Tým Caltechu vystopoval v hlubinách Sluneční soustavy devátou planetu  
Není to ještě jisté, stopy jsou ale prý slibné. Dvacetkrát dál než Neptun od Slunce možná obíhá velká planeta o hmotnosti deseti Zemí.

 

Máme ve Sluneční soustavě Devítku? Kredit: Caltech / R. Hurt (IPAC).
Máme ve Sluneční soustavě Devítku? Kredit: Caltech / R. Hurt (IPAC).

Kdo by to byl řekl. Letošní leden, to je vesmírná jízda. Po pravděpodobném objevu druhé veliké černé díry Mléčné dráhy následuje další hodně zajímavá záležitost. Astronomové Caltechu vystopovali velkou planetu, která by měla obíhat po docela bizarní, výstředné dráze, velmi daleko od Slunce. Objevitelé ji zatím říkají Planet Nine, čili Planeta Devět, Devítka, což je vcelku pochopitelné, i když Pluto z toho bude jistě smutné. Jestli se ale ukáže, že mají pravdu, tak planetu jistě pojmenují po dalším božstvu. Sluneční soustava bude mít zase devět planet.

Konstantin Batygin. Kredit: Caltech.
Konstantin Batygin. Kredit: Caltech.


Konstantin Batygin a Mike Brown, jejichž výzkum dnes zveřejnil časopis Astronomical Journal, sice planetu přímo nepozorovali, což je samozřejmě vada na kráse, vytáhli ji ale z počítačových simulací. Podle Browna to je dost nadějné. Prý to doopravdy může být devátá planeta. A pořádná. Jestli se jejich objev potvrdí, tak se o ní brzy bude učit každé dítě na Zemi. Od starověku jsme objevili dvě skutečné planety, a teď jsme na dosah třetí. Jak říká Brown, to je pořádně vzrušující.

Devítka by měla mít hmotnost deseti Zemí a její výstředná oběžná dráha je dvacetkrát dál od Slunce než Neptun, který obíhá Slunce ve vzdálenosti 4,5 miliard kilometrů. Jestli Devítka existuje, tak na takové dráze oběhne Slunce zhruba jednou za 10 až 20 tisíc let. Nová planeta by měla být tak velká, že to nepřipouští žádné pochyby o jejím planetárním statusu. Hmotnost odpovídající 5 tisícům Plutům mluví za vše.

Mike Brown. Kredit: NASA / JPL.
Mike Brown. Kredit: NASA / JPL.


Batygin s Brownem tvrdí, že existence Devítky může vysvětlit záhadné vlastnosti mnoha ledových těles v Kuiperově pásu, který se rozprostírá za oběžnou dráhou Neptunu. Vysvětluje například velmi podivnou oběžnou dráhu velkého transneptunického tělesa Sedna, jehož průměr dosahuje až dvou třetin průměru Pluta, a které se pohybuje po velmi výstředné dráze. Batygin a Brown prý nejprve o existenci Devítky vážně pochybovali, počítačové simulace je ale postupně přesvědčily. Podle nich teď poprvé za více než 150 let máme v ruce data, která nám říkají, že Sluneční soustava není se svými osmi planetami kompletní.

Dráhy šesti vzdálených transneptunických těles ukazují na Devítku. Kredit: Caltech / R. Hurt (IPAC).
Dráhy šesti vzdálených transneptunických těles ukazují na Devítku. Kredit: Caltech / R. Hurt (IPAC).


Kde se vlastně Devítka ve Sluneční soustavě vzala, na tak vzdálené oběžné dráze? A jak vypadá? Svou hmotností je Devítka na pomezí velkých terestrických planet – superzemí a menších plynných obrů. Batygin a Brown se spíše kloní k názoru, že jde o malého plynného obra, který vznikl mnohem blíž rodnému Slunci a pak se z nějakých důvodů vzdálil. Nebo že by to byla planeta ukořistěná Sluneční soustavou nějaké cizí hvězdě? Batygin navíc připomíná, že mezi exoplanetami se hojně objevují planety o velikosti mezi 1 a 10 Zeměmi. Ve Sluneční soustavě žádnou takovou planetu nemáme. Přesněji řečeno, zatím jsme takovou neměli.

Astronomové teď budou usilovně prohledávat oblohu a pátrat po Devítce. Znají ale jenom její přibližnou oběžnou dráhu, která je pěkně dlouhá, a samozřejmě netuší, kde by na té dráze Devítka měla být. Pokud se Devítka pohybuje poblíž perihélia své dráhy, tedy nejbližšího místa dráhy ke Slunci, tak bychom ji mohli objevit analýzou snímků z předešlých průzkumů oblohy. Jestli je ale někde kolem afélia dráhy, tak ji můžeme najít jenom s největšími teleskopy, a bude to jako hledání jehly v hodně velké kupě sena. Kdo by ale nechtěl objevit devátou planetu Sluneční soustavy?

Mike Brown je shodou okolností jedním z hlavních aktérů vyškrtnutí Pluta ze seznamu planet. Mnoho lidí mu to dodnes neodpustilo. Teď, jak se zdá, Brown naopak milovníkům planet nabídl skvělé dobrodružství ve Sluneční soustavě. Hon na devátou planetu začíná!



Video:   Evidence of a Ninth Planet


Literatura
Caltech 20. 1. 2016, Astronomical Journal online 20. 1. 2016, Wikipedia (Kuiper belt).

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 21.01.2016
Tisk článku

Nemesis - Roth Philip
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 249 Kč
cena: 221 Kč
Nemesis
Roth Philip
Související články:

Teleskop WISE objevil tisíce nových hvězd, ale žádnou Nemesis     Autor: Stanislav Mihulka (18.03.2014)
Nedávné objevy velkých těles v hloubi Sluneční soustavy sklízí nedůvěru     Autor: Stanislav Mihulka (15.12.2015)



Diskuze:

A co když to ostatní je také pravda

Milan Mareš,2016-02-11 03:40:17

Takže jako objev je prezentováno něco o čem mluví už Sumeři? Například tady Youtube z 2008: https://www.youtube.com/watch?v=lbtFt4sk95I.

Celkem dobré animace byly dostupné už před rokem 2000. Tak proč právě teď bylo vědecky uvěřeno?

Proč už tolikrát došlo, na to,že to čemu se vědci posmívali jako tmářství se ukázalo jako pravda?

Například když se vysmívali vesnickým kořenářkám, že ordinovaly na zranění pavučiny a pak se na konci devadesátých let ukázalo, že ty baby měli pravdu, protože čerstvé pavučiny obsahují antibiotika.

Nibiru nikdo nebral vážně. Najednou teda asi existuje, ale rozhodně to pry není Nibiru. :)

A jak je zvláštní, že asi tak před pěti lety byla publikovaná úvaha, že velké bludné planety s hustou atmosférou mohou mít na povrchu podmínky vhodné k životu.

Odpovědět

Nibiru

Mojmir Kosco,2016-01-25 08:42:38

O existenci deváté planety se diskutuje hodně dlouho .I na oslu se toto téma několikrát objevilo.Nevím proč má team Caltechu větší reputaci než jiní kteří ze stejných důvodů(nejasnosti oběžných drah ) měli obdobné závěry .Ovšem obava s pojmenování je mnohem zajímavější ,ukazuje to určitou nechuť pojmenovávat věci tak jak se jmenují a většinou se to používá v reklamě v matení zákazníků (například výrazný odpor k označovaní GMO)

Odpovědět

Ďakujem

Peter Grejtak,2016-01-21 22:52:55

Už som sa nevedel dočkať na článok tu u vás.

Odpovědět

v hlubinách Sluneční soustavy

Miroslav Macko,2016-01-21 12:45:17

Kde sú hlbiny Slnečnej sústavy? SS ako gulový útvar má tie hlbiny skôr v strede, tu kde sme my s našou Zemou, či nie? Tamtá domnelá deviatka je skôr kdesi na okraji a nie v hlbinách:-)

A len tak na okraj... ak sa nemýlim, 20 x dalej ako Neptun, to je ešte dalej ako Voyagery, ktoré údajne už opustili Slnečnú sústavu.

Odpovědět


Re: v hlubinách Sluneční soustavy

Vojtěch Kocián,2016-01-21 12:57:20

To opuštění Sluneční soustavy je jen taková novinářská zkratka. Opustily oblast, kde převažuje působení slunečních částic nad těmi mezihvězdnými. Ke Sluneční soustavě patří i Oortův oblak a skrz ten to bude Voyagerům trvat ještě hodně dlouho.

Odpovědět

Cerna dira :-)

Richard Kocman,2016-01-21 10:38:33

Ta cerna dira ve Slunecni soustave (dle popisku) me fakt trochu vydesila :-)

Odpovědět

Objev k nicemu

Heinrich Freitag,2016-01-21 10:19:27

Tento objev je uplne k nicemu. Stoji to spoustu penez a vysledek? Kdesi v dalce mozna obiha mozna plynny obr, ale take mozna neco uplne jineho, nebo neobiha nic. Misto toho, aby se vedci zabyvali opravdovou vedou - nabozenstvi, zbrane, jaderny vyzkum, zabyvaji se nepotrebnymi vecmi.

Odpovědět


Re: Objev k nicemu

Lukas Florner,2016-01-21 11:26:12

No vidíte, a přitom jsou někdy úplně nepotřebné zájmy nakonec strašně důležité. Kupříkladu si vemte, že kdysi dávno, nejspíš v Pátek se sešel pan Heinrich a paní Heinrich a vytvořili tehdy, při možná úplně nepotřebné činnosti, možná úplně nepotřebné Henrichátko. A dnes? Nebýt toho možná nepotřebného počinu pana Henrich s paní Heinrich, nemělo by jejich, mezitím již odrostlé Heinrichátko, vůbec, ale vůbec žádnou možnost přihodit svou třeskutě kvalitní myšlenku do třeskutě kvalitní diskuze a zanechat tak nesmazatelnou stopu na tváři Universa. A tak mocné obohacení světové kultury, vědy a lidství obecně přeci vůbec není nepotřebné a zbytečné.

Odpovědět


Re: Re: Objev k nicemu

Petr Kr,2016-01-21 15:43:26

Myslím, že tu spíše byli pan Freitag a paní Freitagová, i když otec je vždy nejistý a nelze vyloučit i jinou kombinaci.

Odpovědět

Jen ne bludařské názvy

Libor Zak,2016-01-21 09:38:53

Doufám, že pokud ji opravdu najdou, tak ji nepojmenují Nibiru, nebo Nemesis. Bludaři opravdu nepotřebují další vodu na svůj mlýn. Jen se bojím, že Nibiru bude hodně ve hře, protože to skutečně vychází z sumersko-akkadské mytologie. Osobně bych ale dal přednost nějakému dalšímu bohu z mytologie římské.
Ale nepředbíhejme, podobných bublin už tu bylo. Nepravidelné oběžné dráhy těles Kuiperova pásu mohlo klidně způsobit přiblížení jiného hvězdného systému v dávné minulostí galaxie.

Odpovědět


Re: Jen ne bludařské názvy

Vojtěch Kocián,2016-01-21 12:52:53

Nemesis je řecká bohyně a Římané ji také znali, takže pozor. Pak je otázka, jestli zbývá ještě nějaký římský bůh nebo bohyně, po kterých už není pojmenovaný nějaký asteroid či planetka a zároveň se jeho doména hodí k temným a vzdáleným místům, kde by nově objevená planeta měla obíhat, ale asi se něco najde.
Ale předbíhat by se opravdu nemělo, kromě planety a přiblížení jiného hvězdného systému by to mohly být i další věci jako třeba velké množství malých planetek. Až to vyfotí Hubble, VLT nebo Webb, tak bude jasno, do té doby je to jen model, který vzhledem k rozptylu parametrů nebude extra přesný.

Odpovědět


Re: Re: Jen ne bludařské názvy

Vít Výmola,2016-01-21 13:53:44

Samozřejmě, že předbíháme, ale už jsem se trochu díval. :)
Našel jsem a líbilo se mi Dis, římský bůh podsvětí (jako Pluto, viz. https://en.wikipedia.org/wiki/D%C4%ABs_Pater). Jiné užití ve Sluneční soustavě snad nemá.
Jméno Nemesis bych nechal rezervované pro těleso, kterému bylo původně přisouzeno, tedy hypotetický HVĚZDNÝ člen naší soustavy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Jen ne bludařské názvy

Karel S.,2016-01-22 17:20:05

Také bych se raději držel od všemožných Nibiru a Nemesis, byla by to jen voda na mýn pro všemožné sekty.

Podle mne by se mohlo tentokrát zabrousit do mytologie slovanské a použít jméno Dyj, což by měl být bůh noční oblohy, podle jiných zdrojů je to jen bůh oblohy a existuje dokonce psaný i s oním posledním e. Takže kdoví jestli není po něm něco dávno pojmonováno.
(Na druhou stranu reference o něm jsou zejména na podivných stránkách)

Ale ani takový Anubis by nemusel být k zahození, případně třeba Ahriman, což je taková staroperská obdoba ďábla. Nebo můžeme jít dále na východ a pojmonovat tu planetu Izanami, což je japonská bohyně země a temnoty.

Odpovědět

Překlep

Filip Trnka,2016-01-21 08:22:28

Na začátku článku je parádní přešlap:
"Po pravděpodobném objevu druhé veliké černé díry Sluneční soustavy".

Já bych ve Sluneční soustavě nechtěl ani jednu černou díru, natož dvě :)
V centry Mléčný dráhy už tolik nevadí.
(abych jen nerejpal, tak díky za články)

Odpovědět

Co na to Wise?

Vendelin Omacka,2016-01-21 07:51:32

Tak, ako obvykle pri ohlaseni objavu, alebo teorie o existencii dalsej planety... co na to vsetko Wise? Povedal by som, ze dovod, preco Wise takyto objekt uz neobjavil, by mal byt sucastou pripadnej studie nieco take ohlasujucej.

Navyse... mi to pride ako velmi velka senzacia ohlasovat planetu na zaklade vysledkov nejakej simulacie...

Odpovědět


Re: Co na to Wise?

Vít Výmola,2016-01-21 11:00:35

Taky mě WISE vždy napadne.
Nicméně popisovaná hypotetická planeta je na hraně toho, co mohla WISE detekovat. Podle wiki vyloučila planety velikosti Neptunu do vzdálenosti 700AU. Devátá planeta by podle odhadů měla být ve vzdálenosti ~600AU a hmotnosti 10 Zemí (Neptun má asi 17).
A to vše ještě komplikuje předpokládaná nízká teplota takto vzdálené planety, která může být nižší než 70-100K potřebných pro WISE.

Odpovědět


Re: Re: Co na to Wise?

David Oplatek,2016-01-21 23:50:46

Nizka teplota pro tak hmotnou planetu se mi moc nepozdava. Uvnitr preci musi byt nejaky zahrivaci zdroj energie, aby to dotahnul aspon na -180. Zjistuje se, ze za Neptunem je spousta roztodivnych hornin, urcite i radioaktivnich a neverim, ze by jadro stihlo vychladnout. Vzhledem k protnuti s Kuiperovym pasem ocekavam i srazky, co jsou dalsi zdroje energie. Pokud planeta existuje a WISE ji nezachytila, musi to byt fakt zvlastni svet.

Odpovědět


Re: Re: Re: Co na to Wise?

Vít Výmola,2016-01-22 09:30:11

Tak hmotná zase není, pořádné vnitřní zdroje tepla mají až obři jako Jupiter. A samozřejmě hnědí trpaslíci. Ale už třeba teplota podobně velkého Neptunu, 20x bližšího než Devátá, je jenom kolem 70K. Jeho měsíc Triton je vymražený na 38K.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Co na to Wise?

Karel S.,2016-01-22 17:48:56

Nezáležolo by i na tom jaký typ planety to je? Někde jsem viděl před nějakou dobou simulaci jaké by se tam dále mohly nacházet planety, po skupině plynných obrů by se znovu mohly vyskytnout opět kamenné planety, pokud by jejich hmotnost byla kolem 10 Zemí, pak by byl jejich výskyt možný.

Pokud by měl atmosféru s jistým skleníkovým jevem, mohlo by se částečně teplo odrážet zpět a tím planetu ohřát, také by se mohla skládat z radioaktivních prvků, které by mohly přidávat alší desítky stupňů a pokud by měla z formování jisté teplo, které by udrželo jádro kapalné, pak by jisté množství bylo stále produkováno pomalým sestupem těžkých prvků ke středu a vytláčením lehkých k povrchu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Co na to Wise?

David Oplatek,2016-01-23 09:09:57

Mel jsem na mysli nejakou vetsi superzemi. Pak mi doslo, ze neni vzdy nutne , aby mely velke terestricke planety jadrove dynamo, jako zdroj energie. A i kdyby melo, povrch Zeme by bez Slunce na par desitek kelvinu spadl, takze zase nic. Asi to vypada, ze se jedna o... zmrazeneho plynoveho miniobra s chemickymi reakcemi na jine urovni viz Pluto. Tam asi sklenikovy efekt moc fungovat nebude. Se spoustou satelitu.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni