Krvežíznivější mozky jsou chytřejší  
Doba, kdy se věda dala dělat pinzetou a lupou, je dávno ta tam. Dnes už je hlavně o penězích. K čtení genomu potřebujete sekvenátor, na buněčné struktury polarizační a elektronový mikroskop, stáří se určuje hmotnostním spektrometrem a o zkoumání funkcí mozku, ani nemluvě. Bez magnetické rezonance se článek do nějakého serioznějšího časopisu těžko protlačuje. A světe div se. Objev, který náš názor na rozvoj inteligence obrátil vzhůru nohama, se obešel i bez té pinzety. Stačilo pravítko.
Adelobileus, rekonstrukce podle fosilizované lebky nalezené v Texasu. Je považován za společného předka všech moderních savců nebo jeho  blízký příbuzný společného předka. Kredit: Nobu Tamura (http://spinops.blogspot.com)
Adelobileus, rekonstrukce podle fosilizované lebky nalezené v Texasu. Je považován za společného předka všech moderních savců, nebo blízký příbuzný společného předka. Kredit: Nobu Tamura (http://spinops.blogspot.com)

 

 

Morganucodon, konec Triasu a raná Jura. Místa nálezu Čína, Evropa (Wales), Amerika  Kredit: Michael B. H. Wikipedia
Morganucodon, konec Triasu a raná Jura. Místa nálezu Čína, Evropa (Wales), Amerika Kredit: Michael B. H. Wikipedia

Celý průlomový poznatek zveřejněný v časopisu „Royal Society Open Science“  by se dal  inteligentně vměstnat do jedné věty. Ale protože by se letos Osel už nemusel dostat do červených čísel a koncem roku by se vyplácelo od počtu znaků, přidám hodně vaty.

 


Inteligence

Testujeme ji, mnozí se jí honosí, ale nikdo neví, co to vlastně je. Měla by sídlit v mozku, ale jak už jsme zde kdysi psali, učit se dovedou i hlenky. Ty žádnou centrální nervovou soustavu nemají.

 

Hadrocodium
Hadrocodium

Definice inteligence je ošemetná věc. Snažil se o to snad každý kdo má … řekněme pod čepicí a tak je definic tolik, že se jim raději vyhneme a budeme se tvářit, že všichni víme o čem je řeč.

Roger S. Seymour, vedoucí výzkumného kolektivu, profesor na University of Adelaide
Roger S. Seymour, vedoucí výzkumného kolektivu, profesor na University of Adelaide

 

Pomineme-li vševědoucnost, tak se nejspíš všichni shodneme na tom, že to s inteligencí nejdál dotáhli obratlovci. Konkrétně savci.  Z čehož plyne, že to také u nich někde muselo začít. Většina z nás si představí éru po dinosaurech, nebo k jejich konci.  Ale to by bylo špatně. Množí se totiž fosilní nálezy o nichž paleontologové prohlašují, že náleží savcům a že pamatují „Všezemi“ s jejími „strašnými ještěry“. Řeč je o Pangei a „deino sauros“. Dinosauři se na zmíněném superkontinentu objevili ve středním triasu tedy někdy před 235 miliony let.

 

Lebky v lidské evoluci. Zleva doprava: Australopithecus afarensis, Homo habilis, Homo ergaster, Homo erectus a Homo neanderthalensis.  Kredit: Roger Seymour. Pořízeno v South Australian Museum.
Lebky v lidské evoluci. Zleva doprava: Australopithecus afarensis, Homo habilis, Homo ergaster, Homo erectus a Homo neanderthalensis. Kredit: Roger Seymour. Pořízeno v South Australian Museum.

Prozatím nejstarší savčí titěrnost velikosti rejska, nazvaná Adelobasileus, zkameněla na území dnešního Texasu ve vrstvě, která se datuje do pozdního Carnianu. Přítel Google nám napověděl, že to je nejstarší stupeň období pozdního Triasu a že ten je zase první geologické údobí druhohor. Přeloženo do lidštiny to znamená, že náš předek prasavec se už před 225 miliony let motal prvním dinosaurům pod nohy. 

Otvory pro krční tepny – ony se staly důkazem rostoucích potřeb mozku, rychlosti metabolismu a kognitivních schopností. Obrázky zhtovil: Edward Snelling. Lebky poskytla sbírka Raymonda Darta, School of Anatomical Sciences, Faculty of Health Sciences, University of the Witwatersrand.
Otvory pro krční tepny – ony se staly důkazem rostoucích potřeb mozku, rychlosti metabolismu a kognitivních schopností. Obrázky zhtovil: Edward Snelling. Lebky poskytla sbírka Raymonda Darta, School of Anatomical Sciences, Faculty of Health Sciences, University of the Witwatersrand.

Zpočátku se tuto jednotlivost dařilo vyznavačům kreace zpochybnit. Pak ale přišly nálezy prasavců  z dalších koutů zeměkoule a pozadu v tom nezůstala ani stará dobrá Anglie. To už ale mluvíme o Hadrocodiu, jehož nejzachovalejší exemplář je z Číny. Z jen několik centimetrů velkých tvorečků se dobře zachovaly lebky a vypovídají o rozměrném mozku s mohutným čichovým lalokem. A také třemi sluchovými kůstkami, jako máme my - lidé. Soudě podle velkých nadočnicových oblouků u tvorečka velkého jako malíček, se jednalo o noční hmyzožravce. Jenže lovit v době, kdy už nesvítí sluníčko, není jen tak. Kromě potřeby mít zahřáté svaly a bystré smysly to vyžaduje také nakrmit velký mozek aby příval dat zvládal vyhodnotit. To vyžadovalo jak více energie, tak i s ní lépe hospodařit. Cestou byla srst a teplokrevnost. To všechno zřejmě už čínská „myška“ tehdy měla a tehdy někdy to u zvětšeného čichového laloku u našeho prapředka, všechno začalo. Těžko mít nyní příslušníkům nejlidnatější zemi na světě se supervelmocenskými ambicemi, za zlé, že o východní Asii mluví jako o kolébce savců i inteligence.

Průtok krve mozkem v centimetrech krychlových za sekundu.   (R. Seymour et al., 2016). Obrázek ve větším rozlišení zde
Průtok krve mozkem v centimetrech krychlových za sekundu v průběhu tří milionů let. (R. Seymour et al., 2016). Obrázek ve větším rozlišení zde


Napadlo to Rogera Seymoura: Když na mozku chceme aby oplýval inteligencí, musíme ho lépe zásobovat kyslíkem a živinami. A čím je mozek metabolicky aktivnější, tím by měla růst jeho potřeba životodárné tekutiny. A to by se mělo odrazit na průměru tepen přivádějících krev. Hadičky o větším průměru vždy musejí mít větší „průchodky“, co takhle zkusit změřit otvory ve fosilních lebkách? Jenže, kde je vzít? Kde jinde, než v člověčí kolébce - Africe. Tak začala spolupráce Australanů s Jihoafričany na University of the Witwatersrand.

Všichni jsme se na škole učili , že lidský mozek se vyvíjel a postupně se stával větší a větší. Tím byl pochopitelně jeho provoz energicky nákladnější a je logické, že nyní na fosilních lebkách, respektive na změně velikosti otvorů na spodině lebeční, kudy prochází do mozkovny tepny, se to potvrdilo. Tedy, že nároky na přísun krve rostly. Jenže problém je v tom, že nerostly tak, jak by se na jeho zvětšování slušelo. On začal po krvi doslova lačnět. 
Zatímco za dobu lidské existence se náš mozek zvětšil o 350 %, tak průtok krve mozkem za stejnou dobu vzrostl o 600 %. Jak říká vedoucí studie Semyour: „Právě to rozhodlo -  uspokojování potřeb mozku v souvislosti s jeho rostoucími potřebami, které vyžadovaly tvořící se spoje mezi nervovými buňkami. To je to, co nám umožnilo rozvoj komplexního myšlení.“

 

Počet slov článku byl naplněn, zde je slíbený závěr:

Teorie hlásající, že evoluce lidské inteligence souvisí s velikostí mozku, z větší části padla. Nesouvisí! S čím ale souvisí, to je zásobování mozku krví.

 


Osel: Nic nového pod sluncem. Každý to víme, že na velikosti nezáleží. Australsko – africký tým jen doplnil, že v případě otvorů, se teorie může mýlit.

 

Literatura

Roger S. Seymour, Vanya Bosiocic, Edward P. Snelling.: Fossil skulls reveal that blood flow rate to the brain increased faster than brain volume during human evolution. Published 31 August 2016.DOI: 10.1098/rsos.160305

Autor: Josef Pazdera
Datum: 01.09.2016
Tisk článku

The Brain Mozek - Challoner Jack
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 239 Kč
cena: 212 Kč
The Brain Mozek
Challoner Jack
Související články:

Proč po tučném hloupneme?     Autor: Josef Pazdera (27.11.2015)
Savcům obdařeným velkým mozkem hrozí vyhynutí více     Autor: Josef Pazdera (18.02.2016)
Ztráta čichu jako předzvěst demence     Autor: Josef Pazdera (29.07.2016)
Když nám mrtvička přidusí mozek, neurony začnou kšeftovat     Autor: Josef Pazdera (01.08.2016)



Diskuze:

Dnes už je hlavně o penězích

Karel Brabec,2016-09-06 18:25:53

Dnes teda věda zkoumá hlavně peníze :) . 6-tý pád je v současné češtině je podobný šmoulování v jistém seriálu. A to i zde na Oslu.

Odpovědět

S mozkem také jinak

Bohumír Tichánek,2016-09-03 08:49:26

Lidé, co místo mozku mají skoro jen tekutinu. Ale to je jen výjimka, potvrzuje pravidlo.
"pacientovi byl v prvním půl roce života diagnostikován hydrocefalus, tedy vodnatelnost mozku""Tekutinu se nepodařilo odsát, a tak během následujících let nahradila téměř veškerou mozkovou hmotu. I přesto tento čtyřiačtyřicetiletý muž dokázal vést plnohodnotný život, oženit se a zplodit dvě děti. Absenci mozku si do této doby nevšiml nikdo v práci ani v jeho okolí.":
http://www.zdravotnickydenik.cz/2015/08/urednik-nema-vetsinu-mozku-presto-je-zdrav-a-pracuje-pomaha-mu-plasticita/

Zajímavě stručně: https://www.mentem.cz/blog/einsteinuv-mozek-2/

Odpovědět


Re: S mozkem také jinak

Jarda Votruba,2016-09-05 12:05:53

jj, u politiků je to zcela běžná nemoc. Místo mozku mají sračky, ale i ty stačí na to, aby si dokázali nahrabat. Jednou z vyjímek je Kalousek. Ten tam má vermut

Odpovědět

Naprostý omyl

Dr. Zdenek Moravcik,2016-09-02 11:13:47

Duševní síla je odvislá od počtu neuronů čili také od velikosti mozku.
Ne nadarmo se u nás v Česku říká, že má mozek slepičí.
Stejně tak sálový superpočítač má výkon větší než třeba malý notebook.
Teď již brzy vzniknou první inteligentní stroje, které svým výkonem lidský mozek předčí.
Budoucnost proto patří výkonným strojům.
Člověk se bude muset svojí výkonností přizpůsobit.
Http://www.moravcik.info

Odpovědět


Re: Naprostý omyl

John Smith2,2016-09-02 13:38:05

Hloupost, slon a velryby i defíni mají mnohem větší mozek než lidi. Dnešní mobily mají také větší výkon než sálové počítače z dávných dob. Od umělé inteligence jsme pořád ještě hodně daleko.

Odpovědět


Re: Re: Naprostý omyl

Dr. Zdenek Moravcik,2016-09-02 16:38:17

Než vyslovíte slovo hloupost o někom jiném, čtěte pořádně co jsem napsal: počet neuronů. Velikost mozku to je o něčem jiném. Například mozek slonů je podstatně větší než lidský. Ale má větší počet neuronů v šedé kůře mozkové? Ony taky jednotlivé neurony mohou mít různou velikost (objem) a pak jsou taky v mozku podpůrné buňky, které se na inteligenci nepodílejí. Anebo mohou být v mozku větší "díry", tzv. dutiny mozkové. To všechno pak dělá mozek "větší".

Odpovědět


Re: Re: Re: Naprostý omyl

Milan Krnic,2016-09-03 08:17:44

Článek pojednává o zásobení krví, kdy velikost se bez dostatečného zásobení krví neobejde, tedy na něm závisí (i když osobně si nemyslím, že to takto jednoduché, aneb že vše souvisí se vším)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Naprostý omyl

Dr. Zdenek Moravcik,2016-09-03 11:41:19

------------------
...se to potvrdilo. Tedy, že nároky na přísun krve rostly. Jenže problém je v tom, že nerostly tak, jak by se na jeho zvětšování slušelo. On začal po krvi doslova lačnět.
Zatímco za dobu lidské existence se náš mozek zvětšil o 350 %, tak průtok krve mozkem za stejnou dobu vzrostl o 600 %. Jak říká vedoucí studie Semyour: „Právě to rozhodlo - uspokojování potřeb mozku v souvislosti s jeho rostoucími potřebami, které vyžadovaly tvořící se spoje mezi nervovými buňkami. To je to, co nám umožnilo rozvoj komplexního myšlení.“
------------------
Ano, článek je o krvi do mozku. Ovšem podle velikosti průřezu tepny odhadovat, co rozhodlo o inteligenci to je hodně senzační, neobjektivní...
Pokud se zvýší počet neuronů, logicky se zvýší potřeba živin a kyslíku z krve. Ale nikde není napsané, že se musí zvýšit lineárně. Jestliže se tedy zvětšil průtok cca dvakrát víc než velikost mozku, tak prostě je to jen fakt, který nemá s inteligencí nic společného.
Tvrzení, že "krvežíznivější mozky jsou chytřejší" je nesmysl, mozek dostatečně zásobovaný krví prostě jen řádně pracuje, zatímco mozek odkrvený brzy pracovat přestane.

Jako vynálezce mozkových algoritmů to musím vědět z vlastní zkušenosti. Když jsem pracoval na algoritmech umělé inteligence, čili na tom jak to v lidském mozku informačně funguje, tak jsem trávil celé dny, celé dlouhé roky v posteli přemýšlením. A mohu potvrdit, že už cca po hodině se mozek, který je při tělesném klidu v posteli dosti odkrvený, začne vzpírat a přestává pracovat.
Co pomáhá je se jít projít. Intenzivním tělesným cvičením např. během se mozek dokrví také, ale následná tělesná únava chuť mozku pracovat pošle opět do věčných lovišť.

Chodit nebo cvičit ovšem nemůžete celý den, takže duševní schopnosti našeho mozku jsou časově dosti omezené.
Oproti tomu inteligentní robot, který je zkonstruován na základě mých mozkových algoritmů, bude duševně pracovat stejně jako člověk, ale s tím rozdílem, že žádná mozková únava (a analogicky ani ta tělesná) u něho nepřipadá v úvahu.
Inteligentní robot bude přemýšlet a pracovat tak dlouho dokud nevypnete elektřinu nebo dokud nesplní úkol!
V tom je obrovský posun oproti člověku, což revolučně změní celý svět.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Naprostý omyl

Stanislav Florian,2016-09-03 13:07:10

Mozek zpracovává informace paralelně, rozhoduje se často intuitivně za základě zkušeností a znalostí, taky instinktů, z nichž velmi silný je instinkt přežít.
Neil Armstrong na Měsíci přistával ručně, počítačový systém mu hlásil poruchy, Houston sdělil ignorujte tato hlášení. Jiný příklad z kopkitu Boeingu přecpaného moderní elektronikou, který přistál na řece Hudson díky neuvěřitelné intuici kapitána Chesley Sullenbergera, když správně odhadl úhel přistání, který musel být ve vekmi těsném rozmezí.
http://zpravy.idnes.cz/na-rece-hudson-v-new-yorku-nouzove-pristal-airbus-srazil-se-s-ptaky-1pg-/zahranicni.aspx?c=A090115_220826_zahranicni_abr

Takže umělá inteligence ano, dokud se nevymkne z kontroly.

Váš uvedený odkaz
Http://www.moravcik.info vede na
http://www.moravcik.info/ a ten
http://www.moravcik.info/ , který nevede nikam, dole je dokaz
http://blog.moravcik.info/
Dost zmatků na člověka, který tvrdí, že vynalezl mozkové algoritmy.
Píšete skromně na http://blog.moravcik.info/:
"Jako vynálezce mozkových algoritmů to musím vědět z vlastní zkušenosti. Když jsem pracoval na algoritmech umělé inteligence, čili na tom jak to v lidském mozku informačně funguje, tak jsem trávil celé dny, celé dlouhé roky v posteli přemýšlením."
Jiní místo roků v posteli se proběhnou na zdravém vzduchu a nic, žádný objev mozkových algoritmů.
Prokrvení mozku závisí na tělesné konstrukci a denním režimu, výživě..( srdce, plíce, cévy- v 1 g mozku je 15 km krevních vlásečnic myslím). Jednoduchá úvaha říká, že záleží na tom jaký vzduch dýcháme. Kuřáci a lidé žijící v emisích CO mají až 5% krevního barviva zablokováno jako karbonylhemoglobin. Což hrozilo i při pobytu v jeskyni s centrálním ohněm. Ve 2000 m nadmořské výšky je 80% tlaku proti hladině moře, a tedy sestupem z náhorních rovin (Etiopie a Keňa) do pobřežních nížin získali předci člověka jednoduchý bonus 25 % kyslíku navíc ( 100/80 =1,25 , čili 125 %). Absorbce kyslíku v plicních sklípcích ( plocha si tenisového hřiště) závisí na teplotě vzduchu, z chladného vzduchu se kyslík lépe rozpouští v krvi ochlazením kontaktní povrchové plochy, v chladné mořské vodě velmi podstatně víc.Rozhodující vývoj člověka nastal v době ledové u dnešního člověk zvláště od 40 000 let zpět. Chladný vzduch vyžadoval kvůli udržení teploty mozku větší příliv krve.
Větší průduchy cév do mozku jsou obecně dobrým statistickým měřítkem s mnoha odchylkami. Podobně jako svalové úpony vypovídají o možnostech svalů. Evoluce řídí dílčí parametry těla směrem k evoluční výhodě. Svalnatý neandrtálec měl větší mozek, jak dnešní člověk, chytřejší nebyl, jinak by přežil, takže nerozhoduje jen kvantita neuronů.
Lidský mozek je obdivuhodný (2% hmotnosti těla), mozek mravence je 6% hmotnosti těla. Plejvák obrovský má mozek asi 6,5 kg těžký a hodně mozkových buněk se musí orientovat na ovládání obrovského počtu buněk velkého těla. A velké množství krve je třeba na udržení tělesné teploty v chladné vodě.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Naprostý omyl

Jarda Votruba,2016-09-05 12:14:37

to že neandrtálci vychcípali ( nebo byli sežráni našimi předky) nemusí souviset s tím, jestli byli chytřejší nebo hloupější. Mohla je skosit nějaká nemoc, vůči které byl člověk rezistentní, nízká porodnost nebo cokoliv jiného. Inteligence závisí na sofware ( pudy, zkušennosti a pod) a hardware ( jak jsou neurony pospojovaný). Cikán co má 5 tříd ZŠ klidně může mít kebuli větší než kdejakej docent.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Naprostý omyl

Milan Krnic,2016-09-03 13:10:56

1) Článek je napsán populárně-vědecky. Žádná objektivita neexistuje, jedině úhly pohledu.
2) Samo o sobě, bez živin (krve) nic neroste (neurony). Co bylo prvním impulsem k rozšiřování cév v současnosti nezjistíme, a myslím, že příčina bude komplexní (jako je vše), kdy takto napsaný článek tomu nijak neodporuje.
3) Inteligentní robot je sci-fi, navíc inteligence, obdobně jako duševní pochody, je věc čistě živočišná. Stroj může maximálně tak počítat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Naprostý omyl

Dr. Zdenek Moravcik,2016-09-03 14:57:23

Ad 3:
Zkuste se zamyslet nad vlastním uvažováním. Proč by měl být inteligentní robot sci-fi?

Protože to psali v moskevské pravdě? (toto schéma propagandy ve stylu "jediné pravdy" se používalo za minulého režimu a lidé tomu masově věřili)

Protože to je (není) napsáno v bibli? (opět styl typu "jediné pravdy", tak uvažovali v minulosti, protože to říkali kněží a lidé jim masově věřili)

Anebo protože jste inteligentního robota neviděl v televizi, v reklamě, protože jste ho nepotkal na ulici, protože v médiích pořád píší že je to sci-fi? (tak lidé masově uvažují v dnešní konzumní společnosti po masáží médií, které ovlivňují jejich názory)

Uvažování lidí je o tom, že lidé něčemu, co se vzpírá jejich zažitým představám neuvěří dokud neuvidí na vlastní oči a svoje názory přebírají od okolí. Společnost a její vedení, tj. vlády, panovníci... jsou si toho vědomi a to je principem propagandy, která ovlivňuje názory lidí a která existuje odpradávna.

Jenomže pak američané shodí v roce 1945 tajně vyvinutou atomovou bombu a v nacistickém Německu, Sovětském Svazu ani nikde jinde na světě tomu nemohou uvěřit.

Jenomže někdy začátkem 20. století se začínají po světě šířit automobily a německý císař Wilhelm prohlašuje, že v automobil nevěří, že automobil je jen přechodné zjevení, že on věří v koně.
A Hitler by bez automobilů nemohl napadnout Sovětský Svaz ani okupoat naši zemi. Dnes by německé hospodářství bez automobilek nemohlo existovat...

Kdybyste žil někdy řekněme koncem 40. let minulého století asi byste vůbec neuveřil, že dnes, tedy někdy od 80. let minulého století se světem budou šířit osobní počítače, že bude všude internet, že letadla létají nadzvukovou rychlostí, že se chystá dobývání okolního Vesmíru.

Lidé mají na jednu stranu o budoucnosti značně fantastické představy, na druhou stranu ale nejsou schopni předpovědět, co bude za 20-30 let.

Na principu fungování lidského mozku není nic fantastického. Jsou tam neurony, to jsou buňky, které fungují jako všechny jiné buňky, ale jsou navíc specializované na zpracování informací. A tímto zpracováním informací jsou algoritmy.

Jakmile jednou tyto algoritmy objevíte (a já je již v tuto chvíli mám), tak je skutečná umělá inteligence prostě realitou. Tvrdit něco jiného je prostě buď vlastní naivita nebo záměrná demagogie.

Lidé se musí připravit na to, že co nevidět dostanou inteligentní kamarády. Pro spoustu z nich to bude šok, to je mi jasné.
Když v USA v 19. století zaváděli železnici, tamní ctihodní občané se bouřili, že ten hlučný stroj bude plašit krávy a že jejich ženy nebudou rodit. Dnes už železnice nevadí snad nikomu.

Když textilní řemeslníci v Anglii začátkem 19. století na vlastní oči uviděli textilní stroje, které jejich doposavad ruční práci plně nahradily, začali se tito dělníci masově bouřit a ty stroje dokonce rozbíjeli.
Nepomohlo to, a tito dělníci o svoji práci přišli, jejich řemeslo zaniklo.
Zároveň ale vznikla s novými stroji spousta jiných pracovních přiležitostí, kam se i tito dělníci pravděpodobně zařadili.

Co je věc "čistě živočišná" jak píšete, o tom odmítám diskutovat. To je naprosto neobjektivní tvrzení ve smyslu, "že jedině bůh a nic než bůh mohl stvořit zemi" ...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Naprostý omyl

Marek Fucila,2016-09-03 21:44:26

Pan Dr. tie tvrdenia o objave algorytmov zneju moc podozrivo. Neda sa ani len dokazat, ci sa algorytmus nezacykli, ani zvonku urcit, ci uz k zacykleniu nedoslo (preto system po case mecha pouzivatela rozhodnut, ci chce cakat dalej alebo program stopne). Tazko potom preukazete zmysluplnost algorytmu, ktory vytvori uplnu umelu inteligenciu bez toho, aby ste taky program spustili. Kym nebudete mat funkcny umely mozog, je to na urovni hypotezy, neoverenej teorie. Chce to pokus. Dovtedy vam nikto triezvy neuveri.

Kazdopadne v ostatnom s vami v zasade suhlasom. Vo vztahu objemu mozgu, jeho zasobeniu kyslikom a naslednej inteligencii je tiez tazko zistit pravdu. Je to kvantitativny pohlad z velkej dialky na nieco tazko kvalitativne skumatelne. Ako tu uz ale bolo napisane, ani clanok netvrdi nic ine.

Nie je dovod mysliet si, ze inteligentne stroje nie su vytvoritelne. Mame tu priklad biologickeho prototypu - ludi, a tak ak nie inak, simulaciou ludskeho mozgu to musi ist.

Mozno je to sci-fi (vela veci bolo, kym ich nezrealizovali), ale nie fantasy.:) Otazka nie je ci, ale kedy a ako. Zatial sa k tomu moc priamociaro neblizime, lebo obycajne pocitace su naozaj len kalkulacky. Ale ked sa podari ovladat dostatocny paralelizmus, pride to rychlo. (Mozno aj s tymi zazracnymi algorytmami:-)).

Reagujem hlavne preto, aby som dal do pozornosti zaujimavu dvojdielnu esej, ktora sa zamysla aj nad dosledkami. Hlavna myslienka, okrem dost smeleho predpokladu, ze sa to podari za par desiatok rokov, je, ze nie je dovod aby sa nasledne inteligencia dlho drzala na nasej urovni a exponencialne nas neprekonala. Predstavit si dosledky ani nedokazeme.

Pre tych, co ovladaju anglictinu:

http://waitbutwhy.com/2015/01/artificial-intelligence-revolution-1.html

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Naprostý omyl

Milan Krnic,2016-09-04 08:22:10

Nevím, proč sem pletete boha, ale to je jedno. Pojem "inteligence" slouží u strojů pouze jako jakési přiblížení již mnoho let, a už se to holt tak zažilo, že to mnoho lidí mate. Tedy viz to, co jsem napsal minule.

Odpovědět


Řekl bych, že si prostě vymýšlíte historky,

Josef Blecha,2016-09-03 15:34:56

čertví z jakého důvodu. "Vynálezce mozkových algoritmů", to zní skutečně božsky. Něco jako "mozková tekutina" ze Swiftova Gullivera, neznal on vás? Nejlepší bude zase do té postele zalézt a přemýšlet dál.

Odpovědět


Re: Naprostý omyl

Stanislav Florian,2016-09-02 13:41:52

Souvislost velikosti lidského mozku a duševního výkonu není jednoznačná. Kdysi jsem četl, že Anatol France měl objem mozku 1200 cm3 a největší mozek měl spisovatel Turgeněv 2000 cm3, stejně jako jakýsi slabomyslný zahradník.
http://www.scienceworld.cz/clovek/jak-zavisi-inteligence-na-objemu-mozku-5698/
O IQ píše:
" Nejtěsnější je vztah k šedé hmotě čelní kůry."

Odpovědět


Re: Re: Naprostý omyl

Vojta Ondříček,2016-09-02 15:34:39

Šedá kůra mozková je šedou jen na pitevním stole. Zaživa je červenou, nebo růžovou.

To je jen tak na okraj.

Odpovědět

Půvabně sepsáno !

Jaroslav Mrázek,2016-09-01 19:16:05

Mooooc děkuji ! Leč současný vývoj lidstva dle výsledků politiky směřuje zřejmě k - čím dál tím častějšímu - ucpávání průchodek ...

Odpovědět


Re: Půvabně sepsáno !

Vojta Ondříček,2016-09-02 15:32:24

Připojuji se k pochvale autora pana Pazdery !!!

Ano, ty omezující a škrtící průchodky !!
Povzdech.
Stát má také tepny - dopravní. Nejen dopravní, ale též administrativní a justiční. Výkon státu, tedy i prosperita, závisí od průchodnosti průchodek.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni