Proč mají želvy krunýř?  
To je ale hloupá otázka. Přece k ochraně před predátory! To je sice pravda, ale nebylo tomu tak vždy. K zásadní změně našich představ přispěla 260 milionů let stará fosilie, našel jí osmiletý capart.

 

Stvoření zvané  Eunotosaurus je předchůdce dnešních želv. Zavrtávalo se do břehu vysychajících tůní, aby tam přečkalo období sucha. Na pozadí scény umělec namaloval stádo Bradysaurů shlukujících se okolo posledních zbytků bahnité vody. (Kredit: Andrey Atuchin)
Stvoření zvané Eunotosaurus je předchůdce dnešních želv. Zavrtávalo se do břehu vysychajících tůní, aby tam přečkalo období sucha. Na pozadí scény umělec namaloval stádo bradysaurů shlukujících se okolo posledních zbytků bahnité vody. (Kredit: Andrey Atuchin)

Není divu, že tak dlouho nikdo nenapadlo, jak to vlastně s želvími krunýři ve skutečnosti je. U žádného jiného žijícího obratlovce k tak zásadním změnám, při nichž by se vytvořilo tak robustní a odolné brnění, nedošlo.  Navíc se tato ochrana před predátory  osvědčuje po miliony let a tak by bylo tak trochu „na hlavu“ podsouvat jí jiný účel. Jenže želví krunýř, jak se to nyní jeví, ani zdaleka neměl účel soukromé pevnosti, do níž se šlo při hrozícím nebezpečí ukrýt.

 

Tyler Lyson, kurátor Denver Museum of Nature and Science, první autor publikace. Na snímku je uprostřed, spolu se svými kolegy a o něco mladší želvou, než jakou byla Eunotosaurus. (Kredit: DMNS)
Tyler Lyson, kurátor Denver Museum of Nature and Science, první autor publikace. Na snímku je uprostřed, spolu se svými kolegy a o něco mladší želvou, než jakou byla Eunotosaurus. (Kredit: DMNS)

Kurátorovi denverského muzea a odborníkovi na dinosaury, prošla pod rukama i řada želvích artefaktů. Byl mězi nimi i jeden, který našel Kobus Snyman na otcově farmě v Karoo. Nálezci bylo pouhých osm let, zato z jeho nálezu se vyklubala „nejstarší z želv“. Dostala jméno Eunotosaurus. Teprve až když si Tyler Lyson želví prapůvodkyni dal dohromady s jejími o něco mladšími kolegyněmi, dostal obraz vývoje žeber a dalších částí těla až k dnešnímu dokonalému krunýři.

Jak by nejspíš řekli klimatologové, Oblast Karoo v Jižní Africe, byla před 260 miliony let ještě oteplenější a nevlídnější k životu, než je dnes. Paradoxně ale právě díky tomu vděčíme za existenci želv.  (Kredit Vberger, public domain)
Jak by nejspíš řekli klimatologové, Oblast Karoo v Jižní Africe, byla před 260 miliony let ještě oteplenější a nevlídnější k životu, než je dnes. Paradoxně ale právě díky tomu vděčíme za existenci želv. (Kredit Vberger, public domain)



Na samém želvím počátku, to co se později změnilo v brnění pochodujících živých tanků, byla jen jakási stabilnější kosterní základna poskytující oporu pro co nejúčelnější využití končetin. Ty mělo zvíře dlouhé a s drápy ve tvaru špachtlí. Právě jimi se naše proto-želva snažila zavrtávat do země. Unikala tak vedru a nevlídnému suchu, které v jejím rodišti, dnes Jižní Africe, před miliony let panovalo.

 

Dnešní obrněneci, jako tato kareta žijí v moři. Paradoxně ale za svou dokonalou ochranu vděčí extrémnímu suchu. (Kredit: Brocken Inaglory, Wikipedia, CC BY-SA 3.0)
Dnešní obrněnci, jako tato kareta žijí v moři. Paradoxně ale za svou dokonalou ochranu vděčí extrémnímu suchu. (Kredit: Brocken Inaglory, Wikipedia, CC BY-SA 3.0)

 

Když si paleontologové poskládali fosilie, včetně nynějšího nejnovějšího nálezu, jakoby se přenesli v čase až do doby před 260 miliony let a klikaté cestičky, jakými se evoluce těchto čtvernožců ubírala, se jim staly zřetelnější. Ukázalo se, jak krunýř zpočátku žádným krunýřem nebyl, ale jen zploštělými a rozšířenými žebry.

 

Eunotosaurus. Změny na kostře praželvy poskytovaly lepší oporu svalům končetin optimalizovaným na hrabání pod zemí.  (Kredit: Tyler R. Lyson)
Eunotosaurus. Změny na kostře praželvy poskytovaly lepší oporu svalům končetin optimalizovaným na hrabání pod zemí. (Kredit: Tyler R. Lyson)

 

Už i tyto malé změny zvířátkům nutně musely přinést hodně komplikací. Hrudník, který se nepodobá žádnému jinému v živočišné říši, jim neumožňoval tak dobrou výměnu vzduchu v plících. Problémy s dýcháním se musely odrazit ve zvolnění životních pochodů. K horšímu zásobení těla dostatkem kyslíku se navíc přidala i komplikovaná chůze spojená se změnami v postavení končetin. Z původně obratných zvířátek se stali dýchaviční a pomalí nemotorové.

 

Bradysaurus se klimaticky nestabilnímu prostředí čelit zavrtáváním se do písku nenaučil a tak vyhynul. (Kredit: Nobu Tamura, Wikipedia)
Bradysaurus se klimaticky nestabilnímu prostředí čelit zavrtáváním se do písku nenaučil a tak vyhynul. (Kredit: Nobu Tamura, Wikipedia)

Oželet obratnost a rychlost ve prospěch snazšího hloubení děr do vysychajících břehů, se ale ukázalo být šťastnou volbou. Jejich pohyblivější současníci Bradysauři, se před rozmary klimatu ukrývat nenaučili a sázka slepého hodináře na jejich větší mrštnost je nakonec přivedla ke zmaru.

 

Změna funkce orgánu, jakého jsme se nyní stali svědci u želv, není v živočišné říši zase až takovou zvláštností. Setkáváme se s ní i u dalších evolučně úspěšných druhů. U ptáků stvořitele také hned na první pokus nenapadlo, že by peří mohlo být dobré k létání.

 

Extrémní suché prostředí přivedlo jednoho tvora ke změnám kosterního skeletu tak aby více vyhovoval k zahrabávání před vedrem. Později se tato plochá žebra začlenila do krunýře, který začal plnit u těžko pohyblivých zvířat obrannou funkci před predátory. Pro srovnání autor drží dnešní africkou vodní želvu „tereku“ (Pelusios). Kredit: Luke Norton
Extrémní suché prostředí přivedlo jednoho tvora ke změnám kosterního skeletu tak aby více vyhovoval k zahrabávání před vedrem. Později se tato plochá žebra začlenila do krunýře, který začal plnit u těžko pohyblivých zvířat obrannou funkci před predátory. Pro srovnání autor drží dnešní africkou vodní želvu „tereku“ (Pelusios). Kredit: Luke Norton

 

Zásadní kámen do zde předkládané představy vzniku želv, vnesl jen patnáct centimetrů velký kousek kamene. Naštěstí se v něm dobře zachovala kostra s žebry i klouby předních a zadních končetin.


Americký vědec ve své publikaci vyjádřil mladému africkému nálezci poděkování. Hlavně za ochotu s jakou nález poskytl místnímu muzeu Fransie Pienaar ve městě Prince Albert. Lyson přiznává, že bez toho by jeho článek o vzniku želv nebyl. A nebyl by ani ten náš, takže se připojujeme.  
Popírači evoluce to nyní zase budou mít o něco těžší. Stvoření želv, jako takových s již hotovým krunýřem, se jeví být zase méně pravděpodobné. Pod jejich postupný, i když značně klikatý vývoj, se kromě amerického kurátora, podepsali také Roger Smith a Bruce Rubidge z University of Witwatersrand v Johannesburgu, Torsten Scheyer z  Universität Zürich a  další vědci.

 

 

Video: Evoluce želvího krunýře. Snímky byly získány počítačovou tomografií fosilie praželvy Eunotosaurus (Tyler Lyson)

 

 


Literatura
Denver Museum of Nature and Science
Tyler R. Lyson, Bruce S. Rubidge, Torsten M. Scheyer, Kevin de Queiroz, Emma R. Schachner, Roger M.H. Smith, Jennifer Botha-Brink, G.S. Bever.: Fossorial Origin of the Turtle Shell, Current Biology, DOI: 10.1016/j.cub.2016.05.020

Autor: Josef Pazdera
Datum: 18.07.2016
Tisk článku

Vkládačka želva -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 130 Kč
cena: 97 Kč
Vkládačka želva

Související články:

Jak rychle změna klimatu modifikuje genom? Rychle!     Autor: Josef Pazdera (03.01.2016)
Sekli se paleontologové o miliardu?     Autor: Josef Pazdera (20.05.2016)
Jihovýchodní Afrika nevysychá, vlhne     Autor: Josef Pazdera (23.10.2016)



Diskuze:

Jé, to je zajímavé

Vendula Faiferová,2016-07-20 23:25:44

dosud mě nikdy nenapadlo nad tím přemýšlet, ale při čtení článku jsem si říkala, jestli vlastně má želva v těle pod krunýřem páteř a žebra (a spíš bych si tipla, že ano) a on je ten krunýř vytvořený z nich.

Odpovědět

Přeřazení

Ivan Čech,2016-07-20 23:13:53

Ano, evoluční teorii doporučuji přeřadit z vědy do náboženství.

Odpovědět


Re: Přeřazení

Jiří Svejkovský,2016-07-21 16:56:33

Evoluční teorie na rozdíl od náboženství nepostrádá logiku, jednotlivé části do sebe zapadají a je jí možno i kritizovat.

Odpovědět


Re: Re: Přeřazení

Ivan Čech,2016-07-21 20:04:32

To jsem rád, že aspoň připouštíte kritiku. Jistě víte, že existují programy, které plynulým přechodem, např. z fotografie opice, převedou obraz do podoby druhé fotografie, např. člověka. Je to zábavné a působivé. Pochopitelně lze to také pustit opačným směrem. Naskýtá se potom také otázka zda domělá evoluce nepostupuje opačným směrem. Jistě, máme zde posloupnost archeologických vrstev.

Problém je, ale jinde. Do určité míry se vše jeví jako logické. Potom právě logika začne ukazovat nelogičnost evoluční teorie. Proto mnozí vědci přicházejí s logickými poznatky o nelogičnosti vývojové evoluční teorie.

Obecně řečeno, jsou dva tábory vědců, kteří se zabývají těmito obory. Jedni se netají tím, že se dopracovali ke zjištění nelogičnosti evoluční teorie a druzí setrvávají v zaběhlých kolejích, i když mnohdy z různých důvodů. Ty důvody jsou také celkem známé. Pokud s nimi budete mluvit čistě soukromě, tak někteří přiznají, že v těch vyjetých kolejích se pohybují jen ze strachu před okolím, aby si neuškodili, ale jinak si myslí něco jiného. Pochopitelně se najdou i tací, kteří setrvávají na tom co se naučili ve škole a dál se nerozvíjejí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Přeřazení

Vojtěch Kocián,2016-07-22 08:55:45

Narážíte na Teorie sobeckého genu, zamrzlé evoluce a podobné? To není nic proti vědě ani evoluční teorii jako takové. Nové teorie ji jen upřesňují případně odstraňují části, které se ukázaly jako neplatné na obecné škále na základě nových poznatků. Po důkladném ověření se z těch úspěšných prostě stane mainstream, ale ze dne na den to není možné. Původní Darwinova verze je dnes považována za hodně zastaralou a snad nikdo z oboru se jí už neřídí.

Evoluční teorie se zabývá příliš komplexními strukturami (živými organismy a prostředím, ve kterém žijí) na velmi dlouhé části časové osy. Těžko ji z čisté vody najednou uchopit a napevno zadefinovat jako matematické hříčky typu teorie relativity, které však začnou být také nepříjemné, pokud se aplikují na složité objekty, jejichž strukturu nejsme schopni přesně vypočítat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Přeřazení

Ivan Čech,2016-07-22 11:02:11

Problém je daleko hlubší. Něco co je překonané nelze reformovat. Navíc tato záležitost je zatížena ideologickým střetem. To co může platit ve výtvarném umění, nebo v módě nelze přenášet do vědy. Jinak na toto naše téma existuje dostatek vědeckých informací, takže se lze poctivě dobrat skutečností. Můžeme sice popírat, že Země je kulatá, že prokazatelná minulost je nepravdivá atd., ale tím skutečnost nezměníme i když za námi budou stát patřičné autority.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Přeřazení

Vojtěch Kocián,2016-07-22 12:00:26

No dobrá, ale kolem toho, kde si myslíte, že je ten problém a jaký je vlastně Váš názor, krom toho, že současný považujete za překonaný (čím?), chodíte jako kolem horké kaše. Jak je to tedy doopravdy, rádi se poučíme.

Odpovědět

Praturtla

Milan Krnic,2016-07-19 13:07:33

Že tomu tak nebylo vždy?
Vždyť to, co našel capart, byl předchůdce želvy, nikoli želva.
No a nemyslím si, že toto podpoří koncept evoluce. Když si někdo tvrdošíjně něco myslí, nějaká praželva ho, ve světle jiných důkazů, zřejmě nerozhodí.

Odpovědět


Re: Praturtla

Jiří Svejkovský,2016-07-20 13:18:22

https://youtu.be/TTOla3TyfqQ

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace