Hormon proti sladkému pokušení  
Cukr chutná nám všem a tak čas vánoční je pro mnohé také prověrkou síly vůle odolat laskominám. My, co naše poklesky nebývají bez následků, máme nyní velkou naději, že s látkou FGF21 by se z problému mohla stát brnkačka.

Nic nového pod sluncem. A nebo ano?

To, že naše chuť k jídlu je hříčkou hormonů, které pak s námi prostřednictvím mozku manipulují, je známo už hodně dlouho. Zatím ale žádný z poznatků se nikdy netýkal úpravy chuti na konkrétní výživnou složku, které vědci říkají makronutrient. Tím se myslí selektivní chuť na jednotlivosti, které konzumujeme ve velkých dávkách (sacharidy, bílkoviny a tuky). Vždy se tak nějak jednalo jen o pocit typu „mám hlad“, nebo žízeň. A také se vždy zatím jednalo o hormony „vyráběné“ všude možně, jen ne v játrech.

 

Nedostatek hormonu FGF21 znamená preferovat z potravy to sladké. Kresba Roshi Mehdibeigi, M.A.
Nedostatek hormonu FGF21 znamená preferovat z potravy to sladké. Kresba Roshi Mehdibeigi, M.A.

 

Tentokrát to je něco jiného, již nejde jen o „mám hlad“, ale o konkrétní preferenci sladkého a nesladkého. Rozhodovat o tom má substance v naší krvi, kterou vědci nazývají FGF. V německy mluvících zemích se pod FGF normálním lidem vybaví asi Förderkreis Gründungs-Forschung, v anglicky zase Finance Growth Fund. Biologům ale písmeno F v názvu často signalizuje, že jde o „faktor“. Slovem faktor pak označují něco, o čem toho moc neví. V roce 1973 jakýsi Hugo Armelin tak označil substanci kterou získal extraktem hypofýzy a která mu vylepšovala růst kožních buněk na Petriho misce. Nazval to faktorem. Později se takových faktorů, neboli Fibroblast growth factorů našlo více a tak se jim začaly přiřazovat číslovky. U nás lidí už z nich je rodina o 23 členech a nejspíš ani to není číslo konečné. Už o nich také ledasco víme a tak nejde jen o "neco" co popichuje buňky v termostatu aby lépe rostly. Závisí na nich například růst krevních vlásečnic, hojení ran, správný vývoj tkání v embryonálním vývoji,… výčet je dlouhý a zjednodušeně lze říci, že prsty FGF jsou dlouhé a mocné a že kočírují náš život od početí až do smrti. A to doslova, protože se montují i do apoptózy. Svou nadvládu uplatňují prostřednictvím  chemických dějů, kterým říkáme signální dráhy.

 

Lucas Bondurant, první autor studie,The University of Iowa
Lucas Bondurant, první autor studie,The University of Iowa

 

V našem případě jde o o nový poznatek člena rodiny FGF s číslem 21. O této molekule se již nějaký čas ví. Například i to, že se jí přechodně daří zlepšit citlivost buněk na inzulin. Proto se také dostala do hledáčku výzkumníků fyziologů, bádajících v oblasti diabetes. Genetici libující si v mutacích zase přišli na to, že některé výpadky v DNA nám zasahují do chutí na různá jídla. A co čert nechtěl, dvě z těchto mutací se nacházely právě v blízkosti FGF21 genu. Bylo tedy jen otázkou času, kdy někoho napadne, že když tento gen mají i hlodavci, že nebude na škodu si s ním trošku modelově vyhrát.

 

Jako první s tí začal Lucas Bondurant na University of Iowa a o jeho poznatcích je tento článek. Nejprve svým čtyřnohým svěřenkyním vpravil FGF21 do žil. Zjistil, že jim to změnilo chutě na cukr. Když totiž myši měly na výběr mezi normální a cukrem obohacenou krmí, dávaly po injekci přednost neslazené potravě. Ne, že by sladkosti ze svého jídelníčku úplně vynechaly, ale sladkostí si dopřávaly sedmkrát méně.

 

Vědci z University of Iowa odhalili, jak náklonnost k sladkostem odklonit. Snížení neodolatelné tužby po cukru by měla ulehčit život diabetikům a nejen jim. (Kredit: Bondurant a kol.,2015)
Vědci z University of Iowa odhalili, jak náklonnost k sladkostem odklonit. Snížení neodolatelné tužby po cukru by měla ulehčit život diabetikům a nejen jim. (Kredit: Bondurant a kol.,2015)

 

Bonduranta poznatky inspirovaly k dalším pokusům. Dal dohromady partu, která se neštítí geneticky modifikovaných organismů a vyrobili kmen myší s knokautovaným genem FGF.  Stvořené GM myši pak pochopitelně ve své krvi tuto látku FGF21 neměly. Jako protiklad k těmto hendikepovaným myším připravili ještě jejich pravý opak. Těm druhým zase gen pro tvorbu FGF21 popohnali k vyššímu výkonu, takže jim látky v krvi kolovalo 500 krát více, než je u normálních myší obvyklé.
Oběma skupinám pak také předhodili na výběr sladkosti a nesladkosti a jen čekali, co se stane. Myši, které si FGF21 produkovat nedokázaly, se lidově řečeno, mohli po sladkém utlouct. Ty s vyburcovanými geny pro tvorbu FGF21, ale chodily kolem sladkostí v poklidu a i když mohly, moc jim neholdovaly.

 

Je pravdou, že pokus probíhal na hlodavcích, ale evoluce je naštěstí konzervativec a lenoch. Nerada vymýšlí stejné věci dvakrát. Z toho pramení nynější optimismus – že když máme FGF21 stejně jako myši, je velká pravděpodobnost, že objevený hormon se bude u všech savců chovat stejně.

Dost zájemkyň o aplikaci hormonu FGF21 by se nejspíš našlo i mezi těmi pro něž jsou sladkosti příliš velkým pokušením.
Dost zájemkyň o aplikaci hormonu FGF21 by se nejspíš našlo i mezi těmi pro něž jsou sladkosti příliš velkým pokušením.

Bylo by to dobře, protože těch, kteří nejsou schopni rozeznat, kdy už mají v krvi cukru dostatek, není málo a právě tuto neschopnost fyziologové rádi považují za snadný způsob, jak si uhnat diabetes. Kromě prevence by se dávkováním tohoto hormonu dal usnadnit úděl těch, kteří již diabetes mají, ale chutě na sladké jim zůstaly. O armádě těch, kteří chtějí být štíhlí, ale mlsný jazyk jim to nedovoluje, ani nemluvě. 

Co tedy víme?

 

V tuto chvíli je již jisté, že FGF21 (nazývaný také hepatokin) je hormonem a že pro mozek je signálem regulujícím preference k jedné z makroživin. Po jeho podání se snižuje chuť, jak na ty skutečné jednoduché cukry, tak i na jejich šidítka - umělá sladidla. Což rovněž dokládá, že se jedná o skutečnou „chuť na sladké“. Ještě důležitější ale je, že příjem škrobu a vlákniny (také polysacharidů) tím dotčen není.

A kdyby se ještě potvrdilo, že i další makronutrienty mají „své“ hormony...
A kdyby se ještě potvrdilo, že i další makronutrienty mají „své“ hormony...

Zatím ještě nevíme jakými nervovými dráhami se tohoto dociluje, ale i na tom se již pracuje. V podezření je pochopitelně hypotalamus o němž je známo, že diriguje hlad a energetickou homeostázi. Kromě hledání „nervových drah“, kterými se naše chuť na cukr v mozku posouvá a vyhodnocuje, nastolil tento pokus ještě něco dalšího. Začíná se spekulovat, jestli podobné metabolické dráhy a hormony nemají také zbylé makronutrienty - tuk a bílkoviny.

 


Je báječné, že si nejspíš už brzo budeme moci neodolatelnou chuť na cukr zahnat. V podstatě to ale řeší problém jen té slabší poloviny lidstva. Lepší by bylo, kdyby se ukázalo, že podobné hormony máme i na ty zbylé makronutrienty, což by řešilo problém i nás, kteří se kulatíme z jiného důvodu, než jsou návštěvy cukrárny. Teprve pak by se našim hypotalamům dalo nakukat, že vláknina je větší pochoutkou, než škvarky.    

Literatura

Cell Metabolism, von Holstein-Rathlou and BonDurant et al: "FGF21 Mediates Endocrine Control of Simple Sugar Intake and Sweet Taste Preference by the Liver" dx.doi.org/10.1016/j.cmet.2015.12.003 University of Iowa

Autor: Josef Pazdera
Datum: 28.12.2015
Tisk článku

Obezita a psychafarmaka - Svačina Štěpán
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 129 Kč
cena: 121 Kč
Obezita a psychafarmaka
Svačina Štěpán
Související články:

Nenasytný mozek strůjcem dnešní pandemie obezity     Autor: Stanislav Mihulka (27.03.2009)
GM myšky, co netloustnou     Autor: Dagmar Gregorová (08.09.2009)
Prehistorická záchrana těhotných dnes zvyšuje riziko cukrovky     Autor: Stanislav Mihulka (10.02.2011)
Hluboká stimulace mozku jako poslední zoufalý pokus léčby obezity     Autor: Josef Pazdera (17.06.2013)
Zdravě obézního lze poznat podle „HO“     Autor: Josef Pazdera (07.07.2014)
Proč po tučném hloupneme?     Autor: Josef Pazdera (27.11.2015)



Diskuze:

zisk

Milan Krnic,2015-12-29 10:15:15

Zajímalo by mě, jak by to pak výrobci vymysleli, aby se zachovala zvýšená konzumace v současné době slazených potravin.

Odpovědět


do kubánských banánů bude přidáván levný, ale kvalitní afgánský herák

Josef Hrncirik,2015-12-29 11:53:59

Odpovědět

Sladkost

Stanislav Louda,2015-12-29 09:50:27

Já osobně to vyřešil uplně jednoduše byl sem dalo by se říct těžce zavislej na sladkym stacilo pomyslet na sladky a hned sem musel si neco dat nebyl problem sníst pul kila cokolady nebo cukroví za den nekdy i víc jak clovek ochutnal uz to nejde zastavit proste klasicka zavislost jako na cemkoliv jinym a stacilo jenom si dát 2 dny půst čistě o vodě třetí den vysoce vlakninové jídlo na vyčistění střev osobne sem dal vločky , slunecnicove semínko , lněné semínko a jablko na obed i veceri dalsi den 1 den pust zase o vode a vsechno se vyresetovalo hormony uklidnily a chut na sladke jakoby zazrakem přešla.

Odpovědět


Re: Sladkost

Pavol Hudák,2015-12-29 12:39:41

toto mozem potvrdit, stacilo mi si dat hladovku den, druhy den jest normalne, dalsi den hladovku a chut na sladke je v normale. problem je mojmu telu sa to nejak znelubilo a vydrzat cely den nejest je pre mna stale tazsie..

Odpovědět

Že by škvarky byly nezdravé?

Leopold Kyslinger,2015-12-28 18:26:08

Myslím, že kdybychom se živili škvarky, tak s inzulinem by to ani nehnulo. A to je, pokud si ještě pamatuji, ten hormon, který ukládá přebytečný cukr do zásobních faldů.
Ale neříkejte mi, že přece k těm škvarkům musíte mít sacharidy - pardon - chleba. To pak není vina škvarků.

Odpovědět


Re: Že by škvarky byly nezdravé?

Aleš Tajovský,2015-12-29 03:04:38

Pardon pane, Vy jste ale vdova. Nemohu to napsat, jak si myslím, protože by to tady ten jejich systém hned vymazal, ještě než si to stačíte přečíst. Doporučuji Vám přečtěte si celý článek alespoň ještě dvakrát. Pak Vám třeba dojde, jak hloupě motáte škvarky s inzulínem, což článek nikde nenaznačuje.

Odpovědět


Re: Re: Že by škvarky byly nezdravé?

Jan Novák9,2015-12-29 03:27:56

On si to přečetl, jenom neví jak inzulin a ukládání tuků funguje.

Odpovědět


Re: Že by škvarky byly nezdravé?

Milan Krnic,2015-12-29 10:01:18

Pane Kyslingere, já váš příspěvek pochopil, a nic podezřelého na něm nevidím. Tak ale zase není nad (ne)faktickou kritiku vaše příspěvku, alá bulvární zpravodajské servery :-)

Odpovědět


Re: Re: Že by škvarky byly nezdravé?

Jozef Paukert,2015-12-30 22:06:58

Já teda nevím, ale já to také pochopil, že v článku nejde o polysacharidy, jako je škrob, který je jmenován, a tak mi také není moc jasné, proč se tu rozvíjí diskuse na toto téma. Nic proti tomu, třeba diskutující mají nějaký důvod, že rozšířili záběr, ale pak by to asi opravdu chtělo nějaký specializovaný delší výklad, asi článek, abychom se v tom my laici vyznali. Takhle mi to připadá, že článek je o voze a pan Krnic místo nějaké alternativní teorie mlží odkazy na diskusi. Nábadal bych ostatní, aby na troly nereagovali.

Odpovědět


Re: Re: Re: Že by škvarky byly nezdravé?

Milan Krnic,2015-12-30 22:33:50

Já se pouze snažím, a jak je vidět marně, upozornit diskutující, že diskuze má svá pravidla. A tedy pokud reaguji na něčí příspěvek, mělo by to být věcné. Tj. k té věci, o které ten konkrétní příspěvek pojednává. A měly by zaznít argumenty. Jinak to není diskuze, ale plkání.

Odpovědět


Re: Že by škvarky byly nezdravé?

Eva Rathouská,2015-12-29 21:30:49

Pokud pánové Kyslingere a Krnici, nejste zrovna dřevorubci, tak jíst škvarky v míře, ve které nám chutnají a co nám do vínku vtiskla evoluce, rozhodně škodlivé jsou. Nehledě na to, že u škvarků jde o zvlášť přepalované, se vším co z toho plyne. Možná jste na to ale jen pozapomněli.

Odpovědět


Re: Re: Že by škvarky byly nezdravé?

Milan Krnic,2015-12-30 05:51:15

Tímto tématem se příspěvek pana Kyslingera nezabýval.
Ten jinými slovy pouze napsal, že spíše ztloustneme z chleba ke škvarkům, než ze škvarků samotných.
Kdy toto své tvrzení podpořil cituji: "inzulin ... pokud si ještě pamatuji, ten hormon, který ukládá přebytečný cukr do zásobních faldů
K tomu dodávám https://cs.wikipedia.org/wiki/Inzulin
Kde mimo jiné stojí: "V tukové tkáni inzulin zvyšuje tvorbu tuků (proto se při diabetu II. typu nebo při zvýšené spotřebě inzulinu tloustne)"
Takže si pamatuje správně.
A to je asi tak vše.

Odpovědět


Re: Re: Že by škvarky byly nezdravé?

Ditrich Winkler,2015-12-30 10:20:48

Paní Rathauská, pánům nevadí, že článek není o polysacharidech, nechte je být, nemá cenu na ně reagovat. Jinak tu budou opisovat Wikinu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Že by škvarky byly nezdravé?

Milan Krnic,2015-12-30 15:24:16

Děkuji za další "věcný" příspěvek k tomu, co uvedl pan Kyslinger. A tím i mé pobavení :)
Abych nezapomněl: https://cs.wikipedia.org/wiki/Diskuse

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni