Zastaví lidstvo nadcházející dobu ledovou?  
Jestli nás zajímá osud potomků a celé civilizace, tak bychom si nic neměli přát víc. Kéž by se to povedlo!

 

Země v době ledové. Kredit: Ittiz / Wikimedia Commons.
Země v době ledové. Kredit: Ittiz / Wikimedia Commons.

Koncem křídy a celých druhohor se něco stalo. Klima se v druhohorách sice měnilo, koncem jury a začátkem bylo chladněji, ale pak začala teplota výrazněji růst, až se to před koncem křídy zlomilo. Od té chvíle klima Země víceméně neustále chladne a chladne. Záhy zamrzla Antarktida, pak Arktida, svět se ochladil, vysušil a klima začalo nápadně kolísat. V posledním období třetihor, tedy pliocénu, už bylo kolísaní klimatu natolik zřetelné, že se rozjel cyklus teplých a chladných období, který postupně přešel do výrazných výkyvů ledových a meziledových dob.

Andrey Ganopolski. Kredit: PIK.
Andrey Ganopolski. Kredit: PIK.

Doby ledové jsou od té doby stále drsnější a poslední milion let Zemi svírá jedno z nejchladnějších období v celé historii planety. Typická ledová doba, tedy mráz a sucho, teď trvá sto tisíc let. Po ní následuje mnohem kratší doba meziledová, kdy se Země trochu ohřeje a strašlivé ledovce propustí část uvězněné vody, takže je na planetě o něco tepleji a vlhčeji. Doba meziledová funguje tak asi 10 až 20 tisíc let, a po ní opět následuje sto tisíc let ledového krunýře, mrazu a sucha. Naše civilizace vznikla v jedné takové době meziledové a je to už déle než 10 tisíc let. Křivka vývoje klimatu planety připomíná zuby na kose Smrtky a je stejně tak neúprosná. Doba ledová zase brzy přijde, a protože je teď planeta plná lidí závislých na zemědělství, tak to bude masakr, jaký svět nepoznal. Naši potomci budou zasněně vzpomínat na zcela nepatrné uprchlické vlnky a jakési směšné trable počátku 21. století. Anebo snad doba ledová nepřijde?

Klima planety Země během posledních 550 milionů let. Kredit: Global Warming Art / Wikipedia Commons.
Klima planety Země během posledních 550 milionů let. Kredit: Global Warming Art / Wikipedia Commons.

Vývoj klimatu během ledových dob je komplikovaný, nesmírně zajímavý a očividně životně důležitý pro celé lidstvo. Bohužel ale stále ještě plně nechápeme mechanismy, které vedly ke spuštění cyklů ledových dob a které ovlivňují komplikovaný průběh klimatu během jednotlivých dob ledových a meziledových. Klimatičtí vědci rozmanitého vyznání se shodnou, že významnou roli zřejmě hrají změny oběžné dráhy Země (známé jako Milankovičovy cykly), změny složení atmosféry (samozřejmě včetně skleníkových plynů), pohyb tektonických desek, který kriticky ovlivňuje atmosférické i mořské proudění, cykly sluneční aktivity, změny v systému Země-Měsíc, a také katastrofické dopady meteoritů a mohutné sopečné erupce. Otázkou ale zůstává, které z těchto faktorů jsou klíčové, jaké jsou mezi nimi vztahy, a jestli nepřehlížíme něco podstatného. Podstata mechanismu ledových dob nám každopádně zatím uniká, takže nejsme s to věrohodně předpovědět další vývoj.

Vývoj klimatu od konce druhohor (posledních 65 milionů let). Kredit: Global Warming Art / Wikipedia Commons.
Vývoj klimatu od konce druhohor (posledních 65 milionů let). Kredit: Global Warming Art / Wikipedia Commons.


V čerstvém čísle časopisu Nature se ale objevil pozoruhodný článek, který nám nabízí naději. Andrey Ganopolski z německého Potsdam Institute for Climate Impact Research (PIK) a jeho kolegové v něm tvrdí, že se jim možná povedlo rozkrýt mechanismus v pozadí ledových dob. Vsadili si na ozářenost severských oblastí planety Sluncem spolu s koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře, a domnívají se, že právě tato kombinace vysvětluje posledních osm dob ledových. Podle Ganopolskiho a spol. to funguje tak, že za sníženého letního ozáření severských oblastí, v kombinaci se sníženou hladinou oxidu uhličitého, dochází k rychlému zaledňování kontinentů severní polokoule, které nevybíravě ukončí dobu meziledovou.
Ganopolskiho tým si to nasimuloval a tvrdí, že další doba ledová měla začít někdy před počátkem průmyslové revoluce, která odstartovala v průběhu osmnáctého století. Ale nezačala. Prý za to mohla relativně vysoká koncentrace oxidu uhličitého a parametry oběžné dráhy Země. Ganopolski a spol. na základě svých simulací předpovídají, že i bez lidského vlivu by nedošlo k podstatnému růstu kontinentálních ledovců přinejmenším několik tisíc let. Pokud se lidstvu podaří i do budoucna udržet emise oxidu uhličitého, tak prý příští doba ledové nepřijde dřív, než za sto tisíc let.

Drama ledových dob od počátku pliocénu, čili posledních 5,5 milionu let. Kredit: Robert A. Rohde / Wikimedia Commons.
Drama ledových dob od počátku pliocénu, čili posledních 5,5 milionu let. Kredit: Robert A. Rohde / Wikimedia Commons.


Autor tohoto komentáře nezastírá nedůvěru k podobným klimatickým studiím, které na jeho vkus přeceňují roli módního oxidu uhličitého a příliš zjednodušují sítě klimatických vztahů. Ganopolskiho studie má svá slabá místa a očividně se fixuje na oxid uhličitý, aniž by nějak podstatně řešila příčiny spuštění cyklu ledových dob, kolísání klimatu během dob ledových a meziledových nebo vztah oxidu uhličitého k ostatním faktorům, které tvarují výsledné klima. Jednotlivé doby meziledové se navzájem poměrně hodně liší a mají společné prakticky jenom jedno – po každé z nich nakonec přišel led.

Nicméně, nic si nelze přát víc, než aby klimatičtí modeláři protentokrát měli pravdu. Kéž by se nemýlili a nás čekají desítky tisíc let spokojeného života v prodloužené době meziledové. Autoři studie tomu navrhují říkat doba poledová (deglacial), to je už ale poněkud přehnaný optimismus. Zatím to je jenom zbožné přání. Všichni bychom měli ohlídat, aby odpůrci oxidu uhličitého nepřiškrtili emise tohoto neprávem zavrženého plynu přespříliš. Všem nám totiž podle všeho zachraňuje životy. Jak se doba ledová jednou rozjede, a nástupy ledových dob bývají velice rychlé, tak bude pozdě.


Literatura
Potsdam Institute for Climate Impact Research 13. 1. 2016, Nature 529: 200-203, Wikipedia (Ice age).

Datum: 19.01.2016
Tisk článku

Související články:

Skandální oteplení na konci paleocénu?     Autor: Stanislav Mihulka (08.10.2013)
Jak si sopky hrají s globálním oteplováním?     Autor: Stanislav Mihulka (15.01.2015)
Vědec obětí provokace Greenpeace     Autor: Vítězslav Kremlík (14.01.2016)



Diskuze:

To aby se v tom prase vyznalo.

Jiří Kos,2016-01-20 16:53:53

Mám snad zase začít topit nekvalitním uhlím, abych zachránil civilizaci před vymrznutím?

Odpovědět


Re: To aby se v tom prase vyznalo.

Petr Kr,2016-01-20 17:20:49

Ještě počkejte, ale asi to bude správný postup. Já jsem komunismus podkopával tím, že jsem svítil na WC, i když jsem tam nebyl. Sice došlo k menšímu ovlivnění životního prostředí, ale hlavního cíle se mi podařilo dosáhnout.

Odpovědět


Re: To aby se v tom prase vyznalo.

Milan Krnic,2016-01-20 21:33:40

Takhle se prásknout, když se zrovna diskutuje, že nám naši zástupci možná zavedou kontroly topenišť (někteří tedy zřejmě uvažují stejně). To abyste pak zachraňoval planetu nejbezpečněji inkognito, tj. v noci, navíc mimo obydlí.

Odpovědět


Re: To aby se v tom prase vyznalo.

Jan Novák,2016-01-24 19:52:40

Prase se v tom vyzná velmi jednoduše. Žádná doba ledová nenastane, protože dochází evidentně k celkovému vzrůstu průměrné teploty na Zemi, a jestli to tak půjde dál, udusíme se tu horkem. Podívejte se na faunu a flóru. 99% vědců varuje před globálním oteplením.
Pár s odpuštěním blbců tvrdí opak včetně s odpuštěním toho blbce Klause.

Odpovědět


Re: Re: To aby se v tom prase vyznalo.

Martin Grajcar,2016-01-27 23:37:52

99% vedcu varujicich pred globalnim oteplenim je placeno za varovani pred globalnim oteplenim.

Odpovědět

Nemoc planety

Stanislav Louda,2016-01-20 15:04:46

Dokud lidstvo nepochopi ze planeta zeme je zivy organismus a ze se pouze chce zbavit zatezujiciho odpadu (lidi) tak samozrejme vymreme je to to samy jako lecit rakovinu chemickejma latkama ktery cloveka zabijou misto posileni imunity zdravou stravou a pustama .

Odpovědět


Re: Nemoc planety

Oskar Zemcik,2016-01-20 19:53:47

Díky podobným nesmylům zemře spousta lidí na zanedbání péče v pokročilém stádiu rakoviny..

Odpovědět


Re: Re: Nemoc planety

Milan Krnic,2016-01-20 21:23:35

Až na to, že na zanedbání péče bohdá nikdo neumřel. Na rozdíl od onemocnění, úrazů, vody, atp.

Odpovědět


Re: Nemoc planety

Heinrich Freitag,2016-01-21 10:12:46

Lecit nektere nemoci je stejne proti bohu a prirode. Medicina by mela koncit u bezne napravy zlomenin. Vse, co jde za tuto hranici, zasahuje do prace vsemohoucimu a z evolucniho hlediska umoznuje preziti slabsim jedincum. O ekonomickych aspektech a prinosnosti takoveto pece radeji pomlcim.

Mozna je to tak nejak, jak rikate vy. Lidsky druh se dostal do faze dekadence a degenerace a ocista mu velmi prospeje. Prezije jen hrstka nejsilnejsich, kteri dostanou sanci budovat druh znovu.

Odpovědět


Re: Re: Nemoc planety

Petr Kr,2016-01-21 16:30:53

U zlomenin bych selektoval na ty, co se zlomili "nevinně" a na ty, co vlastní vinnou (blbostí). Ty druhé bych oddělil, mein Fuhrer Freitag.

Odpovědět


Re: Re: Nemoc planety

Daniel Konečný,2016-01-22 13:09:58

Na to, že je zvan všemohoucí, je docela snadné kazit mu plány

Odpovědět

Jednoducho...

Richard Malaschitz,2016-01-20 12:04:05

Myslím, že je ďaleko jednoduchšie ako to vedci vykladajú:

1. Doby ľadové nemohli existovať, keď existoval iba jeden kontinent Pangea, pretože ten úplne odkryl severný pól a zároveň bola prítomnosť kontinentu na Južnom póle veľmi. Pre rozsiahle zaľadnenie je potrebný kontinent na oboch póloch. Práve zaľadnenie spúšťa nezvratný proces, pretože ľad odráža viac svetla a tepla a celkovo sa Zem ochladzuje.

2. Doby ľadové nastali, až keď vznikla Antarktída a keď kontinenty zovreli tak Severný ľadový oceán, že obmedzili prúdenie vody. Zároveň kontinenty mali pomerne značné územie na severe a mohli tak vznikať rozsiahle zaľadnené územia. Stačí ľubovoľný impulz, ktorý trochu ochladí severný ľadový oceán (spomalenie golfského prúdu z viacerých možných dôvodov, znečistenie ovzdušia nejakou sopkou, vzdialenie Zeme od Slnka v rámci Milankovičových cyklov) a okamžite začne zaľadňovanie severných území.

3. Koniec doby ľadovej je viac menej tiež jednoduchý. Doby ľadové spôsobujú sucho, pretože väčšina sladkej vody je uchytená v ľade. Po určitom čase do veľkej miery prestanú na severe a na juhu zrážky a prestane sa tvoriť nový ľad. Po pár tisícročiach je ten ľad už tak špinavý, že prestane odrážať toľko svetla a nastane pomerne rýchle oteplenie a rozustenie ľadu a snehu. Ešte rýchlejšie to však vznikne, keď vybuchne nejaká sopka a tá pokryje sneh popolom. A to je v podstate dnešná situácia, pretože sneh na severe je relatívne špinavý (na druhej strane sa pozoruje spomaľovanie Golfského prúdu).

Odpovědět


Re: Jednoducho...

Petr Kr,2016-01-20 17:25:01

Moje řeč. Led vzniklý na moři může odplavat, ale na souši nebo tam, kde je to blokované, se to prostě hromadí. Mám pocit, že to jsou ty hlavní efekty.

Odpovědět


Re: Jednoducho...

Jan Omasta,2017-06-06 01:28:03

Máte pravdu. Taky jsem to četl. Zastavit dobu ledovou není žádný problém. Řešit bychom měli spíše malou dobu ledovou, neúrodu, sucho a erozi. Nejvíc sucho je na jižní Moravě. Je tam také nejmíň lesů.
Jednou když bylo významné sucho, zajel jsem do lesa, co má v průměru 15 km a tam byly na cestě kaluže s vodou. Řekl bych, že vrcholy kopečků, kde došlo k erozi a stejně tam už nic neporoste, by měli urychleně zalesnit a tím zachránit aspoň zbytek spodních částí svahů. Les zadržuje vodu i se tam v noci a ráno sráží rosa, zatímco na polích ne. Vlhkost vzduchu máme v Česku pořád vysokou, takže voda nám chybět nebude, když zvýšíme zalesněnost.

Odpovědět

Doba ledova je pozitivni

Heinrich Freitag,2016-01-20 11:04:13

Z evolucniho hlediska je doba ledova jednoznacne pozitivni. Nas druh je bohuzel v dnesni dobe v upadku a degeneraci, ktera je kompenzovana ruznymi prostredky, jako jsou umele oplodneni, manipulace lidskeho genomu, apod, ktere jsou proti bohu a prirode. Nasemu druhu tedy urcita ocista ve smyslu "prezije ten nejsilnejsi" velice prospeje. Proto doufam, ze doba ledova prijde a to co nejdrive. Doufam, ze se toho doziji a sam budu celit ledovym vyzvam.

Odpovědět


Re: Doba ledova je pozitivni

Miroslav Macko,2016-01-20 15:40:35

Obávam sa, že v takom prípade by ste nečelil ľadovej výzve, ale hladnému susedovi a bude to o tom, kto má silnejšiu a rýchlejšiu zbraň.

Odpovědět


Re: Doba ledova je pozitivni

Petr Kr,2016-01-20 17:13:35

Přirozený výběr silnějších zbraní a lidí schopných všeho. Hurá. Ať žije doba kamená. Až dojde střelivo bude vládnout prak a pak pěstní klín.

Odpovědět


Re: Doba ledova je pozitivni

Oskar Zemcik,2016-01-20 19:55:17

To jako že by se znovu objevili a prosadili neadrtálci?

Odpovědět

otázka

Jan Petrásek,2016-01-19 20:01:06

Jaká byla teplota na rovníku v době ledové?

Odpovědět


Re: otázka

Richard Malaschitz,2016-01-20 12:08:57

To neviem. V niektorých dobách ľadových zasahoval ľadovec (trvalý ľad) na severnú časť Čiech a Moravy (doteraz sú tam kamene zo Švédska, ktoré ľadovec priniesol). Počas tuhších dob ľadových bolo Európa pokrytá ľadom až po Alpy a Pyreneje.

Odpovědět


Re: Re: otázka

Stanislav Florian,2016-01-20 17:38:24

V proterozoiku ( 1,2 mil let až 540 mil. let) byla Země několik milionů let (?)jako sněhová koule zaledněna komplet včetně rovníkových moří, čili teplota pod 0°C. V astronomické minulosti Země bylo pravděpodobně 5 období plného zalednění, v geologické době 4 velké doby ledové, v poslední jsme ( jedno z období dlouhodobě nejnižších teplot) v období malého interglaciálu. Příčina teplotních změn ( nahoru i dolů) je např. rozložení kontinentů, vázání CO jako vápenec a uvolňování CO2 z oceánu, změny ozáření Sluncem (Milankovičovy cykly) hlavně prokazatelné v období asi 600 000 let z ledovcových vrtů.
Zdroj : Smotanová E: Česko, Ottův historický atlas, Ottovo nakladatelství 2007, aktualizace červen 2014.

Odpovědět

oceany

Zdenek Janeček,2016-01-19 18:06:53

nejvic mne pobavily hlasky o stoupnuti hladiny oceanu o desitky metru z roku 1998 a realita je na urovni statisticke chyby.
Zapomenulo se totiz na Antarktidu, kde se uklada obrovske mnozstvi zmrznute vody. Tam je totiz uplne zanedbatelne zvyseni teploty o 2-3st. Celsia. Teda jestli je prumerna teplota -54st. nebo -51st.
Doufam, ze se tento led uklada symetricky, aby nedoslo k posunuti zemske osy nebo jejimu rozkmitani ;-)

Odpovědět


Re: oceany

Petr Kr,2016-01-19 18:26:05

Tak to bych se možná spíše bál, že při ukládání na jižním polu by nás to mohlo postupně stáhnout dolů do temného vesmíru. Jinak myslím, že desítky m by to bylo, kdyby roztál všechen kontinentální led. Myslím, že ledy roztáté v arktidě nezvýší hladinu moře, ale jen debatu o oteplování. :o)

Odpovědět


Re: Re: oceany

Lukas Florner,2016-01-20 08:08:24

Jediné, co nás může stáhnout do temného "vesmíru", je nevědomost a dogmatismus. Antarktida na to nemá ty správné nástroje ;)

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz