Jak prozkoumat krystaly času?  
Co když Planckův čas není nejkratším smysluplným časovým intervalem? Podle nové studie je takový interval o několik řádů delší, což by mělo významný vliv na kvantovou mechaniku. A čas prý připomíná krystalovou strukturu.

 

Spojitý nebo nespojitý? Kredit: Godot13 / Wikimedia Commons.
Spojitý nebo nespojitý? Kredit: Godot13 / Wikimedia Commons.

Čas plyne. Anebo neplyne? Čistě teoreticky by bylo možné čas rozdělit až na nekonečně krátké intervaly. Za nejkratší časový úsek, který by mohl mít nějaký fyzikální smysl, tedy vlastně „časové kvantum“, se ale obvykle považuje takzvaný Planckův čas. Jméno mu poskytl Max Planck a fyzici ho definují jako dobu, kterou potřebuje foton ve vakuu letící rychlostí světla, aby překonal Planckovu délku. Taková délka podle převažujícího názoru odpovídá nejkratší dosažitelné vzdálenosti, o níž se můžeme něco dozvědět, a činí 1,6 krát 10 na mínus 35 metru.

Kde hledat Planckovu délku? Kredit: UNSW.
Kde hledat Planckovu délku? Kredit: UNSW.


Asi netřeba zdůrazňovat, že Planckův čas nebude právě dlouhý. Aktuální hodnota Planckova času odvozená z experimentů odpovídá hodnotě 5,4 krát 10 na mínus 44 sekundy. Podle představ o Planckově času by neměly existovat jevy, které navzájem odděluje interval kratší, než právě Planckův čas. Co když je ale takový ultimátně nejkratší čas ve skutečnosti mnohem delší, než Planckův čas?

Mir Faizal z kanadských univerzit ve Waterloo a Lethbridgi, Mohammed Khalil z egyptské Univerzity v Alexandrii a Saurya Das z Univerzity v Lethbridgi v článku, který nedávno zveřejnili v časopisu European Physical Journal C, tvrdí, že by to tak mohlo být. Že nejkratší, fyzikálně smysluplná jednotka času významně přesahuje Planckův čas. Aby toho nebylo málo, podle nich dokonce existence takového „minimálního času“ mění základní rovnice kvantové mechaniky a mohla by mít zásadní vliv na popis všech kvantově mechanických systémů.

Podle Faizala je možné, že minimální čas je mnohem delší než Planckův čas. A co je ještě důležitější, Faizal věří, že je to možné experimentálně ověřit. Planckův čas je tak extrémně krátký, že je mimo naše možnosti ho přímo změřit. Ty nejpřesnější experimenty, které dnes dokážeme spustit, zvládnou změřit časový úsek o délce kolem 10 na mínus 17 sekundy. Jinými slovy, o Planckově času si můžeme jen nechat zdát.

University of Lethbridge.
University of Lethbridge.


Proč tedy vůbec někdo na takovou neuchopitelnou záležitost věří? Existence Planckova času má slušnou podporu od teorií, které směřují k zatím nedostižné kvantové teorii gravitace. Superstrunové teorie, teorie smyčkové kvantové gravitace a některé další říkají, že není možné změřit kratší délku, než je Plancková délka. A protože je Planckův čas definovaný jako doba, za kterou foton nejvyšší možnou rychlostí ve vesmíru uletí tu nejmenší možnou vzdálenost, tak by neměla existovat kratší událost.

Faizal a spol. se inspirovali několika nedávnými teoretickými studiemi a pustili se do výzkumu struktury času. Dospěli k závěru, že čas je výrazně nespojitý a také navrhli několik způsobů, jak to prověřit experimentem. Jeden z těchto testů zahrnuje měření četnosti spontánní emise atomu vodíku. Pokud mají Faizal a spol. pravdu, tak by četnost spontánní emise atomu vodíku měla být mírně odlišná od té, jakou popisuje klasická kvantová mechanika. Podle Faizala by také měly být mírně, ale snad zjistitelně odlišné i rychlosti rozpadu částic a nestabilních atomových jader.

 


Badatelé teoreticky analyzovali spontánní emise atomu vodíku a odhadli, že by minimální čas měl být o řády delší, než Planckův čas, ale zároveň natolik krátký, že by nebyl v rozporu s dosavadními experimenty. Budoucí experimenty by přitom mohly tuto hranici ještě zpřísnit. Faizal s kolegy rovněž navrhují, že bychom čas měli vnímat jako svého druhu krystalovou strukturu, která se skládá z nespojitých, pravidelně se opakujících elementů. Náš dosavadní dojem, že čas kontinuálně plyne jako voda v potoce, je prý jenom iluze.

Faizal to vysvětluje tak, že realita je něco jako film, který se skládá z velkého počtu políček. Nám se sice zdá, že se na plátně odehrává veselý pohyb, ve skutečnosti ale sledujeme nehybné snímky, které se objevují rychle po sobě, a mezi nimi je černočerná tma. Faizal přiznává, že výsledek takového uvažování je poněkud platonický, narozdíl od jiných teorií platónského idealizmu ho ale je možné experimentálně testovat. Můžeme se vsadit, jestli se o to Faizalův tým pokusí.


Literatura
Phys.org 1. 2. 2016, arXiv:1501.03111, European Physical Journal C 76: 30, Wikipedia (Planck time, Spontaneous emission).

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 02.02.2016
Tisk článku

Kvantový čas věčný kalendář - nástěnný kalendář - Čmolík Jiří Vokáč, Rak Jan, Urbanová Monika
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 289 Kč
cena: 231 Kč
Kvantový čas věčný kalendář - nástěnný kalendář
Čmolík Jiří Vokáč, Rak Jan, Urbanová Monika
Související články:

Co když žádný Velký třesk nebyl?     Autor: Stanislav Mihulka (14.03.2015)
Experiment Holometer vyvrátil teorii kvantového šumu     Autor: Stanislav Mihulka (05.12.2015)



Diskuze:

Tvoří čas krystalickou strukturu ?

Jiří Novák,2016-02-11 10:11:22

Jak vnímám čas ? Tak nějak se snažím zapojit instinkt. Něco mí našeptává, že vnímání času hodně a silně souvisí s gravitací. Gravitace čas různě dle intenzity natahuje a zkracuje. jako by šlo o suběktívní pocit. Ve skutečnosti vlastně to může být jen iluze pozorovatele v gravitačním poli. Kde není gravitace, není čas.

Odpovědět


Re: Tvoří čas krystalickou strukturu ?

Martin Zikmund,2016-02-11 14:38:11

Asi mluvíte o dilataci času, kterou gravitační pole způsobuje. Ale s tou vizí jste mimo, ten čas je jinak vnímán právě tím, kdo se v tom poli nenachází, ne účastníkem. A čas je i tam, kde gravitace není. U těchto záležitostí není radno zapojovat instinkt už vůbec ne poslouchat hlasy v hlavě ;)

Odpovědět


Re: Re: Tvoří čas krystalickou strukturu ?

Jiří Novák,2016-02-24 14:13:05

nemyslím že sarkasmus je na místě, promiňte že mi narostly menší koule než vám. Samozřejmě že jsem se nechystal rozebírat vztah vlivu gravitace na dilataci času versus pozorovatel, to už je asi látka pro začátečníky. No očekávám hlubší zamyšlení nad vlivem gravitace na průtok jiných energetických vazeb. Kdy lze mluvit o časovém efektu v energeticky neměnném, v nehybném poli, asi nelze mluvit o energiích. Asi filozofická otázka co lze považovat za časový efekt. Obvykle čas spojují rozumní lide s průběhem nějakého děje, či vztahu mezi dvěma a více subjekty.

Odpovědět

Môj najnovší pohľad na čas.

Richard Palkovac,2016-02-08 11:12:36

Zase to dopadlo veľmi smutne :

Ako sa svetlo dokáže šíriť rovnakou rýchlosťou voči každému , alebo keď budúcnosť nastane skôr ako minulosť.

http://hayabusa.slovakforum.net/t284-topic

Odpovědět

Nejkratší čas

Kamil Kubů,2016-02-05 08:14:43

V jedné velice zábavné knížce jsem četl, že nejkratší časový okamžik v multivesmíru uplyne mezi tím, kdy na semaforu v New Yorku naskočí zelená a zatroubením auta za vámi. Jen nevím, jestli se tím pan Planck nechal inspirovat nebo ne :)

Odpovědět


Re: Nejkratší čas

Marcel Brokát,2016-02-05 08:49:12

...sakra, to mně zní jako pár vět ze Stopařova průvodce po Galaxii..? Je to tak?

Odpovědět


Re: Re: Nejkratší čas

Martin Zikmund,2016-02-05 09:20:30

Jste blízko, je to Zeměplocha :) Tuším, že konkrétně Věda na Zeměploše. Tomu časovému úseku se říká newyorská minuta a definice je: "Prodleva mezi tím, než se rozsvítí žlutá na semaforu a než zatroubí taxík za vámi" :)

Odpovědět

tepelna smrť vs čas vs atomova bomba

Tomi Lee Trnik,2016-02-04 18:12:05

v diskusii o tepelnej smrti ma napadla táto RELATIVISTiCKÁ OTÁZKA:

ak by sme postavili lod ktorá by dosiahla po xxx rokoch urychlovania skoro rychlosť c vzhladom na slnečnú sústavu
a v tejto lodi by bola atomova bommba, ktorá by po čase (t) explodovala,
tak čo by videl pozorovatel na zemi keby táto bobmba vybuchla?

- trajektoria lode: prelet okolo zeme vo vzdialenosti vzdialenost mesiaca,
- explodovala by asi už 1000 svetelnych rokov od zeme,
tak aby pri prelete okolo zeme už prebehla detonácia cca 2-3 sekundy vhladom na loď.
čo by sme videli?

ale asi zaujmavejšie by bolo ČO BY SME VIDELI, ak by letela priamo na nás
a celá loď by sa explóziou zmenila len na ziarenie?

mooja odpoveď:, najprv by sme asi zbadali
niečo čo by sme považovali za explóziu supernovy na oblohe, ktorá postupne hasne.
vyzreralo by to tak?



OTÁZKA 2:
vzhladom na spomalenie času by tato lod mohla prečkať miliardu rokov
až do doby tepelnej smrti vesmíru.
Mohol by vdaka tejto lodi koniec vesmíru(času) trvať nekonečne dlho?

Odpovědět

čas je pohyb

Tomi Lee Trnik,2016-02-04 08:53:24

asi niekde robim chybu,)
lebo Einstein a 100 rokov to tam, a žiadna vedecky podložená teoria o čase nieje,(


ale ak premýšlam o čase ja,
tak je to pre mna pohyb,
ale tato moja definicia "čas je pohyb" sa nikdy nestretla s pochopenim.
tak možno keď ukážem ako som k nej prišiel:

1) čas meriame hodinami
2) hodiny sú prístroj merajúci interakcie = pohyb
----------------
čas je pohyb


čo určuje rýchlosť pohybu?
- od prostredia v ktorom sa pohybuje.

od čoho závysí (rychlosť) priestupnosť prostredia?
- od jeho hustoty.

čo ovlivnuje jeho hustotu?
- sila gravitačného poľa.

tak nájde sa tu nejak´a dobrád duša ktorá moj zacyklený mozog vyvedie s tejto časovej pasce?
dakujem

Odpovědět


Re: čas je pohyb

Richard Palkovac,2016-02-04 09:13:04

Ak pojem "pohyb" nahradite pojmom "interakcia medzi casticami" co je vlastne pohyb, tak to chapete presne tak ako ja.

Tu "priestupnost prostredia" by som do toho ale nemontoval a namiesto nej by som dal gravitacnu interakciu sprostredkovanu zatial sice len hypotetickymi gravitonmy.

Odpovědět


Re: čas je pohyb

Richard Palkovac,2016-02-04 09:23:15

Pripadne si este precitajte tieto moje uvahy (viacmenej su o STR), mozu Vas priblizit k pojmu cas este viac :

http://hayabusa.slovakforum.net/t276-topic

Odpovědět


Re: Re: čas je pohyb

Tomi Lee Trnik,2016-02-04 12:24:34

dobra praca inruitivna
ale zial o skracovani telesa mam pochybnosti,
alebo moje iQ nestačí

a ano sirenie FOTONU a GRAVITACIE je klúčom k pochopeniu plynutia času
len si myslím že fyzik čo zavrhol nejakú formu éteru sa k tejto myšlienke už nikdy nevráti.

možno preto už 100r sme sa s časom nikam nepohli.

Odpovědět


Re: Re: Re: čas je pohyb

Richard Palkovac,2016-02-04 13:06:25

S teoriou eteru to nema nic spolocne, na ten mozete kludne zabudnut.

Mylite sa hlavne v tom,, ze si myslite, ze fyzika potrebuje definiciu pojmu cas. Ona to ale vobec nepotrebuje, je to filozoficka otazka .

Odpovědět


cesta do minulosti

Tomi Lee Trnik,2016-02-04 17:21:02

tak filozoficka ako filozoficka pokiial tema nieje o cestovani v case;)
a
uz aj spomalovanie casu šTR a oTR vracia čas zas do fyziky.


Je podla teba je možné cestovať do minulosti?

Odpovědět


Re: cesta do minulosti

Richard Palkovac,2016-02-04 19:50:36

Meranie casu , vypocty casu a vypocty pouzitim casu je nieco ine ako definovanie pojmu cas.

To prve fyzika nevyhnutne potrebuje a to druhe nepotrebuje.

Cestovat do minulosti je "neslusne" :)

Odpovědět


Re: čas je pohyb

Marcel Brokát,2016-02-04 09:54:36

Nastudujte věci kolem CPT symetrie. Dostanete řadu odpovědí...

Odpovědět


Re: Re: čas je pohyb

Tomi Lee Trnik,2016-02-04 11:55:31

poprosim o link google toho vysoli hodne
dakujem

Odpovědět


Re: Re: Re: čas je pohyb

Marcel Brokát,2016-02-04 12:27:00

:-) to je jasné, že hodně. Je to jedna z nejvíce zkoumaných oblastí fyziky...

Odpovědět


Re: Re: čas je pohyb

Richard Palkovac,2016-02-04 14:23:06

Vsetky interakcie v antisvete budu opacne, alebo pojdu spat v case, ale my zijeme v nasom svete a zaujima nas cas v nasom svete, aspon teda mna.

Odpovědět


Re: Re: Re: čas je pohyb

Tomi Lee Trnik,2016-02-04 17:26:09

tak ak mate nejaky dobry clanok o tomto tak ho prezradte
ešte raz dopredu dakujem,

pokial je to v kocke ako tu kolega povedal,
tak je možné, respektíve existujú rovnice, kde ČAS nejakej interakcie ide do minulosti,
je to len matematicky konstrukt, alebo realita čiže nejká častica cestuje spat v čase?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: čas je pohyb

Richard Palkovac,2016-02-04 19:53:23

Je to len matematicky konstrukt.

Odpovědět

Čas vystupuje z prostoročasu

Miko Landa,2016-02-04 02:03:28

Pokud chce někdo pochopit co je čas, musí si nejprve vytvořit (nutně za pomoci myšlenkového experimentu) model primordiálního prostoru - tj. prostoru, který je zatím bez jakékoli interakce. Je to snadné. Stačí lehce revidovat myšlenky B. Riemanna, zapomenout na kartézský systém a důsledně použít OTR. Takový model prostoru má pravidelnou geometrickou (a topologickou) strukturu, která je ale očividně velmi velmi vratká.
Pak si stačí představit prvotní impulz, prvotní interakci v základní struktuře prostoru a objeví se všechny známé interakce. Interakce jsou svázány s topologií struktury prostoru, který je jednotně geometricky pravidelný v jeho základní struktuře nebo v jednotlivých geometricky pravidelných strukturách fluktuací prostoru.
Ti, kdož si správně namodelovali strukturu prostoru, již vidí co vnímáme jako čas. Vám ostatním to jistě někdy někdo objasní lépe...

Odpovědět


Re: Čas vystupuje z prostoročasu

Richard Palkovac,2016-02-04 07:44:06

Casopriestor (OTR) je matematicka konstrukcia, ktora dava spravne , realne vysledky podla doteraz prevedenych experimentov a pozorovani v nasom okoli.

Matematicka konstrukcia , aj ked dava spravne vysledky a teda je spravna, s realitou nemusi mat nic spolocne.

Odpovědět


Re: Re: Čas vystupuje z prostoročasu

Marcel Brokát,2016-02-04 08:05:02

OTR je samozřejmě konstrukt s určitou mírou souladu s pozorovanými jevy a umí je i předpovědět. I přes skutečnost, že by si někdo přál aby to byl špatný konstrukt, pokud dává jisté správné výsledky, logicky je s realitou velmi úzce propojená...

Odpovědět


Re: Re: Re: Čas vystupuje z prostoročasu

Milan Krnic,2016-02-04 22:48:31

Reálně je ta míra souladu neurčitá. OTR špatný konstrukt není. Nic lepšího nemáme. Špatné je to mlžení okolo. Není to tak dlouho, co jsem žil v domnění, že je OTR perfektní. Že třeba pomocí OTR přesně spočítáme dráhu sondy, a ta se strefí do předem určeného místa na Marsu. "Pecka". A tohle zjednodušování je, podle mě, největší kámen úrazu. Co si pak má člověk myslet, když zjistí, že ho léta tahali za nos, byť možná v dobré vůli (protože bych to nepochopil?).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Čas vystupuje z prostoročasu

Richard Palkovac,2016-02-05 07:54:56

Staci si len uvedomit, ze aj podla jednoducheho vzorceka Newtonovej gravitacie, toho analyticky vela nespocitame, v podstate nespocitame nic, ak by sme nemali numericke metody a pocitace. Takze aj vypocet tej drahy k Marsu je vec numerickej metody a Newtonowej gravitacie.

A keby sme chceli nieco analyticky spocitat podla OTR, tak je to neporovnatelne zlozitejsie a musime zanedbavat rozne jej cleny o ktorych predpokladame ze su blizke nule.

Odpovědět

Pojetí času

Vlastislav Výprachtický,2016-02-03 06:47:56

Čas lze vysvětlit jako nekonečnou veličinu - závislou na prostoru a energii. /E=mc2/

Odpovědět


Re: Pojetí času

Richard Palkovac,2016-02-03 09:49:42

O tom, ze co je to cas, podla mojho nazoru, ak beriem do uvahy sucasny stav fyziky som nieco popisal tu :

http://hayabusa.slovakforum.net/t282-topic

Odpovědět


pepek namornik aneb. spenat, zaklad diskusie

Laicko Phyladelphy,2016-02-04 12:52:14

A co ked cas ako si ho uvedomujeme "neexistuje"?

..je to abstraktna velicina..ci?

jeho meranie je logicke a napomocne..len ci je to cesta vsetkemu?

..ale ked "zijeme" vyhradne v priestore - vyplnenom "ne/hmotou" ovplyvnovanou neabstraktnymi/skutocnymi fyzikalnymi interakciami, kde neexistuje minulost ani buducnost len aktualna poloha vsetkeho -realita?

keby som staril vsetky spomienky a prisiel o schopnost, zapamatat si minulost(5,5 krat 10 na minus 44 sekundy, hociaky okamih s5, vcerajsok, maturu, jazyk, "nic"..), prisiel by som aj o buducnost, -prisiel by som aj o cas - existoval by iba stav "ne/hmoty" v nemennom "priestore" ktory prave existuje. (nieco na obraz "merania" kavntovej previazanosti)

btw:rychlost je tiez abstrakt?

budem rad, ked mi moj pohlad na vesmir - ocami vesmiru niekto objasni. (neagativny feedback sa ceni viac :D )

Smejte sa mi kludne, som krajcir(a velkej osel).. :P X-D
alebo utfg: timenoexist :) PS:(ja som googlil, az ked mi to nedalo spat)

Prajem pekny den plny napadov. I

Odpovědět


Re: pepek namornik aneb. spenat, zaklad diskusie

Richard Palkovac,2016-02-04 13:22:46

No, Pepek Namornik, moze to byt kludne aj tak, ze teraz sa Vam zda, ze sedite za pocitacom a trieskate o sto sest do klavesnice a v dalsom momente sa Vam bude zdat ze ste na Marse a ak k tomu dostanete aj predstavu kompletnej minulosti (ktora s tym sedenim za pocitacom nic nebude mat) tak sa Vam to vobec nebude zdat neskutocne. Potom v dalsom momente sa Vam moze zdat, ze ste pretekar F1 a ked k tomu dostanete opat zdanie kompletnej munulosti, zase sa Vam to nebude zdat nerealne.

Takze kludne moze byt Vas svet, len neustale prepinanie medzi chvilkovymi vnemmi s kompletnou minulostou a nikdy nepridete na to, ze co je pravda.

Odpovědět


Re: Pojetí času

Martin Zikmund,2016-02-03 11:20:23

Obávám se, že pokud energie vakua není nula (což není), prostor i čas musí jednou skončit. Energie vakua je totiž vícerozměrná veličina, která je odvislá od celého vesmíru během celé jeho existence (včetně budoucnosti).

Odpovědět


Re: Re: Pojetí času

Dominik Březina,2016-02-03 15:55:40

Čas může zmizet úplně, tedy alespoň podle tohoto článku: http://www.national-geographic.cz/clanky/podle-spanelskych-fyziku-se-z-vesmiru-ztraci-cas-mozna-zmizi-uplne.html#.VrIUprLhDRZ

Odpovědět


Re: Re: Re: Pojetí času

Richard Palkovac,2016-02-03 16:03:57

Cas zmizne vtedy, ked zmizne aj posledna interakcia medzi casticami. Osobne si myslim (kedze fandim svojej hypoteze o Sivych objektoch) ze to nebude nikdy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Pojetí času

Martin Zikmund,2016-02-03 18:52:59

Tepelná smrt není to samé, co konec světa nebo času, ale svým způsobem byste mohl mít pravdu - ve chvíli tepelné smrti totiž nejspíš ztratí význam časová šipka.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Pojetí času

Richard Palkovac,2016-02-03 19:03:52

Nemal som na mysli konkretne tepelnu smrt, aj ked to moze ten dojem evokovat. Som teraz lenivy domysliet, co by to ta tepelna smrt znamenala do detailu.

S mojim tvrdenim "Cas zmizne vtedy, ked zmizne aj posledna interakcia medzi casticami." sa myslim neda nesuhlasit. Netvrdim ale, ze take nieco niekedy moze nastat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pojetí času

Martin Zikmund,2016-02-03 19:09:38

"Když zmizí poslední interakce mezi částicemi" JE definice tepelné smrti :) Pak je samozřejmě největší otázkou, z čeho se čas skládá. Pokud je to např. skalární pole, pak ano, i čas by vymizel. Nic tomu ale nenasvědčuje.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pojetí času

Richard Palkovac,2016-02-03 19:32:49

Ja chapem cas ako priamo tu interakciu, nic navyse, takze ked skonci posledna interakcia skonci podla mna aj cas . K tomuto nazoru som dospel pred par rokmi v podstate sam vo svojej mysli a casom som zistil, ze nie som s tymto nazorom sam na svete.

Som s takymto pohladom spokojny, lebo tym padom nemam ziadny problem chapat napriklad teoriu relativity, ako uplne prirodzenu vec.

Fyikalna definicia casu to ale nemoze byt, to je mi jasne, zaroven si ale myslim, ze fyzikalna definicia pojmu cas ani existovat nemoze, je to skor fylozoficka zalezitost.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pojetí času

Martin Zikmund,2016-02-04 15:44:29

Pokud jste spokojen s výsledkem, který může být pravda a nemusí, tak proč ne :)

Odpovědět


termálna smrť a atomova bomba

Tomi Lee Trnik,2016-02-04 17:41:02

suhlasím, kde niet pohybu niet ani času,
a kde niet energie niet ani pohybu,)

Odpovědět


Re: termálna smrť a atomova bomba

Martin Zikmund,2016-02-05 09:16:41

Ach jo... Tepelná smrt neznamená konec pohybu. Tepelná smrt nastane, pokud budou všechny částice ve vesmíru od sebe tak daleko, že se nebudou vzájemně ovlivňovat. K tomu dojde, pokud se vesmír nepřestane rozpínat. Jak bychom si měli všichni pamatovat ze základní školy, těleso setrvává v rovnoměrném přímočarém pohybu, pokud na něj nepůsobí síla. Z toho nám vyplývá, že k zastavení pohybu by byla potřeba síla, která ale po po dosažení tohoto milníku nebude existovat. To je taky důvod, proč se tomu říká tepelná smrt.

Odpovědět


Re: Re: termálna smrť a atomova bomba

Stanislav Kaderabek,2016-02-06 12:29:12

S tepelnou smrti mate podle meho pravdu. Pak ale moc nechapu, proc si myslite, ze pri tepelne smrti prestane fungovat cas? Proc bych nemohl drahu, kterou to Vase teleso leti primocarym pohybem merit i dal? Porad preci budou platit pravidla o rychlosti, draze a casu bez ohledu, jestli je nebo neni pozorovatel, ne?
A konec Vesmiru jinak nez tepelnou smrti si zas dobre neumim predstavit (presne jak rikate, chce to energii, navic by ta sila musela byt inteligentni a definovat si ve Vesmiru bod, vuci kteremu se to bude muset zastavit. a to podle meho potrebuje do uvahy Boha a jste mimo vsechny vedecke teorie).
Z toho mi vyplyva, ze jedina teoreticka moznost, kdy skonci cas je, ze skonci zaroven s hmotou a prostorem a to je teorie Velkeho Smrsku...

Odpovědět


Re: Re: Re: termálna smrť a atomova bomba

Stanislav Kaderabek,2016-02-06 13:24:58

A pak mne napadla jina mozna definice konce Vesmiru (a casu), ktera mne napadla v kombinaci s kvantovkou, a to, ze bychom si konec Vesmiru definovali jako ztratu posledniho mozneho pozorovatele a tim by Vesmir prestal v podstate existovat, protoze by prestalo dochazet ke kolapsu vlnove funkce a Vesmir by se stal navzdy uz jen pravdepodobnym.
A v tomto pripade by se vratila do hry tepelna smrt a cas jako velicina by prestal platit z duvodu, ze by nebyl kdo by ji mohl zmerit a overit.
(ale nejsem si jisty, co by na tento pohled kvantovkari rikali)

Odpovědět


Re: Re: Re: termálna smrť a atomova bomba

Richard Palkovac,2016-02-06 19:19:23

Co sa tyka tepelnej smrti vesmiru, tak najlepsie je to chapat tak, ze je to vesmir v takom stave, v ktorom uz nemoze existovat ziadny zivot vo forme aku pozname. A s tym sa urcite neda nesuhlasit.

Pokial sa ale na tepelnu smrt pozrieme do detailu, a zaroven zabudneme na to ze teplo chapeme vacsinou ako energiu kmitania moekul, atomov alebo castic, tak je to podstatne radikalnejsi stav.

Moze v takom vesmire existovat nejaky makroskopicky objekt ? Nie, lebo v tom objekte by stale mohlo vznikat trenie medzi atomami a tym padom aj vznik tepla.

Mozu v takom vesmire existovat atomy ? Nie lebo, elektrony ktore su udrziavane okolo jadier elmag, interakciou mozu produkovat a pohlcovat fotony a teda zase vznika a ubuda nejake teplo.

Mozu v takom vesmire existovat atomove jadra ? Samozrejme tiez nie.

V takom vesmire mozu existovat uz len nejake zakladne energeticke entity a pritom ani jedna nemoze "vediet" o existencii ostatnych, nema sa to ako "dozvediet".

Mozete sa Vy na tie entity pozerat niekade "z hora" ? Nie, lebo uz ste davno rozlozeny do tych entit a nie ste boh.

Takze ak si viete predstavit absolutne nic, tak to je tepelne smrt vesmiru domyslena do detailu.

Napriek tomu ale odporucam chapat to tak, ako je to uvedene v prvej vete tohoto prispevku.

Takze takto to vidim ja .

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: termálna smrť a atomova bomba

Stanislav Kaderabek,2016-02-07 11:33:07

Ja myslim, ze tepelnou smrt je nejlepsi chapat tak, jak to rika jeji definice (treba na wiki). Je jasne, ze v tomto stavu nemuze existovat zadne vetsi teleso (z duvodu, ktere spravne vyjmenovavate) a veskery Vesmir je v tu dobu zaplnen jen nejakym zarenim. Ale i foton ma nejakou rychlost, o kterou fakticky nemuze prijit (neni energie na jeho zastaveni => pohybuje se primocare). Takze cas jako velicina se fakticky nemuze ztratit (vnejsi pozorovatel cas stale vidi existovat). Ale jestlize uvnitr systemu neni nikdo, kdo by se na nej mohl zeptat, pak by asi mohl byt zrusen podle pravidla Occamovy britvy, protoze by prestal byt smysluplnou velicinou.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: termálna smrť a atomova bomba

Stanislav Kaderabek,2016-02-07 11:41:30

Ale problem teto konstrukce vidim v tom, ze pokud zrusime cas v systemu bez pozorovatele, meli bychom asi problem s jeho zavedenim pri Velkem Tresku, protoze na zacatku take asi o zadnem vnitrnim pozorovateli nemuze byt ani rec a o vzniku casoprostoru tak vzdy mluvime z pohledu vnejsiho pozorovatele (Boha, pripadne Cimrmana, ktery udelal krok stranou sve teorie). A tak bychom se asi meli chovat i pri konstrukci zaniku casu, tedy pohledem vnejsiho pozorovatele a tam podle meho podledu na teorii tepelne smrti cas nezanika.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: termálna smrť a atomova bomba

Richard Palkovac,2016-02-07 17:49:40

Tepelna smrt nie je nejaka lokalna zalezitost, ktora sa tyka len urcitej casti vesmiru, ale vesmiru ako celku.

Takze v pripade tepelnej smrti, na vonkajsieho pozorovatela mozete kludne zabudnut, rovnako ako aj na fotony a ziarenie.

Jedine ze by ten vas Cimrman ...

Odpovědět

ol to Weiberger čo povedal ...

Rene Mikolas,2016-02-03 00:39:13

... čas je na to, aby sa všetky udalosti nestali naraz.
A myslím, že to vystihol.
*
Čas je kvantovaný iba pre častice teda v mikrosvete.
V makrosvete je totálne spojitý, pretože udalosť v ňom je daná miriadami miriád udalostí kvantového mikrosveta. A každá sa udeje v inom intervale. Nemôže z toho vyplynúť nič iné, ako dokonalé kontinuálne plynutie času v pozorovateľnom makrosvete.

Odpovědět


Re: ol to Weiberger čo povedal ...

Marcel Brokát,2016-02-03 09:10:12

a takhle vznikají pohádky, náboženské a esoterické fantasmagorie a totální guláš v myšlení....
jednoduše: když JE nějaký děj, objekt nebo vlastnost nespojitá, je nespojitá ve své podstatě, je úplně JEDNO v jakém měřítku se na něj dívám.
Takže - pokud je čas kvantován, je kvantován vždycky, všude a v jakémkoli měřítku nebo složitosti a neplyne kontinuálně!!!

Odpovědět


Re: Re: ol to Weiberger čo povedal ...

Martin Zikmund,2016-02-03 11:22:11

Předběhl jste mě :)

Odpovědět


Re: Re: Re: ol to Weiberger čo povedal ...

Rene Mikolas,2016-02-03 14:23:09

Martine a Marceli,
predstavte si lano spletené s rastlinných vlákien. To lano, hrubé ako konská noha okolo celej Zeme spojené technológiou spred 2000 rokov(vy pohádky).
Sú ich miliardy a prekrývajú sa Majú asi rovnakú dĺžku (vy postihnutí náboženstvom).
Vy nie ste schopní rozlíšiť náhodnú udalosť od zákonitosti.
Ste dvaja z tých, ktorí veria, že raz bude odhalená teória všetkého.
Vy veríte, že makrosvet a mikrosvet je vlastne to isté. Takto vznikali náboženstvá a pohádky.
Vy neviete rozlíšiť nespojitosť vlákna od spojitosti toho lana.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: ol to Weiberger čo povedal ...

Marcel Brokát,2016-02-03 16:26:50

Bojují ve mně dva protichůdné postoje: první - vysvětlit Vám step-by-step jak je ten Váš text vnitřně rozporný nebo za druhé si jen tak odfrknout: "Na čem ujíždíte?".

Přiklonil jsem se k druhé variantě.... naděje pln, duše, ale moje smutkem plná jest, volám: "Za co? !!!!!!!!"

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: ol to Weiberger čo povedal ...

Rene Mikolas,2016-02-03 16:57:40

Marcel,
a čo takto vziať si tabletku a zapiť to vodou, aby si nemusel iných obviňovať, že na čom fičia? Ty vnitřní rozpore!

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: ol to Weiberger čo povedal ...

Petr Kr,2016-02-03 17:12:19

Pane Rene, jste politický mystifikátor? Asi ano, protože jste na existenci něčeho dokázal existenci opaku. Něco jako: Televizní obraz je tvořen časovými vzorky, ale nám se jeví spojitý, proto je spojitý. A je již jedno, že vznkl z řady oddělených stavů a dá se zase na tyto stavy vrátit.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ol to Weiberger čo povedal ...

Rene Mikolas,2016-02-03 23:30:51

Petříku,
ja nepíšem o zotrvačnosti oka (schopnosti mozgu dotvárať si realitu)). Od toho mám ďaleko.
Planck prišiel ku svojej konštante preto lebo bol lenivý a Newtonovi vôbec neprekážalo, že nevedel zdôvodniť pri svojom infinitezimálnom počte delenie nulou (dokonca sa seriózne, na dnešné časy hanebne, zaoberal aj metafyzikou).
Einstein nám hovorí, že s časom sa zmenou rýchlosti čosi deje. Každá sústava pohybujúca s rôznou rýchlosťou si žije vo svojom vlastnom čase (ja hovorím, že spojitom) až keď dosiahne makrosvet rýchlosť svetla, čas sa zastaví (teda keby mohol). Ale v mikrosvete nie. Len časy mikročastíc sa zrovnajú. Prekryie ich intervalov je maximálne. Ide o čas dvoch svetov - dvoch kvalít. Tie svety sa nedajú zmiešať.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ol to Weiberger čo povedal ...

Marcel Brokát,2016-02-04 08:08:13

"Ty vnitřní rozpore!", díš
to do Tebe není hezké, víš?
Když jelita, chodící v pepita nechápou,
že odmocnina na pátou, není záskok za Káťou,
co dělat?
Snad jen - až půjdeš zase ven - třeba do Hvězdy,
natoč hlavu a koukni na hvězdy! Světlušky malé,
zblízka však.... je to to samé!

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ol to Weiberger čo povedal ...

Rene Mikolas,2016-02-04 13:48:08

A to som si myslel, že brokát je cenená látka.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ol to Weiberger čo povedal ...

David Nečas,2016-02-04 10:58:05

Pane Mikolasi, urážíte Plancka ze závivsti, že mu intelektuálně ani z hlediska zmíněné pracovitosti nesháte ani po kotníky, nebo máte prostě v povaze urážet všechny okolo?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ol to Weiberger čo povedal ...

Rene Mikolas,2016-02-04 13:55:48

Urážať Plancka by som si nedovolil. Chcel som len, ako z kontextu reakcie vyplýva, že aj pri lenivosti sa dá dostať k úžasným výsledkom. Leňošenie si užíva len pracovitý človek. Nemusí ísť vždy o racionálne konanie. Preto k nadľahčenie debaty spomenul i Newtonove psie kúsky.
Keby sa Einstein triasol pred veľkosťou vtedajších autorít, dnes nemáme na stole jeho teórie.
A napokon to oživuje debatu (pokiaľ sa neuchyľujeme k vulgarizmom).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: ol to Weiberger čo povedal ...

Martin Zikmund,2016-02-03 18:55:01

A zase! :D

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: ol to Weiberger čo povedal ...

Martin Zikmund,2016-02-03 19:04:42

Ehm... urážky a zesměšnění si nechám až na vaši reakci, která bude jistě následovat, a pokusím se vám vysvětlit jádro vašeho omylu.
To spočívá v podvědomém přesvědčení, že k chodu vesmíru je zapotřebí vnímajícího pozorovatele. To není vaše chyba, to je chyba popularizátorů vědy i vědců samotných. Všude čteme a slyšíme: "Pozorování mění pozorovaný objekt," nebo: "Pozorováním se zhroutí vlnová funkce." Prdlajs! Nejde o pozorování, ale o interakce kvantových soustav. Zkrátka, kvantové jevy se dějí a hroutí nehledě na to, jestli jste slon, mravenec, nebo kus kamene.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: ol to Weiberger čo povedal ...

Rene Mikolas,2016-02-03 23:39:47

Martine,
buď aspoň trocha spravodlivý. Ja som s tými pohádkami, náboženstvom a zosmiešňovaním nezačal.
Máš pravdu, tú Schrödingerovu mačku sme už nedávno tu na OSLU odsúdili a dohodli sme sa, že nemá čo tento makro objekt hľadať v mikrosvete. A ten pozorovateľ (aj blchy tej mačky a mačka samotná) je tiež na kočku.
Ja tiež tvrdím, že realita je absolútne nezávislá na vedomí kohokoľvek. A nevykaj mi, keď ja ti tykám.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: ol to Weiberger čo povedal ...

Marcel Brokát,2016-02-04 09:39:02

jo to jsem začal já... a to proto, že je to stále a stále to samé.
Vysvětlím: vlákno a přiřazená vlastnost spojitost (ať již důkazem nebo ad hoc), vlákna se sdruží do makroobjektu a co teď s tím. Logicky (a používáme to denně) makroobjekt pojmenujeme - lano. Je to praktické - dobře se domluvíme mezi sebou. A teď pozor - lanu přiřadíme vlastnost - spojitost. Lze jelikož to neodporuje práci s lanem. Jenže - a to je ta chyba - ZAPOMENEME, že vlastnost "spojitost" lana byla přiřazena ad hoc a vůbec neexistuje kauzální fyzikální vztah mezi přiřazenými vlastnostmi vlákna a lana (kromě toho, že člověk pojmenoval) ale i přes to se s těmito pojmy vytvářejí "fyzikální teorie"....

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ol to Weiberger čo povedal ...

Rene Mikolas,2016-02-04 14:05:58

A ako som Ti mal v tej hektike pripomenúť, že zákonitosti makrosveta (sú spojité a symetrické)?
Tie zákonitosti makrosveta sú založené na miliarde miliárd náhodných udalostí makrosveta.
Analógia vlákna a lana je na mieste.
Ten kauzálny vzťah bol dokázaný múdrejším ľuďmi ako som ja. Vzťah medi jednou náhodnou udalosťou a zákonitosťou neexistuje. Medzi mnohými náhodnými udalosťami a zákonitosťou áno. Je to Zkon prechod od kvantity ku kvalite a naopak.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: ol to Weiberger čo povedal ...

Martin Zikmund,2016-02-04 10:09:14

Já vám vykám, neb jsem slušně vychován.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ol to Weiberger čo povedal ...

Rene Mikolas,2016-02-04 14:08:03

Si slušák, to je pravda, oceňujem to, ale vesmíru na tom nesúvisí :-)))

Odpovědět

Nejkratší doby života částic

Vladimír Wagner,2016-02-02 23:24:29

Nejkratší doby života částic jsou v řádu 10^-22 s, takže hranice pro nejkratší časový okamžik musí být nižší.

Odpovědět


Re: Nejkratší doby života částic

Petr Petr,2016-02-03 07:41:20

Oni jen musí udat svůj výzkum... To je jasné. Podobně jako kosmologická inflace, která z rozměrů u Planckovi délky dělá vesmír v souladu s extrapolací pozorovaných dat. Oni chtějí Planckův čas posunout do pozorovatelné oblasti, aby ho mohli hledat. Tj. experimenty, které hledají, ale očekává se spíš, že nic nenajdou. Podobně jako hledaní axionů atp.

Odpovědět


Re: Nejkratší doby života částic

Antonín Hvízdal,2016-02-03 11:41:33

V článku se uvádí nejkratší měřitelný čas 10^-17 s. Těch 10^-22 s je předpokládám jen pro částice pohybující se relativistickými rychlostmi. Je pak možno na nějakém hypotetickém superurychlovači pozorovat planckův čas přímo?

Odpovědět


Re: Re: Nejkratší doby života částic

Milan Krnic,2016-02-04 22:32:12

Hypoteticky je možné úplně všechno :-)

Odpovědět

Tiez ma napadla podobna myslienka.

Richard Palkovac,2016-02-02 19:19:33

Zaujimave, ale ako som uz tu raz napisal, cloveka dnes uz malokedy napadnie nieco, co uz nenapadlo niekoho ineho na svete :

http://hayabusa.slovakforum.net/t272-topic

Odpovědět


Re: Tiez ma napadla podobna myslienka.

Michal Lichvár,2016-02-03 10:14:44

Precital som sa Vasu uvahu na fore. Myslim, ze toto su uz viac metafyzikalne ako fyzikalne uvahy/otazky.

Ono by to totiz kludne mohlo byt tak, ze kazdy dalsi 3D obrazok vytvoreny stavom vsetkych vedomi vesmiru.

Alebo dalsia uvaha. Buducich obrazkov, stavov je nekonecne mnoho, pricom podla rozhodnutia vedomia a zbortia (skonzujumu) existujuce stavy (v tejto uvahe nemozme cestovat do minulosti, pretoze zanikla). Vedomie by potom bolo nieco, co sa zivi krystalom casu, resp. ho borti.

A ako si to predstavit?
Napr. ako ked blesk hlada cestu, kadial pojde hlavny vyboj.

Vo Vasom ponimani vesmiru by nebolo priestoru pre slobodnu volu. V mojom je. Potom sa ale vynara otazka, ako si fyzikalne predstavit slobodnu volu.

Odpovědět


Re: Re: Tiez ma napadla podobna myslienka.

Richard Palkovac,2016-02-03 10:31:03

Ano, to je ten hlavny problem pri hladani filozofickej pravdy, kedze existuje vzdy vela ciest a aj keby ste sa nahodou vybrali tou spravnou, tak za chvilu pridete na dalsie rozcestie a zase si musite zvolit tu spravnu cestu z dalsich tisic.

Fyzici to riesia jednoducho. Ak sa to neda opakovane experimentalne alebo aspon opakovane pozorovanim preukazat, dokazat, tak ich to nezaujima.

Co sa tyka slobodnej vole, tak dokazat, ze existuje, je asi nemozne.

Odpovědět


Re: Re: Re: Tiez ma napadla podobna myslienka.

Michal Lichvár,2016-02-03 12:25:54

Mam este jednu, uplne inu uvahu. Cital som Vas dalsi clanok na fore. Ako ste pisal, ze foton je vlastne vsade. Hawking tiez tvrdil, ze 2strbinovy experiment je mozny len preto, ze foton sa v kazdom momente moze pohnut kazdy smerom. Mne to pripada absurdne.

Ak sa vsak foton moze nachadzat kdekolvek do momentu, ze je pozorovany (nez predal informaciu), a ked si pri strbinovom efekte nejak nahodne vybera, ktorou prejde, potom by sa teoreticky dala vytvorit pasca na fotony. Ak su okolo nas teoreticky vsetky fotony Slnka, ale interaguje len zlomok z nich, potom ak by sme nasli mechazminus, ako prinutit k interakcii aj ostatne, by vyriesilo navzdy energeticke problemy. Slnko by sice de facto zhlaslo :) ... a snim mozno aj zbytok versmiru, ale.

Takze, ako skonstruovat pascu na fotony?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Tiez ma napadla podobna myslienka.

Martin Zikmund,2016-02-03 12:55:40

Past na fotony je černé těleso. Fyzikálně by taková "past" fungovala tak, že byste připravil prostředí, resp. materiál, který by umožňoval všem fotonům předat svou energii elektronům (vybudit je). Na opačném principu fungují průhledné materiály jako sklo; většina fotonů nepřijde do kontaktu s elektrony, které by neměly svůj vybuzený stav energeticky dostatečně blízko stavu klidovému. Fotony si takových elektronů tím pádem "nevšímají".

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Tiez ma napadla podobna myslienka.

Richard Palkovac,2016-02-04 08:58:29

Ano, tak nejako by ta past na fotony mala fungovat. Kedze mnozstvo energie takto zachytenej by bolo obrovske, ta past by mohla byt zapnuta len na kratky okamih, aby mohla nahromadenu energiu predat dalsiemu mediu (napriklad premenit vodu na paru), aby samotna past nevybuchla. Da sa to relativne jednoducho vypocitat aky casovy okamih by to mohol byt.

Takze napriklad by kazdu sekundu mohla byt ta past zapnuta miliontinu sekundy. Tym padom by sme si to kratke pohasnutie (bliknutie) Slka ani nevsimli a myslim, ze by to nemalo ziadny vplyv ani na prirodu a mali by sme cisty zdroj energie.

Uz len vymysliet ako by ta past mohla fungovat, ale to uz necham na autora :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tiez ma napadla podobna myslienka.

Martin Zikmund,2016-02-04 10:15:25

Eh, asi jste mě nepochopil - ta "past na fotony" v praxi není nic jiného, než kus tmavého materiálu. Čím tmavší a hustší, tím víc se na světle zahřívá. To je věc známá stovky, ba tisíce let.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tiez ma napadla podobna myslienka.

Richard Palkovac,2016-02-04 13:32:27

Prave ze Vy ste nepochopil kolegu Michal Lichvár pred Vami, jeho myslienka je celkom originalna. Ide mu totiz o to, ze teoreticky, kedze foton sa siri vsetkymi smermi od svojho zdroja a je reprezentovany "vsade okolo" tak by stacila teoreticky rozmerovo velmi mala "pasca" na chytenie vsetkych fotonov, ktore opustili Slnko priblizne v rovnakom okamihu.

Je to poriadne strelene ale urcite originalne :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tiez ma napadla podobna myslienka.

Martin Zikmund,2016-02-04 15:46:16

Ach tak... Dobře, držme se eufemismu "originální" :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tiez ma napadla podobna myslienka.

Richard Palkovac,2016-02-05 09:43:37

Vo vesmire vela objektov "blika" , my na to mame rozne vysvetlenia, vacsinou rotacne, ale co ked uz mimozemstania maju pasce na fotony ? :)))

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tiez ma napadla podobna myslienka.

Michal Lichvár,2016-02-05 10:58:17

Presne tak som to myslel: male zariadenie, ktore pohlti vsetky fotony.

Nadhodil som to preto, aby mi niekto vyvratil alebo potvrdil, ci to je teoreticky mozne alebo teda ci nieco zle chapem.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tiez ma napadla podobna myslienka.

Richard Palkovac,2016-02-05 11:50:23

Pokial by ste pocital podla sucasnej fyziky (povedzme QED) tak aj bez pocitania Vam mozem povedat, ze pravdepodobnost toho, ze vsetky (alebo aspon vascina) fotonov skonci vo Vasej pasci je prakticky nulova.

Ale ak by ste vedel nejakym sposobom pripravit pre kazdy foton (alebo aspon vacsinu) jeden elektron da takeho stavu aby ten foton pohltil, tak by to teoreticky malo byt mozne, aj ked to vypada ako totalna scifi.

Ale kazdy velky objav zacina ako totalna scifi !

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Tiez ma napadla podobna myslienka.

Richard Palkovac,2016-02-03 15:46:28

Nepisal som, ze foton moze byt vsade, ale len vsade tam, kam uz mohol za cas od svojho vzniku dospiet rychlostou "c", pokial ho nejaka castica nepohlti.

Atomarne a interakcne castice su castice, ale to neznamena ze su to male gulicky. Ta "gulickovitost - casticovost" je len v tom, ze su nositelmi konkretneho mnozstva energie. Ta energia ale nie je priestorovo lokalna, takze zabera urcity objem.

U castic s nulovou pokojovou hmotnostou (interakcne) ten "objem" moze byt lubovolne velky, zavisi len od casu ktory ma castica na sirenie sa.

U castic s nenulovou pokojovou hmotnostou, je potom ten "objem" ohraniceny, cim hmotnejsia castica tym viac.

Vlnovy charakter castic je dany len tym, ze niektora/e vlastnost/i castice ako by rotovala/i. periodicky sa menili.

Tako si to ja predstavujem.

O pasce na fotony nic neviem, ale moze to byt zaujimava myslienka.

Odpovědět


Re: Re: Tiez ma napadla podobna myslienka.

Marek Fucila,2016-02-03 11:04:34

Slobodná vôľa je čistá ilúzia. Človek má ohraničené možnosti a v rámci nich si volí skutky. Ale o procese, akým si ich vyberáme introspektívne nevieme vôbec nič. Vynorí sa nám len výsledok a k tomu metadáta popisujúce tento výsledok ako dielo vlastného rozhodnutia. Vidí niekto do svojho nevedomia? Na popis sveta slobodnú vôľu vôbec netreba.

Odpovědět


Re: Re: Re: Tiez ma napadla podobna myslienka.

Michal Lichvár,2016-02-03 12:40:39

No vlastne nie. Vsetko moze byt deterministicky dane. Este aj ten neobytny pocit, ze som mohol rozhodnut inak :)

Odpovědět


Tiez ma napadla podobna myslienka.

Roman Běhal,2016-02-03 13:45:48

Nedávno jsem četl SCI-FI od Ted Chianga Příběh tvého života (Story of Your Life 1998). Ač je to "blbá" scifi, zajímavě kopíruje názory ve zdejší diskuzi. Nechci spoilovat takže jenom naznačím, že jde o příběh setkání lidí s mimozemskou civilizací a vzájemný rozdílný pohled na plynutí času a z toho vycházející jiný přístup ke svobodné vůli.
Omlouvám se za příspěvek nesouvisející s tématem.

Odpovědět


Re: Tiez ma napadla podobna myslienka.

Marcel Brokát,2016-02-03 16:32:20

... pro mě tedy velmi osvěžující. Nahlas lze říci myšlenku, že míra reálného poznání může a asi i reálně má zásadní vliv na světonázor lidstva....

Děkuji.

Odpovědět

Fun fact

Martin Zikmund,2016-02-02 17:33:00

Pro zajímavost - slovo "plynout" znamená "ubíhat s časem". Čas tedy neplyne. A hezký článek, díky :)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni