Plž který létá  
Trnovka arktická alias „mořský motýl“

 

Detailní záběr motýlího plže. Foto EOL Learning and Education Group, Flickr, licence  CC o 2,0
Detailní záběr "motýlího" plže. Foto EOL Learning and Education Group, Flickr, licence CC o 2,0

 

Limacina helicina je drobný živočich, který je součástí zooplanktonu. Svými třemi milimetry se velikostně řadí do skupiny nazývané makroplankton. Každou noc jich miriády podstupují jedno z největších stěhování živých tvorů na planetě. Hlad je nutí vystoupat z hloubky oceánu k hladině, kde se živí menšími tvory – mikroplanktonem.

 

 

Kredit: Georg Ossian Sars, volné dílo

Kredit: Georg Ossian Sars, volné dílo.

 

 

Aby se trnovky mohly nasytit, musí urazit trasu dlouhou stovky metrů, což je k velikosti jejich těla zhruba tolik, jako bychom si my museli na oběd skočit přes  sto kilometrů.

 


I když tomuto tvorečkovi nikdo neříká jinak, než mořský motýl, je to ve skutečnosti plž. Má dokonce i ulitu a v ní ukrývá dvě třetiny svého těla. Pokochat se jeho pohybem ale není dopřáno každému. Jen vlastníkům vysokorychlostní kamery, kteří si doma mohou záběr pustit zpomaleně. Teprve potom vynikne podobnost s létajícím hmyzem.

 

Chladné mořské vody skrývají mnohá překvapení. Neoplývají jen mořskými motýly, poletují tam i andílci - celým jménem Clione limacina. A nejspíš už ani nepřekvapí, že to jsou také plži. Náleží ke skupině Gastropoda. Na rozdíl od  skutečných andělů, tihle jsou predátoři a hermafrodité. Zpočátku jsou samci a později se změní v samice. Naše motýlky by slupli jako nic, jsou totiž desetkrát větší. (Kredit: Matt Wilson/Jay Clark, NOAA Photo Library, volné dílo)
Chladné mořské vody neoplývají jen mořskými motýly, poletují tam i andílci - celým jménem Clione limacina. A také to jsou plži. Náleží ke skupině Gastropoda. Na rozdíl od skutečných andělů, tihle jsou predátoři a hermafrodité. Zpočátku jsou samci až později samice. Jsou také desetkrát větší, než naši "motýlci". (Kredit: Matt Wilson/Jay Clark, NOAA Photo Library, volné dílo)

 

Rozdíl tu ale přece jen je. Náš plž létá "cik cak" a čas od času se zcela přetočí. Asi proto, že ve vodě se dost těžko určuje kde je nahoře a kde dole a tak není na škodu se občas ujistit, že směr je správný.

 


Pokud bychom uměli cestovat v čase, prý bychom se mohli přesvědčit, že dnešní suchozemští motýli, měli s tím mořským, společného předka. Někdy před asi 550 miliony let. A tak kdo ví, možná to není zase až taková náhoda, že oba létají pomocí svých „křídel“ opisováním osmičky.

 

 

A proč se o ně výzkumníci zajímali?

Prý s koncem své životní pouti deponují na mořské dno uhlík a zachraňují tím planetu před globálním oteplením.

 

A kdyby se to někomu zdálo málo, tak prý studiem jejich pohybu by se mohlo dospět ke konstrukci mikro-podvodních robotů.

 

Ale dost možná, že výzkumníci byli jen okouzleni ladností jejich pohybů.

Ostatně, posuďte sami:

 

 

Literatura

Journal of Experimental Biology

 

 



Autor: Josef Pazdera
Datum: 24.02.2016
Tisk článku

Šaty z igelitu - Maňák Vratislav
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 99 Kč
cena: 93 Kč
Šaty z igelitu
Maňák Vratislav
Související články:

Platina připravuje plže o příbytek     Autor: Dagmar Gregorová (18.10.2010)
Plži, již přežijí sežrání     Autor: Dagmar Gregorová (13.07.2011)
Po sexu zahodí penis     Autor: Josef Pazdera (14.02.2013)
„Eko-slimák“     Autor: Josef Pazdera (07.02.2015)
Když do změny pohlaví promlouvá osahávání     Autor: Josef Pazdera (06.01.2016)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni