Včely si možná likvidují sami včelaři  
Celosvětově to jde se včelami s kopce. Výzkum na zlepšení stavu toho zatím moc nenabídl a když, tak si doporučení často protiřečí. Jen v jedné věci jsou odborníci zajedno. Doporučují eliminovat rizika napadení včel ektoparazity aby silný včelí organismus měl více šancí ustát virové nákazy a nezajít na záhadný syndrom zhroucení včelstva. V praxi se používají přípravky na bázi chlorothalonilu. Nikdo proti nim zatím nic vážnějšího neměl, až dosud.

 

Počty včelstev v USA klesají od osmdesátých let minulého století. (Kredit: Rob Flynn)
Počty včelstev v USA klesají od osmdesátých let minulého století. (Kredit: Rob Flynn)

V časopisu Frontiers in Microbiology se tento týden objevil článek, který se týká včelích střev. Respektive toho, co je v nich. A protože i v mikroskopu vypadají výkaly všech včel stejně, posvítili si na ně z pohledu genetiky. Podobně, jako máme my i zvířata v genomu specifické sekvence, stejně tomu je u jednotlivých druhů mikrobů. Zjišťování těchto krátkých specifických sekvencí je spolehlivým nástrojem ke zjišťování, čemu se ve střevech daří a čemu ne.

Mark Williams, mikrobiolog na Virginia Tech, vedoucí výzkumného kolektivu. (KreditVT)
Mark Williams, mikrobiolog na Virginia Tech, vedoucí výzkumného kolektivu. (KreditVT)


O mikrobiomu, jak se všemu živému v zažívacím traktu začalo říkat, píšeme na OSLU často, například v souvislosti s léčbou fekáliemi. Zatím to ale bylo jen v souvislostech se zdravím lidským, případně ve vztahu složení obsahu střev ke schopnosti se dobře učit. V našich útrobách rejdí triliony mikrobů a většinou jsou k nám přátelští. Je to z velké části právě zásluha mikrobů, že se dostaneme k živinám z toho, co sníme. Fascinující není ani tak počet našich pomocníků, nýbrž jejich diverzita. I když jejich genomy jsou krátké, tím, že jich je zhruba tisíc druhů, výsledkem je, že to co máme ve střevech, má stokrát více genů než kolik jich máme v buňkách my sami. Proč jsme odbočili do světa lidí, když je článek o včelách? To abychom si připomněli že mikrobiom má hodně dlouhé prsty a že jich má hodně. A že střevní mikroflóra nejen, že ovlivňuje jak moc z toho co sníme, se nám usadí ve faldech na břiše a že může za takzvanou infekční obezitu, že přispívá k ochraně před hepatocelulárním karcinomem, tedy rakovinou, ale že moduluje i funkci a výkonnost našeho imunitního obranného systému.

 

Chlorothalonil (2,4,5,6-tetrachloroisophthalonitril)
Chlorothalonil (2,4,5,6-tetrachloroisophthalonitril)

Tím se dostáváme k tomu, co  tým Marka Williamse zjistil u včel, když tohoto specialistu na půdní mikrobiologii přesvědčili, aby se začal věnovat něčemu co létá a má žihadla. Důvod byl prostý, počty práceschopných včelstev za posledních deset let v mnoha oblastech USA klesly o více než třicet procent a nikomu se zatím nepodařilo přijít na to, čím to je. Většinou se to klade za vinu záhadné chorobě, které se přezdívá syndrom zhroucení včelstev „CCD“ (z anglického Colony Collapse Disorder). Ve Virginii, kde sídlí i Williamsův zaměstnavatel, mají zcela opodstatněné obavy, že v jejich státě, stojícím ekonomicky na zemědělství, by další masové vymírání včel ohrozilo pěstování jablek, melounů, tykví,...

Chlorothalonil je vysoce oblíbený u provozovatelů golfových areálů. Výrobce garantuje vysokou účinnost, hezky zelené trávníky, malou rezistenci na přípravek. (Kredit: Prime Source)
Chlorothalonil je vysoce oblíbený u provozovatelů golfových areálů. Výrobce garantuje vysokou účinnost, hezky zelené trávníky, malou rezistenci na přípravek. (Kredit: Prime Source)


Jako už mnoho badatelů před ním i Williams začal tím, co američtí včelaři používají. Ukázalo se, že  aby své svěřenkyně zbavili škodlivých parazitů (roztočů Varroa), v praxi používají přípravky s účinnou látkou chlorothalonil. Vycházejí z toho, že se u něj uvádí, že je k myzu šetrný a tak s jeho pomocí včelaři svým svěřenkyním ulehčují od houbových chorob, bakteriálních i ektoparazitů. Přípravky s chlorothalonilem si oblíbili i pěstitelé a zahrádkáři na svých pozemcích jako účinný pesticid. Nejvíce se ho ve světě vystříká na podzemnici olejnou, rajčata a brambory. Podle údajů z US EPA, celých deset procent (což je zhruba tolik jako na lány brambor), ho padne na údržbu golfových hřišť a pěstěných trávníků. Ve velkém jej začíají  využívat i vinohradníci, protože jim ochrání rostliny jak před botrytidou, tak i peronosporou.

 

Chlorothalonilem ošetřené plochy nenapadají plísně a bílé míčky se na nich hledají snadněji. (Kredit: Richard Latin, Turfdiseases)
Chlorothalonilem ošetřené plochy nenapadají plísně a bílé míčky se na nich hledají snadněji. (Kredit: Richard Latin, Turfdiseases)

V době, kdy se údaje o těchto látkách evidovaly a zveřejňovaly, byly přípravky s chlorothalonilem na třetím místě v žebříčku nejpoužívanějších fungicidů. Hlavně kvůli jeho deklarované nízké toxicitě. Museli bychom ho sníst asi deset gramů, aby nás to výrazněji ohrozilo. Z pokusu na zvířatech, kterým ho přidávali do žrádla, se projevil jako karcinogen, ale to šlo o množství, ke kterým v praxi nemůže dojít.  Ptákům také nemá škodit. To, co je u něj potřeba pohlídat je, aby se nedostal do vody, obojživelníci a ryby ho vyloženě nesnáší. Kolik se chlorothalonilu nyní vyrábí a aplikuje se asi nikomu zjistit nepodaří. Patří stále k oblíbenějším a distribuuje se v nespočtu přípravků pod řadou obchodních názvů, namátkou: Agronil, Aminil, Bravo, Bronco, Celeste, Chloro-thalonil, Daconil, Exotherm Termil, Forturf, Mold-Ex, Nopcocide N-96, Ole, Pillarich, Repulse, Tuffcide,…,…

 

Chlorothalonil se osvědčuje i zelinářům. Uprostřed obrázku je plocha, kde přípravek aplokován nebyl a kde úrodu poničilo Plectosporium. (Kredit: Mary Ann Hansen, Virginia Polytechnic Institute and State University).
Chlorothalonil se osvědčuje i zelinářům. Uprostřed obrázku je plocha, kde přípravek aplikován nebyl a kde úrodu poničilo Plectosporium. (Kredit: Mary Ann Hansen, Virginia Polytechnic Institute and State University).

Williams ve svém pátrání, nešel tak úplně naslepo. Některé předchozí práce již naznačovaly, že to u této sloučeniny, to s její neškodností na včely, nemusí být tak úplně košer. Včelstva ošetřená chlorothalonilem, se sice podařilo ochránit před kleštíky (varroázou), a paradoxně i když je delkarován jako fungicid, byla u nich častěji pozorována nosema (houbová choroba způsobovaná hmyzomorkami).

 

Jeden z mnoha přípravků s chlorothalonilem.
Jeden z mnoha přípravků s chlorothalonilem.

I když hmyzí tělesná schránka je ve srovnání s tou naší, mnohem prostoduší, zdraví včel se ukazuje být na tom podobně, jako u nás. Do značné míry je pod taktovkou mikrobiomu. I v tom jejich střívku některé z breberek hrají první housle v metabolismu cukrů a jiné, jako ta basa vzadu, tvrdí muziku při resorpci peptidů. Celé to začíná svádět k dojmu, jakoby za záhadným syndromem hroucení včelstev, byla jen obyčejná podvýživa. Něco jako fyziologicky navozený hladomor na nějž se pak následně nabaluje, kde co.

Také v celosvětově prodávaném „BRAVO“ je jako účinná látka zakuklen chlorothalonil. Výrobce u obchodně úspěšného produktu nic měnit nebude. V našich hlavách by po přečtení tohoto článku mělo při čtení názvu BRAVO – chlorothalonil, zarezonovat něco významově naprosto jiného. (Kredit: Syngenta)
Také v celosvětově prodávaném „BRAVO“ je jako účinná látka zakuklen chlorothalonil. Výrobce u obchodně úspěšného produktu nic měnit nebude. V našich hlavách by po přečtení tohoto článku mělo při čtení názvu BRAVO – chlorothalonil, zarezonovat něco významově naprosto jiného. (Kredit: Syngenta)

Možná byla veškerá dosavadní snaha najít záhadného viníka mezi viry, slepou cestou. A proto také jedni virologové nacházeli jiné původce, než jejich kolegové odjinud. Možná také ani moc nezáleží na tom, jakým herbicidem, či jiným „...cidem“, včelám jejich mikrobiom rozvracíme. Nasvědčovalo by tomu i to, že v různých koutech světa se setkáváme s tím samým výsledným obrazem - tajuplnou „CCD“.  

Závěr
To, čemu genetici říkají „druhý genom“ a myslí tím genovou výbavu mikrobiomu, se již u lidí stalo významnou diagnostickou pomůckou. Bylo jen otázkou času, než někoho napadne, že své „druhé já“ má vlastně všechno, co má střeva. Tedy i domestikovaný hmyz. Jak nyní z Virginie zaznělo, široce používaná látka považovaná za téměř neškodnou, včelám do složení mikrobiomu zasahuje mocně a jeho prostřednictvím i do včelího trávení a schopnosti využít živiny z přijímané potravy. Tvrzení, že jsme konečně kápli na toho pravého viníka úhynu včel, je možná předčasné, ale možná také, že nás mikrobiální genetik k němu přivedl už hodně blízko.  Mr. Williams – Bravo!

 

 

Literatura

Virginia Polytechnic Institute and State University Madhavi Kakumanu, Alison M. Reeves, Troy Anderson, Richard R. Rodrigues and Mark A. Williams.: Honeybees entomb to protect from pesticides, Front. Microbiol. | doi: 10.3389/fmicb.2016.01255

Datum: 11.08.2016
Tisk článku

Včely - Friedenthal Meelis
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 251 Kč
cena: 220 Kč
Včely
Friedenthal Meelis
Související články:

Včely umí „počítat“ do čtyř     Autor: Josef Pazdera (29.01.2009)
Proč volně žijící včelstva netrpí morem včelího plodu     Autor: (15.05.2009)
Včely nejsou pro úrodu moc důležité     Autor: Josef Pazdera (19.06.2011)
Jataí - včely se specializovanou dívčí armádou     Autor: Josef Pazdera (12.01.2012)
Kukaččí včely     Autor: Josef Pazdera (11.09.2012)
Jak se včely rozhodují čím budou?     Autor: Josef Pazdera (18.09.2012)
Včely s rostlinami komunikují pomocí elektrického pole     Autor: Josef Pazdera (22.02.2013)
Virus přeskočil z rostliny na včely     Autor: Josef Pazdera (22.01.2014)
Vedci hlbšie porozumeli včelej mikroflóre     Autor: Zuzana Hroncová (29.04.2015)
Jak včely imunizují svá miminka?     Autor: Josef Pazdera (03.08.2015)



Diskuze:

varroa

Hanka Zamílková,2017-07-29 13:39:41

Tak manželovi pomohl na varoazu až thymovar.

Odpovědět

Miloslav Šestauber,2016-08-15 12:07:36

Dovolím se se za autora článku pana Radima Poláška zeptat, jak by on přeložil a udělal závěr ze slov pana Marka Williamse (associate professor of horticulture in the College of Agriculture and Life Sciences), který je podepsán pod vědeckým článkem a uvádí výsledek větami jako třeba: "… pesticides could specifically impact the microbes that are crucial to honey bee nutrition and health“.

Pokud se u nás přípravky na bázi Chlorothalonilu hojně prodávají i používají, zajímalo by mne z čeho pan Radim Polášek usuzuje, že pro naše včelaře zde popsaný poznatek by neměl být tak důležitý a aktuální. Mohl by pan Polášek upřesnit čím se živí, zda není nějak zainteresován na prodeji herbicidů, nebo zda by mu snížení masivního používání herbicidů zasahovalo do jeho ziskových aktivit spojených s produkcí krmiv pro živočišnou výrobu, cenovou konkurencí mléčných a masných výrobků, či zda není z včelařské branže a je mu kladeno za vinu, že článek nepřeložil on…? Mám jen dva úly, ale pane Polášku, jak teda vy překládáte: „Chlorothalonil affect the gut's ability to metabolize sugars and peptides, processes that are vital for honeybee health.“ ?

Odpovědět

Radim Polášek,2016-08-14 13:05:14

Já si myslím, že autor by měl v první řadě uvést, jakým způsobem pomáhá přípravek chlorothalonil proti varaóze. Chlorothalonil je totiž v první řadě fungicid, v používaných koncentracích pro hmyz i pro roztoče neškodný. Tudíž na parazity Varoa nemůže mít v běžně používaných koncentracích žádný vliv.
Já se domnívám, že autor, který není odborník na včelařství, nepřesně přeložil původní zdrojový článek z angličtiny píšící o včeařství v USA.
V USA může mít používání přípravků s chlorothalonilem do včelstev významný kladný smysl a to z toho důvodu, že populace amerických včel jsou převážně původem z vlašské linie z Apeninského poloostrova, zatímco ve většině ostatních evropských zemí převládají linie včel kraňských, původem z Balkánu, východních Alp a z Karpat.
Rozdíl mezi nimi je mimo jiné v citlivosti na houbové choroby, vlaška je na běžné houbové choroby včel, jako je Zvápenatění včelího plodu a Zkamenění včelího plodu, případně asi taky na populace jinak běžných škodlivých hub rostoucích v prostředí včelího úlu mnohem citlivější.
Kraňské včely dokáží, pravděpodobně kvůli kvalitě svého propolisu a čisticího pudu, s houbovými chorobami účinně bojovat, takže špatně prosperují a podléhají jen oslabená či hodně citlivá včelstva, tudíž v Evropě obvykle nemá smysl používat do včel fungicid. Má smysl likvidovat pouze oslabená včelstva a nerozchovávat linie včel na tyto choroby citlivá.
U vlašských včel tyto choroby, v potencionálně nepříznivém prostředí vysoké vzdušné vlhkosti a močálovité krajiny, nejspíš významně oslabují všechna včelstva včetně produkčních.
Komerční včelaři v USA tak ošetřením včelstev chlorothalonilem mohou významně zvyšovat životaschopnost včelstev a množství vytěženého medu.

Odpovědět


Re:

Milan Krnic,2016-08-14 14:13:40

Děkuji za upřesnění.
Ovšem předmětem je působení na "druhé já" včely.
A pokud u nás zemědělec sáhne po jednom z nejlevnějších fungicidů k ochraně obilí, protože cena je obvykle až na prvním místě, je pravděpodobné, že to zasáhne i případné poblíž se vyskytující včely.

Odpovědět

mikrobiom

Tomáš Hluska,2016-08-12 12:35:17

Jenom taková poznámka - mikrobiom není pouze ve střevech. Jsou to všechny mikroorganismy na našem těle, i na kůži apod.

Odpovědět


Re: mikrobiom

Marian Tyrš,2016-08-12 13:30:52

Mark ale na včelách pracoval s jejich střívkem (aby nedostával falešné kontaminace z povrchu kutikuly). Takže je naprosto správné, že tady v článku do toho nepletou co má včela na tykadlech, pacičkách a chloupkách těla. Zbytečně by to ne-entomology zavádělo.

Odpovědět


Re: Re: mikrobiom

Tomáš Hluska,2016-08-16 12:42:27

To je sice pěkné, ale v článku stojí: "O mikrobiomu, jak se všemu živému v zažívacím traktu začalo říkat, píšeme na OSLU často." což je prostě špatně.

Odpovědět


Re: Re: Re: mikrobiom

Milan Krnic,2016-08-16 17:10:24

Mariane, výmluvy :), tzv. zbytečnému zavádění lze v textu jednoduše předejít i včetně uvedení upomínaných informací. Na druhou stranu je ale třeba si uvědomit, že rozvádět lze téměř do nekonečna, a tolik času nikdo nemáme.
Tomáši, v zažívání jich je více, a tedy, jako obv. vítězí většina.
Maximálně, pro klid duše, jim mžeme jednou do roka povolit pochod ...

Odpovědět

Pája Vašků,2016-08-12 09:37:57

A teď ještě informaci, jestli toto používají čeští včelaři nebo ne. Vsadím se,že je to u nás zakázané.

http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisy-mze/tematicky-prehled/100055648.html
Našel jsem zmínky o úmrtnosti včelstev v souvislosti s tou to látkou v abstraktech prací na webu z roku 2009. Objevuje Williams objevené?

Odpovědět


Re:

Tomáš Hluska,2016-08-12 12:34:23

Ano, v článku se píše, že už je o tom něco málo známo, ale 1) fakta je nutné ověřovat. Tak má fungovat správná věda. 2) něco nového zřejmě zjistil, jinak by mu to neopublikovali.

Odpovědět


Re: Re:

Stanislav Florian,2016-08-12 13:25:35

http://www3.syngenta.com/country/cz/cz/syngenta/pruvodce-produkty/Documents/bl/BL_Amistar_Opti.pdf
"Chlorothalonil může způsobit rakovinu ledvin u potkanů a myší následkem genotoxického působení, které může sekundárně způsobit orgánovou toxicitu..Chlorothalonil – není perzistentní ve vodě. (DT50 = < 5 dní při 20 ºC)
Chlorothalonil – není perzistentní v půdě. (DT50 = 7 dní)"
https://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl=en&u=https://en.wikipedia.org/wiki/Chlorothalonil&prev=search
"Toxicita
Podle Agentury pro ochranu životního prostředí Spojených států , chlorothalonil je kategorie toxicity I podráždění očí, produkuje silné podráždění očí. To je v toxicitě kategorie II, "mírně toxický", při vdechování (inhalaci LD 50 0,094 mg / l u potkanů.) V případě kontaktu s pokožkou a požití, chlorothalonil je hodnocen toxicitou kategorie IV, "prakticky netoxický", což znamená, že orální a dermální LD 50 je větší než 10 000 mg / kg.
Chronická
Dlouhodobé vystavení chlorthalonilu za následek ledvin poškození a nádory při testech na zvířatech.
Karcinogenní
Chlorothalonil je skupina B2 "pravděpodobný lidský karcinogen ", založený na pozorováních rakovin a nádorů ledvin a forestomachs u laboratorních zvířat krmených dietami, které obsahují chlorthalonil.
Environmentální
Bylo zjištěno, chlorothalonil je důležitým aktérem v poklesu včelí populace, tím, že včely náchylnější k střevní parazit Nosema ceranae .
Chlorothalonil je vysoce toxický pro ryby a vodní bezobratlé, ale není toxický pro ptáky. "

Uvedená toxicita LD 50 orální nad 10 g na kg je opravdu malá, smrtelná dávka NaCl pro člověka má být 343 g tedy řekněme 4-5 g na 1 kg.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Milan Krnic,2016-08-13 10:08:46

Fungicid s nejnižší prodejní cenou
http://helivo.cz/domains/helivo/UserFiles/Files/Helivo%202016.pdf

ABRINGO je kontaktní širokospektrální fungicid určený na ochranu pšenice a ječmene proti listovým chorobám. Účinná látka: chlorothalonil 500 g/l

Odpovědět


Re:

Marian Tyrš,2016-08-13 08:53:07

Netýká se zákaz u nás jen těch, kteří žádají dotace a musejí se řídit pravidly šetrného hospodaření?
Jak může zemědělce kontrolovat orgán, který bez jeho souhlasu nemá na pozemek vstup?
Pokud vím, tak se toto nařízení nevztahuje na plochy, jako jsou golfová hřiště,...

Odpovědět


Re: Re:

Tomáš Hluska,2016-08-16 15:02:04

Tak jednoduché to určitě nebude. Pokud byste na svém pozemku rozléval ropu, protože byste si myslel, že to pomůže, určitě Vám to někdo zatrhne i bez Vašeho svolení.
Nicméně pokud se tento cid u nás prodává, bude nejspíš povolen, takže ho asi nikdo nebude kontrolovat. (v nějaké přehnané míře. Zase, platí určité základy práce s chemikáliemi a s nakládáním s chemikáliemi a těmi se musíte řídit)

Odpovědět

Bílý muž

Marcel Brokát,2016-08-11 22:53:48

kam šlápne tam 100 let tráva neroste.
Včely jsou tady miliony let a my je úspěšně zlikvidujeme.... Jooo kdo umí, ten umí... :-(

Potkají se dvě planety a jedna z nich je celá nesvá, stydí se, prostě se ošívá... "Co je?" ptá se ta druhá, "klidně to řekni".
"Ále, strašně se stydím, něco na mně vyrašilo a já nevím co to je, nějaký divný brebery nebo co..."
"Ukaž", podívá se druhá... "Jééé, to znám!!! Buď v klidu, to jsou jenom lidi, to není nic vážnýho, to brzy přejde, oni zvládnou sami sebe rychle vyhubit..."

Odpovědět


Re: Bílý muž

Milan Krnic,2016-08-12 07:14:47

Bezdůvodně tu chemii nepoužíváme. Holt vedlejší ztráty, kdo to mohl čekat, a kdo se tomu mohl vyhnout. Pak je tu možnost všechno postupně geneticky modifikovat, aby to nebylo nemocné, napadané škůdci, atp.. Až tu jednoho dne vyjde článek, že jsem na tom zase úplně stejně, jako nyní. Nebojte, příroda nás už nějak vstřebá.

Odpovědět


Re: Re: Bílý muž

Milan Krnic,2016-08-12 07:16:44

jsme, samozřejmě :)

Odpovědět


Re: Re: Bílý muž

Alexandr Kostka,2016-08-13 09:19:29

Ano, příroda to vstřebá, ale spousty druhů vymře. Což ovšem nezpůsobí ře "nebudou škůdci" ale že je nahradí jiné druhy, doposud nepatrně méně úspěšné. A velmi mnoho postřiků je "preventivních", tudíž možná potřeba, možná ne. Pěstitel raději dá 10 tisíc za stříkání sadu, než aby riskoval, že mu shnije úroda za 100 tisíc. Výsledek je nepřekvapivě totožný s "preventivním" užíváním antibiotik. Potíže nezmizely, cidy (léky) za pár let takového hromadného užívání ztrácí účinnost, zatímco mohly sloužit mnohem déle, stopy po jejich užívání jsou všude atd. Ano, jsem pro rozumné používání chemie, ale to co se s ní dělá dnes je zneužívání.

Odpovědět


Re: Re: Re: Bílý muž

Milan Krnic,2016-08-13 10:21:39

Souhlasím. Fandím RNA sprejům.
http://www.osel.cz/8376-na-geneticke-fronte-se-schyluje-k-bitve-prichazeji-rna-spreje.html
Neb na eko frontě to vypadá bídně.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Bílý muž

Alexandr Kostka,2016-08-14 06:13:59

Ano, toto zní o dost lépe. Nicméně podle mě je lepší s přírodou méně bojovat a více soužít. Biologická ochrana pomocí přirozených nepřátel. Méně monokultur. Vrátit meze a remízky. Krom toho, že v nich žilo obrovské množství ptactva, které deně požralo tuny hmyzu, tak to pomáhalo i v hospodaření s vodou. Důsledně měnit plodiny na poli. Když je někde tři roky po sobě Kukuřice (nebo řepka) je to šílený průšvih. Z pole mizí živiny v poměru specifickém pro danou plodinu, a množí se škůdci případně choroby. Už jen tím, že by bylo pole, mez, pole, na každém poli jiná plodina a hlavně každý rok jiná, by se ušetřily tuny chamie. Přirozeně odolnější plodina snese víc škůdců a naopak je méně náchylná k chycení nějaké choroby. (Ovšem ano, tu potom zlikvidovat, tam není co řešit. Říkám že nejsem proti rozumnému užití, kde je to třeba. Plus rozumnému přihnojení. Jenže čistě chemické hnojivo také nestačí, z půdy pak mizí humus..

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Bílý muž

Milan Krnic,2016-08-14 09:57:33

Souhlasím. Jen tedy dosavadní stav společností zaručí, že tomu tak pravděpodobně nikdy nebude.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace