I papoušci se chovají ekonomicky  
Z hladu ročně umírá okolo šesti milionů dětí. Ve jménu jednoho boha se válčí proti druhému a kvůli migraci to v řadě koutů světa hrozí ekonomickým kolapsem. Je až s podivem, kolik vědců se za této situace v EU věnuje zjišťování inteligence goffinů z Tanimbaru, hovniválů z Afriky...

 

Jak se mezi vrubouny říká, „kdo zaváhá, nelejní“. Na snímku je cválající Pachysoma endroedyi, inteligent mezi hovnivály. Zvládá počty a umí se řídit pravidlem: „Kolik kroků to je tam, tolik jich to musí být i zpátky.“  Celý článek zde.   (Kredit: M. Byrne, Wits University)  http://www.osel.cz/7220-inteligentni-hovnivalove.html
Jak se mezi vrubouny říká, „kdo zaváhá, nelejní“. Na snímku je cválající Pachysoma endroedyi, inteligent mezi hovnivály. Zvládá počty a umí se řídit pravidlem: „Kolik kroků to je tam, tolik jich to musí být i zpátky.“ Celý článek zde. (Kredit: M. Byrne, Wits University)

Pravdou je, že oslovi nepřísluší montovat se do toho, na co se demokratická společnost rozhodla věnovat daně svých poplatníků a co považuje za priority. Ostatně, podle čtenářů, články o vrubounech přezdívaných černoprdelníci s jejich matematickými schopnostmi a odolnosti ke skleróze, patří k těm žádaným. Zajímavými shledáváte vychovávání inteligentních potkanů elektrickými šoky do paciček. A já sám si také rád přečtu o inteligenci rostlin, jako například v článku  "Nový způsob komunikace".  Ale jedno mne dokáže spolehlivě vytočit vždy - články o vysokém IQ opeřenců. Možná proto, že jako jejich ubytovatel jsem jistých poznatků také nabyl.

Papoušek šedý – žako (Psittacus erithacus) patří mezi nejoblíbenější papoušky. Netuším proč. (Kredit:: autor článku)
Kuko alias papoušek šedý – žako (Psittacus erithacus) patří mezi nejoblíbenější papoušky. Netuším proč. (Kredit:: autor článku)


Náš Kuko, což je přezdívka, správně křestním Psittacus, příjmením Erithacus, má svou vlastní klec (dva x jeden a půl metru x metr). Cestu do ní se mu letos už několikrát také podařilo najít. Většinou ale lozí po kuchyni a chodbě, odkud má nejlepší přehled kde kdo co konzumuje, nebo ve voliéře s andulkami. V koupelně se staví jen aby vytlačil zubní pastu nebo ověřil, zda planžeta holícího strojku Braun, je opravdu takový šmejd, jak  se to o ní říká.

 

 

 

Kakadu goffinův (Cacatua goffiniana) je doma v souostroví Tanimbar v blízkosti Nové Guineje. Ze všech papoušků žije asi nejdéle, údajně až okolo 110 let. Možná proto, že umí ekonomicky myslet).  (Kredit: Lip Kee Yap, CC BY-SA 2.0, Wikipedia)
Kakadu goffinův (Cacatua goffiniana) je doma v souostroví Tanimbar v blízkosti Nové Guineje. Ze všech papoušků žije asi nejdéle, údajně až okolo 110 let. Možná proto, že umí ekonomicky myslet). (Kredit: Lip Kee Yap, CC BY-SA 2.0, Wikipedia)

Když se papouškům nevěnujete, nudí se a začnou si škubat peří na hrudi. Jakmile s tím jednou začnou, máte nadosmrti „poptákách“. Proto je prý dobré brát je třeba i na záchod, kde se jim může člověk věnovat, aniž by měl ztrátový čas. Rada moudrých už ale neříká, co tam s ním máte dělat. Vymyslel jsem hru - zhasnout a ve tmě se ho někde na těle dotknout. Jemně  aby se moc nevylekal. Pro sichr, aby věděl, že jsem to já a neucvaknul mi prst, raději jsem utrousil něco jako „Co to je?“ Považoval to za stupiditu a tak to skončilo stejně, jako začalo. Až jednou, když jsme měli návštěvu, potřeboval jsem si odskočit. Náš pták noh, kam se na něj hrabou straky, tak aby neotravoval svou prezidentskou slabostí, vzal jsem papoucha s sebou. Zcela jistě jsem nezhasínal. Ale jak se ta zrůda přes rameno koukla směrem dolů, vy bohužel nemůžete vědět, jak mají žakové mocný hlas, spustil jak na lesy:   „Co to jé? …. Co to jééé?“… Co to jéééééé?… Mým hlasem, pochopitelně. Jsou věci, které Pražákům nevysvětlíte.

 

Isabelle Laumer z „Goffin laboratoře“ Vídeňské univerzity
Isabelle Laumer z „Goffin laboratoře“ Vídeňské univerzity

Kuko spává v obyváku, na kleci. Když jsme ho před čtyřmi roky výhodně koupili (majitel musel na delší dobu do nemocnice.  Začínáme mít tušení...), neupozornil nás, že nemá moc rád záclony. Později se ukázalo, že ani žaluzie, alespoň ne ty z tenkého hliníku. Zato miluje lustry. Než takový kolotoč upadne, vydrží v průměru dva roky. Od té doby, co máme stropnice, se domácí fronta stabilizovala a panuje příměří. Jen minulý týden se nás sousedé oklikou nechali ptát, jestli to bylo od nás?  Že se jim zdálo, jakoby slyšeli: „Ty hovado! Já tě zabiju...“ Byl to ale jen chvilkový zkrat za který mohla naše závislost na kofeinu. V raním absťáku jsme totiž zjistili, že z varné konvice je už konvice a že ranní vyprošťovák nebude, protože i mikrovlnka po zkrácení přívodní šňůry přestala vlnit. Na obhajobu protivníka je ale potřeba dodat, co ty chuděry mají dělat, když ten, co to všechno řídí, jim přisoudil mít na hlavě takový orgán. Snad jen učitelky a ornitologové tomu mohou říkat zobák. My, co pracujeme s internetem už víme, jak málo létajícím štípačkám stačí, aby na notebooku Lenovo (27 000,- Kč včetně DPH) po zadřímání, zbyly funkční jen:  „mezerník“,  „ENTER“ a klávesa pro zapínání režimu „v letadle“.  Ale dost fňukání, když se chce, všechny maličkosti se časem dají vychytat tak, aby životní prostor holobytu uspokojil všechny.

 

Alice Auersperg, Veterinärmedizinische Universität Wien 
Alice Auersperg, Veterinärmedizinische Universität Wien


Troufám si o sobě tvrdit, že jsem dalek konspiračním teoriím. Ale nikdo mi nevymluví, že vědecké články, dokládající ptačí inteligenci, nejsou jen podvrh za peníze řetězce zverimexů. Ani aristokrat mezi papoušky, za jakého je žako považován, si není schopen po létech drilu zapamatovat, co zvládne i ten poslední, příbuzenskou plemenitbou zdegenerovaný, ratlík - že se některé věci zkrátka nesmí!

Thomas Bugnyar profesor na  Universität Wien  (Kredit: CogCom, UW)
Thomas Bugnyar profesor na  Universität Wien (Kredit: CogCom, UW)


Zcela v rozporu s chovatelskou praxí, se s čtvrtletní pravidelností v odborném tisku objevují články opěvující inteligenci potomků dinosaurů. Jeden takový je i v nejnovějším čísle Scientific Reports (6) 2016. Rakouští badatelníci v něm popisují ekonomické schopnosti indonéského kakadu. Kakadu goffinův je jen něco přes 30 centimetrů velký a s ani ne půl kilogramovým tělíčkem. Jako vlašský ořech jeho velký mozek, toho ale zvládá víc, než se vědci původně domnívali. S překvapením zjistili, že když si potřebuje přisunout potravu na kterou nedosáhne blíž kleci, uštípne si z prkýnka nástroj. No, nástroj, spíš takovou dlouhou třísku. Stejně jako vránám kaledonským, mu ale nemá činit problém ani odkoukat, jak se pomocí kamínku dá dobrat ke schované dobrůtce. 
Slušných výsledků kakaduové dosáhli v "marshmallowě" testu. Ve stejném, s nímž ti v bílých pláštích týrají naše ratolesti, když zkoumají jejich psychiku. To malé „m“ v názvu není tentokrát chyba, test není odvozen od jména jeho autora, ale od bonbonů, se kterými Walter Mischel  na Stanfordově univerzitě v Kalifornii test prováděl. Sladké měkké marshmallowky jsou pro děti neodolatelné. Nejde ale o ně, jako spíš o schopnost se ovládat a myslet ekonomicky. Klasicky se zkouška provádí tak, že se dítko zavede do místnosti, kde je na stole talířek s bonbonem. Má možnost ho sníst hned, nebo počkat, než se experimentátor vrátí, čímž by získalo bonbony dva. Poté se nechá na čtvrt hodiny v místnosti o samotě. Pro dítka školou nepovinné je pokušení tak velké, že výhodnější varianty se dočká méně než třetina. Ostatně, co to s lidskou psychikou dělá je vidět na připojeném videu v závěru článku. Asi nepřekvapí, že ti co obstojí, později dosahují lepších studijních výsledků.

 

Podle momentální situace na „trhu“ volí kakaduové taktiku a vybírají si k tomu patřičný nástroj. Zde kuličku, kterou by mělo jít „vyrazit“ schovanou dobrůtku.  (Kredit: Bene Croy)
Podle momentální situace na „trhu“ volí kakaduové taktiku a vybírají si k tomu patřičný nástroj. Zde kuličku, kterou by mělo jít „vyrazit“ schovanou dobrůtku. (Kredit: Bene Croy)


Obdobou popisovaného testu, zjišťujícího vůli, sebekontrolu a racionální ekonomické uvažování, podrobili Vídeňáci své papoušky. Trio výzkumníků, Isabelle Laumer z „Goffin laboratoře“ Vídeňské univerzity, doktorka Alice Auersperg z Veterinární univerzity ve Vídni a Thomas Bugnyar profesor na Vídeňské univerzitě, motivovali své bílé svěřence pomocí oříšků kešu. Jsou pro ně jakýmsi vrcholem slasti. Pekanových ořechů si také cení, ale méně než kešu. Přístup k lepší odměně jim komplikovali celou řadou narafičeností a při tom sledovali, zda se pták rozhodl „správně“. Při jednom pokusu stačilo využít opodál položené hůlky, v jiném zase byla hůlka k ničemu a bylo potřeba přijít na způsob, jak vhodit kuličku do přístroje.

 

Až už oba tyto úkoly se pro ně staly „brnkačkou“,  přišly na řadu komplikovanější situace. Dobrovolník si mohl zvolit mezi dvěma z nabízených položek. Ta co lákala svou snadnou dostupností (byla blíž zobáku a bezpracná) byla horší kvality (pekanový ořech). Na kešu museli komplikovaně a s nástrojem. V okamžiku, kdy si pták jednu z položek vybral, druhou možnost volby zřízenec okamžitě odstranil. Kakaduové byli schopni pružně svá rozhodnutí situacím přizpůsobovat. Vědci jejich chování vysvětlili jako zvládnutí výběru „ekonomicky“ výhodnější varianty.

 

Těžká volba, když nemohu mít obojí. Malé sousto hned? Nebo zariskovat a věřit si že se mi podaří vyšťourat větší dobrůtku? Ovládnout se a nezkonzumovat malé sousto hned a počkat si na větší laskominu, nezvládne ani třetina předškoláků.  (Kredit: Bene Croy)
Těžká volba, když nemohu mít obojí. Malé sousto hned? Nebo zariskovat a věřit si že se mi podaří vyšťourat větší dobrůtku? Ovládnout se a nezkonzumovat malé sousto hned a čekat, nezvládne ani třetina předškoláků. (Kredit: Bene Croy)

 

Ptáci se správně dokázali rozhodnout dokonce i v případech, když lepší sousto v přístroji nebylo dostupné protože jim k tomu (schválně) nedali ten správný nástroj – místo kuličky hůlku a naopak. Jejich hlavička dovedla zkalkulovat, že jít do lákavější varianty se špatným nástrojem, je pitomost a po ptačím způsobu papoušci správně volili, že lepší je vrabec v hrsti. Nicméně v situaci, kdy jim na stůl předhodili dva přístroje (jeden vyžadující hůlku a druhý kuličku) oba s jinou „návnadou“, byli opeřenci se svou logikou v konci. Vědci to vysvětlují omezenou kapacitou „pracovní“, krátkodobé paměti. 
Autoři studie zdůrazňují, že ve volné přírodě papoušci nemusí řešit používání nástrojů k ovládání přístrojů a proto je jejich výsledky mají opravňovat k následující typicky vědecké formulaci: Pokusné objekty se chovaly ekonomicky na základě relativně obecných způsobů kognitivního zpracování údajů, což prokázaly senzorimotorickou flexibilitou a sebeovládáním.

 

S domýšlivostí vlastní všem laikům, bych si tvrzení ornitopsychologů dovolil doplnit, že papoušci nejenže mají omezenou krátkodobou paměť, ale ani ta jejich dlouhodobá nestojí za nic. Přesto bychom jim to neměli mít za zlé. I nejchytřejší ekonomové  z ČNB při intervenčním oslabení koruny papouškovali, že jde jen o krátkodobé ekonomické opatření.


Video: Papoušek si vyrábí nástroj

 

Video: Testem marshmallow projde necelá třetina předškoláků

 

Literatura

Universität Wien
I. B. Laumer et al, Flexible decision-making relative to reward quality and tool functionality in Goffin cockatoos (Cacatua goffiniana), Scientific Reports (2016). DOI: 10.1038/srep28380 

Prodám andulky

Jsou právě po vyletění a to je nejlepší čas k snadnému ochočení. Žluté i bílé jsou černooké (nejede o na a albíny!).

Cena

Pro čtenáře osla 130,- Kč (třicet korun jde na rozvoj Osla). Pro nečtenáře 100,- Kč.

K odběru v Telči po domluvě na telefonu 606198742.

Autor: Josef Pazdera
Datum: 01.07.2016
Tisk článku

Emoční inteligence - Greaves Jean, Bradberry Travis
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 249 Kč
cena: 211 Kč
Emoční inteligence
Greaves Jean, Bradberry Travis
Související články:

Holubi jsou "pravičáci"     Autor: Josef Pazdera (20.11.2015)
Už zase nevíme proč mají zebry pruhy     Autor: Josef Pazdera (27.01.2016)
Ryby rozeznají lidské tváře     Autor: Josef Pazdera (10.06.2016)



Diskuze:

Vtipný článek

Ondráš Měsíčník,2016-07-14 22:15:11

na Oslu jsem zvyklý prokousat se nesouhlasným názorem na principy demokracie ala brexit, i radostí z nových středověkých inženýrů, nečekal jsem však, že si přečtu i o tom jak se Váš papoušek nudí a demoluje byt...díky :-)

Odpovědět

svetakouty vs migrace

Libor Supcik,2016-07-03 00:01:51

...kvůli migraci to v řadě koutů světa hrozí ekonomickým kolapsem.... je spise spatne:

a- migrace [mobilita] je dusledek a priznak nerovnomerneho rozdeleni statku

b- ekonomicke kolapsy jsou na urovni statu az svetakoutu dusledkem nerovnomerneho rozdeleni statku (korupce, valka apod nici efektivitu i prirodu) a premnozeni (prumerny statek na koutohlavu=pruser)

c- migrace je zvlaste pricinou tragedii(tonuti a nervosita); ekonomickeho nestesti spise jen na urovni pod svetakoutem (lokalni). Migrace pomaha fearmongeringu (hromadeni politickych kapitalu a blbnuti lidi, ba vedeckych pracovniku, medii)

d- migranti jsou obvykle ekonomickym prinosem. Pokud mohou tak spise pracuji, ale spise nekonkuruji neb nemaji konexe, jazyk ani kulturu; v zemi puvodu pak spise nechybi, nebot jsou spise nahrazeni.

Odpovědět


Re: svetakouty vs migrace

Marek Tosenovsky,2016-07-03 03:24:58

No to jste mne uklidnil, že migrace je jen nerovnoměrným rozdělením statků a ne svaté války a ideologií.
Hned jsem klidnější, že to jsou pro Evropu přínosem a že jsou prospěšní.
Máme tady přes blok snědé migranty původem z Indie, rádi bychom se odstěhovali, ale byty jsou tu neprodejné.
Uklidnil jste mne že to je jen lokální.
Díky

Odpovědět


Re: Re: svetakouty vs migrace

Libor Supcik,2016-07-04 13:11:44

Pisu ze migrace neni pricinou ekonomickych kolapsu...to ze jsou Cesi nervozni z Cikanu s tim primo nesouvisi. ''Prinos'' je relativni zavisi na uhlu a momentalnim nalozeni.

Odpovědět


Re: svetakouty vs migrace

Jan Novák9,2016-07-03 10:30:45

d. Migranti jsou ekonomickým přínosem obzvláště v případě velkých rodin na podpoře z kultur které prostě pracovat nebudou kdyby měli umřít hlady = blízký východ.

c. Ekonomické neštěstí myslíte jako např. skupinové znásilnění, uřezané hlavy a bombové útoky? Media situaci většinou ignorují a odmítají nazvat věci pravým jménem v rámci poblitické korektnosti.

b. Proč by se měli přemnožovat doma když se můžou přemnožit tady, že. Přemnožují se zvířata, lidi by měli mít rozum a nemít děti když je nemůžu uživit = důkaz úrovně inteligence.

a. Můžete jim darovat svoje statky, nedělejte to laskavě s mými. Nerovnoměrné rozdělení statků je způsobeno rozdíly v kultuře, není žádný jiný důvod proč by na tom nemohli být lépe doma. Viz Zimbabwe, dříve zvaná "Švýcarsko Afriky", Jihoafrická Republika, atd. Mimochodem, oni si tu samou kulturu přinesou sebou a potom co si udělali peklo z vlastní země zdárně pokračují v tomtéž tady. Každá země má určitou schopnost asimilace, ta se ale počítá spíše v promile populace než v procentech. My jsme schopni asimilovat procenta Němců, Poláků nebo Ukrajinců ale maximálně desetiny promile Muslimů, jestli jsou vůbec asimilovatelní o čemž pochybuji.

Odpovědět


Re: Re: svetakouty vs migrace

Libor Supcik,2016-07-04 13:35:28

d Osobne znam Syrany z Irska i Belgie (i krestani) a nekteri pracuji jini ne, ale uci se jazyk. Praci se nevyhybaji. Rodiny kupodivu nikterak super velke (do 3 deti). Cili to nemam z medii, doporucuji cestovat neni to tak drahe, osvezi. To co vydite v TV =zpravy se vam (ale) neprihodi.

c Nestesti neni nikdy jen ekonomicky.

b jj ale zase je to muj, vas logicky pohled, tezko to nekomu nutit jinak nez zkusenosti s hladem apod

a Mate pravdu ale strkat muslimy do jednoho pytle ....zjednodusovani.. Navic- dnesni muslimove maji v Evrope s nami mnohem vic spolecneho nez krestane v Africe pred 50 lety.

Odpovědět

Pěkné,

Jaroslav Lepka,2016-07-02 10:15:22

ale dovolil bych si autorovi vytknout vědecké opomenutí jednoho aspektu. Ty elektrospotřebiče byly pod proudem /tedy zásuvky v síti/ nebo ne? To je dost podstatný fakt, který snadno ozřejmí potenciální přežití ptáka nebo aspoň značnou nevodivost jeho zobáku.

Odpovědět


Re: Pěkné,

Vojtěch Kocián,2016-07-02 23:40:26

Ptačí zobák moc vodivý nebude. Jde o prakticky suchou rohovinu a pokud je dost ostrý, nepřiblíží se štípané vodiče dost blízko na to, aby případný výboj neupálil papouškovi jazyk. Spíš mě zaujalo, že po likvidaci konvice a mikrovlnky nenapadlo autora dát vařit vodu na kafe do hrnce na sporák. Že bych ale v takovém případě taky nadával jak špaček, je jasná věc.

Odpovědět


Re: Re: Pěkné,

Pavel Brož,2016-07-03 11:27:38

Taky jsem byl zvědavý, jak je to s tím proudem. Andulky jsem choval pouze půl roku a navíc v práci (nejprve jedna, později druhá kolegyně mi je tam "přenechaly" do péče, že prý jako ajťák na ně budu mít více času než ony chuděrky manažerky), a co jsem stihl vypozorovat, tak velmi často používaly jazyk pro ochutnávání neznámých věcí (ty andulky). Myslím, že bez ohledu na suchý zobák musí mít ten papoušek i trochu kliku, když ho to nekopne.

Odpovědět


Re: Pěkné,

Josef Pazdera,2016-07-04 14:44:39

Ano, nevypadá to moc věrohodně, že Kuka nic nezabilo. Možná jsem měl přidat pár fotek k článku aby bylo vidět, jak se dovede vypořádat se šňůrami plnými rejdících elektronů, aniž by mu to nějak ublížilo. K výčtu "radostí s papouchem" mohu přidat další - na "živé dráty" ohlodanou přívodní šňůru od domácí pekárničky na chleba a na dvou místech a zcela jistě do nich šel proud (zkoušeno zkoušečkou) A protože si při louskání ořechů v zobáku, co "strouhá" přidržuje svým jako kovadlina vypadajícím jazykem, nutně jím musel obě žíly spojit....nemá popálený ani zobák ani jazyk....nic!.... Možná nějaký elektrotechnik by to vysvětlil, já to nedovedu. 
Ale za ještě větší záhadu považuji překousávání dvoulinek zakrslým králíkem, kterého děti měly a nechávaly ho volně se potulovat po obýváku. Všechny dráty co kde vedly mu připomínaly větvičky, na kterých bylo třeba si brousit zuby, aby mu nepřerostly. Pro něj to byl folklór od kterého ho nic neodradilo. Byl v tom ještě skvělejší než Kuko a ani jemu to nikdy nic neudělalo a byly to desítky zkratů, vypadlých jističů, zlikvidovaných lampiček,... Klacíky na okusování měl, stejně dával přednost drátům v bužírce...

Odpovědět


Re: Re: Pěkné,

Stanislav Florian,2016-07-05 19:23:10

Vlaštovky a jiné ptáky na elektrickém ( holém ) vedení nezabije proud proto, že několik cm drátu sevřeného mezi nohami má nesrovnatelně menší odpor, než cesta proudu přes tělo ptáka. Velký odpor --> malý proud.Napětí tam je jako v paralelně připojeném voltmetru, ale malinký proud. Pokud má papoušek obě nohy na izolovaném kabelu, není moc důvod, aby do něj tekl proud, většina teče drátem.
Snad.

Odpovědět


Re: Re: Re: Pěkné,

Josef Hrncirik,2016-07-06 09:07:42

Tudíž jim nevadí ani zpětný proud.

Odpovědět

sarkasticke

Mojmir Kosco,2016-07-02 06:23:23

Porovnavani zakladniho vyzkumumu a zejmena haneni ruznych netechnickych projektu toho je osel plny .ale staci porovnat naklady na tyto vyzkumi a dejme tomu iter a rychle se zjisti kdo plytva penězi.

Odpovědět

učí se česky a nechová se hezky

Stanislav Florian,2016-07-02 01:21:54

Papoušek se chová jako imigrant z říše zvířat, doma v Brazílii mu vykáceli prales a tak demoluje civilizaci.

Odpovědět


Re: učí se česky a nechová se hezky

Jan Novák9,2016-07-03 10:37:58

To musí být dost nepříjemné, takhle se utápět v pocitu viny, ne? To je bohužel tradice Křesťanství a dědičného hříchu. Takový Muslim to má jednoduché, stačí zabít nevěřícího a jde rovnou do nebe.

Odpovědět

Milé

Jiří Gutman,2016-07-01 23:37:11

Gratuluji k eleganci, s jakou se dá popsat tvrdá realita života. Škoda, že k tomu granty nemíří.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni