Dávné kvasary, které se zapnuly  
Kvasary, bouřlivě aktivní supermasivní černé díry, se během pár let nejen vypnou, ale také zapnou. Co jsou vlastně zač?

 

Kvasar. Co jsou vlastně zač? Kredit: ESO / M. Kornmesser.
Kvasar. Co jsou vlastně zač? Kredit: ESO / M. Kornmesser.

Není to tak dávno, co jsme se na OSLU podivovali nad kvasary, které se vypnuly, v naprosto nečekaně reálném čase. Fantastická je už jenom ta představa. Obrovský vesmírný behemot, jako je supermasivní černá díra, okolo které relativistickou rychlostí burácí rozžhavená hmota v akrečním disku, a zhasne během pouhých pár pozemských let. Pro astrofyziky dost šokující pozorování z poslední doby ukazují, že to právě takhle funguje. A nejde jenom o zhasínání.

Chelsea MacLeod. Kredit: Royal Observatory Edinburgh.
Chelsea MacLeod. Kredit: Royal Observatory Edinburgh.


Chelsea MacLeod z Univerzity v Edinburghu a její kolegové se podívali na to, jestli se náhodou nějaké kvasary také nezapnuly. Vzali snímky galaxií ze Sloanovy digitální prohlídky oblohy (SDSS) a porovnali je se snímky stejných objektů, které byly pořízeny o 10 let později při prohlídce oblohy projektu Pan-STARRS. Vytipovali si celkem 1000 galaxií, jejichž jasnost se mezi porovnávanými průzkumy změnila. Nakonec mezi nimi našli pět galaxií z hlubokého vesmíru, které se podle všeho proměnily na kvasar.

Aby toho nebylo málo, jeden z objevených kvasarů, co se zapnuly, se nejspíš o několik let předtím vypnul. Takže se kvasary zřejmě doopravdy mohou vypnout a o pár let později zase zapnout. U zbývajících čtyř není jasné, jestli se zapnuly poprvé nebo jestli už někdy fungovaly jako kvasar. Astronomové se z toho stále nemohou vzpamatovat. Vážně nikdo nečekal, že by se kvasary mohly vypínat a zapínat v reálném čase.

Sloanova digitální prohlídka oblohy (SDSS).
Sloanova digitální prohlídka oblohy (SDSS).


Eric Morganson z Harvardu se nechal slyšet, že pro odborníky na černé díry a kvasary je to poněkud trapný moment. Ukázalo se totiž, že jejich představy o kvasarech jsou dost na vodě. Teď vlastně nevíme, jak se takový kvasar může zažehnout. Nejčastější vysvětlení počítá s tím, že kvasary odstartuje srážka galaxií, při které splynou supermasivní díry v jednu, a ta začne horečnatě polykat kosmický materiál, který se během takové srážky ocitne poblíž.

Mike Eraclous. Kredit: PSU.
Mike Eraclous. Kredit: PSU.

Problém je v tom, že ani jeden z pěti zmíněných zážehů kvasarů, které MacLeodová a spol. vystopovali, se žádným zřetelným splýváním galaxií nesouvisí. A rozhodně by to nešlo během pár let. Takže to nejspíš funguje jinak a hned tu máme zajímavou záhadu. 

Podle Mikea Eracleouse z Pensylvánské státní univerzity by snad bylo možné uvažovat o nějaké nestabilitě ve struktuře galaxií, v nichž vznikají kvasary. Kdyby taková nestabilita zamíchala kosmickým materiálem, tak by tento materiál mohl přitopit pod kotlem kvasaru. Jenomže podle našich modelů by něco takového opět trvalo mnohem déle, než pouhé desetiletí. Jak se zdá, mechanismus zapnutí a vypnutí kvasaru ještě bude nutné pořádně prozkoumat.


Literatura
NewScientist 20.1. 2016, arXiv:1509.08393

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 26.01.2016
Tisk článku

Malý pražský erotikon - Hartl Patrik
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 329 Kč
cena: 262 Kč
Malý pražský erotikon
Hartl Patrik
Související články:

Kvasary zrozené v srážkách galaxií     Autor: Dagmar Gregorová (06.05.2010)
Mikrokvasar, který vytvořil vesmírného kapustňáka     Autor: Stanislav Mihulka (21.01.2013)
Monstrózní kvasar z úsvitu vesmíru     Autor: Stanislav Mihulka (26.02.2015)
Kvasar, který se vypnul     Autor: Stanislav Mihulka (09.01.2016)



Diskuze:

srážka

Drahomír Strouhal,2016-01-26 17:00:36

Klidně by to mohlo být způsobeno srážkou dvou galaxií. Dvě černé díry rotují v nějaké vzdálenosti kolem sebe a vychylují hmotu z oběhu těžiště. Jedna z nich, pravděpodobně ta větší, míří svým výtryskem kolmo k disku a její výtrysk může snadno uniknout, zatímco druhá je natočená jiným směrem. Jak se obíhají, mění se rozložení magnetického pole a kužel výtrysku větší černé díry mění směr úniku. Deformace možná nebude tak obrovská, v řádu úhlových minut, možná vteřin, ale na vzdálenost 10 mld světelných let se to už projeví poměrně velkými výkyvy.

Odpovědět

zadna zahada

Jakub Beneš,2016-01-26 13:20:18

proc by to nemohlo byt v radu let? k cerne dire uprostred galaxie se permanentne priblizuje nejaka hmota, ale ne spojite a ne stejne rychle. nektera hmota se priblizuje rychleji, nektera pomaleji. predstavte si velke mnozstvi hmoty, ktere se priblizuje velice rychle a pred ni byla nekolikaleta mezera (takova konfigurace mohla byt urcena udalosti starou miliardy let, takze ji uz nezaznamename). zapojeni takove hmoty do akrecniho disku pak klidne muze byt uskutecneno v radu let a v tom radu let taky vyrazne zesili kvasar.

Odpovědět

precese

Tomáš Pilař,2016-01-26 10:02:38

Nemůže to být precesí? Z kvasaru vidíme jet v ose rotace. Pokud by tahle osa měla precesi, tak chvíli bude jet pozorovatelný a chvíli nikoliv (= z pohledu pozorovatele se by se opakovaně zapínal a vypínal)

Odpovědět

Kvazary

Richard Palkovac,2016-01-26 09:56:08

Kvazary som podobne vysvetloval uz v roku 2003 slovami :

"Na pokraji nášho známeho vesmíru sú pozorované tzv. kvazary čo sú veľké zdroje energii v relatívne malom objeme. Toto môže byť zrážka dvoch centrálnych Sivých objektov bývalých veľmi starých galaxií."

Odpovědět

Vír

Jarda Pešek,2016-01-26 07:49:30

Sice budu asi plácat kraviny, ale já bych to viděl takhle.
Určitě jste mnozí při koupání pozorovali vír při vypoštění vany. A dost často proud vody ten vír na chvíli přeruší. To samé bych viděl i v případě kvasaru. Proud hmoty zkrátka přerušil výtrisk ze středu kvasaru. Po čase se kanál výtrysku uvolnil a kvasar se zase rozeběhl.

Odpovědět


Re: Vír

Jarda Pešek,2016-01-26 07:51:52

Napsal jsem to nepřesně. Chtěl jsem říct, že vír ve středu se přerušil a nastalo období klidu než se vír zase rozeběhl.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni