Jaké jsou tři nejreálnější scénáře vzniku Deváté planety Sluneční soustavy?  
Pokud Devítka existuje a skutečně obíhá Slunce po bizarně vzdálené oběžné dráze, je to oběť dávného přiblížení cizí hvězdy? Nebo je to exoplaneta vyrvaná z cizího planetárního systému? Anebo ještě jinak, je to zkrotlá potulná planeta? Zatím nevíme.

 

Kde se vzala Devítka? Kredit: Caltech / R. Hurt (IPAC)
Kde se vzala Devítka? Kredit: Caltech / R. Hurt (IPAC).

Není tajemstvím, že komunita odborníků na Sluneční soustavu poslední měsíce žije hledáním Devítky. Tedy naprosto pozoruhodné deváté planety našeho planetárního systému, která se zdá být úplně jiná, než jsme si kdy mysleli. Pro připomenutí – astronomové na začátku roku narazili na známky existence planety zhruba o hmotnosti Neptunu. Pokud existuje, tak obíhá Slunce v šílené vzdálenosti 400 až 1.500 astronomických jednotek (AU), desetkrát dál než nešťastné Pluto. Astronomové jsou samozřejmě šťastní, Devítky jsou teď plná média. Jedna věc je ale velmi trápí. Kde se tam taková planeta, takhle veliká a takhle daleko od Slunce, vlastně proboha vzala?

Gongjie Li. Kredit: CfA
Gongjie Li. Kredit: CfA.


Původ Devítky je totiž naprosto záhadný. Standardní teorie vzniku planetárních soustav s něčím takovým rozhodně nepočítají. Tady se muselo stát, a nebude na škodu si zopakovat důležitou frázi „pokud Devítka doopravdy existuje“, něco hodně zvláštního. Astronomka Gongjie Li z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) a její kolega Fred Adams z University of Michigan spustili miliony počítačových simulací, aby prozkoumali tři scénáře původu Devítky, které jsou považovány za nejvíce pravděpodobné.

První a daleko nejvíce pravděpodobný scénář počítá s cizí hvězdou, která někdy v minulosti prošla v nebezpečné blízkosti Sluneční soustavy. A tento hvězdný vetřelec by v takovém případě svou gravitací vytáhl Devítku z pohostinné náruče Sluneční soustavy do chladné a mlčenlivé planetární periferie. Vysvětlovalo by to i nápadně, až neslušně eliptickou dráhu Devítky. V dnešní době to vypadá dost nepravděpodobně. Naše okolí je povážlivě pusté. Jenže naše Slunce zřejmě vzniklo ve hvězdokupě s několika tisíci hvězdami, a tam se už blízká setkání s okolními hvězdami nezdají tak neuvěřitelná.

Fred Adams. Kredit: UMich.
Fred Adams. Kredit: UMich.


Potíž je v tom, že kolemjdoucí hvězda by mnohem pravděpodobněji Devítku úplně vyrvala ze Sluneční soustavy a poslala ji do zapomnění. Li a Adams ze svých simulací spočítali, že šance na vznik Devítky tímto způsobem při průchodu cizí hvězdy činí asi tak 10 procent. Jestli to ale tak bylo, Devítka mohla vzniknout docela blízko Slunce. Plynní obři, tedy hlavně Jupiter se Saturnem ji pak mohli gravitačně odtlačit na vzdálenější oběžnou dráhu, kde Devítku nabrala gravitace procházející hvězdy. Anebo Devítka vznikla na vzdálené oběžné dráze a hvězdný vetřelec ji pak posunul ještě dál. Rozhodnout mezi těmito možnostmi pomůže přímé pozorování Devítky. V prvním případě by Devítka vypadala jako totálně zmrzlý Neptun, v tom druhém by zase připomínala gigantické Pluto.

Oběžná dráha Devítky oranžově. Kredit: Tomruen / Wikimedia Commons.
Oběžná dráha Devítky oranžově. Kredit: Tomruen / Wikimedia Commons.


Li s Adamsem se také domnívají, že kdyby za oběžnou dráhu Devítky skutečně mohla kolemjdoucí hvězda, tak k tomu zřejmě došlo až po rozpadu původní hvězdokupy. Devítka je totiž na své eliptické dráze hodně „na ráně“. Pokud by se přiblížila další hvězda, tak bychom o Devítku určitě přišli. 
Li a Adams testovali ještě dva další scénáře vzniku Devítku, divočejší, nežli ten první. Podle druhého ze scénářů je Devítka vlastně exoplaneta, kterou Sluneční soustava vylovila z nějakého procházejícího planetárního systému. Třetí scénář zase sází na to, že Devítka je bývalá potulná planeta, kterou si ochočilo naše Slunce. Oba dva tyto scénáře jsou nepochybně divácky atraktivní, podle simulací jsou ale ještě mnohem méně pravděpodobné, nežli setkání s cizí hvězdou. Teď už zbývá jenom objevit samotnou Devítku a spory o její původ mohou naplno vypuknout.

Video:  A New Planet In Our Solar System? NASA Takes A Look


Literatura
Gizmag 4. 5. 2016, Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) 3. 5. 2016.

Datum: 09.05.2016
Tisk článku

Protiúder - Dalzelle Joshua
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 259 Kč
cena: 212 Kč
Protiúder
Dalzelle Joshua
Související články:

Tým Caltechu vystopoval v hlubinách Sluneční soustavy devátou planetu     Autor: Stanislav Mihulka (21.01.2016)



Diskuze:

2001: Vesmírná odysea

Marcel Brokát,2016-05-11 10:21:38

v podobě Deváté planety... objev MAT-1 a 2 se blíží ....

Odpovědět

Ta

Mojmir Kosco,2016-05-11 07:47:52

Planeta se nejmenuje devitka ale nibiru v pripade nějakého zbytku po hvězdě nemesis.proc vlastne to nemuze byt jiny vliv ?proc vlastne se nemuze jednat a kouzelnou temnou hmotu ci energii? A od jake vzdalenosti lze vliv techto dvou substancí pozorovat ?

Odpovědět


Re: Ta

Pája Vašků,2016-05-11 09:51:02

Planeta se nejmenuje nijak a už vůbec ne tak jak předesíláte (a to ani kdyby byla existencepotvrzena). Ta planeta totiž stále oficiálně neexistuje a nkdo neví, zda vůbec existuje. Je tu pouze jistá možnost a spekulace, že by existovat mohla.

Odpovědět

vzdálenosti exoplanet od materšké hvězdy

Daniel Heinz,2016-05-10 21:36:59

Dobrá. Nevíme sice, jak by se hypotetická planeta Devět mohla dostat na udávanou oběžnou dráhu, a popisované scénáře se jeví jak nepravděpodobné, ale skutečnost je taková, že u "pozorovaných" exoplanet se podařilo zachytit i takové extrémy jako oběžné doby stovek tisíců až milionů let ve vzdálenosti tisíců astronomických jednotek od své hvězdy. Možné to tedy je. Proč by to nemohlo být možné i v případě planety Devět? Holt naše představy o formování hvězdných systémů mohou být značně zkreslené.

Odpovědět

Jiří Grygar o Deváté planetě

Michal Kejík,2016-05-10 18:02:55

Minulý týden o Deváté planetě mluvil Jiří Grygar na přednášce o Plutu v Brně. Svoje námitky konzultoval s autory práce, řekl zhruba následující:
- pozorování infračerveného teleskopu WISE dávají ostrou mez pro viditelnost takové planety, předpoklad je těsně pod touto mezí
- planeta by musela vzniknout blíže ke Slunci s ostatními planetami a potom migrovat. U tak velké předpokládané vzdálenosti je malá pravděpodobnost, že by planeta neunikla ze sluneční soustavy, ale zastavila se právě v předpokládané vzdálenosti. Navrhované brždění plynem nejspíš taky moc nepomůže
- hledání planety je velmi obtížné, musí se zahrnout celá elipsa. 8m dalekohled Subaru by mohl zvládnout během pěti let se sumární dobou pozorování 16 nocí
- Pozorovaná statistika má odchylku od normálu 3.3 sigma, fyzikové berou za spolehlivě prokázané nad 5 sigma. K tomu by bylo potřeba pozorování ne 6 objektů, ale asi 100.
- Stejný efekt může způsobit i shluk hmoty v Oortově mračnu, který nemá výše uvedené obtíže

Odpovědět

Gongjie Li

Vít Výmola,2016-05-10 13:18:35

Můj zcela nevědecký názor na tuto studii je, že Gongjie Li je velmi roztomilá astronomka.

Odpovědět


Re: Gongjie Li

Marcel Brokát,2016-05-11 10:11:16

Je zajímavé, že v tomto nevědeckém názoru se zcela shodneme...

Odpovědět

Jen upozornění

Jan Šimůnek,2016-05-10 10:13:23

Pozice hypotetické Planety 9 (cca 90 mld km od Slunce, což je 492 násobek vzdálenosti Země od Slunce), odpovídá téměř přesně pozici s Titus - Bodeovým číslem 4096 (491.52 násobku vzdálenosti Země od Slunce). Mezi Neptunem a Planetou 9 by pak zůstaly 3 "neobsazené pozice" v T-B řadě (? 3 prstence Kuipierovských těles?, ?jeden zvlášť mohutný?).
Tohle by nasvědčovalo přinejmenším "dlouhodobému usazování" Planety 9 v gravitačním poli Slunce a ostatních planet.

Odpovědět


Re: Jen upozornění

Vít Výmola,2016-05-10 12:30:45

T-B zákon ale pojednává o velkých poloosách oběžných drah. Velká poloosa se u Devítky odhaduje velmi zhruba na 700AU. Pokud vůbec lze aplikovat T-B zákon na planetu s tak velkou excentricitou. A pokud vůbec brát T-B zákon jako zákon a ne za pouhé pravidlo nebo náhodu.

Odpovědět


Re: Re: Jen upozornění

Jan Šimůnek,2016-05-11 10:29:49

1. Vzhledem k tomu, že rozdíl mezi malými a velkými poloosami u vnitřních planet (po Neptun vč.) je poměrně malý, platí TB v podstatě jak pro malé, tak pro velké poloosy, tak i pro střední vzdálenost od Slunce
2 Vzdálenosti blízké predikovaným podle TB najdete i u měsíců a prstenců Jupitera. Byť jsou tam odchylky větší než u planet
Z toho si dovoluji usuzovat, že TB prostě (byť čistě empiricky) predikuje "vhodné dráhy", do nichž si obíhající těleso "sedne", aniž by se gravitačně tlouklo se sousedy. Považuji za možné, že nějaké výpočty stabilních drah pomocí superpočítačů řeknou +- to samé, případně tohle pravidlo upřesní.

Odpovědět

4. scénář

Pája Vašků,2016-05-10 10:05:33

A čtvrtý, nejvíce pravděpodobný scénář je, že to není bývalá exoplaneta ani planeta vytažená cizím sluncem, ale naše planeta, kterou vystrčily ostatní velké planety. Jak už asi před 10 lety vypočítal David Nesvorný.

Odpovědět

Devátá

Ivan Čech,2016-05-10 00:47:33

To je zajímavá záhada.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace