktúry môžme pomýšľať na komerčne efektívnu dopravu vyťažených surovín a vyrobených polotovarov na Zem.

Ak uvážime že akákoľvek investícia je pre komerčného investora zaujímavá iba v prípade návratnosti nepresahujúcej rádovo desaťročie (a pri vysoko rizikovej investícii musí byť návratnosť ešte omnoho kratšia) tak je zrejmé prečo komerčná sféra nejaví dostatočný záujem investovať do vesmírnych ťažiarskych technológií. Ono je to podobné ako s budovaním infraštruktúry tu na Zemi - ak štát vybuduje diaľnice tak je šanca že investor v jej blízkosti postaví fabriku, ale žiadny investor nepostaví fabriku a k nej aj diaľnicu.

K samotnej ťažbe:

Zabudnime na ekonomicky efektívnu ťažbu "bežných" surovín z asteroidov. Preprava je principálne drahá (lebo treba prekonať rozdiel rýchlosti asteroidu a Zeme) a trvá mnoho rokov. Je to podobné ako keby preprava kamiónmi trvala nie hodiny či dni, ale roky. Na zabezpečenie bežných tovarových tokov by sme potrebovali tisíckrát viac nákladných áut takže preprava tovarov na väčšie vzdialenosti by bola ekonimcky absolútne nerentabilná. Áno, má zmysel ťažiť z asteroidov vzácne prvky, avšak bežný stavebný materiál na výstavbu blízkej vesmírnej infraštruktúry (prípadne neskôr na produkciu tovarov dopravených na Zem) potrebujeme mať oveľa viac "po ruke". Jedinou možnosťou je Mesiac.

Takže, môj názor:

1/ Najprv potrebujeme vyvinúť a dopraviť na Mesiac technológie schopné ťažiť základný stavebný materiál a spracúvať ho do užitočnej podoby.
2/ Po vybudovaní základnej stavebnej infraštruktúry na Mesiaci potrebujeme vyvinúť a dopraviť na Mesiac technológie schopné ťažiť a spracovať materiál využiteľný na hrubú stavbu veľkej vesmírnej stanice.
3/ Súbežne s tým potrebujeme vybudovať Mesačný vesmírny výťah (alebo ideálne pásový dopravník) aby sme materiál na stavbu vesmírnej stanice efektívne vyniesli do kozmu (pravdepodobne do libračného bodu medzi Mesiacom a Zemou).
4/ Následne potrebujeme vyvinúť a dopraviť do kozmu technológiu schopnú budovať priamo v kozme vesmírnu infraštruktúru z polotovarov vyvezených z Mesiaca a doplnených o hi-tech hračky dovezené zo Zeme.
5/ Potom potrebujeme základnú vesmírnu stanicu postupne rozširovať a vybudovať fabriku schopnú za pomoci umelej gravitácie (rotácia okolo osi) ťažiť a separovať z dovezeného materiálu užitočné prvky.
6/ A až následne má zmysel uvažovať o ekonomickej ťažbe vzácnych prvkov z asteroidov, teda o zachytení asteroidu, jeho privezení do vesmírnej fabriky, vyťažení toho čo treba a odoslaní vzácnych prvkov na Zem.

Vzhľadom na komplikovanosť celého postupu, vysoké riziko neúspechu a dlhodobú návratnosť je nereálne aby sa vesmírnych ťažiarskych projektov chytil súkromný sektor. Raz to všetko možno mať budeme, bolo by fajn veľkú časť priemyselnej výroby presťahovať do vesmíru a zo Zeme mať iba pekné miesto na život. Ale ako píšem na začiatku, tak jednoduché ako opisuje pán Matejov to nebude :)

Odpovědět


Vesmírný výtah může fungovat pouze jako tuhý nosník

Josef Hrncirik,2015-09-15 15:00:24

rozhodně ne jako vlákno. Jakkoli tuhá tyč při dostatečné délce se stane vláknem.
Pochopitelně napřed se zbortí vlastní vahou či odstředivou silou, i kdyby byla z diamantu.

Odpovědět


Re: Vesmírný výtah může fungovat pouze jako tuhý nosník

Juraj Chovan,2015-09-15 16:38:43

Starší článok, ale na úvod do problematiky vesmírneho výťahu postačí:
http://old.boinc.sk/?showoart=Elevator&uid=

Takže žiadny tuhý nosník z diamantu :)

Odpovědět


Re: Re: Vesmírný výtah může fungovat pouze jako tuhý nosník

Josef Hrncirik,2015-09-16 17:27:36

Lano není schopné dodat potřebné složky hybnosti ať již vagónu nebo horní stanici.
To by dělal tuhý nosník.
Lano vyžaduje korekce raketovým pohonem a tudíž nic neřeší.
Nosník požadované délky nebude tuhý.
Diamant má modul pružnosti v tlaku cca 100 GPa, ani jeho modifikace lonsdaleite 160 GPa to nevytrhne.
Pevnost nebude vyšší než 1/10 modulu a v tahu cca 1/100 modulu.
Obávám se že potřebná pevnost i jen vůči vlastní váze je řekněme cca 500 GPa.
Z hlediska vlivu mol. struktury na modul či pevnost je diamant konečná stanice materiálů.

Odpovědět


Re: Re:

Ondi Vo,2015-09-15 18:21:38

Librace = kývavý pohyb vesmírného tělesa.
Lagrangerovy body v soustavě dvou těles osnačují místa v prostoru, na kterých se vzájemně kompenzuje přitažlivost oněch těles v souvislosti s mechanikou pohybu ve vesmíru. Těleso tam umístěné je ve stabilní pozici ve dvou osách ale v té třetí ose (dostředné) není stabilní a musí tam být stabilizováno reaktivním pohonem.

Výtah do Vesmíru je asi stejně utopickým jako kanón na vystřelení nákladu na oběžnou dráhu. V principu realizovatelné, ale jen v principu, protože potřebné materiály s excelentními vlastnostmi neexistují. Pochopitelně plány na stavbu výtahu do Vesmíru existují, ale jen ve formě krásných obrázků a počítačových animací. Když to někdo začne počítat, ta po půlhodině přestane. Lano dlouhé 72 tisíc kilometrů musí být po jednotunových kouscích dopraveno na geostacionární orbit, rovněž reaktivní pohony pro stabilizaci miliony tun hmotných objektů, mašiny, ubikace. Ta stavba by trvala staletí ... i kdyby letěla každý týden jedna raketa ke stavebnímu místu, tak těch raket by bylo potřeba desia statisíce. A samozřejmě to vše jen v případě, že bude vynalezen materiál s několikanásobnou pevností diamantových vláken, odolný proti povětrnosti a proti všemu. No a taková třešniška na dortu - kdyby se to lano přetrhlo v nejvíc namáhaném místě 36 tisíc km nad porchem, tak obtočí zeměkouli devětkrát po rovníku a zničí vše, co bude poblíž.

Plně automatická těžba, popřípadě zpracování hornin někde ve vesmíru se setkává s dalšími problémy, jakým je třeba vakuum, extrémní teploty a elektrostatický náboj a prach v absolutně suchém prostředí. Pohyblivé součástky, energie na výhřevu a na provoz jsou jako i šílené náklady na transport materiálu do místa těžby limitujícími faktory.

Správně jste uved, že investoři investují svůj kapitál do rizikových podniků jen s vysokou renditou 20...30% (per ano) a těžba kdesi v Prostoru je rizikový podnik a současně ale časově nákladný. Jen doprava materiálu do prostoru 2,5AU bude trvat desetiletí a na cestu zpět se potřebuje to samé. Zkrátka dokud nevynalezne nějakej génius reaktivní pohon s minimálně desetinásobnou účinností a setinovými náklady, než je současnej chemickej, zůstane dobývání surovin ve Vesmíru utopií.

Ještě bych si dovolil parafrázovat vaši první větu : Je bez debaty že budúci civilizačný rozvoj je silne závislý na našej schopnosti ... docílení redukce lidské populace na stabilní číslo kolem JEDNÉ miliardy lidí. To je zhruba to množství lidí, na které Země trvale vystačí se svými zdroji.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Juraj Chovan,2015-09-15 21:27:55

Ďakujem za upresnenie, s väčšinou napísaného úplne súhlasím. Obzvlášť Váš posledný odsek je trefnou odpoveďou na príspevky pána Matejova ktorý o priemyselnej veľkovýrobe vo vesmíre píše div nie ako o hotovej veci :)

Ono správnejší pohľad než optimizmus pána Matejova je skôr taký že ľudia sú iba trošku vyspelejšie kobylky: tešia sa z veľkej populačnej explózie v obdobiach dostatku zdrojov, tá je však striedaná populačnou korekciou v časoch nedostatku zdrojov. Staroveký Egypt ktorého éra trvala tri tisícročia by vedel rozprávať... ;)

Pár poznámok k vesmírnemu výťahu:

Ďalší z významných problémov realizovateľnosti je pohon transportných kabín (vagónov). Keďže lano je statické (u Pozemského výťahu statické zrejme musí byť lebo fyzikálne podmienky v atmosfére Zeme sú diametrálne odlišné od podmienok vo vesmírnom priestore a teda aj materiálové nároky na lano sú v atmosfére a mimo nej iné) vagóny sú jednorazovo použiteľné a musia byť samohybné. Samohybné znamená že musia mať k dispozícii energiu potrebnú na vyšplhanie po lane. Uvažuje sa o pohybe za pomoci zo Zeme vystreľovaného intenzívneho laserového zväzku, možný úspech tejto technológia je však zatiaľ v nedohľadne (lebo intenzita zväzku, potreba presne zacieliť na vagón vzdialený desiatkytisíc kilometrov pričom zväzok je na počiatku mierne rozptýlený v atmosfére, atď).

Vo vyššie uvedenom príspevku som však diskutoval stavbu Mesačného vesmírneho výťahu a tam sú požiadavky predsalen omnoho menej náročné:

1/ Gravitácia na Mesiaci je omnoho slabšia a zároveň má vďaka menšiemu polomeru Mesiaca omnoho strmší pokles so vzdialenosťou. Keďže požadovaná pevnosť lana je úmerná integrálu gravitačného zrýchlenia cez celú dĺžku lana, výsledné nároky na pevnosť sú rádovo nižšie ako v prípade Pozemského výťahu. Nechce sa mi to znovu počítať ale pamätám sa že už pred rokmi najkvalitnejšie rybárske šnúry spĺňali u Mesačného výťahu základný fyzikálny limit, teda aby udržali svoju vlastnú tiaž (to samozrejme neznamená že by ju dlhodobo udržali aj v extrémnou chlade a vystavené slnečnej radiácii).

2/ Mesiac nemá atmosféru, fyzikálne podmienky blízko jeho povrchu sú podobné ako vo voľnom vesmírnom priestore, dá sa teda uvažovať o lane nie ako statickom, ale ako o pásovom dopravníku. Vagóny nemusia byť samohybné, môžu byť pevne ukotvené a pohyb celého dopravníka môže byť generovaný mechanicky priamo na mesačnom povrchu na spôsob "bežnej" lanovky. Treba sa vysporiadať s tým aby sa stotisíc kilometrov dlhé laná dopravníka navzájom nezamotali ale tento problém je pravdepodobne ľahšie riešiteľný ako energetické napájanie samohybných vagónov na jednom statickom lane. Zároveň sú vagóny viacnásobne použiteľné.

3/ Nižšie limity na bezpečnosť prevádzky - v prípade nehody sa lano omotá nie okolo Zeme ale okolo Mesiaca a tam veľa škody nenarobí.

Napriek uvedeným nižším nárokom je konštrukcia takéhoto výťahu naďalej za hranicou našich možností a plne súhlasím s Vaším tvrdením že nateraz je to iba čistá utópia.

Ešte si dovolím v krátkosti diskutovať inú alternatívu - Mesiac nemá atmosféru a preto je možné na dopravu materiálu z Mesiaca na jeho orbitu realizovať projekt magnetického dela. Vlaky TGV dosahujú približne 10% únikovej rýchlosti z Mesiaca, ich rýchlosť je však limitovaná práve odporom vzduchu. Vo vákuu nie je zásadný fyzikálny problém realizovať elmag. delo vystreľujúce tovar do vesmíru. Iná vec je technologická realizovateľnosť keďže na Mesiaci to vyrobiť nevieme a dopraviť to tam už vôbec nie :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Ondi Vo,2015-09-16 02:45:13

Ano, při startu s Měsíčního povrchu by se dal použít mechanický katapult. Možná i na Marsu. V případě Měsíce je úniková rychlost kolem 2,3km/s a u Marsu něco přes 5km/s.
Problém je asi s dopravou a montáží takového monstra. Potřeba zdroje energie také není jednoduše řešitelná.

Ten L1 soustavy Země - Měsíc je zhruba něco přes 50 tisíc km od Měsíce. Výtahové lano by mělo tedy menší délku, než to pozemské, asi jen kolem 100 tisíc km a díky šestinového tíhového zrychlení by bylo samozřejmě lehčí. Máte pravdu, že kabinky výtahu by měly mít vlastní mechanický pohon a pro případ havarie lana nějaký reaktivní záchranný systém.

To s tím laserovým pohonem funguje pouze v atmosféře - pulzní paprsek zaměřený na parabolické zrcadlo na spodku vehiklu je koncentrován do "bodu" ve kterém ohřeje vzduch (a vlhkost) na tisíce stupňů a tak vyvolaná tlaková vlna (jako u bouřkového blesku) udělí zrcadlu pohybový moment. Další puls musí "počkat", až se vzduch pod parabolou zase vrátí do normálu. Jde tedy o pulzní pohon zvukovou vlnou vyžadující nějaké pérování a tlumiče rázů. Použitelný je pravděpodobně jen do výšek a vzdáleností (v závislosti na atmosférických podmínkách) kolem 30km.

Na pohon ve Vesmíru pomocí slunečních plachet by byl laser co by zdroj světla neefektivní, kvůli malé účinnosti. Lepší by byl satelit někde vysoko na orbitu Země s obrovskou (kilometry čtvereční velikou) plochou zrcadel koncentrujících sluneční svit do sluneční plachty daného vehiklu. Třeba na cestě ze Země na Mars a zpět. Nebo na cestu ze Země k Venuši. Ovšem i toto zařízení skrývá nebezpečný potenciál a sice tehdy, kdyby havarii řízení zrcadlo nasměrovalo koncentrovaný svit k Zemi.

Odpovědět


Re:

Ondi Vo,2015-09-15 15:33:10

Píšete : "Už máme ľudské misie v L1 a L2." Asi překlep, že? V těch bodech pracují teleskopy pochopitelně bez lidské posádky.

Magnetické pole je sféra (bublina) silového kolem centra, ve kterém je situován magnet. L1 je hodně daleko od planety, kterou by jsme rádi tím magnetickým polem zahalili.

Odpovědět


Re: Re:

Anton Matejov,2015-09-15 21:52:13

Ľudské misie... je preklep
L1 je hodně daleko od planety, kterou by jsme rádi tím magnetickým polem zahalili....
Práve že je hodne ďaleko. Nepotrebujem až také veľké rozmery poľa.

Ja potrebujem iba vhodne odkloniť časť nebezpečného žiarenia pod nejakým uhlom mimo dráhu Zeme, Poprípade slnečné erupcie mimo dráhu Zeme.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Ondi Vo,2015-09-16 02:53:47

Teda nevím, ale to by asi nešlo. Ta magnetická sféra odkloní ionizované částečky ze směru letu podél siločar, teda se za tou sférou zase dostanou k sobě. Ta sféra tedy asi nebude "vrhat stín" ionizovaných částeček. Ostatně si nedovedu ani představit, jak by takový magnet měl vypadat. Kvúli nemožnosti ho zchladit na supravodivost by měl šílenou potřebu energie. Nebo by se dal účinně odstínit od slunečního svitu a byl by supravodivý?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Anton Matejov,2015-09-16 07:02:43

Ak chcem postaviť v libračnom bode L1 slnečnú elektráreň, musím mať na ňu sústavu zberných plôch. Tie samotné zberné plochy prinajmenšom čiastočne budú tieniť magnet vo vnútri.
Najlepšie ak samotná sústava zberných plôch bola sférická s geometriou tvaru prstencov a rotovala.
Rotovala inou rýchlosťou.
Dajme tomu opačným smerom ako samotný magnet. Teda zostava nielenže bude vyrábať elektrickú energiu zachytávaním žiarenia na zberne plochy, ale aj samotné zberné plochy rotáciou, alebo inou rýchlosťou môžu vytvárať pole.
Pre predstavu pozri sústavu prstencov na obežnej dráhe Zeme navigačných satelitov GPS, Galileo, možnosti zostav je viacej.
Takže mám v hre dva spôsoby získavania magnetického poľa, ktoré môžeme vhodne kombinovať. Mám dynamický systém nastavovania poľa podľa potrieb zosíliť zoslabiť smerovať a nepretržitý prísun energie.

Navigačné satelity ESA Galileo majú mať životnosť 12 rokov, takže tam majú tiež vyriešené chladenie, ako aj poprípade potrebné korekcie dráhy satelitov s vysokou presnosťou.
Navigačné systémy maju GPS a Galileo majú aj pre prípad poruchy záložné satelity.
V libračnom bode L1 máme už roky ďalekohľad SOHO a v L2 sme mali Plank, či v súčasnosti systém Gaia a tie tiež potrebujú chladenie. Veľké technické problémy okolo chladenia neboli.

Stačí aby pole pozmenilo geometricky drahu nabitých častic smerujúce na dráhu Zeme o krátky časový interval. Tie častice častice už minú dráhu Zeme, lebo Zem sa pohybuje, obieha Slnko.

Odpovědět

Atomovky neé

Ondi Vo,2015-09-15 03:07:39

Když havaruje tak zhruba jedna z deseti raket, tak ty s atomovkama na palubě dost zaneřádí Zemi. Nemyslím, že by se to někomu líbilo. Asi se zakoukal do filmu Total recal.

Já bych Muskovi spíš poradil ať navede planetoidy a meteority z prostoru kolem Marsu na kolizní kurs s Marsem. Tím tu planetu za á zahřeje a nastartuje jádro Marsu k produkci magnetického pole a za bé zvýší hmotnost Marsu a tím i gravitaci na udržení si atmosféry. Když tam navede ještě ledové komety, tak tam bude i vody dost. ... No a za několik milionů let se tam může odstěhovat.

Odpovědět


Re: Atomovky neé

Libor Zak,2015-09-15 09:26:36

A to že při havárii dojde k jadernému výbuchu jste si vymyslel kde? Samozřejmě si také nemyslím, že Muskovo řešení je dobrý nápad. Magnetické pole Marsu by to nevyřešilo, toxicitu půdy jen zhoršilo a že už na Marsu toxická je víc než dost. Brambory by se v ní ve skutečnosti moc pěstovat nedaly. Musk to nemá nějak hluboce promyšlené. Ale ze spadlých raket s bombami moc strach mít nemusíte. On je docela problém donutit vybuchnout hlavici záměrně. Pokud ji neodjistíte, tak jen někam žuchne, ale nevybuchne i kdybyste ji obložil výbušninou. Jistě panika a strach ze slova termonukleární ovlivnila dobývání vesmíru natolik, že se slibná technologie jaderného pohonu poslala k ledu a do kosmu se dodnes létá na obří hořící nádrži toxického paliva. Ovládněte prosím svůj strach a přečtěte si raději, jak to celé funguje.

Odpovědět


Re: Re: Atomovky neé

Juraj Chovan,2015-09-15 12:54:56

Problémom môže byť rádioaktívne zamorenie zo síce nevybuchnutých, avšak pri nehode poškodených bômb.

Odpovědět


Re: Re: Re: Atomovky neé

Petr Kr,2015-09-15 13:19:29

Nevybuchlá bomba nemá radioaktivitu. Ta vzniká teprve po výbuchu. Já bych se spíše bál plutonia jako jedu. Prosím, nelekejte lidi, už spadlo nechtěně několik bomb a žádná katastrofa se nekonala.

Odpovědět


Atomovky neé

Josef Hrncirik,2015-09-15 14:52:17

Pu je jed, protože je radioaktivní. Aby i Pu štěpení mělo šmrnc a rozjezd, je tam i několik gramů T + D v boostru a nutném startovacím n pulzu.
Ve fúzní bombě se na T šetřit nevyplácí.
Elon bude jistě tvrdit, že používá pouze a jen ekologický a recyklovaný U 235.
Nejspíš minimálně cca 1/2 radioaktivity exploze je indukovaná fúzními neutrony.

Odpovědět


Re: Atomovky neé

Fresco None,2015-09-15 21:36:55

a nie je štiepenie Pu založené len na implozii???

Odpovědět


Re: Re: Atomovky neé

Josef Hrncirik,2015-09-17 07:12:52

jo, ale bez boostru to málo vyhoří a nedemokraté jsou navíc nedopečení

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Atomovky neé

Juraj Chovan,2015-09-15 14:57:48

Niečo o termonukleárnej bombe tu https://sk.wikipedia.org/wiki/Termonukle%C3%A1rna_zbra%C5%88

To že samotná bomba funguje na princípe syntézy ešte neznamená že neobsahuje rádioaktívny materiál. Nezdá sa mi reálne garantovať že bomba prežije nehodu vesmírneho nosiča bez poškodenia. Je pravda že nevybuchne, ale pravda je aj to že je s tým spojené riziko zamorenia v dôsledku poškodenia bomby a úniku materiálu z ktorého je zhotovená.

Iste, dá sa polemizovať do akej miery je takéto zamorenie naozaj nebezpečné ak sa udeje v odľahlej oblasti a väčšina rádioaktívneho materiálu aj tak skončí na morskom dne, ale politicky je vynášanie jadrových zbraní jednoducho nepriechodné. Možno si to jedného dňa dovolí Čína alebo India, ale určite nie NASA alebo ESA.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Atomovky neé

Ondi Vo,2015-09-15 15:49:27

Mno. Oceány pokrývají 2/3 povrchu planety, takže při dokonalém rozptylu sajrajtu v atmosféře jej spadnou 2/3 do moře. Část z tohoto se ovšem dostane do potravního řetězce plankton - herinek a tím i na náš stůl.

Jaderný materiál je ovšem vynášen na oběžnou dráhu a robotické mise vně Marsu se bez RTG neobejdou. Např. Curiozity má takový RTG na palubě a ten je konstruován tak aby se při havárii nosiče při startu nerozpad v atmosféře Země. Ty RTG, které jsou v některých satelitech na orbitu Země, se pochopitelně dřív, nebo pozděj dostanou do atmosféry. Ovšem v RTG se používají izotopy s kratším poločasem rozpadu (kvůli hmotnosti) a tak to co dopadne po letech na Zem je už z větší části "vyčichlé".

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Atomovky neé

Juraj Chovan,2015-09-15 16:27:05

K prvej časti:
Pri štarte v oceáne nepadnú do mora 2/3 ale 3/3. A vhodnou lokalitou sa dá zabezpečiť aby to bolo hodne hlboko a hodne ďaleko od bežných miest rybolovu. Samozrejme že aj tak sa nám to dostane až na stôl, avšak zriedené hlboko pod úroveň prirodzenej rádioaktivity. Koniec koncov, aj teraz sa nám váľa v moriach zopár havarovaných atómových ponoriek. Máme z toho občas zlé sny ale rozhodne nerobíme okolo toho také haló ako okolo Černobyľu alebo Fukušimy.
Variant ktorý spomínate nižšie je menej pravdepodobný ale uznávam že aj to sa stáva - viď nedávna nehoda Progressu ktorý mal byť ruskou oslavou 70 výročia konca vojny.

K druhej časti:
V podstate súhlas, okrem toho samotné raketové palivo je toxické takže každá jedna nehoda spôsobuje chemické zamorenie. Ono je to tak že akceptujueme riziko na ktoré sme dlhodobo zvyknutí, máme však averziu voči novému alebo málofrekventovanému riziku aj keby bolo mnohonásobne menšie. Preto sa zhrozíme pri leteckej nehode ale voči automobilovým nehodám sme imúnni. Preto demonštrujeme proti transportom jadrového materiálu ale transport ropy nám nevadí.
Áno je pravda že napriek tomu sa podarilo Curiosity vybaviť RTG. Ale tiež je pravdou že po fiasku Philae šéf misie pán Ulamec na novinársku otázku prečo nebol lander vybavený RTG otvorene odpovedal že táto možnosť bola politicky nepriechodná.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Atomovky neé

Ondi Vo,2015-09-16 02:08:17

Ale zajisté. Pakliže nosič selže minutu po startu, tak je to vše na "dosah ruky" amíků v Atlantiku. Golfský proud to donese ke břehům Evropy až za značnou dobu něco přes dva týdny.
Je tu pochopitelně ještě ta "worst case", kdy motor selže, než to celé dosáhne druhou kosmickou rychlost. Celé to pak shoří v atmosféře a je větry rozptýleno.

Pochopitelně lze ty vodíkové pumy dát ještě do nějakého odolného kontejneru a vybavit pro případ havarie tepelným štítem, padáky, nafukovacím vorem a rádiovým majákem.

Ano, o podřezaném krku novináře zabijáky IS se píše dlouho a denní oběti motorizmu se přechází mlčením. Lidé se bojí změn, především, když nelze odhadnout vývoj situace těmi změnami vyvolaný. Například vymírají včestva, neví se proč, ale nelze vyloučit, že na tom mají podíl geneticky manipulované zemědělské plodiny. Rovněž roste počet lidí trpících alergiemi na součásti potravin a pylu rostlin. Každý zásah do prostředí toto pozmění. Jestli výhradně k lepšímu, nebo k horšímu se zpravidla projeví až po čase.
Ale to jsme se dostali hodně daleko od tématu Terraforming Marsu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Atomovky neé

Fresco None,2015-09-15 21:35:04

ovšem RTG používajú smiešne Pu 236 ktoré vlastne nie je ani rádioaktívne..taký alfa rozpad je nič oproti všelijakým iným rozpadom a hlavne bombám

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Atomovky neé

Juraj Chovan,2015-09-15 22:58:23

Opravte ma niekto ak sa mýlim ale pokiaľ viem plutónium je chemicky silne reaktívne a rado vytvára aerosoli. Vdýchnutý aerosól sa v pľúcach udrží do konca života.
Viem si predstaviť aj "zdravšiu medecínu" ako alfažiarič priamo v pľúcnom tkanive :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Atomovky neé

Palo Priezvisko,2015-09-16 11:05:07

vybuch rakety pri starte/lete je slabucky. dost nato aby roztrhalo tenky obal rakety, ale nie nejaku bezpecnostnu kapsulu nuklearnej bomby. tak isto by nebol problem s dopadom na zem.

Odpovědět


Re: Re: Atomovky neé

Ondi Vo,2015-09-15 15:17:02

Děkuji pane Zaku za upozornění. To o jaderném výbuchu v případě havárie nosiče jste si ale vymyslel vy.

To "neškodné" žuchnutí jaderné bomby při havarii strategického bombardéru je vyzkoušené. Připomenu causu Palomar 1966. Čtyři bomby spadly, jedna z nich do moře, u dvou ze tří spadlých na pevninu explodovala iniciační nálož a rozmetala radioaktivní materiál (plutonium) do okolí. Bylo zamořeno velké území. Amíci odbagrovali z asi tak 170 ha plochy 1400 tun ornice a odvezli si ji do USA na úložiště.
V roce 2004 bylo ono území opětovně proměřeno na zamoření, 660 ha bylo státem vyvlastněno aby bylo znemožněno ohrožení obyvatelstva.

V případě havarie raketového nosiče jaderné bomby by záleželo na tom, ve které fázi letu by k tomu došlo. Asi nejhorší by bylo, kdyby se náklad nedostal až na oběžnou dráhu a shořel by následně v atmosféře. Ovšem uznávám, že odolným moloďcům trocha radioaktivity neškodí a možná, že by na poli pak rostly ředkvičky ve velikosti melounů. Muselo by se to vyzkoušet a v případě, že by se délka života Pozemšťanů redukovala na polovic, tak by to současně řešilo problém populační exploze.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni