Na Zemi máme čerstvý popel ze supernov  
Jak se zdá, nežijeme v tak nudném kousku vesmíru, jak jsme si mysleli. Vypovídá o tom radioizotop železo-60. Věřili byste, že v okruhu pár set světelných let nedávno vybuchlo několik supernov?

 

Model výskytu železa-60 v Lokální bublině a jejím okolí. Kredit: Michael Schulreich / TU Berlin.
Model výskytu železa-60 v Lokální bublině a jejím okolí. Kredit: Michael Schulreich / TU Berlin.

Žijeme v docela pustém, prázdném a nudném koutu vesmíru. Alespoň jsme si to mysleli, a utvrzovali se v tom. I autor tohoto komentáře s oblibou zdůrazňoval, jak pohodové vlastně naše vesmírné sousedství je. K nejbližším hvězdám se musí letět pár světelných let, jedním slovem zapadákov. Nic pořádného se tu neděje a ani dlouho nedělo. Jenže to byl podle všeho omyl. Zajímavý objev sedimentu s železem-60 teď všechny naše představy o poklidném zapadákově postavil na hlavu.

Anton Wallner. Kredit: Stuart Hay / ANU.
Anton Wallner. Kredit: Stuart Hay / ANU.


Jestli to není nějak nešťastný omyl, což se nezdá, tak Anton Wallner z Australské národní univerzity (ANU) a jeho mezinárodní tým vystopovali důkazy nikoliv jedné, ale hned celé série mohutných supernov, které zřejmě explodovaly někde poblíž Sluneční soustavy. A napsali o tom do časopisu Nature. Ve vzorcích sedimentu a zemské kůry z Pacifiku, Atlantiku a Indického oceánu našli zvláštní výskyt radioaktivního izotopu železo-60. Co ale Wallnera a spol. uzemnilo, železo-60 bylo koncentrované ve vrstvě odpovídající rozsáhlému období mezi 3,2 a 1,7 miliony let, tedy zhruba konci období pliocénu a začátku období pleistocénu. To podle Wallnera a jeho spolupracovníků odpovídá představě několika blízkých explozí supernov, které zaburácely vesmírem těsně po sobě. Tedy těsně v astronomickém smyslu slova.

Dieter Breitschwerdt. Kredit: TU Berlin.
Dieter Breitschwerdt. Kredit: TU Berlin.

Nelze si nevšimnout, že „radioaktivní spad“ těchto supernov víceméně souvisí s obdobím, kdy se Země stále více a více ochlazovala a kdy se rozběhl cyklus ledových dob. Ochlazovalo se sice už dlouho předtím, nějaký vliv na pozemské poměry ale nejspíš nelze vyloučit. Zajímavé je i to, že badatelé objevili ještě jednu vrstvu s častějším železem-60. Ta pochází z doby před asi 8 miliony let, čili ke konci miocénu, kdy došlo ke změnám v tehdejších faunách.

O jaké supernovy šlo? Vědci odhadují, že explodovaly někde ve vzdálenosti do 300 světelných let. Bylo to tak blízko, že musely být viditelné během dne a zářily tak jasně, se že vyrovnaly Měsíci v úplňku. Země tehdy byla vystavena záplavě kosmického záření, jak je ale vidět, život na Zemi to přestál bez zásadní úhony. Ve skutečnosti ve fosilním záznamu z inkriminované doby nevidíme žádné dramatické vymírání. Expoze supernov rozprášily po širokém okolí těžké prvky a radioaktivní izotopy, a ty teď Wallnerův tým objevil v mořských sedimentech. Jedním z těchto izotopů je i železo-60, jehož poločas rozpadu činí 2,6 milionu let. To znamená, že pro události z období vzniku Země před 4,6 miliardami let ze železa-60 moc informací nedostaneme, s přelomem pliocénu a pleistocénu je to ale v tomto ohledu lepší.

Před pár miliony let jsme tu měli úžasné vesmírné ohňostroje. Kredit: Greg Stewart / SLAC National Accelerator Lab.
Před pár miliony let jsme tu měli úžasné vesmírné ohňostroje. Kredit: Greg Stewart / SLAC National Accelerator Lab.


Přestože supernova je rozhodně monstrózní záležitost, i z blízké exploze supernovy se na Zemi dostane jenom zcela nepatrné množství železa-60. Wallner a spol. museli použít extrémně citlivé detekční techniky, aby se jim povedlo objevit atomy železa mezihvězdného původu. Jak říká Wallner, železo-60 z vesmíru je milion miliardkrát méně časté, než běžné pozemské železo.

Lokální bublina a Bublina Loop I. kolem hvězdy Antares. Kredit: NASA.
Lokální bublina a Bublina Loop I. kolem hvězdy Antares. Kredit: NASA.


Wallnerův tým prozkoumal 120 vzorků ze dna oceánů, jejichž věk zahrnuje posledních 11 milionů let. Nejprve z nich museli extrahovat všechno železo, což bylo úmorné a časově náročné. Pak oddělili nepatrné množství železa-60 od běžného pozemského železa pomocí urychlovače Heavy-Ion Accelerator Australské národní univerzity. Zároveň s tím určili stáří zkoumaných vzorků pomocí radioaktivních izotopů berylia-10 a hliníku-26, které zpracovali urychlovačovou hmotnostní spektrometrií (accelerator mass spectrometry, AMS) na třech různých pracovištích. 

Výsledkem toho všeho je, že teď víme o dvou astronomicky velmi nedávných obdobích, kdy poblíž Sluneční soustavy explodovaly supernovy. Před 3,2 a 1,7 miliony let a před 8 miliony let. Podle druhého článku v časopisu Nature, za nímž stojí tým Technische Universität Berlin, dotyčné supernovy, jejichž čerstvý popel jsme teď našli u nás na Zemi, mohly explodovat ve stárnoucí hvězdokupě. Dieter Breitschwerdt a jeho kolegové mluví o 14 až 20 supernovách, které náležely do seskupení hvězd, jehož přeživší členové jsou dnes součástí hvězdné asociace Štír-Kentaur. Supernovy se podílely na vzniku takzvané Lokální bubliny (Local Bubble), oblaku horkého plynu o průměru cca 300 světelných let, v němž se nachází i Sluneční soustava. Při tom pomyšlení se do hlavy vtírá otázka, co všechno po těch supernovách vlastně zbylo? Železo-60 je fajn, toho se bát nemusíme. Ani Lokální bubliny. Znamená to ale také, že tu někde v okolí máme nenasytné černé díry?

Literatura
Australian National University 7. 4. 2016, Nature 532: 69-72, Nature 532: 73–76. Wikipedia (Local Bubble).

 

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 08.04.2016
Tisk článku

Supernova - Buttlar Johannes von
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 149 Kč
cena: 140 Kč
Supernova
Buttlar Johannes von
Související články:

Prach ze supernov na dně oceánu     Autor: Stanislav Mihulka (21.01.2015)
Lovec exoplanet Kepler pozoroval rázovou vlnu exploze supernovy     Autor: Jaromír Mrázek (25.03.2016)



Diskuze:

Masová cyklická vymírání a potopy

Jaroslav Mrázek,2016-04-09 08:49:06

...se tudíž nezdají být báchorkami a pověstmi v různých knihách a v ústně předávaných informacích, byť v podobě zakódované, typu "červená karkulka a vlk babičku požírajíci"... fajn, teď jen kdy další, jak daleko, jak se ochránit ve stávajících podzemních strukturách, co jsou po celém světě a kolik nás to přežije, aby stálo za to znovu začít a ne to radši zabalit, jako ten šestnáctiletý genius s IQ 190, který si spočítal, co ho v životě čeká a radši "odešel"....

Odpovědět

Možná by se černá díra poblíž,

Karel Rabl,2016-04-08 16:25:25

dala vystopovat z pohybu slunce a okolních hvězd podobně jak se z precepčních pohybů hledají planety i když by to bylo mnohem složitější než pouhé odhalení planety pokud nevíme kde se díra pokud existuje poblíž sluneční soustavy můj "cit, nebo tušení napovídá jak jsem již zde před lety na oslu psal že díra je vzdálená 3 světelné roky a je někde v oji malého vozu a letí z východu na západ a přibližuje se". Ale je to možná jen šum v mozku.

Odpovědět


Re: Možná by se černá díra poblíž,

Petr Kr,2016-04-08 17:35:52

Prosím, odhadněte ještě rok konce světa.
Jinak, myslím že výbuch supernovy nevede ke vzniku černé díry. Tu produkují snad až hypernovy. Dále platí, že supernova má nejvýše prvky do železa a těžší se tvoří až po explozi hypernov. Z tohoto pohledu by mne zajímalo, zda existuje kout, kde se těžší prvky nevytvořily a jestli by to stačilo ke vzniku života. Nebyl by tam totiž uran a snad tím i snížená radiace z pozadí (omezení mutací) a na druhou stranu asi nemožnost udržet jen tak žhavé jádro u menší planety a tím zajistit magnetismus pro ochranu před vesmírným zářením. Ale H, C, N, O, Ca, P, S, Al atd. až po Fe by byly a chybělo by jen zlato, stříbro, platina a měď, takže by asi nebyly války. A dokonce ani ta jaderná by nehrozila. Tak snad horší vývoj, ale neskonale menší pravděpodobnost zamozničení.

Odpovědět


Re: Re: Možná by se černá díra poblíž,

Vojtěch Kocián,2016-04-08 19:12:02

Prvky do železa vznikají v obyčejných hvězdách. Jen je problém je z nich dostat, pokud skončí jako bílí trpaslíci. Supernovy to umí dobře. Supernova má nicméně i na syntézu těžších prvků energie víc než dost, když mohou vznikat i v pozemských urychlovačích.
Jestli po supernově vznikne černá díra také pochybuji, ale na neutronovou hvězdu by to stačit mohlo.
A v životě, jak jej známe na Zemi hrají roli i těžší prvky než železo (měď, zinek, selen, jód). Jak by vypadal život bez těchto prvků, těžko říct.

Odpovědět


Re: Re: Re: Možná by se černá díra poblíž,

Petr Kr,2016-04-08 22:11:56

Mám pocit, že do železa patří i max. He, které vzniká ve Slunci a zatím dost. Větší hvězdy potom spálí i He, možná až na O, Ovšem supernovy vybuchují, protože platí E=m*c2, neboli platí, že slučováním jader Fe již energie nevzniká. Ba naopak se žere. Hvězda se tak zhroutí gravitačním kolapsem. To znamená, že tam, kde nevzniká Fe, není exploze a tam kde vzniká exploze je.
Jinak to je podobně jako fuze - energie vzniká jen u lehkých jader, zatímco při štěpení vzniká energie jen u těžkých.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Možná by se černá díra poblíž,

Vojtěch Kocián,2016-04-09 07:46:59

To ano. Kde se fúze zastaví, záleží na velikosti hvězdy. U Slunce to může být i něco víc, než kyslík, ale nevím to přesně. Při zhroucení hvězdy a následné explozi však lehčí jádra dostanou takovou energii, že se začnou slučovat i na těžší prvky. Energii to samozřejmě "žere".

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Možná by se černá díra poblíž,

Petr Kr,2016-04-09 08:28:34

Pořád to trošku pletete. U Slunce se to zastavilo na He. Při zhroucení jádra se "lehčí" jádra nemohou sloučit na U, pokud tam není dost těch středně těžkých (Fe). Kolik jader He dá U? Je to možné, když to He není v jádře? Možná si k tomu přečtěte něco na wiki.

Odpovědět


Re: Možná by se černá díra poblíž,

Vojtěch Kocián,2016-04-08 20:01:50

Černé díry se přeceňují. Černá díra hvězdné velikostí má jen kolem deseti hmotností Slunce, což není o moc víc než běžná hvězda, takže ostatní hvězdy bude mít mizivý gravitační vliv, pokud nebude hned vedle. Hledat by šla pomocí gravitačního čočkování, pokud bychom měli štěstí a nějaký jasný objekt by se nacházel přímo za ní.
Pokud by nějaká byla poblíž, bylo by to z vědeckého hlediska skvělé pro studium gravitace. Nebezpečná není o moc víc než hvězda podobné hmotnosti.

Odpovědět

Zajímavé

Petr Kr,2016-04-08 14:01:52

Již dlouho jsem si myslel, že nějaké materiály spadlé z nebe pocházejí také z okolí mimo sluneční soustavu. Že prostor vesmíru není jen plyn, ale také prach a dokonce celé kusy - kameny a možná i více. I sluneční soustava se podle mne tvořila z větších kusů a ne jen z prachu, co se lepil jak žvýkačka. Po výbuchu granátu se rozletí střepiny, po explozi sudu s vodou se rozstříkne plno vody v kapkách a část v celých "chrchlech", nechápu proč po výbuchu supernovy nevzniknou třeba větší kousky. Rozumím tomu, že to je vysoce horké, ale snad se to chladí a gravitačně váže ještě před formováním planetárního systému.
Zajímavé také je, že tu máme za cca 10 mil. let více supernov. Co teprve za řádově 1000mil. let? To se zdá, je pro ohrožení rozvoje života dost katastrof i při poměru 1:10 pro zásah:mimo.

Odpovědět


Re: Zajímavé

Josef Hrncirik,2016-04-08 14:44:45

je to brzy velmi zředěné a stále se to rozbíhavým letem tragicky ředí.
Gravitačně to výslednice váže zpět do místa exploze, tragicky se vzdalujícího.
Zahuštění fluktuacemi v příčném směru je kvůli nízké hustotě a nedostatku času malé a zřejmě neschopné překonat složku rychlosti zpočátku velmi velké boční expanze částic oblaku.

Odpovědět


Re: Zajímavé

Stanislav Brabec,2016-04-08 17:42:06

Nejen nějaké, materiály. Dokonce (téměř) veškeré těžší prvky na naší planetě pocházejí z dávných supernov.

Odpovědět


Re: Re: Zajímavé

Petr Kr,2016-04-08 17:55:03

Ok, ale uznejte, že ty nejtěžší prvky vyrábějí hypernovy a člověk. Dokonce téměř veškeré plutonium na Zemi není z nebe.

Odpovědět

300 světelných let

Stanislav Florian,2016-04-08 13:43:55

Výbuch supernovy by údajně měl být likvidační pro život na Zemi asi od 30 světelných let vzdálenosti. Tak blízkých hvězd je málo. Betelgeuse je přes 300 světelných let spíše 600 světelných let daleko.
http://vtm.e15.cz/aktuality/chysta-se-nas-hvezda-betelgeuse-vyvrazdit-nepropadejte-panice
Odhad možné exploze Betelgeuse je nárůst jasu asi o 12 hvězdných velikostí ( asi jako Měsíc v úplňku).

Odpovědět


Re: 30 světelných let od supernovy

Josef Hrncirik,2016-04-08 14:29:00

by vyvolalo jaký? smrtelný plošný dopad či časový průtok energie a hmoty částic.
Ev. jak časově rozložený
Co by prošlo či už ne atmosférou či magnetosférou?

Odpovědět


Re: 300 světelných let

Mintaka Earthian,2016-04-08 15:57:06

A co teprve nestabilní veleobr VY Canis Majoris ve vzdálenosti 3900ly o které je článek http://www.osel.cz/8557-jak-starnouci-hvezdny-gigant-ztraci-hmotu.html

Jaká je "bezpečná" vzdálenost od hypernovy?

Odpovědět


Re: Re: 300 světelných let

Stanislav Brabec,2016-04-08 17:39:45

Bezpečnou vzdálenost nelze jednoznačně definovat.

Pokud by hypernova vygenerovala GRB, a my bychom byli ve směru jetu, byly by problém i tisíce světelných let (na druhou stranu, sterilizovalo by to jen přivrácenou polokouli). Nejhorší by byl zásah jetem ze suparmasivní černé díry v centru galaxie. Možná by to na nás mělo vliv, i kdyby jet přišel až ze sousední galaxie. Stejně tak by nás možná ovlivnil blízký kvasar v sousední galaxii.

Naproti tomu proud nabitých částic z bližší supernovy by bombardoval Zemi dlouho, a ze všech stran, a vyvolal by silnou sekundární radiaci.

A pak je zde ještě riziko radioaktivního spadu z prachového obalu supernovy. Tam záleží na rychlosti, jakou sem materiál doletí, a nakolik se zatím stačí rozpadnout. A jak píše článek, tento spad může ovlivnit i průhlednost okolního vesmíru. Ostatně, na to stačí srážka dvou větších asteroidů někde v pásmu asteroidů.

Odpovědět


Re: Re: Re: 300 světelných let

Petr Kr,2016-04-08 18:03:43

RGB trvá možná sekundu, ale energie je tak velká, že by to asi se sterilizací dokonale zlikvidovalo atmosféru. Mám dojem, že blesk vyrábí ozon a rozkládá molekuly. Ovšem to je jen tintítko v "jednom bodě" atmosféry. Další efekty z rozžhavení poloviny zeměkoule, dopad na Slunce atd... asi bych to nebagatelizoval.

Odpovědět


Re: Re: 300 světelných let

Stanislav Florian,2016-04-08 18:01:27

https://cs.wikipedia.org/wiki/Betelgeuze
http://www.osel.cz/8557-jak-starnouci-hvezdny-gigant-ztraci-hmotu.html
VY Canis Majoris.
Betlegeuse má obdobnou velikost ( 4,2 AU je skoro vzdálenost Slunce - Jupiter) , podobnou hmotnost (15-20 hmotností Slunce) a je asi 6x blíže ( asi 600 světelných let) proti 3 800 světelných let VY Canis Majoris. Čili srovnatelý výbuch by způsobil 36 x menší zářivý účinek.
Odkaz
http://vtm.e15.cz/aktuality/chysta-se-nas-hvezda-betelgeuse-vyvrazdit-nepropadejte-panice
uvádí odhad tzv. bezpečné vzdálenosti na 100 světelných let. Pokud Země nebude v úzkém směru výtrysku gama záblesku.
Odborný článek na aldebaran.cz
http://www.aldebaran.cz/bulletin/2012_11_bum.php
" Radiometrické metody datování meteoritů navíc nejenže odhalují explozi supernovy na počátku vzniku sluneční soustavy, ale také ukazují na skutečnost, že analyzovaný materiál musel vzniknout maximálně desítky tisíc let po jejím výbuchu. A právě proto se domníváme, že výbuch supernovy byl bezprostřední příčinou kolapsu sluneční pramlhoviny před 4,56 miliardami let ..v horninách ze dna Tichého oceánu detekovat radioaktivní nuklid 60Fe. Poloha vrstvy, která byla tímto izotopem obohacená, pomohla určit dobu exploze i přibližnou vzdálenost supernovy. Došlo k ní přibližně před 5 miliony let ve vzdálenosti bližší než 100 světelných roků.
...
Geminga. Jedná se tedy o pulzar, neutronovou hvězdu, která je pozůstatkem výbuchu supernovy typu II. Analýzy změn pulzů a radiální rychlosti hvězdy pomohly určit, že k výbuchu došlo před přibližně 340 000 lety, a to ve vzdálenosti méně než 100 světelných roků od Země."
Energie různých druhů supernov má ležet v rozmezí 10^41 J až 10^44 J, což není tak obrovský rozdíl. Život na pevnině existuje řekněme 540 milionů let a zničen nebyl ničím ( poničen silně asi 5x), tedy ani supernovami. Půl miliardy let je statisticky slušná doba.

Odpovědět


Re: Re: Re: 300 světelných let

Stanislav Florian,2016-04-08 18:34:16

Hypernova je vzácná.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hypernova
"masové vymírání na Zemi na konci ordoviku před 450 milióny lety mohl vyvolat gama záblesk... Kandidát na hypernovu, Eta Carinae, která by mohla vzplanout v průběhu příštího miliónu let, je v dostatečné vzdálenosti asi 7500 světelných let. Ve vzdálenosti 3900 světelných let se nachází nestabilní červený veleobr VY Canis Majoris o hmotnosti 600 sluncí."

Odpovědět


Re: Re: Re: 300 světelných let

Josef Hrncirik,2016-04-08 19:39:28

10**44 J/ plocha obálky 30 la dá 90 MJ/m*2; tj. 20 h*solární konstanta či 1 rok globálního oteplování 3W/m2 nebo 12 kg dříví či sena či 4 l benzínu či 20 kg TNT.
Pro účinek je tedy kritické místo a rychlost uvolňovaní energie, tj. vlastně její převládající či nejničivější forma.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: 300 světelných let

Stanislav Florian,2016-04-08 21:03:13

Do hlavy se 12 kg sena nevejde.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: 300 světelných let

Josef Hrncirik,2016-04-08 21:53:15

Ví to kůň?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: 300 světelných let

Josef Hrncirik,2016-04-09 11:33:59

Supernova 1,4 Mo na nás ze vzdálenosti 10 parsec tj. cca 30 ly napráší 27 mg hmoty/m**2 která k nám dorazí rychlostí 3% c, tj. až po cca 900 letech a bude prášit řekněme cca oněch 900 let.
Energii max. max. 40 MJ/m**2 (Ohřála by zemskou atmosféru o příjemných 4°C);
(= 8 hod*solární konstanta);
Tato energie rozložená do doby 900 let je neviditelná.
Ohřála by jako kdyby (12 kg dřeva (sena) zhořelo (zetlelo) během 900 let).
Magnituda supernovy je prý -19,3 až ?-22 prý při standardní vzdálenosti 10 parsec.
Tam je prý magnituda Slunce +4,8.
Rozdíl magnitud (slabost Slunce je pak 24 až ?27 magnitud tj. až 2,5**27 = 5,6*10**10.
Ke Slunci je 8 l. minut, k nově 30 ly, tj. čtverec vzdálenosti tvoří změnu((30*365*24*60)/8)**2 = 3,9*10**12 = 2,5**31,7 = 32 magnitud, tj. tok od Slunce je pak slabší max max jen o 27-32 = ?-5 magnitud tj. je silnějši 102x konzervativně o -8, silnější 1500x.
Super super nova by tedy ve špičce pražila cca 14 W/m**2; tj. 7x více než momentální globální oteplování a po 3 měsících by klesla na jeho úroveň a po půl roce by ji to přestalo bavit.
Ani tak dlouho nemůže svítit, protože 14 W* 30 dní = max max 40 MJ/m**2, které celé nemohou přejít jen do světelného záření.

Možná jako amatér dělám směšné fotometrické chyby a kážu bludy neb o magnitudách nic nevím.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: 300 světelných let

Stanislav Florian,2016-04-09 14:41:27

https://cs.wikipedia.org/wiki/Supernova
" Většina gravitační potenciální energie kolapsu je přeměněna na 10 sekundový záblesk neutrin, při němž se uvolní 10^46 J. Část této energie, asi 10^44 J je reabsorbována explodující hvězdou."
Výpočet : Výkon supernovy P= W/t je (10^46)/10 = 10^45 W. Což na ploše o poloměru 300 světelných let by bylo ještě 9,8 MW/m2. Neutrina ovšem s hmotou takřka nereagují. Asi 1% neutrin ( 10^44 J) je po vyzáření dovnitř supernovy přeměněno na rázovou vlnu, která hvězdu přivede k výbuchu. Takže podstatná část této zbylé energie je v kinetické energii rychle letící vybuchlé hmoty supernovy ( např průměrně 6 000 km/s). Záblesk supernovy tedy přenáší jen relativně malou část energie výbuchu. Hlavní nebezpečí pro Zemi je v poškození ozonové vrstvy.
Gama záblesk přenáší rychlostí světla vysoce energetické záření úzce orientované do směru rotační osy supernovy.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Gama_z%C3%A1blesk
http://www.astro.cz/clanky/vzdaleny-vesmir/nejvetsi-exploze-ve-vesmiru-jsou-pohaneny-nejsilnejsimi-magnety.html
http://www.osel.cz/7295-monstrozni-gama-zablesk-v-blizkem-vesmiru.html
Fotony rekordních 95 GeV jsme přežili v pohodě.

Jestliže by případný výbuch Betlegeuse byl jako Měsíc v úplňku ve viditelné části spektra, tak světelná energie takto přenesená na prvrch Země je velmi malá.
Takže doporučuji setřást seno z hlavy a nic už nepočítat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: 300 světelných let

Josef Hrncirik,2016-04-09 16:18:28

Světlo se ze žhavé absorbující hmoty, ev. ze zajetí pohlcováním v kondenzujícím prachu uvolňuje pomalu (řekněme s poločasem cca 30 dní), takže ani jeho jednotná rychlost nevede na špičkové výkony při dopadu na cíl.
Prachy padající z oblohy rychlostí cca 27 mg/m**2/cca 900 let, tj. pouze 3*10**-5 tuny spadu/za rok/km**2 by nejen ostraváci nesmírně ocenili.
Zajímavá je též doba vytvoření mocných vrstev spraše.
Není mi jasné, proč by z O2 nevznikal cyklicky O3, ani v přítomnosti 30 g freonu nad km**2 stále doplňovaným z nebe.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: 300 světelných let

Stanislav Florian,2016-04-09 18:16:56

Ozon vzniká z kyslíku v ozonosféře ( obvykle udávaná vrstva vysoko 10-50 km) působením ultrafialového krátkovlnného záření ( UV-C) vlnové délky 160-240 nm.
Ozón v ozónové vrstvě filtruje sluneční UV záření vlnové délky od 200 nm do 315 nm, s maximem při 250 nm.
Kosmické záření dává vznik 14C z dusíku a ozonovou vrstvu vcelku nepoškozuje ani nepodporuje. Problém je vysoce energetické záření blízkých supernov.
https://en.wikipedia.org/wiki/Near-Earth_supernova
"Odhaduje se, že určitý typ II supernovy blíže než osm parseků (26 světelných let) zničí více než polovinu ozónové vrstvy. ..Supernovy typu Ia jsou považovány za potenciálně nejnebezpečnější, pokud k nim dojde dostatečně blízko k Zemi. "
Molekula ozonu je obecně nestabilní.

Odpovědět


vlivem UV je značně nestabilní i O2 a ve vysokém výtěžku vzniká O3

Josef Hrncirik,2016-04-09 20:08:09

Pomocí širokopásmového UV nelze se ozonu zbýti,
alebrž jej připraviti.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni