Jaká je předpověď blesků na exoplanetách?  
Na základě zkušeností s blesky na Zemi a planetách Sluneční soustavy si vědci troufají odhadnout, jak se blýská na cizích planetách. Pekelný vulkanický svět Kepler-10b by mohlo bičovat 50 milionů až 1 bilion blesků za hodinu.

 

Pekelný svět Kepler-10b. Kredit: NASA.
Pekelný svět Kepler-10b. Kredit: NASA.

Kolik na Zemi blýská blesků? Donedávna jsme to jenom odhadovali. V roce 1997 NASA a japonská agentura National Space Development Agency (NASDA) vypustili první satelit se sofistikovaným detektorem blesků Lightning Imaging Sensor (LIS). Ze získaných dat vyplývá, že se na planetě Zemi zableskne v průměru 44 krát za sekundu, což odpovídá zhruba 1,4 miliardě blesků ročně. A jak to vypadá na jiných planetách?

 

 

G. Hodosán. Kredit: G. Hodosán.
G. Hodosán. (Kredit: G. Hodosán)


Do zajímavé analýzy blesků na jiných planetách se pustila Gabriella Hodosán z britské University of St Andrews a její kolegové. Využili pozorování blesků na Zemi a jiných planetách Sluneční soustavy a z toho pak dali dohromady předpověď blesků pro několik vybraných exoplanet.

 


Podle Hodosánové jsou v tomto ohledu zajímavé vulkanické exoplanety, které pravděpodobně mají intentivně elektrizovanou atmosféru. Obsahují totiž zřejmě veliká množství vulkanického prachu, který vyvolává monumentální smrště blesků. Příkladem takové exoplanety by mohl být Kepler-10b, první potvrzená kamenná planeta mimo Sluneční soustavu. Tento pekelný svět oběhne hvězdu podobnou Slunci, vzdálenou 560 světelných let, za pouhých 20 hodin, takže je na povrchu rozpálený na více než 1500 °C. Planeta je sice 3,3 krát hmotnější a 1,5 krát objemnější než Země, vzhledem k její povaze ale lovci planet mluví spíše o supermerkuru než o superzemi. Odborníci mají za to, že jde o planetu pokrytou vulkány.

 

Modrý horký jupiter HD 189733b. Kredit: NASA, ESA, M. Kornmesser.
Modrý horký jupiter HD 189733b. Kredit: NASA, ESA, M. Kornmesser.

Hodosánová a spol. modelovali bleskovou situaci na planetě Kepler-10b podle dvou nedávných sopečných erupcí: aljašského vulkánu Mount Redoubt v roce 2009 a islandského vulkánu Eyjafjallajökull o rok později (2010). Pokud jsou prý správné naše úvahy a Kepler-10b je skutečně vulkanická planeta s atmosférou prosycenou vulkanickým prachem a kouřem, tak by tam mohlo zablesknout něco mezi 100 milióny a 2 biliony blesků za 2 hodiny, během kterých planeta z našeho pohledu přejde přes kotouč své hvězdy.

 


I méně vulkanické exoplanety by mohly mít slušnou úrodu blesků. Badatelé se podívali na data z elektrických bouří na Jupiteru a Saturnu, a odhadovali podle nich, jak intenzivně by se mohlo blýskat na exoplanetách podobné velikosti. Pokud se na nich chová atmosféra podobně, jako na našich plynných obrech. Na horkém jupiteru HD 189733b ze souhvězdí Lištičky, který se proslavil modrým zbrarvením, a který svou hvězdu oběhne za 2,2 dne, by podle Hodosánové a spol. mohlo blesknout asi tak 100 tisíc blesků za hodinu.

 

Erupce vulkánu Eyjafjallajökull (2010). Kredit: Árni Friðriksson
Erupce vulkánu Eyjafjallajökull (2010). Kredit: Árni Friðriksson


Zatím není jasné, jestli by soudobé teleskopy zvládly zachytit záření blesků nějaké intenzivně blýskající exoplanety. Pokud by se to ale povedlo, mohlo by to podle Roryho Barnese z Washingtonské univerzity v Seattlu přinést zajímavé informace o cizích světech – hlavně pokud jde o jejich atmosféru. Hodosánová k tomu dodává, že blesky na cizích světech znamenají, že tam probíhá spousta zajímavých chemických reakcích, z nichž některé vyrábějí látky významné pro vznik živých organismů našeho typu.

 

Eric Ford z Floridské univerzity v Gainesville sice přiznává, že detekce blesků exoplanet bude nesmírně náročná, zároveň ale velmi vítá, že začínáme studovat atmosféry cizích planet. Cokoliv se o nich dozvíme, bude zajímavé a inspirující.


Video:  NASA'S Kepler Mission Discovers Its First Rocky Planet



Literatura
NewScientist 4. 7. 2016, arXiv:1606.09172.

Datum: 05.07.2016
Tisk článku

Blesk a přepětí - Jiří Burant
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 296 Kč
cena: 296 Kč
Blesk a přepětí
Jiří Burant
Související články:

Blankytně modrá a žhavá planeta z Lištičky     Autor: Stanislav Mihulka (13.07.2013)
Megazemě ze souhvězdí Draka     Autor: Stanislav Mihulka (08.06.2014)
Najdeme cizí civilizace v prastarých kulových hvězdokupách?     Autor: Stanislav Mihulka (07.01.2016)
Nejnovějším lovcem exoplanet je snící neurální síť RobERt     Autor: Stanislav Mihulka (01.07.2016)



Diskuze:

další grant v ....

Zdeněk Syk,2016-07-08 18:33:32

vzhledem k tomu, že informace o exoplanetách máme velice chudé, přijde mi docela "mimo mísu" dělat předpověd počasí a cucat si to z prstu. nejsou schopní udělat pořádnou předpověď ani u nás a to informací mají poměrně dost.

tyhle odhady z ničeho, jsou absolutně neužitečné, je to jen zbytečný výdaj energie, který se mohl použít na něco co by smysl mělo. nehledě na to, že pravděpodobnost správného výsledku vzhledem k informacím je nicotná.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace