Umělé mraky globální oteplení poněkud zchladily  
Nový objev formování oblačnosti snižuje vliv antropogenní činnosti a má nakročeno do jisté míry znevážit klimatologické oteplovací předpovědi.

 

Klimatická komora v níž se vytvářejí a zkoumají podmínky vzniku oblačnosti. (Kredit: European Organization for Nuclear Research, CERN)
Klimatická komora, v níž se vytvářejí a zkoumají podmínky vzniku oblačnosti. (Kredit: European Organization for Nuclear Research, CERN)

Odborné formulace o novém formování částic (NPF) nám laikům toho moc neřeknou  a nejspíš bychom to přešli bez povšimnutí. Byla by to chyba, protože to, co mluví do oblačnosti, je také význačným hráčem na poli energetické bilance Země. A v tomto případě jde o něco, co má být zdrojem více než poloviny všech kondenzačních jader v atmosféře. Což převedeno do lidové mluvy by mohlo znít: Ti, co dosud prognózovali naše budoucí klima, nejspíš neměli ani z poloviny páru o tom, jak se pára v oblacích chová a tak je asi čeká dost vysvětlování.

 


O co jde?

Mezinárodnímu týmu se ve Švýcarsku podařilo zjistit, že ve vysokých nadmořských výškách k formování kondenzačních jader dochází zejména díky molekulám HOM (přirozených a bohatých na kyslík), na nichž se nepodílí kyselina sírová ani amoniak. Tvorba neutrálních jader probíhá 10 krát rychleji. Časově je tento děj omezen na okno jednoho až dvou dnů po styku vzdušných mas s planetární mezní vrstvou. To je doba potřebná k oxidaci organických sloučenin, které molekuly HOM tvoří.


Jeden z oxidů jódu (pentooxid). Dosud jejich molekuly, kromě kyseliny sírové, byly považovány za podmínky tvorby kondenzačních jader. Jak se ale v pokusné továrničce na mraky nyní ukázalo, jde to bez síry i jódu. (Kredit: Ben Mills, volné dílo)
Jeden z oxidů jódu (pentooxid). V pobřežních oblastech jsou oxidy jódu spolu s kyselinou sírovou,  považovány za podmínky tvorby kondenzačních jader. Jak se ale v pokusné továrničce na mraky nyní ukázalo, jde to bez síry i jódu. (Kredit: Ben Mills, volné dílo)

Nyní se odborné formulace pokusíme rozklíčovat

Za největší zdroj částicových jader v atmosféře, kolem kterých se tvoří to, co se nám ze země jeví jako oblačnost, je považováno znečištěné ovzduší. Většinou se tím mají na mysli molekuly kyseliny sírové a další látky vznikající spalováním fosilních paliv. Přírodní zdroje kondenzačních jader a jejich účast na vzniku oblaků a vliv na klima, byly dosud považovány za podřadné.


Nově zveřejněná studie ale ukazuje na něco jiného. Že totiž kombinace kosmického záření a plynů, které jsou produkty rostlin, kondenzační jádra vytváří také. Na zataženou oblohu tedy nemá vliv jen znečištění, jehož původcem je člověk. Vědci, toto do velké míry překvapivé zjištění, učinili díky komoře v níž simulovali  děje ve výšce 3500 metrů. 
Dnes, kdy je v průmyslových oblastech kondenzačních jader v ovzduší habaděj, tento poznatek pro předpovědi počasí valný význam nemá, nicméně v dobách předešlých, měl poznaný proces na tvorbu oblačnosti dopad zcela zásadní. A právě v tom je ten zakopaný pes. Počítačové modely, podle nichž klimatologové vyrábí své vize dalekého budoucna, vycházejí se ze stavu, jaký panoval před industrializací. Velká váha se dává změnám, k nimž došlo až následkem spalování uhlí, ropy a zemního plynu, spolu s růstem skleníkových plynů v ovzduší. Z toho se pak předvídá, jaké nám to v budoucnu přivodí oteplení. Důležitým faktorem v těchto prognózách je účinek oblačnosti. Ty totiž povrch země  ochlazují, protože odrážejí energii slunečního záření zpět do vesmíru.

Z alfa-pinenu Švýcaři udělali význačného hráče formování oblačnosti. Látka, hojně produkovaná rostlinstvem, do vývoje klimatu mocně promlouvá.  (Kredit: Ben Mills, volné dílo) 
Z alfa-pinenu Švýcaři udělali význačného hráče formování oblačnosti. Látka, hojně produkovaná rostlinstvem, do vývoje klimatu mocně promlouvá. (Kredit: Ben Mills, volné dílo)


I když dnes nikdo neví, jak zataženo za starých časů bývalo, klimatologové v dobré víře předpokládali, že když nebylo znečištění, že také muselo být méně oblačnosti. A s tím jejich modely pracují. Jenže právě to nový poznatek zbořil. Zcela tak změnil jeden ze základních předpokladů, na němž jsou předpovědi postaveny. Nový objev totiž dokazuje přirozenou masivní tvorbu mraků. Jinak řečeno, že kdysi dávno byla oblačnost mnohem vyšší, než jakou modely berou v potaz.

 

Názor na vliv erosolů na tvorbu malých částic vody a ledu, se tím, pochopitelně, nezměnil. Produkty antropogenní činnosti jsou dál ve hře. To, co se mění, je dosavadní představa, že ionty ve formování jader v atmosféře hrají jen podružnou roli. Ionty, za něž vděčíme záření z kosmu, zvyšují rychlost nukleace o jeden až dva řády ve srovnání s nukleacemi neutrálními. Radiací navozené nukleace čistých organických částic představují rozšířený zdroj aerosolu i tam, kde elektrárny a hutě vzduch sírou a kyselinou nezaneřáďují. Naše matička Země nemá dokonce problém tvořit oblačnost i tam, kde na jejím vzniku nemohou participovat oxidy jódu, jako tomu je v pobřežních oblastech. Dokonce ani když klesne průmyslové znečištění.  Borovicové, nebo eukalyptové háje to zastanou také a nemusí je nikdo ani spalovat. Uhelná elektrárna s vlivem na oblačnost si tak paradoxně nezadá ani s lánem rozmarýnu.

 

K bohatým producentům alfa-pinenu patří kromě jehličnanů i keřovité rostliny, jakou je třeba rozmarýn (Rosmarinus officinalis).  (Kredit: Petar43, Wikipedia, CC BY-SA 3.0)
K bohatým producentům alfa-pinenu patří kromě jehličnanů i keřovité rostliny, jakou je třeba rozmarýn (Rosmarinus officinalis). (Kredit: Petar43, Wikipedia, CC BY-SA 3.0)


Mnohé z kondenzačních jader se vytvářejí  až na místě ve vyšších vrstvách troposféry. Z Bianchiho  zprávy vyplývá, že zhruba polovina částic se tvoří nově a to kondenzací vysoce kyslíkatých multifunkčních sloučenin (ne z kyselin ani jódu). Úlohu v tom hraje ale ještě něco. Ne každý ale má k dispozici v průměru třímetrovou mlžnou komoru z nerezové oceli v níž lze sledovat kondenzaci par v závislosti na teplotě, vlhkosti, přítomnosti různých částeček a aerosolů a kde jde pomocí regulace tlaku imitovat podmínky různé nadmořské výšky. Tím hlavním, co nový poznatek umožnilo, byla možnost hrátek s ionty a simulace vlivu záření přilétajícího z kosmu na chemické a fyzikální děje v atmosféře. Ty ve Švýcarsku docilovali elektrickým polem a paprskem z protonového synchrotronu díky spolupráci s  CERNem.

 

Pineny spíš známe jako terpentýn, jehož jsou hlavní součástí. Není divu, získává se destilací pryskyřice a většinou z borovic.
Pineny spíš známe jako terpentýn, jehož jsou hlavní součástí. Není divu, získává se destilací pryskyřice a většinou z borovic.

 

Nový poznatek asi těžko někdo hned tak zpochybní

Možná je čas vzít na vědomí, že aerosolové částice, které se stávají kondenzačními jádry a jsou základem vznikající oblačnosti, jsou z vysoce oxidovaných biogenních par a že se za běžných atmosférických podmínek tvoří i v nepřítomnosti kyseliny sírové. Budeme o nich slýchat jako o HOMs, molekulách vznikajících ozonolýzou alfa-pinenu, což je organická sloučenina (uhlovodík, který jako alken obsahuje reaktivní čtyřčlenný kruh). Nám laikům spíš než pinen bude bližší pojem  terpentýn, který se získává destilací pryskyřice a to především z borovic. Právě pineny jsou hlavní součástí terpentýnového oleje. Ale nemusíme být  lesáky nebo malíři, abychom s nimi měli co do činění.  Své o nich ví i naše kuchařky. Třeba když s nimi kouzlí na našich chuťových pohárcích kuřecími prsíčky na rozmarýnu.

 

Frederico Bianchi, chemik a expert na smog pracující v Laboratory of Atmospheric Chemistry, Paul Scherrer Institute, Villigen, Switzerland. Je prvním autorem studie, která klimatickým prognostikům mnohé jejich předpovědi poněkud znevážila.
Frederico Bianchi, chemik a expert na smog pracující v Laboratory of Atmospheric Chemistry, Paul Scherrer Institute, Villigen, Switzerland. Je prvním autorem studie, která klimatickým prognostikům mnohé jejich předpovědi poněkud znevážila.

 

Zatímco klastry molekul kyseliny sírové v atmosféře stabilizují aminy, nebo amoniak, u čistých biogenních částic (pinanů) tuto funkci vykonávají ionty. To je mechanismus, který zatím nebyl znám a s jehož přičiněním příroda produkuje aerosoly a tím i částice kondenzačních jader ve velkém a bez lidského přičinění. Podle mnohých odborníků existence takových aerosolů v nedotčené předindustriální atmosféře vrhá zcela jiné světlo na situaci před průmyslovou revolucí. Protože už tehdy muselo být více mraků, než jsme si mysleli, a ty zvyšovaly albedo (odrazivost), povrch země se tak moc neohříval. To ale ve výsledných kalkulacích snižuje dopad průmyslové revoluce a konec konců i vliv nás lidí na klima.

 

S novým poznatkem se ještě před jeho zveřejněním, měla možnost seznámit Kate Marvelová z NASA. Podle ní jde o zásadní poznatek, kterým se podařilo lépe porozumět tvorbě oblačnosti. Současné klimatologické modely mohou být podle Marvelové zatíženy mnoha podobnými nedostatky, pramenícími z neznalostí a proto nabádá klimatology, aby při výrobě svých oteplovacích prognóz, byli velmi opatrní. Míra nejistot je až příliš veliká. Je téměř jisté, že prognózy globálního oteplování se zase budou muset o něco ponížit. Také proto, že modely při předpovědi budoucího oteplování nebraly v úvahu, že vegetace si bude sama vytvaret oblačnost a tím klima ochladi. I proto jsou odhady budouciho otepleni nadhodnocené. A také, že tento druh oblačnosti je zesilován kosmickým zářením, které ovšem závisí na slunečni aktivitě. Tudíž modely podcenily vliv Slunce v předindustriální éře. Zkrátka, modely vliv přírody podceňují a člověka přeceňují.

 

Literatura
Bianchi, F. Et al.: New particle formation in the free troposphere: A question of chemistry and timing.Science  27 May 2016, DOI: 10.1126/science.aad5456

PSI, Paul Scherrer Institut  https://www.psi.ch/lac/instruments-and-toolsJasper

Kirkby et al.: Ion-induced nucleation of pure biogenic particles, Nature (2016). DOI: 10.1038/nature17953

Jasmin Tröstl et al.: The role of low-volatility organic compounds in initial particle growth in the atmosphere, Nature (2016). DOI: 10.1038/nature18271

Datum: 31.05.2016
Tisk článku

Související články:

Severozápadní cesta mezi Atlantikem a Pacifikem netaje, jak by měla     Autor: Josef Pazdera (03.10.2015)
Závěr studie NASA je v rozporu s tvrzením IPCC     Autor: Josef Pazdera (01.11.2015)
Klimatičtí inženýři navrhují ochlazovat planetu diamantovým prachem     Autor: Stanislav Mihulka (02.11.2015)
Vyřeší nejpalčivější problémy světa davová superinteligence?     Autor: Stanislav Mihulka (02.01.2016)
Jak rychle změna klimatu modifikuje genom? Rychle!     Autor: Josef Pazdera (03.01.2016)
Pár úvah o elektroenergetice po pařížské klimatické konferenci     Autor: Vladimír Wagner (24.02.2016)
Klimatologům vadí, že polární mořský led odmítá roztát     Autor: Vítězslav Kremlík (29.04.2016)
Zamlada se naše matička Země proháněla jen hodně nalehko     Autor: Josef Pazdera (12.05.2016)



Diskuze:

Jan Čermák,2016-06-07 10:52:08

Přidal bych se k panu Chaloupkovi. To, že rostliny si samy regulují podnebí napsal, objevil Lovelock už před 20, 30ti..lety. A jestliže modely podcenily vliv předprůmyslového albedoefektu, povede to po jejich přepracování k zhoršení předpovědí globálního oteplení. Nikolivěk k opaku, jak tvrdí autor.
Naopak s obecným tvrzením, že toho málo víme a proto je dobré být při předpovídání budoucnosti opatrný je jistě pravdivé.

Odpovědět


Re:

Dalibor Dobrota,2016-07-10 05:03:38

Podružnosti na nás nemají vliv. Doba v minulém a předminulém století nás nezajímá. Zavedením filtrů v elektrárnách se rozjasnila obloha. Méně prší a je méně zataženo. Proto se planeta ohřívá od roku 1970. Není to tedy skleníkovým efektem, ale menší oblačností. To si musí většina narozených před rokem 1970 pamatovat. přesto to na nás nemá vliv.

Vliv má, že přijde malá doba ledová. Sečte se minimum v 50 letém cyklu a snížená sluneční aktivita. Je úplně jedno jestli bude vlivem snížené oblačnosti stoupat průměrná teplota více nebo méně. Proč?

Protože při snížení sluneční aktivity nevanou větry jedním směrem, od západu, ale vanou z různých směrů. Takže po dobu tří týdnů trvá počasí suché, povodně nebo horko nebo zima. Ve srovnání se slunečním maximem, kdy je teplota a vlhkost přibližně stálá, při slunečním minimu nastávají velké změny, které způsobují neúrodu. Změny počasí budou tak extrémní a dostatečně dlouhé (3 týdny) aby je rostliny nemohly překonat. Za podmínek malé doby ledové už je fuk, jestli se průměrná teplota zvýší nebo nezvýší o 1°C.

My se musíme připravit na neúrodu a domy stavět tak, aby se vyrovnávaly s extrémními změnami. Kdysi stačila tepelná setrvačnost změn, která vyrovnávala třídenní výkyvy teplot. Jenže tepelnou setrvačnost staveb nejde zvýšit desetinásobně, a proto se musí nalézt jiná řešení, jak chránit budovy před tropickýmm vedrem, dusnem, kdy je i o půl noci 30°C a vlhkost 90%.

Odpovědět

Vliv na predikci oteplování je opačný

Petr Chaloupka,2016-06-03 23:54:34

Logický mi nesedí názor v článku, že vliv nižší oblačnosti v minulosti proti odhadům vede k přecenění budoucího oteplování. Podle mě je takový úsudek logicky si protiřečící a je tomu naopak.

Pokud by modely pracovaly (a to je jen spekulace, pokud vím, tak tomu tak úplně není) s nižší oblačností v minulosti a dnes s vyšší a tedy s vyšším ochlazovacím efektem oblačnosti v současnosti, pak by to znamenalo, že vliv ostatních faktorů způsobujících oteplování by musel být ještě významnější. Modely, které se parametrizují na základě historických dat, tedy budou (za těchto okolností) systematicky podhodnocovat vliv ostatních parametrů na oteplování. A jejich predikce do budoucnosti by tak byla zatížena systematickou zápornou odchylkou.
Argument, že se postupně počítá s nižším znečištěním neobstojí, protože i potenciálně nižší znečištění ovzduší v budoucnu bude pořád mnohem vyšší, než míra (ne)znečištění v předindustriální éře. Systematická odchylka tedy pořád zůstane a oteplování v budoucnu by nás čekalo ještě vyšší, než ukazují modely.

Odpovědět


Re: Vliv na predikci oteplování je opačný

Marek Fiala,2016-06-04 06:15:11

Problem je v tom, že člověk, jak se zdá, ty oteplovací změny, jakkoliv přehnaně zveličované, nezpůsobil. Alespoň tak jim to v tom Švýcarsku vyšlo. Takže všechny modely počítající s tím, jak dál člověk bude zhoršovat ... jsou jaksi na vodě. Nemluvím tu o špatném dýchání a rakovině plic ve městech, ale o vlivu člověka na klimatu a to je ten problém. Podceněný význam Sluníčka, vlivu záření, Milankovicovu poznatku a dalsich nepoznanych vlivu, ktere jsou schopny z geologickeho hlediska, takrka přes den přivodit dobu ledovou. Myslim že to je oč tu běží.

Odpovědět


Re: Re: Vliv na predikci oteplování je opačný

Mojmir Kosco,2016-06-05 15:10:51

Živé organismy vždy ovlivňovali klima a jsou zdrojem změn planety od bezkysliku po kyslikovou od ledove koule po tropicky prales.vetsina hornin jsou metamorfovany produkt zivota od vapence pres uhli po žuly .ve skutecnosti neni jasne jak by Země vypadala bez života tz rovnovazny stav.a vzdy rozhodloval rozhodujici cinitel bakterie.kyslik; koraly vapence.rostliny.uhli.dinosauri polopoust takze vymýšlet si ze 7 mld nema vliv na klima nemazadne opodstatneni.naopak fyzikalni jevy s nichz svitivost slunce je zdaleka nejmensi ma takzvany mezni vliv muze popostrcit ne vyvolat (krome katastrof)

Odpovědět

Pridana hodnota

Mojmir Kosco,2016-06-01 15:27:48

Clanku ze klimatologove se mýlí he rovna nule.zemědělci jiz vědí a máme s tím problémy.

Odpovědět


Re: Pridana hodnota

Richard Palkovac,2016-06-02 10:07:34

To, ze dochadza k oteplovaniu, je myslim jasne kazdemu. Otazka je ale, ci to sposobuje cinnost cloveka, alebo by tomu tak bolo aj bez ludi a tiez druha otazka, ci je to prechodny jav (prirodzene kolisanie) ale trvaly trend.

Odpovědět


Re: Re: Pridana hodnota

Milan Krnic,2016-06-02 10:58:21

Přesně tak, nejdůležitější je pojmenovat problém! :)
Co byste, čistě hypoteticky, očekával, pokud by se na to opravdu přišlo?

Odpovědět


Re: Re: Re: Pridana hodnota

Richard Palkovac,2016-06-02 13:17:13

Myslim, ze dolezita je ta rovnovaha "ekologovia - vyrobcovia" a ze spolocnost vnima problem. Z mojej skusenoeti je vacsina ludi (a teda aj spolocnost) taka, ze pokial nie je stanoveny konecny termin splnenia ulohy, uloha splnena nebude. Bliziacim sa terminom ale intenzita prace na projekte stupa, az napokon s vypetim vsetkych sil a s odretymi usami sa uloha splni v ocakavanom termine. Dufam, ze to bude tak aj v tomto pripade, ak to zavisi od ludi.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Pridana hodnota

Milan Krnic,2016-06-02 13:59:37

Sice si nejsem jistý, jak to odpovídá na mou otázku, ale to splnění termínů ve stanoveném čase obvykle snižuje kvalitu. Podívejte se třeba na kosmický vývoj. Termín se sice stanoví, ale klidně několikrát odloží. Protože je požadována kvalita.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Pridana hodnota

Richard Palkovac,2016-06-02 14:04:13

Kennedy zadal termin pristatia na Mesiaci a ten termin dodrzali, aj ked mali asi tak 50 % istotu ze to vyjde /nevyjde. Ide o to, ci ten termin je konecny, alebo len akoze konecny.

Odpovědět


Každému?

Mojmir Kosco,2016-06-03 12:40:01

To jasné není. Jsou názory od ano az po dobu ledovou.a především se hledají důkazy ze za to muze kdeco jenom ne 7mld dav

Odpovědět

Mraky

Ondra Trnka,2016-06-01 15:10:56

Všude čtu mraky mraků, ale jak je to s oblaky, těch bylo také více?

Odpovědět

Omyl

Radek Secka,2016-06-01 14:40:53

Obavám se, že někde došlo k nedorozumění.
3 situace:

1/ oblačnosti je stejně než dříve .. potom negativní zpětná vazba lidské činnosti není tak silná jak se myslelo (předpokládalo se, ze je oblačnosti více), potom důsledky lidské činnosti jsou ješte katastrofálnější než mysleli skeptici (příklon k pesimistickým odhadům)

2/ oblačnosti je méně než dříve .. viz výše, s tím, že si katastrofu a pesimizmus dvakrát podtrhněte

3/ oblačnosti je více než dříve .. ale to se už přece předpokládalo, a existující modely s tím, podle autora již počítají.

Nechápu, kde autor bere jeho optimizmus.

Odpovědět


Re: Omyl

Stanislav Kneifl,2016-06-01 17:03:21

Co je na tom nepochopitelného? Oblačnosti je více než dříve (přírodní vlivy se sčítají s antropogenními), ale NE O TOLIK, něž s čím počítají klimatické modely. Proto modely přestřelují míru antropogenních vlivů, protože špatně odhadují negativní zpětnou vazbu způsobenou oblačností.

Odpovědět


Re: Re: Omyl

Radek Secka,2016-06-01 17:14:14

"Oblačnosti je vice než dříve", to se podle toho, co napsal autor, již vědělo, tedy se s tím počítalo.
Současná oblačnost je jiste na denní bázi dobře známá ze satelitních snímků.
Zvýšil se odhad historické oblačnosti.
Tedy, negativní zpětná vazba má menší účinek, než se čekalo.

Odpovědět


Re: Re: Re: Omyl

Petr Kr,2016-06-01 18:30:26

V radiu běží reklama, ve které se říká: "Aby byla reklama účinná, musí se zopakovat 3x." Pro někoho zase platí, že si to napíše a ujasní vlastními slovy, a když to říká někdo jiný jen trošku jinak, tak to pokládají za skoro opak, minimálně za nedobře povězené. Takže vám pane Radku děkuji, už to chápu i já. Mě stačí to říct 3x a už to nepotřebuji formulovat vlastními slovy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Omyl

Stanislav Kneifl,2016-06-01 19:07:14

Ono to nebude tak přímočaré - když si ve zprávě IPCC vyhledáte "cloud", zjistíte, že oblačnost je největším zdrojem nejistoty v klimatologii - zatím ji neumíme ani spolehlivě měřit, ani spolehlivě odhadovat. A druhá věc - když modely počítají s klesajícím průmyslovým znečištěním (sazí a oxidů síry a dusíku se už ve vyspělých zemích zdaleka nevypouští tolik jako v 70-80. letech), vyjde jim nižší odhad oblačnosti.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Omyl

Radek Secka,2016-06-01 19:43:25

Tajně jsem v nepřímočarost doufal. S předpokladem snižujicích se emisí s pozitivním vlivem na oblačnost a s předpokladem snížení pokryvu vegetací u níž se prokázal také pozitivní vliv, to celé pak dává smysl, bohužel to v článku chybí.

Co se týče měření asi budete mít pravdu, odrazivost a pokryv nebudou všechny parametry oblačnosti majících vliv na globální teplotu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Omyl

Stanislav Florian,2016-06-02 11:02:50

Souhlasím, nejistoty ve vlivu oblačnosti jsou velké.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_oteplov%C3%A1n%C3%AD
"Podle páté hodnotící zprávy IPCC je celkové antropogenní radiační působení (RP) za období 1750–2011 2,29 (1,33 až 3,33) Wm−2, konkrétně pak
radiační působení emisí skleníkových plynů je 3,00 (2,22 až 3,78) Wm−2...
radiační působení celkového působení aerosolů v atmosféře, což zahrnuje i zvyšování oblačnosti, je −0,9 (−1,9 až −0,1) Wm−2. Toto působení je kombinací negativního působení aerosolů v kombinaci s pozitivním působením černého uhlíku. Je velmi pravděpodobné, že interakce aerosolů s mraky způsobily posun v celkovém průměrném radiačním působení; přispívají k největším nejistotám v určení celkového radiačního působení"

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8b/Radiacni_pusobeni_AR5.svg/636px-Radiacni_pusobeni_AR5.svg.png
Jde o antropogenní vliv. Organické sloučeniny a jejich vliv je významný ( hnědě v grafu) a stejně jako změny oblačnosti vlivem (antropogenních) aerosolů ( šedě).
http://wattsupwiththat.files.wordpress.com/2010/03/trenberth_mine_latest_big1.jpg?w=510&h=307
odraz od oblaků a aerosolů
http://wattsupwiththat.files.wordpress.com/2010/03/trenberth_mine_latest_big1.jpg?w=510&h=307
např 76 W/m2 z celkového 342 W/m2, to je 22%, jinde až 30%.
Antropogenní vliv na oblačnost ( -0,9W/m2) je silně sledován, je to ale jen 1,12% celkového vlivu oblačnosti vyjádřené s velkou nepřesností. Velký je vliv latentního tepla ( skupenské teplo výparné vody odpařené z povrchu) 76 W/m2 a konvenční vzestupné proudy 22W/m2. V jiných grafech jsou rozdílné hodnoty v jednotkách W/m2, což je srovnatelné s antropogenním působením od 1750.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Omyl

Milan Krnic,2016-06-02 11:19:57

A spolehlivě měřit a monitorovat můžeme odkdy? Druhé poloviny dvacátého století, kdy máme spoustu meteorologických stanic a satelitů s přesným přístroji?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Omyl

Stanislav Florian,2016-06-03 19:50:49

Ano, od asi od 1975 se prokazatelně otepluje. Neptám se, v čem vidíte problém, je jasné, že ve všem.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Omyl

Milan Krnic,2016-06-03 20:15:48

Vůči čemu? (Období existence rodu Homo bude stačit).

Odpovědět


Re: Omyl

josef Fulkner,2016-06-01 18:17:07

Optimismus jsem na rozdíl od Vás v článku nenašel, spíše naopak. Třeba nad tím, jak se zveličoval vliv činnosti člověka - kladlo se mu za vinu, že spalováním je teď více oblačnosti a jak se ukazuje, tak není. To je ale poněkud průšvih. Teda hlavně pro ty, co dělali prognózy.
Jestliže my člobrdové tolik mraky a počasí nezhoršujeme, jak se předpokládalo, tak pak se zkrátka bude muset upravovat. Nebo ne?

Odpovědět


Re: Re: Omyl

Milan Krnic,2016-06-02 10:54:18

Na tom pro mě nejdůležitějším, předpovědi počasí, kterážto je i z krátkodobého, několikadenního pohledu více než prabídná, to bohužel nic nezmění.
Jediné, co se tedy upraví, jsou tvrzení, a jim se přizpůsobí systém vydělávání peněz, lidstvu globálně nikterak ku prospěchu. Klasicky.

Odpovědět


Re: Omyl

josef Pazdera,2016-06-02 15:13:58

Jen doplňuji důvod mého pesimismu:
Tak například modely při předpovědi budoucího oteplováni nebraly dosud v úvahu, ze vegetace si bude sama vytvářet oblačnost a klima ochladí. Odhady budoucího otepleni jsou nadhodnocené.

2) Předmětný druh oblačnosti je zesilován kosmickým zářením, a sluneční aktivitou. Tudíž modely podcenily vliv Slunce v předindustriální éře. Modely vliv přírody podcenily. Vliv nás lidí naopak přecenily.

Odpovědět


Re: Re: Omyl

Radek Secka,2016-06-03 12:12:30

Děkuji i za Vaši reakci.
Jak píšete, oblačnost se nebude zvyšovat tak rychle, resp. i její minulý trend zvolní.
To by spolu s tlakem na čistotu emisí (méně aerosolů) mohlo vést ke zvýšení vlivu emisí na energetickou bilanci. Viz. Stanislav Florian,2016-06-02 11:02:50, prostý rozdíl účinku skleníkových plynů a aerosolů bude vyšší.
Tedy zjištění ukazuje emise jako ještě méně únosné.

Můžeme se ale těšit, že oblačnost nezmizí zcela. I kdyby člověk dál zhoršoval situaci přeměnou typu vegetace na pro oblačnost méně vhodný typ. Může nás "zachránit" probíhající změna ve vyšších vrstvách atmosféry, což může kompenzovat i "nedostatečnou" tvorbu aerosolů.

Odpovědět


Re: Re: Omyl

Stanislav Florian,2016-06-07 11:18:07

1) Odhady minulého oteplení byly nadhodnoceny, budoucí oteplení se teprve ukáže, korekce odhadů se dělají průběžně.
Vliv přírody a stabilizační faktory klimatu jsou rozporné a snadno vratké. Holocénní optimum a středověké optimum měly hodně lesů a malý vliv člověka ( České země před 1000 roky měly 90% plochy lesy).
2)Kosmické záření zesiluje světlou oblačnost vznikem kondenzačních jader ( na iontech) po srážkách s molekulami atmosféry.
( H. Svensmark tvůrce této teorie už to ale skoro vzdal, vliv není tak velký jak předpokládal).
Naopak sluneční aktivita působí proti kosmickému záření - protony slunečního větru hlavně- sráží se s kosmickým záření a působí tedy proti němu. Velká aktivita slunce --> hodně srážek --> méně kosmického záření v atmosféře a oblačnosti -->více záření dopadne na povrch a oteplí se.

Odpovědět

dosah borového háje?

David Dobeš1,2016-06-01 12:12:45

Dá se to říci i tak, že velký borový háj svými odpařovanými silicemi může zmírnit sluneční žár a takto ovlivňuje počasí - podporuje tvorbu oblačnosti? (pokud je kde brát a je dostatečná vlhkost vzduchu). Pro mě by to byl neuvěřitelný evoluční vynález - rostliny dokážou nejen svou podstatou (přirozené zadržování a hospodaření s vodou), ale dokonce jinými aktivními látkami ve velkém ovlivňovat počasí...

Odpovědět

bílá oblaka

Stanislav Florian,2016-06-01 11:36:36

Myslím, že kondenzačních jader je v ovzduší trvale dost, aby se podstatně neměnily srážky. Jde o to, že velké množství konkurujících si malých kondenzačních jader dá vzniknout malým kapičkám, což jsou bílá oblaka odrážející do kosmu sluneční záření.
Oxid jodičný I2O5 snad stopově z vlnobití mořské a kondenzační jádra moc nechápu. Molární hmotnost asi 286 g/mol je dost vysoká, aby se udržoval vysoko v atmosféře a samozřejmě s deštěm padá dolů.

Odpovědět

Jirka Nikdo,2016-06-01 00:21:24

Doufám, že už brzy začnou zavírat všechny ty "ekoteroristy" žvanící o oteplování způsobeném člověkem - už jen za to tunelování našich peněz si to zaslouží.

Odpovědět


Re:

Richard Palkovac,2016-06-01 08:25:55

Treba urcitu rovnovahu v spolocnosti. "Ekoteroristi" su protipolom bohatych nadnarodnych spolocnosti, ktore chcu bohatnut stale rychlejsie bez ohladu na dosledky a nie je pre nich problem zaplatit si napriklad aj takyto vyskum a stovky podobnych.

Nikto na svete nedokaze povedat , kto ma pravdu, takze ta "rovnovaha sil" je potrebna, pre nas , ludi. Evolucia si samozrejme poradi aj bez nas.

Odpovědět


Re: Re:

Miroslav Stuchlík,2016-06-01 20:29:04

Ale houby, ekoteroristi jsou nástrojem bohatých nadnárodních společností. Bez nich by neměli tak obrovské zisky výrobci větrníků nebo solárů.

Odpovědět


Re:

Jiří Novák,2016-06-01 09:27:59

Jasně. Pozavírejme ekoteroristy a potom všichni svorně chcípněme na otravu polutanty ve vodě, žrádle a vzduchu. Však lidí je jak sr****, žejo.

Odpovědět


Re: Re:

Stanislav Kneifl,2016-06-01 17:05:38

CO2 není polutant a neumírá se na něj. Narozdíl od nebezpečného dihydrogen monoxidu... ;-)

Odpovědět


Re: Re: Re:

Mojmir Kosco,2016-06-01 19:04:27

Toť otazka množství

Odpovědět


Re: Re: Re:

Milan Krnic,2016-06-02 11:02:59

Zajímavé vyvození. Kde v textu pana Nováka vidíte zmínku o CO2?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Stanislav Kneifl,2016-06-03 12:29:01

Vidím ho v příspěvku autora "Jirka Nikdo", na který pan Novák reagoval: "Doufám, že už brzy začnou zavírat všechny ty "ekoteroristy" žvanící o oteplování způsobeném člověkem - už jen za to tunelování našich peněz si to zaslouží."
Pokud vím, tak jiným příčinám antropogenního oteplování než CO2 nevěnují ekoteroristé žádnou velkou pozornost ;-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re:

Milan Krnic,2016-06-03 20:25:24

Aha. Jistě, záleží na tom, jak definujete ekoteroristu. Avšak pak Novák psal o polutantech, což je nejen CO2.
Btw. https://cs.wikipedia.org/wiki/Ekoterorismus

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Jakub Klos,2016-06-07 16:56:01

V tomto článku se neřeší CO2, ale vodní páry a jejich kondenzace. To že vědecý objev v CERNU nenabourává oteplovací teorii už bylo popsáno výše. Článek jen poukazuje na nesmyslné počítačové modely. Budou se muset holt aktualizovat. Otázkou ovšem je, zda se změny v aktualizaci budou hodit oteplovačům. Může to znamenat také to, že když oblačnost nemá takový vliv, pak za to můžou skleníkové plyny, které v industiální době narostly nejvíc. A to je vodní pára díky vzrůstu teploty. Ostatní skleníkové plyny jsou vodní parou czela zastínění a se vzrůstem teploty budou čím dál tím víc zastíněny a nebude pak důvod se jimi zabývat. Co budem ale dělat s tou vodní parou? Neměly by se zakázat emise vodní páry?

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz