Zahrává si temná hmota se základními fyzikálními konstantami?  
Pokud se temná hmota skládá z lehkých částic, které mírně jsou svolné k občasným interakcím s běžnou hmotou, tak by jimi vytvářené pole temné hmoty mohlo v čase měnit základní fyzikální konstanty.

 

Jaké tajemství ukrývá temná hmota? Kredit: NASA / CXC/ CFHT / U. Victoria / A. Mahdavi et al.
Jaké tajemství ukrývá temná hmota? Kredit: NASA / CXC/ CFHT / U. Victoria / A. Mahdavi et al.

Základní konstanty fyziky, jako je například rychlost světla, Planckova konstanta anebo Newtonova gravitační konstanta, obvykle považujeme za neměnné v čase, konstantní. Jak ostatně už jejich pojmenování napovídá. Jenže vědci, chroničtí šťouralové, se i tohle občas pokoušejí zpochybnit. Paul Dirac už v roce 1937 uvažoval o tom, že by Newtonova gravitační konstanta mohla s časem klesat. A jak se zdá, nebyl sám.

Jevgenij Stadnik. Kredit: University of New South Wales.
Jevgenij Stadnik. Kredit: University of New South Wales.

Jevgenij Stadnik a Victor Flambaum z Univerzity Nového Jižního Walesu v australském Sydney ve svém článku, publikovaném časopisem Physical Review Letters, tvrdí, že by proklínaná i obdivovaná, každopádně ale stále naprosto záhadná temná hmota mohla způsobovat, že se základní fyzikální konstanty zvolna mění v čase. Anebo by mohly oscilovat tam a zpět, kvůli oscilacím v poli temné hmoty. Tenhle nápad vyžaduje, aby částice tvořící temnou hmotu mohly interagovat s malým množstvím částic známých ve Standardním modelu částicové fyziky.

Stadnik s Flambaumem navrhli model, v němž se temná hmota skládá z částic o malé hmotnosti, které jen velmi nerady interagují s jinými částicemi. Podle tohoto modelu bylo v ranném vesmíru ohromné množství takových částic a tyto částice vytvářely oscilující pole temné hmoty. Vzhledem k jejich nechuti k interakcím s běžnými částicemi tyto částice podle Stadnika a Flambauma přetrvaly miliardy let, a dnes tvoří podstatu temné hmoty.

Victor Flambaum. Kredit: University of New South Wales.
Victor Flambaum. Kredit: University of New South Wales.

I když se tyhle částice do interakcí doopravdy nehrnou, tak by přece jenom do určité míry měly interagovat s částicemi Standardního modelu. Není ale jasné, jak moc by to mělo být. Právě to se Stadnik a Flambaum snažili zjistit. Použili k tomu data z experimentů, které odhadovaly množství hélia vzniklého během Velkého třesku, ze spektroskopických měření, která se týkala prvku ze skupiny vzácných zemin dysprosia (Dy) a také z měření reliktního záření vesmíru. Badatelé nakonec odvodili zatím nejpřísnější limity, které zpřesňují míru interakcí těchto částic temné hmoty s fotony, elektrony a kvarky. Oproti předešlým výzkumům je zpřesnili o 15 řádů. 

Limity interakcí temné hmoty podle Stadnika a Flambauma s běžnou hmotou. Kredit: Stadnik & Flambaum (2015)
Limity interakcí temné hmoty podle Stadnika a Flambauma s běžnou hmotou. Kredit: Stadnik & Flambaum (2015)

Nové výsledky Stadnika a Flambauma naznačují, že pokud existuje oscilující pole vytvářené lehkými částicemi temné hmoty, tak by mohlo vyvolávat změny základních fyzikálních konstant. Naše realita je už takhle pěkně komplikovaná. Pokud mají Stadnik s Flambaumem pravdu, tak z toho asi nejeden vědec zešediví.

Zatím je to každopádně otevřená otázka. Naštěstí v téhle věci nemáme úplně svázané ruce. Stadnik a Flambaum věří, že by budoucí experimenty s atomovými hodinami, laserovými interferometry a podobnými vychytávkami mohly záležitost s měnícími se základními fyzikálními konstantami vyjasnit. Sami na tom ostatně hodlají intenzivně pracovat a hledat náznaky existence temné hmoty odpovídající jejich modelu.



Video:  CITA 78: Variation of fundamental constants from Big Bang to atomic clock



Literatura
Phys.Org 19. 11. 2015, arXiv:1503.08540, Physical Review Letters 115, 201301.

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 20.11.2015
Tisk článku

Temná věž - King Stephen
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 399 Kč
cena: 355 Kč
Temná věž
King Stephen
Související články:

Tvoří temnou hmotu temná makra s podivnými kvarky?     Autor: Stanislav Mihulka (14.12.2014)
Déja vu s temnou hmotou?     Autor: Stanislav Mihulka (29.07.2015)
Vysvětlí chybějící část vesmíru stealth temná hmota?     Autor: Stanislav Mihulka (25.09.2015)



Diskuze:

Člověk se až nestačí divit

Tomáš Fuk,2015-12-08 20:14:22

.. když si tak pročítám přiložené komentáře, tak zírám v němém úžasu ..
taky patřím k lidem zvídavým, taky se snažím vytvořit si co nejkonzistentnější model chápání toho, co se kolem mě děje, a taky se v tom šťourám až nezdravě do detailů, ale tady opravdu zůstává až rozum stát nad tím jaký nesmysly je lidskej mozek schopnej vyplodit hovadiny, jak moc dokáže vyplodit s jak málo informacemi, případně ignorovat to co se mu do modelu nehodí i přes nespočetná experimentální ověření ..

kéž bych i já tak prohlédl - evidentně se potvrzuje, že čím míň člověk ví a čím míň přemýšlí, tím dříve má jasno "jak je to vlastně s tym" ..
ale jinak opravdu parádní hypotézy, dost jsem se pobavil, ale o žádných teoriích, jak tu padlo, bych radši vůbec nemluvil..
některým diskutujícím bych radil trochu víc poslouchat (číst, vstřebávat, přemýšlet) a méně řvát, jeden se pak nemusí tolik stydět.. ;)
přirovnání k vaření dobrot pejskem a kočičkou - dost dobrý - PALEC HORE, pane Brokáte

každopádně všem "Oslům" a "Oslovinám" třikrát zdar a tisíceré díky, krásné čtení a rozšíření obzorů, jen škoda, že je život tak "krátkej" a hlava tak "malá" - na druhou stranu, aspoň se člověk nenudí a pořád bude co objevovat :D
Carpe diem, Harvie - carpe diem !

Odpovědět


Re: Člověk se až nestačí divit

Tomáš Fuk,2015-12-08 20:25:29

joa - jen bych ještě rád připojil malou omluvu, že v podstatě jen rejpu a taky nejdu k věci, ale už jsem si opravdu nemoh pomoct...

Odpovědět

V jednom expandujúcom vesmíre sa konštanty menia

Anton Matejov,2015-11-23 08:14:50

Predpokladajme, že vesmír expanduje. Platí hraničná maximálna rýchlosť, rýchlosť svetla a teda aj možne interakcie hmoty v čase.
Zoberme si pevný bod v našom vesmíre a jednotku priestoru napríklad kubických 300 000 km. Ten kubickí priestor mal energiu E.
Náš vesmír sa rozpína a rozpína sa dokonca zrýchlene.
Teda v danom kubickom priestore musí klesať energia. Podľa vzorcov E = mc^2. Mala by podľa toho vzorca klesať aj celková hmotnosť daného kubického priestoru.
Podľa kvantovej teórie môžu vznikať virtuálne páry častíc a antíčastic vo vakuu v nejakom priemernom počte na jednotku času. Ten počet vzniku, zániku virtuálnych častíc by sa mal časom zmenšovať. Mala by sa zmenšovať energia vakua na jednotku priestoru. Energia vakuového poľa.
Ináč by neplatil zákon zachovania energie. Alebo existuje nejaký proces ktorý doplňuje priestor o unikajúcu expandujúcu energiu.

Ak sa ale nachádzame v zražajucích sa vesmíroch. Tam si ide predstaviť, že na jednotke kubického priestoru sa stále konštantne dopĺňuje energia počas doby zrážky vesmírov.
Konštanty sa nemenia.
Predstavme si vriacu vodu a bubliny v nej ako prejav energie - vesmíry.Bubliny sa môžu aj zraziť. My žijeme v zražajúcich sa vesmíroch. Bod Bin-Bang bol vlastné prvý kontakt zražajúcich sa vesmírov. Pozorujeme zrýchlenú expanziu vesmíru. Zražajúce sa vesmíry potom ešte nedosiahli najväčší objem zrazenej plochy. My tvoríme súčasť zrazených vesmírov. Vidíme iba expandujúci zrážajúci sa priestor dvoch vesmírov.Plochu ktorá zrýchlene expanduje.
V zrazených vesmírov môžu mať častice ktoré neinteragujú s časticami druhého vesmíru a to vnímame ako tmavú hmotu.

Ináč nevidím iný proces, mechanizmus, ako mohol náš vesmír expandovať a ešte expanduje zrýchlene (tmava energia) Ak chceme zachovať zákony zachovania energie a súčasne trvať na tom že konštanty sa časom nemenia, alebo menia nepatrne.

Odpovědět


Re: V jednom expandujúcom vesmíre sa konštanty menia

Marcel Brokát,2015-11-23 10:35:22

Amen

Odpovědět


Re: Re: V jednom expandujúcom vesmíre sa konštanty menia

Anton Matejov,2015-11-23 12:03:49

Ak máš lepšie modely o našom vesmíre a stálosti jeho konštánt tak sem s nimi, rád sa poučím.
Alebo ak myslíš že navrhovaný model zrážok má trhliny tak tiež môžeš argumentovať, namietať.
Z latinského prekladu slova amen = koniec som toho veľa nepochopil.

S pohľadu otázok pozerania na svet sme zistili, že žijeme na planete Zem, ktorá obieha Slnko. Zovšeobecnili sme to na Slnečnú sústavu. Neskôr sme zistili že žijeme v galaxii. Sústave stovky miliárd hviezd. Potom sme zistili že aj tých galaxii sú stovky miliárd. Nevidím prekážku ďalej rozšíriť náš obzor o veľký počet vesmírov.
Nevidím dôvod prečo by mal vzniknúť iba jeden vesmír. Kto, alebo aká sila, zakázali vznik dalších vesmírov.
Ak ich je veľa, potom sa mohli zraziť aj vesmíry. A my môžeme tvoriť produkt zrážky dvoch vesmírov a pozorujeme expanziu prieniku dvoch zražajúcich sa vesmírov.

S pohľadu zrážok. Na urychlovačoch dokážeme zrážky rôznych častíc.
Aj naša Zem sa zrazila údajne s telesom veľkosti Marsu a z danej zrážky máme Mesiac pomaličky sa vzdiaľujúci od Zeme s viazanou rotáciou. Zaznamenávame aj zrážky hviezd.
Zaznamenávame a modelujeme aj zrážky galaxii. Celý náš svet je založený na zrážkach. Na Slnku prebiehajú vo veľkom zrážky = syntéza vodíka na He a podobne. Zvyšková energia z nespočet zrážok a premien unika zo Slnka vo forme fotónov.
Nevidím nikoho, alebo nijakú silu ktorá by zakázala zrážku aj vesmírov. Ak sa pozeráme na modely zrážok galaxii, nemusí to byť nejaká pevná zrážka. Väčšina hviezd sa pri zrážke galaxii priamo nezrazí. Neustále roj hviezd osciluje okolo ťažiska. Až sa vďaka gravitácie tento proces ustáli väčšinou do eliptického tvaru.
Teda zražajúce vesmíru môžu mať rôzne objemy aj tvary,svoje rýchlosti expanzie, častice. Zrážka môže mať dokonca tvar oscilácii v nejakej forme pohľadu.
Štandartným modelom, ktorý sa nám experimentálne potvrdzoval, nejde vysvetliť tmavú hmotu.
Zrazením vesmíroch môžeme modelovať s tmavou hmotou.Proste vesmíry mali svoje častice, ktoré interagujú s časticami druhého vesmíru. Jeden z vesmírov, alebo oba vesmíry majú aj častice ktoré neinteraguju s časticami druhého vesmíru.
V jednom expandujúcom vesmíre nevieme vysvetliť, čo zapríčinilo veľký tresk, Bing-Bang
Odkiaľ sa naraz vzala energia na expanziu. Kde sa začala ešte brať dodatočná energia, ktorá expanziu urýchľuje.
Zražajúcimi vesmírmi to ide vysvetliť.
V jednom expandujúcom vesmíre sa začali tvoriť častice a antičastice z ničoho? Kam zmizla ale časť antihmoty? Ak by bol rovnaký počet častíc a antičastíc, tvoril by náš vesmír asi len fotóny. Aj tam máme zásadne problémy vysvetlenia.

Odpovědět


Re: Re: Re: V jednom expandujúcom vesmíre sa konštanty menia

Marcel Brokát,2015-11-24 09:40:43

ta teorie - vznik (skok od e=mc2 k dalšímu vesmíru), je podobný kočičce a pejsku jak pekli dort: když do toho dáme všechno co je dobré, tak ten dort musí být taky dobrý...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: V jednom expandujúcom vesmíre sa konštanty menia

Tomáš Fuk,2015-12-08 19:33:08

Heč - Já mám taky svůj svět - jinak vymyšlenej :D

Odpovědět


Re: Re: Re: V jednom expandujúcom vesmíre sa konštanty menia

Stanislav Kaderabek,2015-12-17 17:07:47

Nejsem fyzik a ani do Vaseho pohledu na Vesmir moc nevidim, ale neni nahodou zazita predstava, ze Velkym treskem vznikl nas casoprostor? Tudiz, podle meho, ten stejny casoprostor nemuze sdilet jiny Vesmir a nemuze se s nicim srazit. Pokud "NECO" tento nas casoprostor sdili, jde to podle meho snadno oznacit za soucast "NASEHO VESMIRU" a pak zakony zachovani (nejen ty, samozrejme) musi platit pro tento slepenec a nejen pro tu "NASI CAST". Vse ostatni jsou podle meho jen obezlicky, jak udelat z problemu problem "nekoho jineho" (podobne jako teorie panspermie, ktera jen vznik zivota posouva mimo Zemi, ale nic jineho vyresit neumi a nemuze).
Doufam, ze jsem to napsal alespon trochu srozumitelne...

Odpovědět

Boseho kondenzát

Pavel Krajtl,2015-11-21 19:28:12

Vynechal jsem záměrně toho Einteina z názvu kondenzátu, a táži se fyzikální veřejnosti zda je možné že by součástí současného časoprostoru v současném vesmíru mohla být "součástka" tvářící se navenek jako jeden atom, tedu co se elektromagnetické interakce týče, ale gravitačně...? kolik atomů se dokáže "shrodnotit" na jedné "bázi" a uzavřít se pro svět se zcela navenek kvantově odlišnými stavy, tudíš nekompatibilní v interakci jiné než gravitační? Jak velké jsou tyhle "bubliny" či přímo čočky a jak dalece ovlivňují selektivitu našeho bádání?

Odpovědět


Re: Boseho kondenzát

Gordon Freeman,2015-11-22 13:31:31

Pak bychom ji ale přece pozorovali i "u nás".

Odpovědět

Tak se tochu uklidníme...

Milan Hrubeš,2015-11-21 11:50:46

Základní fyzikální konstanty jsou dostatečně prověřeny. Jestli bude zjištěna na desátém nebo stém desetiném místě nějaká oscilace či vývoj? Rád bych viděl ty vědce, co kvůli tomu zešediví.

Odpovědět

Temná hmota

Milan Krnic,2015-11-20 22:46:06

Starší přednáška prof. Michala Křížka k tématu temné hmoty https://www.youtube.com/watch?v=avoo9UlFj5U

Odpovědět


Re: Temná hmota

Richard Palkovac,2015-11-21 09:30:07

Ta prednaska je len pripravou pana profesora na to, aby vysvetlil svoju kompletnu myslienku, ktora je prezentovana v jeho knizke "Antigravitace" , ktoru si mozete stiahnut v pdf formate z internetu zadarmo. Je to zaujimave (aj ked sem tam kontroverzne) citanie.

Odpovědět


Re: Re: Temná hmota

Milan Krnic,2015-11-21 22:54:06

Děkuji.
Zmínil jsem to zde hlavně kvůli faktu, který pan profesor zmiňuje, a tím je, že nevíme nic.
Ve finále ani žádná temná cokoli být nemusí.
Jak příznačně opakuje, v astronomii se počítá, mnohdy matematicky chybně, na odhady chyby nehledě.
Takže mě takové články, jako tento, vždy potěší ... a vzpomenu si na šamany :-)

Odpovědět

A co kdyz....

Martin Jahoda,2015-11-20 21:09:59

Temna hmota je slozena z virtualnich castic, ktere vzniknou ve vakuu po pruletu realnych castic. Je to jako brazda za lodi. Letici foton, proton, neutron... za sebou zanechava neviditelnou stopu virtualnich castic projevujici se pouze gravitaci. Pomer temne hmoty a viditelne pak urcuje miru setrvacnosti - tedy dobu, kterou potrebuji virtualni castice nez po vybuzeni vakua pruletem realne castice zase zaniknou. Proto je temne hmoty mnohem vice nez hmoty viditelne. Brazda z virtualnich castic vybuzenych letici realnou castici je mnohem delsi a tedy i hmotnejsi nez samotna castice.

Odpovědět


Re: A co kdyz....

Jozef Vyskočil,2015-11-21 06:19:59

Zaujímavé, bolo to niekde zverejnené?

Odpovědět


Re: Re: A co kdyz....

Martin Jahoda,2015-11-21 09:04:59

Nebylo. Tahle teorie je soucasti jen me predstavy o vzniku a fungovani vesmiru, kde vesmir vznikl vybuzenim dalsich rozmeru na jednom z rozmeru nadrazeneho vesmiru (fraktalni usporadani), cas je jen sled stavu, ktere po sbe nasleduji a tedy vlastne neexistuje, princip neurcitosti je zpusob jak se dostat z jednoho stavu do druheho a cely nas vesmir z hlediska toho nadrazeneho vznikne a zanikne prakticky behem okamziku. Jen nam se zda ze trva strasne dlouho. Z teto predstavy plyne i to, ze muzu prenaset informaci mezi dvema casticemi libovolne od sebe vzdalenymi prakticky okamzite, pokud srovnam nektere jejich parametry na stenou uroven, protoze jde vzdy vlastne o jednu castici a rozpinani vesmiru je zpusobeno tim ze gravitace ma dva poly tak jako magnetismus nebo elektrina ale ten druhy pol - bila dira je cely nas vesmir a projevuje se zvetsovanim prostoru. A protoze je bila dira opakem cerne tak netvori singularity ale je jen jedna a vsude. No a pokud chceme nas vesmir prezit musime se naucit dostat se z naseho vesmiru do toho nadrazeneho.....

Odpovědět


Re: Re: Re: A co kdyz....

Martin Jahoda,2015-11-21 09:10:23

prdon za preklepy - sbe = sobe,

Odpovědět


Re: Re: Re: A co kdyz....

Richard Palkovac,2015-11-21 09:46:40

Píšete :"...cas je jen sled stavu, ktere po sobe nasleduji a tedy vlastne neexistuje, princip neurcitosti je zpusob jak se dostat z jednoho stavu do druheho... "

K podobnému záveru som dospel aj ja v jednej mojej naivnej úvahe na tomto linku :

http://hayabusa.slovakforum.net/t272-topic

Odpovědět


Re: A co kdyz....

Petr Kr,2015-11-21 17:47:25

Nemáte pravdu. Temná hmota nejsou virtuální částice. Jak známo virtuální znamená nehmotné. Temná hmota to jsou hmotné paralelní vesmíry v dalších dimenzích. Takže je nevidíme, ale gravitaně na nás působí, stejně jako oni nevidí nás ale gravitačně je ovlivňujeme. Elektromagnetická energie je totiž narozdíl od gravitační síly "polarizovaná" pouze vždy jen ve třech dimenzích, kdežto gravitační síla působí ve všech 12 dimenzích. Je to prosté jak facka. Jen vím, zda se dá nějak dostat do těch dalších dimenzí. Ale to nám poví až budoucnost.
V každém případě virtuální brázda by musela být vidět, když tolik váží, navíc by něco vážila a byla nehmotná? To jistě uzáte nemá logiku.

Odpovědět


Re: Re: A co kdyz....

Martin Jahoda,2015-11-21 20:06:07

Neni to tak jednoduche jak to pisete. Muze i virtualni castice mit gravitacni projev a to proto ze proletajici realna castice vzdy vybudi par castice a anticastice. http://fyzweb.cz/odpovedna/index.php?hledat=klidovou&limit_od=4

Odpovědět


Re: Re: Re: A co kdyz....

Petr Kr,2015-11-22 10:11:17

Předpokládám, že letící foton zanechá za sebou stopu temné hmoty. Odrazím ho zrcadlem po stejné dráze zpět a tedy od zrcadla se vytvoří dvojnásobek temné hmoty v každém bodu trajektorie dráhy fotonu. OK?
Dobře, zopakuji odraz znovu (dvě protilehlá zrcadla - princip laserovy pušky). Ta temná hmota už bude vytlačovat sama sebe, protože ve stejném bodě jí bude více entit? Neroztrhne to tu laserovu zbraň? Nebude těžší? To je možná návod, jak si tu temnou hmotu vyrobíte a experimentálně dokážete. Perpetuum mobile na temnou hmotu?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: A co kdyz....

Martin Jahoda,2015-11-22 11:13:55

Ja tam psal ze je to jako brazda za lodi - vybudi se virtualni castice a ty po urcitem case zase zaniknou. Je tedy jedno kolikrat se foton odrazi, stopa z virtualnich castic - temne hmoty - po urcite dobe zanikne - rozplyne se stejne jako stopa za letadlem - virtualni castice se vrati zpet do vakua.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: A co kdyz....

Petr Kr,2015-11-22 11:29:11

Právě, až po určité době. Takže podle vás, by to "hned" zanikalo a o pár metrů dál zase znovu vznikalo. Protože, kdyby to existovalo jen sekundu, byl by to problém, nebo ne?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: A co kdyz....

Daniel Konečný,2015-11-23 17:42:53

Teoreticky problém k zamyšlení: ta brázda při pohybu vzniká při pohybu vůči čemu? Je snad temná hmota také relativní? Experimentální problem: sondy dnes velice přesně mapují rozložení gravitace nejen kolem země, anomálie způsobené takovýmto ohonem o větší hmotnosti, než samotné těleso by jistě naměřili (ať už by teda ohon směřoval kamkoliv)

Odpovědět


Re: Re: A co kdyz....

Jakub Matouš1,2015-11-21 20:20:48

Napadá mě jedno malé vylepšení vaší teorie a to že to nemusí působit paralelní vesmíry, ale náš vlastní vesmír, který je deformován v čtvrtým rozměru a tak na sebe můžou působit gravitačně i galaxie vzdálené miliardy světelných let. Gravitace se tak může sčítat i z mnoha ohybů vesmíru.

Odpovědět


Re: Re: Re: A co kdyz....

Gordon Freeman,2015-11-22 19:15:57

Důkazem by bylo, že se gravitace šíří rychleji než je rychlost světla. Zatím nic takového pozorováno nebylo.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: A co kdyz....

Jakub Matouš1,2015-11-22 20:31:38

To záleží jak si představujeme čtyř rozměrný vesmír. Pokud se třeba černá díra gravitačně projeví na dvaceti místech od sebe vzdálených stovky světelných let přičemž na velkém množství z nich bude nějaké těleso. Tak šance že to kdy ověříme je velmi malá.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: A co kdyz....

Gordon Freeman,2015-11-22 21:33:08

Nemyslíš, že by zrovna gravitační vliv černé díry byl sakra hodně vidět? Ono typů vysvětlení může být strašně moc. Ale Occamova břitva to prozatím ořízla na temné věci. Je tedy sice hezké vymyslet nějaký koncept. Dokázat jej však / případně jednoznačně vyvrátit ten stávající už chce fištróna.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: A co kdyz....

Jakub Matouš1,2015-11-23 15:44:22

No použít Okamovu břitvu zrovna na potvrzení temné hmoty, Neznáme částice neviditelné a krom gravitace jakkoliv nezjistitelné, hmota u které po celou dobu jejího zkoumání prakticky stojíme na místě. Nebo teorie jenž si vystačí s známým nebo tím co nutně potřebujeme pro teorie o fungovaní vesmíru. V tomto smyslu je Okamova břitva nabroušená k novým teorii. tím samozřejmě netvrdím že to musí být ta má neboť počítá s množivým neznámých.

Odpovědět


Re: Re: A co kdyz....

Gordon Freeman,2015-11-22 13:45:11

A jaká je hustota těch dimenzionálních vesmírů v tom našem? Protože temná hmota nemá v prostoru stejné rozložení a dle tvé teorie bychom ono gravitační působení měli pozorovat všude - tzn. vůbec (z homogenního rozložení silových zdrojů). Ale to se tak neděje. Temná hmota je rozprostřena podle výpočtů ve vesmíru celkem nepravidelně.

Odpovědět


Re: Re: Re: A co kdyz....

Petr Kr,2015-11-22 15:24:00

Nerozumím otázce. Za prvé to jsou jiné dimenze a tak to v podstatě není náš vesmír ale další vesmíry - "komplementární" vesmíry, vzniklé po velkém třesku. Za druhé, jaká hustota, průměrná, rozložení hutoty nebo ...?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: A co kdyz....

Gordon Freeman,2015-11-22 19:19:20

Když se podívám na model rozložení temné hmoty, vidím, že je rozprostřena celkem nerovnoměrně. To jsou ty skryté dimenze a vesmír v nich rozprostřený taky takhle, aby tedy mohl adekvátně gravitačně působit? Myslel jsem, že každá část prostoru může mít ty dimenze, ale takhle to vypadá, že jsou jenom někde.

Odpovědět

zahrává si temná hmota ...

Vlastislav Výprachtický,2015-11-20 20:23:01

Není patrné ze všech zjištění zda-li na temnou hmotu působí gravitace. pokud tomu tak není, pak by se mohlo jednat o anti-gravitony.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace