Hubbleův vesmírný dalekohled je osvědčeným nástrojem NASA a ESA pro posouvání nejzazší hranice lidského poznání. A opět se předvedl v plné síle. Nedávno rozbořil historické tabulky nejvzdálenějších objektů ve vesmíru a změřil vzdálenost jedné galaxie na 13,4 miliard světlených let. Její rudý posuv dosahuje neuvěřitelné hodnoty z = 11,09. Jinými slovy, tahle galaxie už existovala ve vesmíru, kterému bylo pouhých 400 milionů let. Hubble teď poprvé změřil vzdálenost takhle dramaticky dalekého objektu pomocí jeho spektra, díky čemuž je tento údaj velmi spolehlivý.
Dotyčná galaxie dostala vcelku libozvučné a zapamatovatelné jméno GN-z11, které navíc ještě nenápadně prozrazuje její vzdálenost vyjádřenou rudým posuvem. Objevili ji v datech projektů CANDELS (Cosmic Assembly Near-infrared Deep Extragalactic Legacy Survey) a GOODS-North (Great Observatories Origins Deep Survey). Můžeme ji pozdravit i od nás, nachází se totiž v důvěrně známém souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major). V heslu „List of the most distant astronomical objects“ na Wikipedii se doopravdy krásně vyjímá na prvním místě. Galaxie EGSY8p7, kterou jsme objevili ve vzdálenosti 13,2 miliard světelných let, a která byla držitelkou titulu nejvzdálenějšího astronomického objektu od srpna 2015, se musela smutně odsunout na druhou příčku.
Galaxii GN-z11 je z našeho pohledu velice nezřetelná, ve skutečnosti je ale neobvykle jasná. Její světlo k nám letělo praktickou celou historii tohoto vesmíru. Přesně změření její vzdálenosti nám potvrzuje, že galaxie z dřívějších snímků Hubbleova teleskopu, o nichž jsme si mysleli, že jsou velmi vzdálené, doopravdy velmi vzdálené jsou. Podle všeho se dostáváme k nejstarším galaxiím vesmíru, prvním, které v něm vznikly.
Astronomové už dříve odhadovali vzdálenost galaxie GN-z11 ze snímků pořízených Hubbleovým a také Spitzerovým vesmírným teleskopem. Teď ale poprvé u takto vzdáleného objektu použili Hubbleho zařízení Wide Field Camera 3 (WFC3) ke spektroskopickému změření vzdálenosti. Ukázalo se, že galaxie GN-z11 je ještě vzdálenější, než si astronomové původně mysleli. Podle vedoucího výzkumu Pascala Oesche z Yale leží na hranici možností pozorování Hubbleovým teleskopem a spíš až za ní, alespoň jak jsme si doposud mysleli. Oesch a spol. se dostali až tam, kde měl uspět teprve připravovaný vesmírný teleskop Jamese Webba.
Když badatelé dali dohromady dostupná data, tak z nich odvodili, že galaxie GN-z11 je, nebo přesněji řečeno byla 25krát menší než Mléčná dráha. Hmota hvězd této galaxie dosahovala asi tak jednoho procenta hmoty hvězd v dnešní Mléčné dráze. Narozdíl od Mléčné dráhy ale v galaxii GN-z11 hvězdy rychle přibývaly. Přímo bouřlivě. Asi tak dvacetkrát rychleji než teď v Mléčné dráze.
Pěkný rekord přináší nejen dobrý pocit, ale i řadu dalších otázek. Je dost zvláštní, že se tak velká a jasná galaxie vyskytovala v tak mladém vesmíru. Jak to vůbec mohla stihnout? Úplně první hvězdy se rozsvítily o pouhých 300 milionů, možná jen 200 milionů let předtím. Galaxie GN-z11 má hmotnost kolem jedné miliardy hvězd. To znamená, že musela vyrůst strašlivě rychle. Podle Marijn Franx z Leidenské univerzity je objev galaxie GN-z11 šokující. Popírá naše dosavadní modely vývoje vesmíru. A ukazuje, že vědomosti o ranném vesmíru máme stále ještě notně omezené. Jak mohla galaxie GN-z11 vzniknout? Co když pozorujeme první generace hvězd, jak se formují kolem rostoucích černých děr? Tohle bude práce pro vesmírný teleskop Jamese Webba. Už aby byl v akci.
Video: GN-z11
Video: Pascal Oesch "Galaxy buildup at the cosmic dawn: ultradeep HST and Spitzer observations"
Literatura
Hubble Space Telescope 3. 3. 2016, Wikipedia (GN-z11, List of the most distant astronomical objects).
Velké galaxie Éry reionizace osvítily vesmír starý 750 milionů let
Autor: Stanislav Mihulka (08.09.2012)
Monstrózní kvasar z úsvitu vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (26.02.2015)
Nová nejvzdálenější galaxie ulovena Keckovou observatoří
Autor: Stanislav Mihulka (08.08.2015)
Diskuze:
cerveny posuv
Boris Lukac,2016-03-08 14:34:21
cerveny posun je vlastnost galaxie - jej celkoveho rozlozenie plazmy v priestore, to ze cerveny posuv po merani chapeme ako dopplerov jav a pohyb galaxie je problem teorie. preto nesedia merania cerveneho posuvu pre rozne vzdialenosti galaxii presne. je vela prikladov kde je cerveny posuv iny ako predpokladany. to znamena ze tato metoda je len ciste teoreticka a nepodlozena. takze nepouzitelna teoria. viac info tu: http://electric-cosmos.org/arp.htm
Poznámka a dotaz laický
Frantisek Kroupa,2016-03-06 14:10:45
a) Poznámka (pro autora i některé diskutéry - jazyková):
Máme ranní červánky, případné ranní moč, ale rané brambory a potažmo i raný vesmír.
b) Dotaz laický: Nějak mi nesedí "nejvzdálenější objekt ve vesmíru" versus automaticky jeho maximální stáří. Vzdálenost je podle mne vztažena vůči Zemi, zatímco stáří objektu by mělo být jaksi "absolutní". Nebo je i ono stáří míněno vůči Zemi (čí Místní nadkupě galaxií, to je asi v daném kontextu jedno), tj. dáno pozorovatelností od nás?
Totiž hypoteticky uvažujme dva objekty ležící na hranicích námi pozorovatelného vesmíru, ovšem opačnými směry od nás. Jak by tomu bylo při pozorování z jednoho z těchto objektů, zejména toho druhého objektu (Země napůl cesty asi zajímavá není)? Nebo uvažuji příliš mechanisticky? Beru na vědomí, že rozpínající se vesmír nemá střed ani povrch/okraje a tudíž nepředpokládám, že by ony okraje byly osazeny řádnou značkou Klubu českých turistů :-).
Re: Poznámka a dotaz laický
Petr Kr,2016-03-07 10:59:43
Ad a) ok
Ad b) Jde zde o jiné stáří, než jak ho možná chápete vy. Pokud je vám 50 let, máte stáří 50 let a pokud se na vás budu dívat od souseda, zase vám bude 50. Při pohledu z nejbližší hvězdy vzdálené 4 svět. roky tam zatím doletěl váš světelný obraz, jaký byl před 4 roky. Pro tuto vzdálenost máte stáří 46 let. Z hvězdy, která je více než 50 svět. let daleko vás nikdo zatím v tento moment neviděl a tudíž nemáte žádné stáří. Vy prostě pro tyto vzdálenosti neexistujete!!! Hovoříme tedy ne o absolutním stáří, ale o vzdálenosti, na kterou vidíme světlo a toto světlo přišlo z galaxie, kterou jsme zahlédli nejdál. Je tedy nejstarším záznamem galaxie. Jinak to nevylučuje, že jiná galaxie by mohla být starší, ale bohužel ji vidíme např. jak vypadala před 5 mld. let, protože je tak daleko a můžeme jen hádat, kdy vlastně vznikla. Jistotu máme jen, že tu byla před 5 mld. let a můžeme spekulovat, že z jiných parametrů to vypadá, že její stáří je dalších 8 mld. let +/- 0,5 mld. A ta nejistota je zase ještě např. s 95%. Takže lépe ten raný vesmír vidět, než ho předvídat.
Konec kockovani
jara cimrman,2016-03-06 08:49:33
Prectete si Strukturu vedeckych revoluci a pak se muzem bavit na urovni a mozna se nebudeme urazet. Z te knihy to explicitne neplyne ale muj osobni nazor je ze jde vzdy spis o status quo, penezotoky, korytka. Za par desetileti nebo v jinem stoleti pokud se nam lidstvu postesti a prezije budou v encyklopeduich psat:
"V dobe termonuklearnich a jadernych bomb vyzkumnici podlehli duchu doby vsechno resit vybuchy o velkych energiich a vymysleli velmi zajimave terie o vybuchu ve vesmiru, tehda to nazvali Velky tresk (Big Bang Teory) nazev to byl tak populani ze tim nazyvali i televizni serialy pro teenagery."
Tim kapitola o BBT skonci a vic se k tomu uz nikdo nebude vracet.
Neviem, či to má zmysel, ale…
Roman Horváth,2016-03-06 03:04:43
Neviem, či to má zmysel, ale… (reagujem súhrnne na viacero konkrétnych príspevkov podo mnou).
Teória veľkého tresku nie je, podobne ako teória relativity, hypotézou (majú to v názve). Dokedy nepríde niečo lepšie, ostáva teóriou vzniku vesmíru. Zatiaľ opisuje dianie najlepšie. Viac (populárnou formou) napríklad tu: https://www.youtube.com/watch?v=JDmKLXVFJzk (Zverejnené: 2. 3. 2016, What’s Wrong With the Big Bang Theory? | Space Time | PBS Digital Studios)
Samozrejme, že jestvuje hranica, za ktorú nebudeme nikdy vidieť. O to sa ani nikto neusiluje. Je nejaký dôvod sa domnievať, že za hranicami pozorovateľného vesmíru vyzerá vesmír inak? Myslím si, že prípadné civilizácie pozorujúce vesmír z pozície, z ktorej sme pre nich mi za hranicami nimi pozorovateľného vesmíru, nevidia nič dramaticky odlišného. Najrozumnejšie, čo môžeme spraviť, je pokúsiť sa nasimulovať počiatky tu na Zemi alebo blízko nej. (Podmienky relatívne blízke začiatku vesmíru sa pokúša dosiahnuť napr. LHC.)
Ak by sa náboženstvo riadilo rovnakými princípmi ako veda, tak by pravým celosvetovým náboženstvom dneška mal byť islam (ak niekomu zabehlo, nie je to môj úmysel, len konštatujem), lebo ich prorok mal prísť ako posledný a mal priniesť najnovšie duchovné posolstvo „z onoho sveta“ – v skratke mal priniesť najnovšiu „paradigmu“ (ktorou by mali byť nahradené všetky predchádzajúce posolstvá). (Napr. Svedkovia Jehovovi nepriniesli nič nové, len postavili novú „sektu“ na báze jestvujúceho náboženstva a keďže s tým mali úspech, museli byť podľa platnej legislatívy uznaní ako nové náboženstvo. – Nič osobné. Kto chce pochopí, čo tým chcem povedať.)
Re: Neviem, či to má zmysel, ale…
Roman Horváth,2016-03-06 03:07:45
Oprava: „sme pre nich mi“ –» „sme pre nich my“. (Mala by tu byť možnosť vymazať vlastný príspevok.)
Re: Neviem, či to má zmysel, ale…
Jan Novák9,2016-03-06 05:48:39
Nové víry vznikají jako houby po dešti, není lepší business než nabízet víru, obzvlášť pokud je vaše vlastní. Islám je sice jedna z nejagresivnějších a nejpitomějších, ale zdaleka ne poslední.
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_new_religious_movements
kde sa stala chhyba?
Tomi Lee Trnik,2016-03-05 22:46:55
nieje to tak dávno co dostali nobelovku za meranie cerveneho posunu
z ktoreho vyplinulo ze sa dnes vesmir zrychluje
a pokial to MARTIN MOJŽIŠ ( profesor na matfyze), pochopil spravne
tak v popularnoovedeckej knižke písal,
že tieto dve skupiny namerali u tych najvzdialenejších hviez
menší red posuv ako u tych bližších.
tak kde je pravda?
čo je to za posuv 11?
aký namerali posuv, vedci čo za to dostali nobelovku?
galaxie?
Jakub Beneš,2016-03-05 11:03:37
já tam vidím nějaký červený, silně nepravidelný flek. ke galaxii dnešního typu to má daleko. takže co je divného na tom, že by se 400 milionu od velkého třesku takto seskupil materiál? :) navíc čas velkého třesku není žádné přesně změřené číslo. stále se posouvá, i díky objevům právě takovýchto galaxií.
Re: galaxie?
Jozef Vyskočil,2016-03-05 17:39:03
Mňa pletú dve veci. Odhad doby pred ktorou vznikol vesmír vychádza z lineárneho času. Mám pocit, že na počiatku bol čas vplyvom veľkej hustoty iný a možno to posúva vznik vesmíru do nekonečna. Druhou vecou je, že galaxia je na pokraji viditeľného vesmíru. Čo je za tým nikto nevie, ale niečo by tam malo byť, lebo inflácia bola rýchlejšia ako rýchlosť svetla.
Re: Re: galaxie?
Amatér 1,2016-03-05 18:36:51
Nejsem fyzik, ale rudý posun vzálených objektů souvisí s probíhající inflací vesmíru. Předpokládá se, že ranný vesmír prodělal fázi hyperinflace, která významně překračovala rychlost světla, tedy úplně nejvzdálenější objekty vidět nemůžeme. Také není jisté, jestli těch fází hyperinflace nebylo víc. Dále ranný vesmír nebyl průhledný, proto existuje určitá hranice, za kterou už nebudeme vidět nic.
Re: Re: Re: galaxie?
Jakub Matouš1,2016-03-05 21:48:52
Hyperinflace proběhla krátce po vzniku vesmíru, ale ještě tak 100 000 let byl vesmír tak nahuštěný že byl neprůhledný atak není možný se se podívat za tuto dobu. Takže hyperinflace nám pohled zpátky nijak neohrozí :)
Re: Re: Re: Re: galaxie?
Jozef Vyskočil,2016-03-06 06:01:43
Ako viete, že tá nepriehľadnosť začína presne za hranicou viditeľného vesmíru?
Re: Re: Re: Re: Re: galaxie?
Jakub Matouš1,2016-03-06 11:03:49
Ale já jsem napsal že neprůhlednost je před hranicí vesmíru asi tak 100 000 let po velkém třesku. takže minimálně s optickými dalekohledy se dál nedostaneme.
Peter M1,2016-03-05 10:53:07
náboženstvo riešiť nemienim.
Čo sa týka toho asi, pravdepodobne a podľa súčasných hypotéz... Možno by to tam nezaškodilo, ale je všeobecne známe, že veľký tresk je všeobecne uznávaná hypotéza (opakujem, hypotéza!). Až sa to vedecky potvrdí, som si istý, že nám dajú vedieť.
Mňa by zaujímal skôr to, čo je na tom tak neuveriteľné? Z fotiek reliktného žiarenia vidíme nehomogenity v rozmiestnení materiálu, vďaka ktorým mohli vznikúť hviezdy a kde boli hviezdy budú aj galaxie. Vlastne prečo by nemohla vzniknúť najskôr galaxia a potom hviezdy? (ok, nie je to úplne presné, ale snáď chápete, čo chcem povedať?)
Re:
Vít Výmola,2016-03-05 13:52:59
Ani jeden z nás se v problematice neorientje tak dobře jako astrofyzici, kteří mají průběh vývoje vesmíru podložený výpočty. A jsou to oni, kdo se diví, a to by nás mělo varovat. :)
Ale jinak souhlasím. Taky mi nepřijde nic divného na rychlé a překotné tvorbě prvních hvězd. Stavebního materiálu bylo tehdy víc než dnes, hustota jeho výskytu byla ještě vyšší, nehomogenity v jeho rozložení evidentně existovaly už od dob oddělení reliktního záření: Zkrátka všechno bylo připraveno, tak co?!
Mimochodem, že ty původní nehomogenity byly základem pozdějších galaxií, je asi zřejmé, přestože to v článku není výslovně uvedeno.
Re: Re:
Amatér 1,2016-03-05 18:42:11
Já se domnívám, že fyzici dokáží zjistit typ objektu který sledují podle jeho charakteristických spektrálních čar. Podle nich mohou zjistit, jaké prvky a v jakých poměrech jsou v těchto objektech zastoupeny a podle toho určit, jestli se jedná o hvězdy mladého vesmíru, kde se vyskytují pouze lehké prvky, nebo o hvězdy vzniklé sekundárně po výbuchu prvních supernov. Jestli dokázal Hubble změřit spektrum tak vzdáleného objektu, je to fantastické.
Ach jo, co k tomu ty lidi vede ?
Ondřej Almássy,2016-03-05 10:27:15
Vždycky to pobaví, to je bez debat, ale dříve se z diskuze na Oslu dalo něco dozvědět, od té doby co sem z nějakého záhadného důvodu začli přispívat náboženští omezenci už je to jenom k smíchu. Škoda
Re: Ach jo, co k tomu ty lidi vede ?
Leopold Kyslinger,2016-03-05 16:41:02
Ten důvod zase není tak záhadný. Svého času mladý doktorand Špaček propadl myšlence, že je třeba „věděcky“ vyvrátit náboženství. Tím obrátil pozornost věřící části veřejnosti k Oslu. Bohužel s tím nic nenaděláme. Ono i v těch blahých dobách, kdy Osel byl populárně vědecký magazín a netlačili se sem křesťanští fanatici, existovali zase jiní pseudo vědci - vzpomeňte na Zephyra. Vždycky se někdo najde.
Třesk
Mirka Treglová,2016-03-05 09:51:00
Velký třesk ani Křach, nebyly dokázány a jak píše pan Jára, také si myslím, že byste tu měli dávat více prostoru Bibli. Tam je přece obecně jasně sděleno jak to bylo
Tak byla dokončena nebesa i země se všemi svými zástupy.. Sedmého dne dokončil Bůh své dílo, které konal; sedmého dne přestal konat veškeré své dílo (a odpočinul v den sedmý ode všeho díla svého, kteréž byl konal – BKR). A Bůh požehnal a posvětil sedmý den, neboť v něm přestal konat veškeré své stvořitelské dílo (neboť v něm Bůh odpočinul od všeho díla, jež vykonal, když tvořil – B21). Toto je rodopis nebe a země, jak byly stvořeny.
Pro mladé nezkušené čtenáře, kterým tady na oslovi vymývají mozky, dám i odkaz: https://www.jw.org/cs/publikace/bible-online/
Re: Třesk
Richard Palkovac,2016-03-05 10:12:35
Amen.
Ja som tiez napisal svoju bibliu:
http://hayabusa.slovakforum.net/t277-topic
Pre mladych, neskusenych, mozno vhodnejsie ako skutocna, aby memali vymyte mozgy.
Re: Třesk
Ondřej Almássy,2016-03-05 10:29:19
proč je dobré dávat prostor nějaké knize ? Toto přeci není web o kultuře nebo literatuře.
Re: Třesk
Ladislav Novák,2016-03-05 12:21:29
věda je systematický způsob racionálního a empirického poznávání skutečnosti, zaměřený na spolehlivost výsledků.. Vytvářejí se hypotézy, které skupiny vědců nezávisle dokazují, nebo vyvracejí.. Vaše náboženství vychází z ničím nepodložených teorií a dogmat, které se nedají ověřit, ani vyvrátit.. Proto se jí tady pravděpodobně na vědecko - naučném webu nezabývají.
Jen aby
jara cimrman,2016-03-05 07:34:45
Kdyz uz neco tvrdime je nutne predne rict za jakych predpokladu tedy na jakych teoriich to stoji. V tomto pripade je to receno "400 milionů let po Velkém třesku" coz je trochu zavadejici, protoze nezkuseny mlady ctenar by si mohl myslet ze ten tresk vazne byl ze u toho vedci byli, maji to zdokumentovane a je to jasne jak Slunce na nebi. Obcas je tu napsany clanek stylem ktery mi zkratka nevoni a neslucuje se s epistemologii. Staci zkratka vic pouzivat slov: mozna, asi, predpokladame, podle vseobecne uznavanych teorii ktere platili za casu toho a toho, nyni se na to v tomto svetle divame takto, protoze se objevili tyhle indicie, dukazy, paradigma, hypoteza.
Re: Jen aby
Petr Kr,2016-03-05 08:39:51
Možná souhlas, ale dal bych tam: teorie platily....objevily se indicie...
Mně to měkké i někdy svádí k tomu, že hledám ve větě člověka, který platil nějaký účet, nebo že se neobjevily okolnosti, ale objevili je vědci. Trošku mne to někdy zmate a musím tu větu číst 2x. Ale nakonec to je srozumitelné a o to tu jde, ne?
Asi takhle, bych to viděl
Jindra Tompl,2016-03-05 10:20:16
Ateismus neumí vysvětlit vznik Vesmíru a života na Zemi
Náboženství oba problémy vysvětlit umí, a to skrze Boha
Proto souhlas, ateismus nemůže být relevantním názorem, a to přinejmenším do doby, než se svým vysvětlením přijde. A velký třesk, to rozhodně není a nebude!
Re: Asi takhle, bych to viděl
Petr Kr,2016-03-05 11:30:32
Jára Cimrman měl jen gramatické chyby, ale těm vašim pane Tompl jsem neporozumněl ani napodruhé. Zvláště: "...ateismus nemůže být relevantním názorem, a to přinejmenším do doby, než se svým vysvětlením přijde." Myslet, je u někoho dost málo vědět. Pozdravpánbu.
Re: Asi takhle, bych to viděl
Jakub Matouš1,2016-03-05 12:54:28
Pokud chcete brát jako důvěryhodný zdroj o vzniku světa náboženství tak si uvědomte že každá hlásá jiný. Pokud chcete nějakou přesnější předpověď od boha doporučuji vyhodit písmenka ze Skrbelu a pak vyluštit boží vůli :)
Re: Asi takhle, bych to viděl
Leopold Kyslinger,2016-03-05 13:04:43
Ateismus do toho, milý pane nepleťte. Ateismus nemá s náboženstvím nic společného a tedy je nemůžete vzájemně porovnávat. Na popis okolního světa je věda. Věda nemůže nic dokazovat, věda se může mýlit, ale proto je to věda. Věda nemá co „kafrat“ do víry. Má si hledět svého. Má přispívat k porozumění reálnému světu, reálnému vesmíru. To je její úloha. Na druhé straně Víra - ať už jakákoliv má sloužit člověku k tomu, aby se s tím reálným světem, vesmírem, popasoval. Aby (ta víra) nabídla nějaký smysl jeho života, tedy to, co přesahuje jeho každodenní starosti a pomohla mu vyvázat se z letargie - tedy entity, které věda neřeší. Které nejsou jejím úkolem. Tvrzení, že náboženství umí vysvětlit nějaký jev reálného světa, ač je samo produktem zcela ireálním, není jenom opovážlivé, ale také mimo jakoukoliv kritiku. Naprosto stejnou váhu má tvrzení, že velké špagetové monstrum může za válku v Sýrii.
Re: Re: Asi takhle, bych to viděl
Jozef Vyskočil,2016-03-05 18:02:39
No zrovna vojnu v Sýrii údajne spôsobilo náboženstvo v hlavách zločincov.
Re: Asi takhle, bych to viděl
Marcel Brokát,2016-03-05 13:27:34
Vždycky když slyším takovéto názory tak se
1) vyděsím co všechno je možné
2) se uklidním, že já mám - i když mě politici přesvědčují o opaku - celkem zdravý rozum
3) chytne mě zoufalství, že i tohle projde školským systémem - ne pro ten odlišný názor, ale pro tak iracionální postoj
4) bojím se si představit prostředí ze kterého nositel názoru pochází
5) a vím, že nechci aby takovéto názorové proudy měly významnou pozici ve společnosti
uff
Re: Re: Asi takhle, bych to viděl
Vít Výmola,2016-03-05 13:54:21
Bohužel váš pesimismus je namístě. I tohleto má totiž volební právo.
Re: Re: Re: Re: Asi takhle, bych to viděl
Jakub Matouš1,2016-03-05 22:08:13
O tom že existují lidi, který kdyby nevolili posloužili společnosti víc, asi nikdo nepochybuje, problém je, jak je odfiltrujeme aniž bychom neomezili ty druhý.
A jedinec který pokládá tisíce let starou báji jako pravdivou hypotézu i přesto že je zcela v rozporu z naším poznáním mají k této skupině rozhodně nakročeno.
Re: Jen aby
Milan Krnic,2016-03-05 21:24:21
Tak zrovna tento článek v závěru zmiňuje, že se jedná o modely. Což by mohlo stačit.
Psát u kdejakého výrazu jeho přesnou definici nepovažuji za nutné. My, co nás to zajímá, to víme, a ti, které to nezajímá, ti toto pravděpodobně nečtou. No a pak tu máme troly.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
