NASA simuluje pěstování brambor na Marsu v Peru  
V NASA jsou teď v kurzu brambory. Americká vesmírná agentura otestuje 100 vybraných odrůd pro budoucí kolonisty Rudé planety.

 

Pouště La Joya Pampas jsou doopravdy jako na Marsu. Kredit: Julio
Pouště La Joya Pampas jsou doopravdy jako na Marsu. Kredit: Julio Valdivia Silva.

Jak asi každý ví, astronaut botanik Mark Watney, který ve filmu Marťan (2015) režiséra Ridleyho Scotta uvízl na Marsu, přežil díky pěstování brambor v marťanské půdě. I když musel hnojit obsahem toalety a zalévat vodou z paliva. V NASA se podle všeho touto myšlenkou nadchli a teď na tom začínají pořádně pracovat. A když chcete pěstovat brambory na Marsu, kde asi tak vzít vhodnou sadbu? NASA nechce nic ponechat náhodě.

Julio Valdivia Silva. Kredit: J. Valdivia Silva.
Julio Valdivia Silva. Kredit: J. Valdivia Silva.

 


Brambory pocházejí z oblasti dnešního Peru a vlastně se vůbec neštítí vysokohorského prostředí. Některé odrůdy brambor se tam cítí jako ryba ve vodě. Vědci NASA se pustili do experimentování s mezinárodním centrem výzkumu brambor International Potato Center (CIP) v peruánské Limě. Společně hodlají pěstovat sto vybraných odrůd brambor v podmínkách, které budou připomínat prostředí na Rudé planetě. A za nějaký čas je třeba budou pěstovat první kolonisté na přímo Marsu.

Odborníci vybírali z celkem 4500 odrůd, které jsou registrované v centru CIP. Zvolili si z nich 40 odrůd, které pocházejí z And, rostou v různých ekologických zónách velehor, dovedou čelit dramatickým změnám klimatických podmínek a jsou s to se rozmnožovat v kamenitém a suchém terénu.

Matt Damon a brambory na Marsu. Kredit: 20th Century Fox.
Matt Damon a brambory na Marsu. Kredit: 20th Century Fox.

Zbývajících 60 vybraných odrůd brambor představuje geneticky vylepšené odrůdy, které zvládají růst v prostředí s nedostatkem vody a v zasolené půdě. Tyto odrůdy jsou rovněž odolné vůči virovým nákazám. A všechny odrůdy vybrané do experimentu NASA splňují ještě jednu zásadní podmínku – musejí mít slušný výnos, abych jejich pěstování na Marsu, kde to jistě dá lidem zabrat, mělo nějaký smysl. Nebylo by nic smutnějšího, než dřít jako mezek na jiné planetě kvůli sklizni, co nestojí za řeč.

Brambory ve službách NASA (2001). Kredit: NASA Marshall Space Flight Center.
Brambory ve službách NASA (2001). Kredit: NASA Marshall Space Flight Center.

Peruánský astrobiolog ve službách NASA a člen týmu tohoto ambiciózního projektu Julio Valdivia Silva je přesvědčen, že celá řada z vybrané stovky odrůd tyto testy zvládne. Zároveň nejde jenom o Mars. Tak jako v mnoha podobných případech, tak nejspíš i pěstování brambor pro potřeby NASA bude mít význam pro každodenní život na planetě Zemi. Badatelé totiž doufají, že během experimentu vytipují vhodné odrůdy brambor, které by mohly usnadnit život zemědělcům v oblastech s méně příznivým prostředím. Podle virologa Jana Kreuzeho z CIP musíme být připraveni na budoucnost nejen na Marsu ale i na Zemi, i pokud jde o brambory. Naše klíčové plodiny by měly zvládat sucho, horko, i zvýšený obsah soli v půdě.

International Potato Center.
International Potato Center.

Kde NASA vezme marťanskou půdu? Pro vzorky si zatím ještě bohužel neletí na Mars, ale vymysleli obstojnou náhradu. Vybrali si oblast La Joya Pampas v jižním Peru, kam zasahuje slavná poušť Atacama. Je to jedno z nejsušších míst na Zemi, které je vlastně docela podobné povrchu Marsu. Badatelé tam nabrali 100 kilogramů zeminy a převezli ji do laboratoří centra CIP v Limě, kde budou simulovat marťanskou atmosféru, tedy z valné většiny oxid uhličitý, a pak tvrdé ultrafialové záření, které skrápí povrch Rudé planety.

 


Experimenty začínají v březnu, Valdivia a jeho kolegové očekávají první pořádné výsledky asi za dva roky. Kdyby brambory nezvládaly syrové podmínky Marsu, tam jim vědci budou přidávat živiny a světlo. Pokud ani to nezabere, tak hodlají nasadit aeroponiku, technologii, kterou vyvinuli pro pěstování brambor v CIP. Spočívá v pěstování brambor bez půdy, sprejování kořenů živinami a odvádění toxinů. Tohle všechno je ale jen začátek. NASA v budoucnu plánuje postavit v peruánské poušti centrum pro výzkum Marsu. Chtějí tam vytvořit malý kousek Marsu na Zemi a trénovat farmáře pro cizí planety.


Video: Viaje a Pampas de La Joya 2014



Literatura
Phys.org 19. 2. 2016.

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 22.02.2016
Tisk článku

Klassnoe chtenie B2 Moj Mars -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 260 Kč
cena: 231 Kč
Klassnoe chtenie B2 Moj Mars

Související články:

Evropský robot mise ExoMars trénuje v poušti Atacama     Autor: Stanislav Mihulka (07.10.2013)
Drobné krůčky k dopravě vzorků z Marsu     Autor: Dušan Majer (19.02.2016)



Diskuze:

Cvládá i vědce zábavný filmový průmysl svými triky?

Marek Zelenka,2016-02-27 15:24:10

Vypadá to, že stačí jeden pomatený americký scifi film vymyšlený lidmi, kteří rozumějí jen filmovým triků, a takto veřejnosti prezentovaná iluze je schopná nadchnout seriózní vědce :_)

Odpovědět

No nevím

Mojmir Kosco,2016-02-24 14:26:12

To se zkouší pěstovat brambory v otevřeném prostoru pro mars? A co symbioticke bakterie? V uzavřeném prostoru je upravene prostredi.pro volnou kolonizaci urcite bakterie a rasy (sinice a houby)

Odpovědět


Re: No nevím

Jiří Novák,2016-02-25 00:10:01

Samozřejmě by se pěstovaly uvnitř. Brambory při průměrné teplotě -63°C moc ochotně nerostou. Ale předpokládám, že na Mars nepovezou tuny úrodné půdy ze Země. Spíš vezmou za vděk místní půdou, kterou prozatím (nedokonale) zúrodní umělými hnojivy.

Odpovědět

Ale no fuj !

Eva Špreňarová,2016-02-24 10:54:00

"kde asi tak vzít vhodnou satbu?" . Píše se sadbu. OSle. Osle....

Odpovědět

Brambory

Ondrej Smid,2016-02-23 16:31:42

Myslím, že brambory jsou docela vodné. Rostou pod zemí, což alespoň trochu odstíní záření, i když nať má brambora na povrchu. U Kaktusů je ta potíž, že rostou velice pomalu.. Jeden kaktus o velikosti fotbalového míče nebo i menší roste desítky let. Fazole sice rostou rychle, ale jsou poněkud náročnější na živiny a vodu. Možná by jim vadilo záření víc než bramborám.
A co se týče slepic.. Všeobecně je chov pro maso nevýhodný.. Do slepice nasypete víc živin než vám potom vrátí.

Odpovědět


Re: Brambory

Jiří Novák,2016-02-23 17:42:53

Z hlediska energie a obhospodařované plochy jasně vede vegetariánská strava. To vidíme už tady na Zemi. Slepice by tedy byla spíš přilepšením, než hlavním zdrojem potravy.
Ostatně ani ty brambory nebudou úplně nejvýhodnější. Z hlediska nenáročnosti a rychlého růstu bych vsadil na řasy. Ať už sladkovodní, nebo nějaké slanomilné, kterým by nevadila zasolená marsovská voda.

Odpovědět


Re: Brambory

Jan Šmejkal,2016-02-24 17:56:27

S těmi slepicemi máte pravdu, ale jen v případě, že by se pro ně krmivo mělo pěstovat v plném rozsahu. Výhoda slepic je v tom, že jsou všežravci a můžou se krmit i zbytky z kuchyně, nebo nepoužívanými částmi rostlin, například rozsekanou natí mrkve. Pokud by slípky zužitkovávaly něco, co by tak jako tak skončilo v kompostu, měl by jejich chov smysl, i když podle mne hlavně na produkci vajec. A navíc, stejně jako na Zemi, i na Marsu se budou snažit produkovat potraviny v lehkém přebytku a zásoby, které už "procházejí" bude vhodné zkonzumovat. A to i v případě, že na ně kolonisté nebudou mít chuť, nebo když budou mít k dispozici potraviny čerstvé. Myslím, že výzkum této oblasti by také nebyl marný.

Odpovědět

Slepice na marsu

Jiří Novák,2016-02-23 10:44:16

To je doslova nosná myšlenka. Slepice nejen že baští slupky od brambor, ale taky dává vejce a maso. Jediné, co z ní vyhodíte, je peří a kosti. Jediné lepší zvíře pro vesmírné kolonisty by byl Cimrmanův univerzální ptakopysk.

Moje idea je taková, že by kosmonauti dostali při startu ten den snesená vejce, a dali by je do líhně až v 8. měsíci letu (to zní samo o sobě dost šíleně). Líhnutí kuřat by se tím pádem zhruba krylo s přistáním.

Zbývá prozkoumat (a to by neměl být takový problém i v amatérských podmínkách) jak dlouho od snesení můžeme dát vejce do líhně, aby mělo ještě slušnou líhnivost a jestli jde tato doba prodloužit např. ochlazením, nebo přítomností nějakých plynů v atmosféře.

Odpovědět


Re: Slepice na marsu

Jiří Kos,2016-02-23 12:12:38

Definujte líhnivost.

Odpovědět


Re: Re: Slepice na marsu

Lukas Florner,2016-02-23 14:43:30

Poměr úspěšně vylíhnutých kuřátek k celkovému počtu vajec, anglicky egg hatchability.

Odpovědět


Re: Slepice na marsu

Daniel Konečný,2016-02-23 13:58:18

Ono i z těch kostí uděláte alespoň vývar a z peří parádní marsovké polštáře

Odpovědět

Pěstování plodin na Marsu.

Vlastislav Výprachtický,2016-02-23 10:43:07

Orientaci NASA bych spíše směroval na fazole a kaktusy. Zejména kaktusovité mají způsobilost zadržovat vodu a nejsou náročné na zálivku a teplotní změny.

Odpovědět

"Být či nebýt"

stanislav vyskočil,2016-02-23 09:45:59

"OSEL" už není časopis pro popularizaci vědy?

Odpovědět

žabaři

Petr Petr,2016-02-23 07:55:28

už teď se připravují profesionálové... :-)
http://www.tyden.cz/rubriky/relax/apetit/australan-ma-nezvyklou-dietu-rok-bude-jist-jen-brambory_371426.html

Odpovědět

Skvělé ! Tohle má smysl.

Jaroslav Mrázek,2016-02-23 04:55:24

To budou moci na Mars i češi, milující bramborák a bramborový salát.... :-)

Odpovědět


Re: Skvělé ! Tohle má smysl.

Petr Kr,2016-02-23 07:08:23

A tatarčičku z vajec?

Odpovědět


Re: Re: Skvělé ! Tohle má smysl.

Lukas Florner,2016-02-23 08:31:27

Ai ne hned, ale pokud se na Mars opravdu bude jednou létat, pak s nenulovou pravděpodobností tam časem přiletí i nějaká ta slepice. Tudíž vejce by byla. Stejně tak i pořádný hovězí tatarák, protože se stejnou mírou pravděpodobnosti se na Mars dříve či později dostane i nějaký ten vůl.

Odpovědět


Re: Re: Re: Skvělé ! Tohle má smysl.

Drahomír Strouhal,2016-02-23 08:56:01

Tady bych si dovolil oponovat. Dle mého neskromného názoru na Mars přiletí jako první vejce. Slepice bude až potom.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Skvělé ! Tohle má smysl.

Petr Kr,2016-02-23 09:56:19

Mám pocit, že vejce se přemění ve slepici za 21 dní. Tak rychle tam žádná raketa nedoletí. Trocha skromnosti by to asi potřebovalo.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Skvělé ! Tohle má smysl.

Marcel Brokát,2016-02-23 12:04:36

No to možná jo, ale jenom oplodněná.
Takže to chce kromě jiného taky pořádnýho kohouta. Pozor neplést s kokotem - těch tam bude dost (kdo jinej by chtěl letět na mars, že jo?) - ty budou slepicím na prd (teda jako slepicím, ... rozumíme si ne? :-) ).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Skvělé ! Tohle má smysl.

Jiří Novák,2016-02-23 17:46:18

U hrabavých, minimálně u krocanů a slepic, byla vzácně pozorována partenogeneze. Slepice s kombinovanou užitkovostí (letec - kosmonaut) by byla určitě lepší taková, která by se standardně množila partenogeneticky. Kohouta netřeba krmit, je dost jednoúčelový.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Skvělé ! Tohle má smysl.

Drahomír Strouhal,2016-02-23 14:03:55

No jo, jenže pokud chcete dostat na Mars nenarozené kuře, bude jednodušší jej zachladit a tím zpomalit jeho vývoj. Na Marsu jej pak dáme do inkubátoru a vylíhneme slepici. Je to mnohem levnější, než tu slepici vykrmovat cestou.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Skvělé ! Tohle má smysl.

Petr Kr,2016-02-23 14:50:01

Až vyřešíte zmrazování slepic a oplodněných vajec, bude vyřešeno i zmrazování lidí. Tak vám držím palce (i u nohy), bude to větší pokrok, než pěstování brambor na Marsu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Skvělé ! Tohle má smysl.

Drahomír Strouhal,2016-02-24 00:03:53

Když je ptačí vejce sneseno, tak se nebude vyvíjet do té doby, dokud není zahříváno. Známý to jev. Některé druhy ptáků dokonce na snůšce nesedí dokud nejsou snesena všechna vejce, aby docházelo ke stejně rychlému vývoji embryí. Transport vajec tedy příroda vymyslela za nás. Stačí je udržet v takovém chladu, aby se zpomalil jejich vývoj a na Mars dostaneme vejce v nevylíhlém stavu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Skvělé ! Tohle má smysl.

Stanislav Florian,2016-02-23 18:03:37

pro Petr K.
Za 21 dní z vejce slepice. Ach jo. Ještě před 50 lety vidělo slepici a kuřata takřka každé dítě.
Máme tu generaci, která viděla vejce jen z lásky k Česku v Kauflandu.
Po 21 dnech se z oplodněného vejce pod kvočnou vylíhne KUŘE. Za 20-30 týdnů ( 140-210 dnů) snáší slepice první vejce.
Zdroj SG ( strejda goolů).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Skvělé ! Tohle má smysl.

David Pešek,2016-02-23 21:58:24

slepice na Marsu? jen pozor aby se nechtěly vyvinout zpět v dinosaury když vycítěj že se ocitly na jiný planetě

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Skvělé ! Tohle má smysl.

Petr Kr,2016-02-24 16:22:58

Omluva panu Florianovi a doplnění SG,
Kuře se líhne také v líhni. Pokud tuto nemáme a nemáme ani slepici, pak nemáme kuře a tím ani slepici. Dále rovněž kohout se získá z kuřete. Ovšem toto kuře má jiné pohlaví.

Odpovědět


Re: Skvělé ! Tohle má smysl.

Lukas Florner,2016-02-23 08:28:45

Ano, ale pouze v případě, že k Marťanské bramborárně přidají i Marťanský pivovar. Nejlíp Bernard, ten má s průkopnictvím a překonáváním překážek mimořádně bohaté zkušenosti, takže by to mohl zvládnout i na Marsu :o).

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni