Proč pustit k vodě přesně 37 partnerů  
Láska se pokládá za vrchol iracionality, to je však samozřejmě omyl. Vypočítat lze všechno.

Následující logika se dá samozřejmě použít i v různých jiných kontextech, při výběru pracovního místa nebo nákupech zboží, ale když máme toho 1. máje...


Řekněme, že někdo tedy usiluje o to, aby našel co nejlepšího možného partnera. Je to samozřejmě pošetilost, proč si radši nevezme nějakou knihu nebo si nedá pivo (a pak další pivo), ale lidé zkrátka dělají pošetilé věci. Dejme tomu, že dotyčný/á je prostě narušený/á.

 

 

Teď si představme, že ve fázi hledání potkáte nějaký počet x lidí, kteří jako partneři přicházejí v úvahu (a stejně tak smýšlejí oni o vás). Jak si mezi x vybrat toho nejlepšího? Samozřejmě nejlepší by bylo si je seřadit, jenže k jednou odkopnutým se už (předpokládejme) nelze vrátit. V každém kroku je stejná pravděpodobnost, že zrovna n-tý kandidát představuje ideální volbu. To k nějaké optimalizaci nepomůže. (Vyberete prvního, posledního nebo někoho uprostřed, vždy je šance na úspěch 1/n.)

Správná strategie je samozřejmě následující: vezmete nějaký počet kandidátů, ty obodujete a pošlete do háje. Poté si vyberete prvního, kdo bude lepší než všichni ostatní dosavadní, a u téhle volby už setrváte.

 

Mario Livio, izraelský astrofyzik a popularizátor
Mario Livio, izraelský astrofyzik a popularizátor

 

Jenže kde v řadě x kandidátů si dát stop a pak vzít toho nejlepšího? Dejme tomu, že možných kandidátů by bylo 100. Je jasné, že odkopnout první dva a pak si vybrat nejlepšího, není optimální volba. Naopak když se odkopne 98 lidí, pak pravděpodobnost, že mezi dvěma zbylými je ten nejlepší, už rozhodně není velká. Bude to „někde uprostřed“, kde ale?

 

Začněme tedy verzí, kdy možní partneři jsou 4. Zde si můžeme veškeré permutace vypsat a vše vypočítat ručně a mechanicky, i když vůbec neovládáme vzorečky z kombinatoriky. Za nás línější i tohle udělal Mario Livio v knize Neřešitelná rovnice (Argo a Dokořán 2008).

Možných kombinací (tedy permutací) je 4! = 24.

 

 

Nejlepší volba je „ukončit hledání“ hned po posouzení 1. partnera a pak zůstat u prvního, který je lepší než první. Tímto způsobem se vybere optimální kandidát v 11 z 24 případů. Skončit hledání po druhém kandidátovi je jen o málo horší strategie, zde se k nejlepšímu dojde v 10 z 24 případů.

 

Amir D. Aczel, americký matematik a spisovatel, zemřel na rakovinu 2015. (Kredit: Google's Cambridge)
Amir D. Aczel, americký matematik a spisovatel, zemřel na rakovinu 2015. (Kredit: Google's Cambridge)

 

Pro 5 partnerů lze ještě stále možnosti vypočítat takhle ručně, co ale s jedinci, kteří jsou ve svém (jistěže pošetilém) hledání aktivní, cílevědomí a rychlí? Chtělo by to samozřejmě najít nějaký obecný vzorec. A právě tohle činí Amir D. Aczel v knize Náhoda (Dokořán 2008). Vychází mu, že nejlepší je odmítnout 37 % kandidátů a pak vzít prvního nejlepšího. Takže je-li možných partnerů 100... „No, neradila by vám maminka podobně?“ uzavírá Aczel své poradenství pro mladé dámy.

Čísla jsou podivně provázaná, těch 37 % má být přesně 1/e (a to jakkoliv v kombinatorických vzorečcích alespoň na první pohled žádné logaritmy nefigurují).

 

Ovšem pozor. Celý tento postup maximalizuje šanci/pravděpodobnost najít toho nejlepšího. Když toto nevyjde, je ale jistě lepší mít toho 2. v pořadí. Otázkou tedy je, zda uvedený postup maximalizuje také „průměrný užitek ze hry“ (v teorii her se tomu někdy říká „očekávaná výplata“). Tomu už se autoři výše uvedených knih nevěnují.

 

Připraveno ve spolupráci se Sciencemag.cz

Autor: Pavel Houser
Datum: 01.05.2016
Tisk článku

Související články:

Plodné dny vyčtou z tváře     Autor: Josef Pazdera (01.02.2016)
Když dojde na orální sex, muži podstupují větší riziko, než ženy     Autor: Josef Pazdera (16.02.2016)
Heteropaternální superfekundace     Autor: Josef Pazdera (17.03.2016)



Diskuze:

Rozhodnosť

Marek Fucila,2016-05-04 14:16:15

Celé to je nereálne už len preto, že ľudia nie sú "jednofaktoroví". Zoradiť vektory je nadľudský výkon aj pre matematika.:)
Obvyklá dilema znie skôr takto: sú chyby tohto partnera vykompenzované jeho prednosťami naozaj spolu lepšie ako pri tom druhom partnerovi? Bez hodnotiaceho kritéria nemá zmysel ani optimalizovať.
Charakter partnera za krátky čas nespoznáte, a tak ide o povrchné hodnotenie. Ženy by teda mohli vyberať povedzme podľa výšky partnera násobenej výškou jeho konta a muži podľa objemu poprsia deleného celkovou hmotnosťou partnerky. :D

Odpovědět

poněkud nepoužitelné

Jaroslav Lepka,2016-05-01 13:01:17

Pokud máte k dispozic 4 kandidáty máte, na rozdíl od kombinatoriky, pouze 4 možnosti, protože, i když máte velmi tolerantního partnera, obvykle nesouhlasí s "kolegou". A polygamickému či polyandrickému vztahu u nás nefandí ani úřady.

Odpovědět


Re: poněkud nepoužitelné

Mesika Kuropatva,2016-05-01 14:14:10

Možná to pochopíte na hruškách.

Máte 4 hrušky, ale sníst chcete jen jednu tu nejchutnější. Do každé můžete kousnout a bud ji sníst, nebo zahodit na zem a kousnout do další atd. Pokud se prokousáte až k té poslední tak ji musíte sníst, protože ty na zemi jsou špinavé.
Oněch 24 možností jsou kombinace toho v jakém pořadí si budete hrušky vybírat a kolik jich ochutnáte.

předpokládám, že nejste schopen kousat do dvou hrušek současně :)

Odpovědět


Re: Re: poněkud nepoužitelné

Milan Krnic,2016-05-01 21:07:27

A pak člověk poplete čísla. Nebo trojku (partnera) zajede tramvaj. A je to v háji.

Odpovědět


Re: Re: poněkud nepoužitelné

Dalibor Dobrota,2016-05-02 01:31:07

To vám není nic platné. V praxi je to tak, že lidi, co se k vám hodí vůbec nechodí na ta místa, kde je hledáte. Většina lidí sedí doma a zkouší čatovat v seznamce. V seznamce je zase problém, že musíte chodit na schůzky na slepo, protože informace, které o sobě lidé poskytují nikdy neodpovídají pravdě.

Zkontaktovat 100 lidí, kteří čatují na seznamce, to je nadlidský výkon. To abyste 2 hodiny denně strávili než rozpoznáte, že si píšete s lidma, co vás nechcou. Vy musíte tedy zkontaktovat 1000 anonymů a to je možná ještě obtížnější než přijít na 100 schůzek. Proto mnohé seznamky přidávají funkci náhodný výběr, protože u něj je vyšší šance na úspěch než vybírat podle fotek a podle "jak píšou".

Odpovědět


Re: Re: poněkud nepoužitelné

Dalibor Dobrota,2016-05-02 01:31:09

To vám není nic platné. V praxi je to tak, že lidi, co se k vám hodí vůbec nechodí na ta místa, kde je hledáte. Většina lidí sedí doma a zkouší čatovat v seznamce. V seznamce je zase problém, že musíte chodit na schůzky na slepo, protože informace, které o sobě lidé poskytují nikdy neodpovídají pravdě.

Zkontaktovat 100 lidí, kteří čatují na seznamce, to je nadlidský výkon. To abyste 2 hodiny denně strávili než rozpoznáte, že si píšete s lidma, co vás nechcou. Vy musíte tedy zkontaktovat 1000 anonymů a to je možná ještě obtížnější než přijít na 100 schůzek. Proto mnohé seznamky přidávají funkci náhodný výběr, protože u něj je vyšší šance na úspěch než vybírat podle fotek a podle "jak píšou".

Odpovědět

Príklad je dosť nešťastný.

Robo V,2016-05-01 10:23:26

Nikto sa v živote neocitol v situácii, v ktorej vedel 1) koľko presne potenciálnych partnerov má k dispozícii 2) a k žiadnemu, ktorého už odmietol, sa nemôže vrátiť.

Odpovědět


Re: Príklad je dosť nešťastný.

David Nečas,2016-05-01 17:50:50

Příklad je samozřejmě uhozený... Obvykle se tahle optimalizační úloha uvádí jako situace, kdy je zapotřebí vybrat co nejlepšího uchazeče o nějakou posici (sekretářku/asistenta -- v angličitině je úloha známa jako The Secretary Problem), přičemž výběr probíhá sekvenčně a každému uchazeči se po pohovoru z nějakého důvodu ihned sděluje, zda byl vybrán, nebo odmítnut. To je sice pořád přitažené za vlasy (odmítnutým se přece říká ‚zavoláme vám‘...), nicméně přece jen představitelnější.

Odpovědět


Re: Re: Príklad je dosť nešťastný.

Mesika Kuropatva,2016-05-01 19:24:23

Příklad je zavádějící a přesně to vede studované blbce na protekčních pozicích k tomu, aby použili algoritmy určené ke zpracování a optimalizaci dat( která pro jejich objem nelze zpracovat systematicky) v sociální sféře, toto je podle mě uhozené. To ale už není matematika,že?

Odpovědět


Re: Re: Re: Príklad je dosť nešťastný.

Milan Krnic,2016-05-01 21:00:06

Matematika to být může. Je však otázkou, zda vůbec lze svět popsat matematicky.

Odpovědět


komplexně asi ne,

Mesika Kuropatva,2016-05-01 21:25:57

Odpovědět


...díky bohu

Mesika Kuropatva,2016-05-01 22:17:13

je těch metod popisování světa víc než dost...
no, já osobně matematice jako i některým jiným popisům jsoucna věřím, ale matematika->logika je pro mne ta noblesní Dáma s bílým kloboukem, které si dovolí odporovat jenom primitiv...
zdroj: Stopařův Průvodce Po Galaxii
Hari Seldon-Úvod do psychohistorie

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz