Z čerstvých dat LHC se vypařila nová fyzika. A mezi vědci zavládl smutek  
Slibná částice s klidovou energií 750 GeV bohužel neexistuje. Týmy detektorů LHC CMS a ATLAS prohlásily, že šlo o pouhý statistický šum.

 

Vědci truchlí … Kredit: Disney / Pixar.
Vědci truchlí … Kredit: Disney / Pixar.

Ve vědě obvykle milujeme nové objevy, šťastné náhody, heroické úsilí, obětavost, poutavé příběhy, kdy přes mnohá protivenství nakonec badatel vyrve svůj objev z lůna přírody. A v rámci slušného vychování neopomene zdůraznit, že výzkum bude pokračovat. Jenže šťastný konec není nikdy zaručený. Někdy se to prostě nepovede. Navzdory ohromnému úsilí, mnoha nadějím, zaříkání, všemožným talismanům a mediálnímu snažení, některé objevy skončí špatně. A tohle se teď stalo na Velkém Hadronovém srážeči LHC.

Tiziano Camporesi. Kredit: CERN.
Tiziano Camporesi. Kredit: CERN.


V prosinci loňského roku (2015), a pak opět v letošním březnu (2016), jsme na OSLU psali o neobvyklém nadbytku párů vysokoenergetických fotonů, který se objevil hned ve dvou experimentech na LHC zároveň. Odborníci odhadovali, že by mohlo jít o stopy existence částice, jejíž klidovou energii spočítali na 750 GeV. Taková částice by tedy byla šestkrát těžší než Higgsův boson. Psali jsme o „dramatech částicové fyziky“ a „šokujícímu objevu“, který by mohl rozbořit částicovou fyziku. 

Fyziky tahle možnost – že existuje neznámá částice s energií 750 GeV – šokovala, zřejmě doslova. Nikdo s tím totiž nepočítal. Mnozí vědci se ale ihned pustili do práce, a k dnešnímu dni se objevilo více než 500 různých vysvětlení pozorovaných dat. Fyziky ovládlo vzrušení, protože taková částice by byla mimo Standardní model částicové fyziky a potvrzení její existence by znamenalo mnohé změny, vědecké články, konference a vůbec nehynoucí slávu pro nejednoho z nich.

Logo konference ICHEP2016.
Logo konference ICHEP2016.


Drama pokračuje, ale bohužel jinak, než bychom si společně s fyziky představovali. Na právě probíhající 38. mezinárodní konferenci fyziky vysokých energií (ICHEP2016) v Chicagu lidé z LHC oznámili, že v čerstvých datech vůbec žádnou novou fyziku nemají. Všechno to nejspíš byl jenom hodně medializovaný omyl, bídný statistický šum.

Nadja Strobbe z amerického Fermilabu, která je členkou týmu detektoru CMS, popisuje, jak s přibývajícími daty mizely naděje na novou fyziku – až z nich nezbylo prakticky nic. A stejný vývoj zaznamenal i tým detektoru ATLAS. Událost, která se mohla stát 750 GeV částicí, se rozplynula jako pára nad rozjetým srážečem částic. Jak se zdá, Standardní model pevně drží a fyzika částic stále funguje podle předepsaných pravidel. Proč jsou ale fyzici jako přešlí mrazem? Proč článek o těchto záležitostech v New Scientistu začíná slovy „physicists mourn …“ tedy „fyzici truchlí …“?

Restart LHC přinesl nová data, slibná částice v nich ale není. Kredit: CERN
Restart LHC přinesl nová data, slibná částice v nich ale není. Kredit: CERN


Úspěch Standardního modelu je totiž vlastně neúspěchem snah dostat se dál za tento model. Ztráta neobjevené 750 GeV částice znamená, že teoretikové nemají v tuto chvíli nic, co by jim ukázalo cestu za pomezí Standardního modelu. Teď budou muset čekat, až se objeví další zvláštnost v datech LHC, a doufat, že to dopadne příznivěji, než 750 GeV částice. Všichni přitom vědí, že se za Standardní model musíme vydat. Podle všeho je nekompletní, protože neříká vůbec nic o temné hmotě a temné energii, pokud ovšem tyto fenomény existují. 

Mluvčí týmu CMS Tiziano Camporesi to vidí optimisticky. Podle něj jsme teprve vyrazili na lov. Může prý trvat rok, dva, tři a možná i déle. Ale částicoví fyzici se nevzdávají. Na jejich strojích se rozhoduje o osudu celého vesmíru, alespoň pokud jde o fyzikální modely. Jsou si toho vědomi a budou pokračovat v práci, až do roztrhání urychlovačů. Podle Camporesiho na konferenci ICHEP2016 převládá bojová nálada. Jestli existuje fyzika za Standardním modelem, tak ji najdeme!


Video:  ICHEP 2016 - Interview: Fabiola Gianotti, CERN Director-General


Literatura
New Scientist 5.8. 2016, Wikipedia (750 GeV diphoton excess)

Datum: 06.08.2016
Tisk článku

Jezevec Chrujda staví nejdřív urychlovač a pak zase pomalič - Stančík Petr
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 198 Kč
cena: 156 Kč
Jezevec Chrujda staví nejdřív urychlovač a pak zase pomalič
Stančík Petr
Související články:

Možná jsme konečně objevili exotické částice gluebally     Autor: Stanislav Mihulka (15.10.2015)
Dramata částicové fyziky: Na urychlovačích se rýsují velké věci     Autor: Stanislav Mihulka (16.12.2015)
Schyluje se k šokujícímu objevu, který rozboří částicovou fyziku?     Autor: Stanislav Mihulka (09.03.2016)



Diskuze:

Pár komentářů k LHC a k fyzice na něm

Vladimír Wagner,2016-08-10 01:41:10

1) Prvním hlavním úkolem LHC bylo objevit higgse a prostudovat jeho vlastnosti (zjistit, jestli se jedná o nejjednodušší jeho variantu v rámci Standardního modelu nebo je komplikovanější)
Objev higgse se zdařil (tato část úkolu je splněna) a nyní se stále přesněji určují všechny jeho parametry a vlastnosti (tato část úkolu ještě zdaleka splněna nebyla a přechod k vyšším energiím i intenzitám je velice důležitým krokem k jejímu splnění).
2) Velmi důležitým úkolem je velmi přesné studium vlastností Standardního modelu a jeho částic. LHC umožňuje objevovat stále nové částice vyplývající z kvarkového modelu (hlavně v oblasti velmi těžkých mezonů a baryonů, které obsahují kvarky c a b). To umožňuje testovat naše postupy a metodiky, které vlastnosti mezonů a baryonů umožňují počítat (stále se to nedaří s dostatečnou přesností). Potvrzování toho, že Standardní model funguje s vynikající přesností pro stále větší rozsah energií, a zpřesňovaní postupů, jak v této teorii popisovat a počítat procesy a vlastnosti částic, které předpovídá (širokou škálu mezonů a baryonů), je extrémně důležité.
3) Stále není vyřešeno, zda existují tetrakvarky, pentakvarky či další multikvarkové systémy. Různé experimenty našly několik kandidátů, které aspirují být takovými částicemi, ale stále jsou jejich povaha a přesné vlastností neznámé. Jsou potřeba co nejpřesnější měření procesů, ve kterých figurují, v co nejširší škále reakcí. Jen tak se zjistí, jestli jede o multikvarky nebo mezonové molekuly, či jen o baryony a mezony předpovídané kvarkovým modelem, jejichž vlastnosti jsme nedokázaly správně předpovědět.
4) Velmi důležité je měření narušení různých symetrií (hlavně CP - symetrie).
5) Je jasné, že objev úplně nové částice, která neplyne ze Standardního modelu a ukázala by, jaká je fyzika za Standardním modelem, by byla jistě fantastická věc, ale prostě opravdu v daném rozsahu energií nemusí existovat. My prostě nevíme, jaká ta nová fyzika bude. Novou fyziku však lze najít i ppomocí zjištění i relativně velmi malých odchylek od Standardního modelu. K tomu je však potřeba extrémně přesných a pečlivých (tím i dlouhodobých měření).
6) Gravitační vlny se hledaly od šedesátých let a budované přístroje, které fungovaly léta a byly stále technologicky a finančně náročněější, pořád nic neviděly (až do loňského září). Kdyby se podobný postup, jako navrhují někteří v diskuzi, uplatnil v tomto případě, gravitační vlny by objeveny nebyly.
7) Předchozími body jsem se snažil vysvětlit, že i v případě, že LHC neobjeví žádnou částici, která je mimo standardní model, bude jeho práce mít velké množství výsledků a přínosů.

Odpovědět


Re: Pár komentářů k LHC a k fyzice na něm

Marcel Brokát,2016-08-10 10:11:05

...faktická drobnost: gravitační vlny potvrzeny, ne objeveny...

Odpovědět


Re: Pár komentářů k LHC a k fyzice na něm

Sepp Winkler,2016-08-10 15:16:55

Pán Wagner, ako vždy, brilantná a racionálna argumentácia. To je dôvod, prečo Vaše príspevky v diskusiách čítam často radšej, ako samotné články.

Odpovědět

Medializace a základní výzkum

Marek Taševský,2016-08-09 20:49:56

Dobrý den a hezké pozdravy z CERNu.
Dovolím si zareagovat na reakce k mému příspěvku, které se vpodstatě rozdělily na dva směry: subjektivita ve vnímání medializace výsledků experimentu a kdy je vhodné projekt základního výzkumu ukončit. Především chci zdůraznit, že si vážím práce pana Mihulky. Bez něj bychom neměli takový servis o tom, co se děje ve světě vědy, a zároveň máme prostor, kde je možno svobodně diskutovat. Se stále stejným respektem však musím vynést k úvaze jednu důležitou skutečnost: pokud vím, že moje články čte denně kolem 10 tisíc lidí, mám jaksi vliv na veřejné mínění, ať chci, či nechci. Takže nemohu psát vše lehkým perem. Jsou dvě možnosti, jak pero zatížit: buďto uvedu zdroj informací s poznámkou, že jde o doslovný překlad, případně s douškou, že názory v převzatém článku
nemusejí odpovídat názorům redakce, nebo uvedu zdroj a v textu do závorek napíšu svůj postoj k případným konfliktním formulacím.

1) Pan Mihulka uznal, že některé formulace jsou zavádějící, což oceňuji, já jen pro pořádek uvedu, které se příčily mně: 'objev částice skončil špatně' (nešlo o objev a neskončil špatně, neboť i nepotvrzení hypotézy je důležitý výsledek); 'hodně medializovaný omyl' (nešlo o omyl, neboť ani jeden experiment neohlásil objev
nové částice); 'teoretikové nemají v tuto chvíli nic, co by jim ukázalo cestu za pomezí Standardního modelu' (jsou cesty, akorát když se díváme dnes, nevidíme moc daleko).

2) Pan Mihulka v diskusi píše: 'pokud tady máme něco skutečně nadějného a LHC, resp. standardní model "skomírá", přál bych si přesměrování prostředků bez odkladu.' Jednak toto tvrzení je v rozporu s tvrzením ve článku 'Jak se zdá, Standardní model pevně drží a fyzika částic stále funguje podle předepsaných pravidel.' (s čímž já souhlasím), což se dá vyřešit tím, že se napíše u článku, že jde o doslovný překlad, jednak je tento
požadavek příliš striktní. Podle čeho se má rušit projekt základního výzkumu? Pokud nevydává jeden objev ročně? Chtěl bych připomenout, že pro některé částicové fyziky je hodně velká bomba už to, že byl objeven Higgsův boson. Honě lidí jej očekávalo, hodně si zase přálo, aby objeven nebyl. Jak jsem psal, jsou základní tři oblasti, kam se za Novou fyzikou vydat. Jen je potreba větší statistika. Není bohužel nyní možné říct, že
z toho, co jsme naměřili, už s jistotou víme, že na Novou fyziku LHC nestačí. A ještě bych připojil jednu zajímavost, ukazující na základní charakteristiku základního výzkumu: kdo donedávna věděl či něco tušil o experimentu LIGO? Na Wikipedii je možné si přečíst, s jakými těžkostmi se potýkalo schvalování financí a výstavba. Experiment běžel v tichosti nějakých 15 let a najednou zadetekoval gravitační vlnu. A pak druhou. Poprvé také přímo zadetekoval spojení dvou černých děr. Pro některé mé kolegy je dnes jasné, komu připadne Nobelova cena v blízké budoucnosti.

A nakonec: ne, není to málo peněz, co jde na financování základního výzkumu, a já jsem za tuhle podporu vděčný, ale prosím nezapomínejme, že internet se narodil v CERNu. Co my víme, jak se za pár desítek let využijí znalosti o struktuře protonu? A srovnáme-li jiné projekty financováné z eráru, jejichž dopad je okamžitě viditelný, nedopadá CERN zrovna špatně.

Odpovědět


Re: Medializace a základní výzkum

,2016-08-10 20:09:24

Dobrý den,
ad2) to není komentář pana Mihulky, ale můj :)
Skomírání jsem měl na mysli ve smyslu nové fyziky, nikoli v tom, že by Standardní model byl nějak chybný, to zcela jistě ne.

"Podle čeho se má rušit projekt základního výzkumu? Pokud nevydává jeden objev ročně?"
Smyslem případného ukončení experimentu není přece nějaký trest za "nedostatek" výsledků, ale směrování prostředků na jiné (v tuto chvíli, dle mého soudu, nadějnější experimenty). Navíc zkoumání primordiálních gravitačních vln nám může odhalit podstatu temné hmoty a energie a tudíž směrovat další výzkum částicové fyziky.

ad A nakonec: "ne, není to málo peněz, co jde na financování základního výzkumu, a já jsem za tuhle podporu vděčný, ale prosím nezapomínejme, že internet se narodil v CERNu. Co my víme, jak se za pár desítek let využijí znalosti o struktuře protonu?A srovnáme-li jiné projekty financováné z eráru, jejichž dopad je okamžitě viditelný, nedopadá CERN zrovna špatně."

Je třeba si ale uvědomit, že ten vedlejší produkt je opravdu vedlejší produkt, i když obrovsky přínosný a vznikl z potřeby efektivní komunikace při spolupráci na velkém projektu bez ohledu na předmět výzkumu. Tento argument nemohu přijmout jako validní pro obhajobu nějakého konkrétního výzkumného záměru.
Mnoho věcí vzniká, jako vedlejší produkt jiného výzkumu. To ale nijak nesnižuje samotný předmět daného zkoumání a už vůbec ne potřebu prostředky vynakládat s co největším očekávaným přínosem.
S posledním souvětím zcela souhlasím.

Na závěr bych chtěl říci, že jsem ten svůj dotaz chápal spíše jako malou anketku, kde jsem si dovolil prezentovat svůj (zjednodušený) názor. Plná polemika o směrování základního výzkumu a jeho financování je mj. zcela nad rámec formátu internetové diskuze.

P.S.: Ještě k těm žampionům Milana Krnice :)
Co se týká tunelu, tak jsem vycházel z toho, že nástupce LHC stejně tento tunel využívat nebude a pochybuji, že bude plnit rolu boosteru, takže jednou se ty žampiony stejně budou muset řešit :)
Omlouvám se, pokud již na další příspěvky neodpovím, čeká mě dovolená :-)

Odpovědět


Re: Re: Medializace a základní výzkum

Vladimír Wagner,2016-08-10 23:04:25

Musím oponovat proti post scriptu, které není pravdivé. Právě v laboratoři CERN se uplatňuje velice efektivně metoda, že starší menší urychlovače se stávají předurychlovači těch nových větších. Takže lineární urychlovače postavené v padesátých a šedesátých letech stále po příslušných rekonstrukcích slouží pro produkci částic pro stále větší systém kruhových urychlovačů. PS (protonový synchrotron) se stal předurychlovačem pro SPS a ten je nyní předurychlovač pro LHC. Zároveň však v době, kdy nepřipravuje částice pro LHC produkuje PS například neutrina (ozařuje příslušné terče), které se posílají do Gran Sasso, testuje radiační odolnost elektroniky, nové detektory, produkuje antiprotony pro antiprotonový decelerátor i pro další testy (například testy hadronové terapie s antiprotony) a celou řadu dalších výzkumů. Urychlovač SPS ve "volném čase", kdy nepracuje pro LHC, ozařuje pevné terče a provádí se zde řada experimentů v dané oblasti energií. V současné době se uvažuje, že by se postavil v CERNu větší urychlovač než LHC s obvodem 80 - 100 km. Pro něj by LHC byl předurychlovačem. Ještě na závěr připomenu, že v tunelu LHC byl původně srážeč elektronů a pozitronů LEP.
Na závěr jen poznámkas. Stanislav Mihulka zásaděně do diskuze nepřispívá, takže žádný příspěvek není od něj.

Odpovědět

Nevim...

Karel Dohnal,2016-08-09 07:54:07

Asi to bude hazet perly svinim, ale proc media? Media jsou obrazem toho co lide chteji - chtete jine media zmente lidi a ne neopak!
Takze ne zakazum ne novym zakonum ale ano vzdelavani!
Urcite je to beh na delsi trat, ale z dlouhodobeho hlediska jedine reseni. Nesnasim, ze si nekdo stale mysli ze lidi jsou uplne hovada a blbci.
Stejne tak strelne zbrane, drogy atd - proc je zakazovat? Pojdme lidi vzdelat jak s nimi zachazet...
A posledni vec - je treba se zbavit kultu vecneho mladi a toho ze lide neumiraji - to se proste deje a nehody se dejou take, ocekavat ze vsechno vyresi zakon je proste blbost. Je treba se naucit zit s tim ze stejne jednou umreme, takze zijme naplno at to klidne nastane zitra...

Odpovědět

Ach ano.

JiříVesecký EgonEgon,2016-08-08 23:50:40

Také bych pár vět dodal. Mně se články pana Mihulky líbí. Určité menší nebo větší nepřesnosti, které občas ve všech článcích najdu, jsou naopak velmi produktivní. V reakcích pak odpovídají odborníci z dané problematiky a nepřesnosti se snaží vysvětlit. Vlastní diskuze, je kolikrát paradoxně hodnotnější než vlastní článek. Spousta čtenářů se pak z pocitu, že v článku našli chybu, o problematiku v článku začnou hlouběji zajímat. To je vlastně i hlavní cíl popularizace vědy a OSLA. A taky slova našeho popularizátora Jiřího Grygara „mám pocit, že co vím já, musí všichni vědět stejně tak dobře jako já“ ale suchými vědeckými daty, to sice bude přesně, ale téměř nikdo to nebude číst. Jinak gratuluji všem lidem v týmech v CERNU, včetně svému bratranci, za prověření částice s klidovou 750GeV. A potvrzením, že taková častíce není. Je to cenná informace stejně hodnotná, jako objev částice nové. Bez experimentů v CERNU, bychom jistotu nikdy neměli.

Odpovědět

Ach jo

Marek Taševský,2016-08-07 15:47:50

Pane Mihulko,

jako vždy: na jedné straně mnou cloumá obdiv k tomu, kolik článků jste schopen napsat na tolik různých témat, a vůbec to, že se tak vzorně staráte o tento server, na druhé straně mnou cloumá nespokojenost, že o částicové fyzice píšete tak bulvárně. Dalo by se polemizovat nad každou větou z Vašeho příspěvku, ale takhle bych rozhodně nechtěl obtěžovat. Jen pár drobností:

- Jsem členem experimentu ATLAS, nemohu samozřejmě mluvit za 3 tisíce svých kolegů z tohoto a za další 3 tisíce kolegů z experimentu CMS, nicméně nezdá se mi, že by všichni truchlili a říkali si, že to dopadlo špatně a někde jsme udělali zatracenou chybu, za niž by se měl celý CERN stydět. Ne! Historie vědy je plná takovýchto situací, kdy nějaký experiment něco naměří, upnou se k tomu zraky teoretiků a fenomenologů a pak se signál ve větším vzorku dat ztratí v pozadí. Tedy ani žádný medializovaný omyl. Ani jeden z těchto dvou experimentů nikdy neprohlásil, že objevil novou částici.

- To, co se vidělo v datech z r. 2015, v žádném případě nebyl objev nové částice. Aby se něco mohlo prohlásit za objev, částicová fyzika vyžaduje statistickou signifikanci alespoň 5 sigma, čehož, jak víte, dosaženo zdaleka nebylo.

- Proč došlo k takovému pozdvižení především v řadách teoretiků, je dáno tím, že nyní je cílem vědeckého programu na LHC hledat signály Nové fyziky. Jedna ze tří oblastí, kde je možné ji na urychlovači hledat (viz můj článek o FCC na oslu), je oblast vyšších energií či hmot koncových stavů. A to už stav s hmotou kolem 750 GeV je. Dalšími doménami Nové fyziky na LHC jsou vzácné rozpady a přesná měření vlastností Higgsova bosonu. Tam stále ještě k překvapením dojít může. Problém je ovšem nedostatečná statistika.

- Závěrem bych moc doporučil poslechnout si velmi pozorně, co říká ředitelka CERNu. To bych naopak já v takovémto příspěvku rád viděl zdůrazněné: spousta lidí (od urychlovače, od detektorů a fyzici) dnem i nocí dřela, aby už na ICHEPu mohla zaznít přesnější odpověď na otázku, zdali nadbytek signálu nad pozadím v oblasti vyšších hmot je statisticky signifikantní, či nikoliv. Úžasné je to, že v těchto dnech se ukazují
zpracovaná a očištěná data, která jsou v podstatě ještě horká (z r. 2016). Tohle je fenomén LHC, tím se LHC pravděpodobně vymyká ostatním experimentálním zařízením.

- Takže zůstaňme klidní, zůstaňme naladění, jede se dál.

Odpovědět


Re: Ach jo

Milan Krnic,2016-08-07 18:14:34

Ale, ale. Proč došlo k pozdvižení ... Nikdo rozumný si přeci nemůže myslet, že by CERN s LHC mohl delší dobu "mlčet".
To by na něj nejen daňový poplatník zapomněl.
Nemlčí, a tak se jede dál :)

Odpovědět


Re: Ach jo

Vladimír Wagner,2016-08-07 20:43:00

Ahoj Marku, články Stanislava Mihulky jsou přeložené a "zatraktivněné" (z jiného pohledu „zbulvárněné“) články z průběžných aktuálních novinek na populárně-vědních serverech. Neaspirují na to, aby daný problém osvětlily. K tomu jsou určeny jiné typy článků (třeba ty tvoje). Aby server fungoval, je potřeba poměrně hodně článků o novinkách s širokým záběrem témat (alespoň dva články denně). Jen tím se vytvoří server s rozumnou čtenářskou obcí a rozumnou návštěvností. A může tak být pak i prostorem pro články, čtenáře i diskuzi aspirující na hledání hlubší porozumění problému. S tou situací okolo toho píku a toho, jak se hledá nová fyzika na LHC to bylo jasné z článků mých, tvých a dalších, které se této tématice věnují seriózněji. Pokud jde třeba o pochopení problémů spojených s dinosaury, tak tu je pro seriózní pohled Vladimír Socha a na jeho články se soustředím. A tak to je i v dalších oblastech. Stanislav Mihulka má svůj styl. Mě se takový styl také moc nelíbí. Na druhé straně je řada čtenářů, kterým se líbí, a naopak se řadě čtenářů nelíbí styl můj. Prostě, jak život, tak i tento server je pestrý a ber tuto situaci s nadhledem. Zdravím Vláďa

Odpovědět


Re: Ach jo

,2016-08-08 00:05:18

Zdravím,
rozhodne souhlas ohledne formulaci v clanku.
Druha věc je, ze pokud LHC nove objevy nebude přinášet v rozumném case(tj. radove leta, alespoň pro me, jako pouhého finančního prispevatele), je na miste se zamyslet, jestli by třeba i zruseni projektu nebylo na miste ve prospech progesivnejsich, tj. v tuto chvíli eLISA .
Proc cekat dalších 15-20 let na eLISA?
Vychazim z toho, ze veřejnost bohužel nebude ochotna financovat takto "drahé" projekty paralelne.
Chápu, ze me tu smetou argumenty typu, ze přestat v konkretnim základním vyzkumu nas muze stat vice nez ho udrzovat pri zivote i s výsledky v nedohlednu. Ale pokud se dnes nabizi financovat experimenty, které slibuji přinést obrovsky posun ve fundamentální fyzice, nebylo by přínosnější smerovat co nerychleji prostredky tam?
Dekuji za názory.

Odpovědět


Re: Re: Ach jo

Milan Krnic,2016-08-08 06:25:30

1) Zrušit projekt? - Viděl jste, byť jenom fyzický rozsah komplexu LHC? No, ehm, šly by v tom pěstovat žampiony?
2) Financování veřejností - "Nejsem si vědom", že bych já něco financoval. Jaksi v našem státě vím jakožto daňový poplatník celkem prd, co se děje s každou korunou mých daní. Takže jak to má pak člověk pojímat tou správnou cestou (tj. kdo to financuje).
3) Přesměrování prostředků - Existuje tolik pro humanitu zbytečných projektů, ze kterých by šly přesměrovat finance, že je na jednu stranu s podivem, že na nějaký vědecký projekt finance nejsou, a na stranu druhou, že jsou vůbec pro nějaký.

Odpovědět


Re: Re: Re: Ach jo

,2016-08-09 00:04:27

ad1) Ano, viděl. A právě proto mi ta otázka přijde smysluplná. Pokud něco stojí cca $1 mld. ročně, a netušíme, zda to je v tuto chvíli k něčemu, čekal jsem konkrétnější odpovědi. Např. "Ano, pokračujme, stále je možné najít novou fyziku, protože..." nebo "Ne, domnívám se, že nová fyzika se nachází na jiné škále než má LHC k dispozici, je lepší se zaměřit pouze na projektování nového urychlovače a případně stavbu většího tunelu" nebo "Dokud nevyvineme nové urychlovací technologie(AWAKE,...), má větší smysl se zabývat gravitačními vlnami."

ad2) Jelikož jsme členský stát, tak předpokládám, že ze státního rozpočtu nepřímo platím i LHC. Ale to není podstata otázky. Viz níže.

ad3) Asi ano, ale neptám se filozoficky. Prostředky pro vědu, stejně jako cokoli jiného, jsou omezené a objem potenciálního výzkumu je naopak prakticky nekonečný.
Nejde mi o nějaké hodnocení tohoto výzkumu obecně (o přínosech nepochybuji), ale domnívám se že, jak už jsem psal, pokud tady máme něco skutečně nadějného a LHC, resp. standardní model "skomírá", přál bych si přesměrování prostředků bez odkladu.
Prostě si myslím, že další(nejspíše) dlouhé roky bez výsledků (tj. bez publikování a informování veřejnosti)+ čekání na další velké projekty (a podívejte se jak protahování ničí ITER)
může mít na základní výzkum negativní důsledky v tom smyslu, že se budou množit návrhy na úplné "zrušení" fundamentálního výzkumu a orientaci pouze na aplikovanou vědu (a takové návrhy se čas od času objevují, jen teď by měly reálnější základ).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Ach jo

Milan Krnic,2016-08-09 08:13:48

1) A tedy byste to nechal zahrnout, nebo tam něco pěstoval? Nebo co tedy s tím?
Jinak tedy věšteckou kouli nemám a siderické kyvadlo v otázce vyjevení budoucnosti mlčí, takže bohužel nevím, co a jak bude. A stejně je na tom pravděpodobně každý, takže těžko říci, co se v budoucnu objeví.

2(3)) Jak jste dospěl z tomu, že "skomírá"? Já žádné k tomu vedoucí informace nemám (můj 8TB pevný disk budiž oporou).
Jinak ano, pokud by byly dlouhé roky bez objevů, je to deprimující, a pak tedy vyvstává otázka viz 1) první věta.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Ach jo

,2016-08-10 20:15:15

ad 1,2,3) Viz odpověď pro Marka Taševského.
Dále, chápu, že je ještě spousta dat k analýze. Ale ta data budou z nástupce LHC dostupná také. Skomíráním mám na mysli spíše směr, kam se má pozornost a výzkum zahledět a to skutečně standardní model nenabízí. Dřívější naděje, jako SUSY, jsou na tom ještě hůře.
Problém je v tom, že o budoucím výzkumu se rozhoduje s dnešním rozpočtem, ne s tím, který budeme mít po analýze všech dat.

Odpovědět


Re: Ach jo

Vratislav Zapletal,2016-08-08 05:01:24

Trochu tomu příspěvku nerozumím. Článek se mi líbí. Všichni dnes víme, že se za každým neúspěchem v jedné oblasti, v takové, kde je nějaký výsledek očekáván, se může nacházet objev v úplně jiné oblasti. Takže případná neexistence částice s očekávanou hmotou může znamenat potřebu přepracovat teorii a to by byl taky výrazný posun vpřed. Je těžké říct, co je úspěch a co neúspěch, je to relativní. Takže chlapci a děvčata v Cernu, makejte makejte, svět Vás sleduje a drží Vám palce. My jsme klidní, naladějí a věříme, že jedete dál :-).

Odpovědět


Re: Ach jo

Jiri Cerny,2016-08-08 13:19:27

Dobry den,

"bulvarnost" je jiste subjektivni a mozna tato forma usnadnuje pristup k informacim pro ctenare mimo obor a/nebo vedu obecne. Co mi naopak dost chybi, je forma, jakou je uvadena literatura. Myslim, ze by autorovi nijak nepritizilo, kdyby krome vagniho uvedeni serveru a data byl napriklad tento text skutecnym odkazem - v tomto pripade na www.newscientist.com/article/2100075-physicists-mourn-as-hinted-particle-vanishes-in-leaked-lhc-data . A hlavne, pokud je v clanku zminovana nejaka publikace, proc neuvedete jeji DOI?

Odpovědět


Re: Ach jo

Miroslav Naď,2016-08-09 02:15:32

Pane Taševský,

aby som pochopil nejaký článok, napr. p. Wagnera, potrebujem "prelúskať" pár článkov pána Mihulku.
A teraz neviem, či som urazil pána Mihulku, alebo p. Wagnera :)
Každopádne: obaja sú pre mňa "Grigarovia"!

Mne, človekovi z dediny s gymnaziálnym vzdelaním, pomáhajú pochopiť nepochopiteľné (na OSEL.cz).
Rozumiem vašim "drobnostiam" (očakávate asi vyšší level), ale ak by k tomu došlo,
neviem kam pôjdeme my gymnazisti "zamrznutý" niekde medzi "Okná vesmíru dokorán" a ...
... a ... a ... ničím :(
M.Naď

Odpovědět

Nová fyzyka.

Vlastislav Výprachtický,2016-08-06 21:22:43

Pro oblast "Nová fyzyka" bude potřebné vyřešit vhodné detektory, které umožní zahytit průchod energií- kvant. Jednou z možností je využití zahuštěné plasmy s potřebnou snímací technikou. Naděje umírá jako poslední.

Odpovědět

Druhá strana

Josef Jindra,2016-08-06 19:23:30

Třeba hledáme na špatném konci, neukrývá se nová fyz naopak v energiích které jsou pod prahem měřitelnosti - třeba pod 10-6 eV ?

Odpovědět


Re: Druhá strana

Alexandr Kostka,2016-08-06 19:41:36

nebo pronikající hmotou ještě o pár řádů snadněji než neutrina. Takové by mohly mít přímo obludnou energii, ale není jak je detekovat. Ostatně už ta neutrina jsou docela oříšek.

Odpovědět

Stávající teorie jsou dobré

Bohumil Tříska,2016-08-06 18:43:20

Na jednu stranu člověka potěší, že teorie, které se učil ve škole (jak kvantová teorie, tak teorie relativity) jsou velmi dobré. Na druhou stranu by bylo skličující, kdyby měla "žeň objevů" ustat. Ale napadá mě, jestli by se nedaly nějaké nové věci najít pomocí observatoře Pierra Augera v Argentině, která zkoumá daleko vyšší energie než LHC? O jejích výsledcích se moc nemluví.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace