Ztrojený gen zajišťuje prasatům plodnost  
Spojené úsilí genetiků, paleontologů, geologů a chemiků odhaluje taje prasečí plodnosti.
Američtí vědci se ve spolupráci s norskými kolegy pokusili přijít na kloub záhadě ztrojení genu pro enzym aromatázu, kterým se prasata liší od ostatních kopytníků. Aromatáze patří významné postavení při tvorbě pohlavních steroidních hormonů, například pro přeměnu samčích androgenů na samičí estrogeny (Označení „samčí“ a „samičí“ je třeba brát s rezervou, protože obě pohlaví jsou schopna produkce jak androgenů, tak i estrogenů.) Aromatázu potřebují všichni obratlovci. Prase si jí dopřává měrou vrchovatou. Je to zjevně výsledek zmnožení genu pro aromatázu, ke kterému došlo před 35 miliony roků. Tehdy nastalo na Zemi výrazné ochlazení a řada živočichů se ocitla v nesnázích. Kdo našel evoluční východisko, přežil. Kdo je nenašel, vyhynul.

Předci prasat se dostali do výhody poté, co se jim v dědičné informaci zmnožil gen pro aromatázu, protože díky tomu začali být plodnější a přiváděli na svět více mláďat. Srovnání dědičné informace prasete divokého, pekari a prasete bradavičnatého ukázalo, že první zmnožení genu pro aromatázu nastalo u společného předka všech tří „prasat“. Další zmnožení, kterým se počet kopií genu pro aromatázu zvýšil na tři už postihlo jen předka prasete divokého. Pekari a prase bradavičnaté skončili jen s dvojicí genů. I to jim stačilo. Zatímco původní předci prasat s jednou kopií aromatázy přiváděli na svět jedno, maximálně dvě mláďata, pro pekari a prasata bradavičnatá se stala dvě mláďata standardem.  Prase divoké se domohlo dalším zmnožením genu ještě vyššího počtu mláďat.

Zmnožení genů nepřineslo jen prostý nárůst produkce aromatázy. Kopie genu se začaly nezávisle na sobě měnit a dnes je podle každé z kopií genu syntetizován poněkud jiný enzym s odlišnou aktivitou.


Předci divočáka se genem pro aromatázu „napakovali“ – dnes jej mají ve své dědičné informaci hned tři kopie.  


Pekari má kopie genu pro aromatázu „jen“ dvě. I to mu zjevně pomohlo přežít. 


Nebýt zmnožení genu pro aromatázu, nebylo by asi ani čuníků. Jejich předci by asi vyhyhnuli. A i kdyby čuníků přeci jen bylo, musela by se bachyně spokojit většinou jen s jedním jediným seletem. Stalo by se pak vůbec prase předmětem domestikace?

Pramen: BMC Biology 

Autor: Jaroslav Petr
Datum: 19.08.2004
Tisk článku

Metódy sledovania plodnosti - Naďová Monika, Simočková Viera, Javorka Ąubomír
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 169 Kč
cena: 158 Kč
Metódy sledovania plodnosti
Naďová Monika, Simočková Viera, Javorka Ąubomír

Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni