Otrávený orel mořský  
Dne 24. března jsme převzali do Záchranné stanice pro volně žijící živočichy v Bartošovicích, od městské policie v Kravařích, orla mořského s typickými příznaky otravy karbofuranem. Orel měl vole naplněné potravou, v křečovitě sevřených nehybných pařátech stále držel listí z místa, kde byl nalezen a křídla měl bezvládně spuštěna vedle těla.

Orel mořský po příjmu do Záchranné stanice
Orel mořský po příjmu do Záchranné stanice.

Z volete orla jme vyjmuli přibližně 200 g potravy a asi 50 g se ještě podařilo vypláchnout vodou. Měl štěstí. Dvojnásobné. Jednak, že koncentrace jedu v potravě byla tentokrát poměrně nízká. Jak se později ukázalo 1,14 mg/kg hmoty. Hlavně ale , že se jen malá část potravy dostala do žaludku. Protože se karbofuran v organizmu poměrně rychle metabolizuje, došlo už během následujícího dne k rychlému zlepšení zdravotního stavu a během tří dnů vnější příznaky otravy odezněly prakticky zcela. Přesto trvalo ještě několik dnů, než orel začal sám přijímat potravu. V současné době stále zůstává ve stanici, abychom si ověřili, že nejsou postiženy vnitřní orgány a aby se po týdenním hladovění dostal zpět do kondice. Zprávu o otravě jsme pozdrželi hlavně proto, aby byl znám výsledek toxikologického vyšetření. Bohužel podezření na karbofuran bylo potvrzeno. Nyní jsme podali trestní oznámení na neznámého pachatele a policie začala případ vyšetřovat.

 

Vyjímání potravy z volete
Vyjímání potravy z volete.

 

 

Karbofuran je insekticid karbamátové řady, dříve používaný k tlumení hmyzích škůdců na velké škále plodin. Od roku 2008 není povoleno jej na území EU používat, prodávat, ani skladovat.

Důvodem zákazu je jeho vysoká toxicita pro obratlovce, zejména ptáky. Dávka LD50 se u nich pohybuje v závislosti na druhu, věku a celkové kondici, od 0,4 do 4,15 mg/kg. Vstřebává se sliznicemi i pokožkou. V půdě se rozloží během 20 – 120 dnů. Karbofuran je nervový jed, blokuje nervové vzruchy a tím přivodí ochrnutí kosterních svalů včetně dýchacích a oběť se za plného vědomí udusí.

Orel mořský - během rehabilitace v Záchranné stanici v Bartošovicích
Orel mořský - během rehabilitace v Záchranné stanici v Bartošovicích.

 

 

Přestože je použití i skladování přípravků s karbofuranem zakázáno, zůstaly utajené zásoby, které někteří zbabělí traviči používají k zabíjení zvířat. Bohužel to je nejspíš někdo s loveckým lístkem. Nechci říkat myslivec, protože tohle s myslivostí nemá nic společného. Sám ji aktivně provozuji a vím, že naprostá většina z nás by se k něčemu takovému nikdy nesnížila. Je ale několik jedinců, kteří nemají úctu před ničím. To, že jde většinou o lokální záležitost, dokládá i nejnovější případ. V katastru Kravař byli za posledních 7 let nalezeni už 4 orli mořští otráveni karbofuranem. Z toho dva letos v odstupu jednoho měsíce!

Jiný orel mořský, kterému se návnadám travičů daří unikat. Zatím.
Jiný orel mořský, kterému se návnadám travičů daří unikat. Zatím. (Foto: autor článku)

Je pravděpodobné, že většina předložených návnad není cílena na orly, ale na lišky, jezevce, psíky mývalovité a další menší šelmy. Není to omluva, jen ukázka toho, že: „Vše souvisí se vším.“

 


V Bartošovické záchranné stanici běží už od roku 2006 velký projekt nazvaný „Návrat orla skalního do ČR“, jehož cílem je vytvořit na našem území stálou populaci orlů skalních, navazující na populaci na Slovensku.

V rámci projektu bylo vypuštěno v letech 2006 – 2015 celkem 25 mladých orlů. Dva z nich byli bohužel nalezeni otráveni karbofuranem, další minimálně dva byli zastřeleni a jeden postřelen. Vnucuje se otázka: „Proč to někdo dělá?“ Ta je ale spíš pro psychiatra.

 

 

Uvědomíme-li si, že orel skalní je v našich podmínkách vrcholový predátor, který pravidelně loví lišky, jezevce, kuny, ale i mláďata menších dravců a sov – například výrů, je fakticky pro myslivce spojencem, který ovlivňuje na svém území populaci menších šelem. Bohužel, mimo úmyslného zabíjení, hynou orli i například po zásahu elektrickým proudem na sloupech vysokého napětí. Z našich vypuštěných mladých orlů takto zahynuli nejméně dva.

Přes tyto ztráty má projekt přeci jen úspěchy. Tím nejvýraznějším a aktuálním, je pár orlů skalních, kteří od roku 2013 hnízdí ve vojenském prostoru Libavá a za tu dobu už vychovali 3 mláďata. Jde o první pár orlů skalních, kteří úspěšně hnízdí na území ČR po sto let trvající přestávce.

 


Pozastavuje-li se někdo, že ač myslivec, pracuji v záchranné stanici pro zvířata, je to hlavně proto, že jsem upřímně přesvědčen, že ochrana přírody a myslivost, má naprostou většinu zájmu společnou. Obě strany chtějí zdravou krajinu, čistou vodu a na život bohaté lesy. Jak ochranáře, tak myslivce přivádí k zuřivosti, když vidí hromady odpadků, které někteří blbci naprosto nepochopitelně vyhodí do příkopu někde v lese nebo na okraji pole, přestože mají kontejnery na tříděný odpad u huby v každé vesnici. Navíc jsem přesvědčen, že extrémistické názory a akce vždy poškozují obě strany. Snažím se tedy najít soulad, byť se často cítím značně rozpolcen. Pokud by každý myslivec střílel po všem, co kolem sebe vidí, nepodařila by se mi fotografie dospělého orla mořského v přírodě, jako je ta přiložena k článku. Fotil jsem ho na padesát metrů a teprve potom odletěl. Nebylo to ze strachu, jen mi tím dával na srozuměnou, abych neotravoval.




Literatura o karbofuranu
https://cs.wikipedia.org/wiki/Karbofuran , http://www.karbofuran.cz/

Autor: Jan Kašinský
Datum: 13.04.2016
Tisk článku

Přírodopis 9 pro základní školy Geologie a ekologie - Černík Vladimír
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 137 Kč
cena: 121 Kč
Přírodopis 9 pro základní školy Geologie a ekologie
Černík Vladimír
Související články:

Orel nebo liška?     Autor: Jaroslav Petr (04.12.2003)
Proč vymírají supi     Autor: Jaroslav Petr (29.01.2004)
Znečištěné prostředí motá zvířatům hlavu     Autor: Jaroslav Petr (07.09.2004)
(Eko)logické zemědělství I     Autor: Jan Kašinský (21.03.2016)
(Eko)logické zemědělství II     Autor: Jan Kašinský (23.03.2016)



Diskuze:

Buďte v klidu

Jan Šimůnek,2016-04-13 07:25:40

Soudruzi pracují na zákazu vstupu do honiteb pod pokutou až 50 000 Kč. Pak ty otrávené orly a další "škodnou" nikdo nenajde, protože pozdechají na území, odkud budou lidé vyhnáni. A nebudou se nacházet ani rozstřílená hnízda a jiné výsledky mysliveckých aktivit.

Odpovědět


Re: Buďte v klidu

Jan Kašinský,2016-04-13 12:14:44

Toto je naprosto ukázkový příklad, kdy záleží na lidech, zda se domluvit chtějí nebo nikoli. Nic si nenalhávejme. Obyčejná každodenní lidská přítomnost v krajině má na zvířata zhoubný vliv.
Pokud by byla mezi ochranáři a myslivci vzájemná vstřícnost, lze tento mechanismus velmi snadno a operativně i krátkodobě využít při ochraně jakéhokoli kusu území, například v době hnízdění nejen bažantů, ale i čejek, břehoušů apod.
Pokud naopak budou obě strany podezřívavé a budou říkat:"Vy myslivci tady nemáte co dělat, protože to je chráněné území" nebo naopak: "Tady nikdo kromě myslivců nesmí vstoupit." - způsobí to spoustu zlé krve.
Do záchranných stanic se každoročně dostávají srnčata nebo mláďata zajíců, které lidé najdou a tzv. "zachrání" = ukradnou matce. A teď se vy záchranáři starejte. Nebo nechají volně běhat psa, či kočku kteří budou mláďata chytat. Omezíme-li vstup lidí ve vymezených místech do krajiny, pomůže to zvířatům ať je to omezení ze strany myslivců nebo ochranářů.
Mám přístup do celostátní evidence zvířat přijatých do záchranných stanic. Podíval jsem se na případy, kdy byla zvířata napadena jiným živočichem (cca 90 % to jsou domácí psi a kočky). Uvedu jen malý výběr z roku 2015. Drozd zpěvný - 48, holub hřivnáč - 39, hrdlička zahradní - 71, kos černý - 262, srnec - 20, sýkora koňadra - 47, zajíc polní - 113. Tato čísla představují případy, kdy napadené zvíře útok bezprostředně přežije a lidé jsou schopni a ochotni, je přivézt do záchranné stanice. Buďte si jisti, že to je jen nepatrný zlomek toho, psi a kočky zabijí. Lidé chodí obdivovat krásy přírody se svým pejskem nebo nechají svou kočičku běhat venku (přece ji nebudou omezovat) a s dopady se v záchranných stanicích zabýváme na jaře a v létě prakticky denně. Mimochodem: Chovatel, který nechá svou kočku se volně pohybovat, porušuje minimálně zákon na ochranu zvířat proti týrání (246/1992 Sb., § 13, odst.1) a pokud se kočka dostane do honitby, porušuje navíc i zákon o myslivosti (449/2001 Sb., § 10, odst. 1).
Případy, kdy je jako důvod příjmu do záchranné stanice uveden: "mládě zbytečně odchycené" - 27 srnčat a 111 zajíčků! Šance na přežití takových mláďat jsou nevelké a šance na úspěšné vypuštění mizivé. Nemůžeme přeci ke každému srnčeti nebo zajíčkovi postavit tabulku "Nesahat!". Bude-li se někde v mém okolí rozhodovat, zda část krajiny uzavřít, budu pro uzavření. A je jedno, zda to bude proto, že jsem pracovník záchranné stanice nebo proto, že jsem myslivec.

Odpovědět


Re: Re: Buďte v klidu

Vojtěch Kocián,2016-04-13 13:31:42

Chápu to správně, že není možné chovat kočku jako prostředek zabraňující přemnožení hlodavců ničících úrodu a způsobujících škody v hospodářských budovách?

Odpovědět


Re: Re: Re: Buďte v klidu

Jan Kašinský,2016-04-13 14:04:23

V budovách můžete chovat kočky dle libosti, ale musíte jim zabránit v úniku. Viz: (246/1992 Sb., § 13, odst.1)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Buďte v klidu

Vojtěch Kocián,2016-04-13 15:35:03

Jistě, četl jsem to. Jen se divím, že je to v rozporu s tím, proč lidé kočky chovali posledních pár tisíc let.

Na druhou stranu je otázka, jestli lze kočku žijící volně považovat za zvíře ze zájmového chovu, když §3 písm. e nesplňuje (nežije v prostorách k tomu určených ani v domácnosti - žije volně, ani není předmětem zájmové činnosti člověka ani není jeho společníkem) a mnohem lépe se na ni hodí §3 písm. h, tedy zvíře toulavé. Na toulavá zvířata se §13 odst. 1 nevztahuje. Vztahuje se na ně §13b, který ale jen dává obcím pravomoc toulavá zvířata regulovat vyhláškou. S tím, že kočka domácí nemá v honitbě co pohledávat, naprosto souhlasím.

Odpovědět


Re: Re: Buďte v klidu

Zab Hazar,2016-04-13 17:26:29

Jasně. Jen do toho! Klidně to uzavřete, aspoň se to promění v území černých skládek a případné odkladiště mrtvol, tak jako každý prostor který dlouhodobě není pod náhodnou kontrolou slušné veřejnosti. Jo, a doufám, že když jste tak vehementně pro uzavírání, že až jednou budete marně přemýšlet kam jít s vnoučetem trhat pampelišky na věneček aby vás hned nějaký vlastník neopálkoval pokutou, možná, snad, pochopíte konečně o co jde.

Odpovědět


Re: Re: Buďte v klidu

Milan Krnic,2016-04-14 06:56:56

Tomu říkám přístup. (ve zkratce) Když něco nedokážeme, tak to zakážeme!
Ach jo ...

Odpovědět


Re: Re: Buďte v klidu

Zdeněk Jindra,2016-07-10 19:03:33

Člověče, vy jste totalitní blázen! Vážně si myslíte, že zákaz procházek odradí otrlé lumpy?

Odpovědět

Realita

Ben Erben,2016-04-13 06:32:24

Bohužel je to realita našich krajů. V posledních letech se výskyt dravců výrazně zvýšil.
Na vesnicích je to však katastrofa pro domácí chovatele. Dravci si vybírají lehce dostupné cíle. Výsledkem je doslova devastace chovů slepic. Problém je v tom, že stát chrání dravce, ale není ochoten kompenzovat případnou škodu jimi způsobenou. Dokazovací proces je natolik tristní, že se do něj prakticky nikdo nepustí. Výsledek je tichá nenávist mnohých občanů ke státnímu šimlovi jejíž projekcí může být takový akt. Zvíře není schopno pochopit, proč nevybrat lehce dostupnou potravu. Stát bohužel není schopen vypracovat jednoduchý proces náhrady škody /motivace/ občanovi za jeho loajalitu a dodržování zákonů.

Odpovědět


Re: Realita

Milan Krnic,2016-04-13 06:50:01

Naprosto souhlasím.
Ostatně, jak napsal autor „Vše souvisí se vším.“

Odpovědět


Re: Realita

Jiří Novák,2016-04-13 13:15:17

Devastace chovu slepic? Zas tak bych to nedramatizoval. Bydlíme v lokalitě, kde žije větší množství orlů mořských a nevím ani o jediném případu, kdy by nám nebo sousedům orel roztrhal slepici. Jooo kuna nebo liška, to je něco jinýho. To se děje každou chvíli.
Ale orel v životě ne. Asi máte u vás nějaké krotší orly než my.

A pokud jde o dravce obecně - poradím vám fígl. Stojí to něco peněz, ale zas máte od dravců vystaráno napořád. Pletivo, nebo síť. Natáhněte ho nahoře přes výběh a je pořešeno.

Odpovědět


Re: Realita

Václav Kalenda,2016-04-13 18:14:03

S výskytem dravců jak opeřených, tak osrstěných je to tak, jak píšete. Zdlouhavost a složitost žádostí o kompenzace za škody způsobené například vlkem (Broumovsko) nebo vydrou (celá republika) je strašná. Z vlastní zkušenosti vím, že například vydra vyžere chovateli z rybníčku ryby za pár tisíc, ale celá administrace naprosto jasné škody je tak zdlouhavá a složitá, že naprostá většina lidí do toho nejde a buď to neřeší vůbec a nebo v horším případě si to s vydrou vyřídí po svém. Stát je spokojený, protože nic neplatí, ale doslova stovky drobných chovatelů jsou bez ryb a bez peněz naštvaní na ochránce přírody a zpovzdálí se smějící státní úředníky.

Odpovědět


Re: Re: Realita

Jan Šimůnek,2016-04-14 07:56:07

Situace by se nejspíš dramaticky změnila, pokud by ochránci přírody ty škody měli platit ze svého.
Jinak zde bude zcela jistě vždy ono známé dilema: "Zabij bobra, zachráníš strom", protože kořistí dravců nejsou jen hospodářská zvířata, ale i zvířata volně žijící, včetně chráněných. Přičemž o "přírodní rovnováze" si ve v podstatě umělých ekosystémech (což se týká prakticky celého území ČR) můžeme leda nechat vyprávět zelené pohádky.

Odpovědět


Re: Re: Re: Realita

Milan Krnic,2016-04-14 08:20:12

Změnila by se leda tak vytíženost soudního systému, a tedy zvýšil chaos (já jsme pro).
To s bobrem není dilema, ale rčení, anebo jsem nepochopil, co tím myslíte.
No a přírodní rovnováha není pohádka, ale fakt. Na tom "stojí" Vesmír.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Realita

Jan Šimůnek,2016-04-14 15:36:51

Dilema nastává, když chráněné zvíře sežere chráněné zvíře (nebo zlikviduje chráněný strom, jak se stalo v Lednici, kde chránění bobři zlikvidovali některé mnohasetleté vzácné stromy z parku).
Přírodní rovnováha u nás je nesmysl, protože "samoudržovací" přírodu prakticky nikde v republice nemáme. Prakticky všechno na našem území jsou napůl umělé biotopy, které se bez permanentních zásahů člověka neobejdou. O tom je i ochranářské sečení luk s orchidejemi a nebo odstraňování náletových dřevin v některých rezervacích. A kde se to nedělá, nastane těžký průšvih - viz Šumava, která je na dobré cestě se proměnit na nějakou středoevropskou obdobu balkánských obnažených skal (vzniklých vytěžením lesů na stavbu římské floty, což je také ukázka, jak moc jsou výsledky těchto zásahů trvalé - a jak moc blábolí ti, kdo blábolí o spontánním vzniku "přirozeného lesa").
Prostě v biotopech okolo lidských sídel a přímo v nich se bez permanentního ovlivňování přírodních procesů neobejdeme.

Druhou věcí je, že myslivci mají z lesů prakticky na celém území ČR laciné (protože za peníze nás všech provozované) prasečáky, kde je prase divoké cca na 5 - 10 násobku pro přírodu únosných stavů. A dá se "lovit" u pytle s kukuřicí skoro stejně pohodlně jako prase domácí u koryta v chlívku. I tohle je jeden z motivů výše zmíněného zákona: aby lidé neviděli tu devastaci lesů a krajiny obecně, k níž "myslivost" vede. Nebo se jim alespoň mohla zavřít huba tím, že tam "nebyli legálně".
Taky pokud něco zlikviduje mláďata savců nebo ptáků (jak tu kdosi pláče), tak jsou to vesměs divoká prasata a nikoli lidé.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Realita

Milan Krnic,2016-04-15 07:40:34

Jistě máte pravdu. Ale takový, chaotický, svět prostě je. Podle mě je nejlepší se s tím smířit.
Já se třeba smířil s tím, že za posledních 5 let nechodím na sběr do lesa, kvůli poměrně intenzivní těžbě dřeva (nejen) v naší oblasti, která zapříčiní, že tam "téměř nic" neroste.
Druhou možnost jsem měl nechat se přibít k zemi a bránit třeba mycelium vlastním tělem.
Ale co je komu do nějakého mycelia, podstatné je nezmrznout v zimě. :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Realita

Václav Kalenda,2016-04-14 10:56:34

Právě dopad vrcholového predátora jakým je zrovna ta již v současnosti přemnožená vydra, na přirozené ekosystémy drobných přírodních toku, je obrovský. Cenné rybí druhy jako je například pstruh potoční nebo lipan jsou celoročně decimovány tak, že během pár let bude obrovský problém je opět navrátit do našich řek. To samé platí o rakovy, kterého vydra také s chutí sežere i na těch posledních lokalitách, kde se našim původním druhům ještě daří přežívat.
Ale ochrana pokračuje vesele dál protože snad každý viděl večerníček o Vydrýskovy a myslí si, že ta roztomilá vydra přece nemůže být tak špatná, jak o ní ti zlý rybáři tvrdí...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Realita

Milan Krnic,2016-04-15 08:01:19

Jenže já bych chtěl i ryby i vydru i mamuta!
Žere mamut soju?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni