Kdo vlastní vesmír?  
Volný a redigovaný překlad článku ze serveru www.spacedaily.com. Originál napsal Gbenga Oduntan, International Commercial Law, University of Kent, UK (The Conversation) 27. listopadu 2015.

 

Katalogizaci hvězd a planet podle měření Tychona de Brahe provedl Johannes Kepler v roce 1627 a uveřejnil v Rudolfínských tabulkách. O jejich vlastnictví tehdy Katalogizaci hvězd a planet podle měření Tychona de Brahe provedl Johannes Kepler v roce 1627 a uveřejnil v Rudolfínských tabulkách. O jejich vlastnictví tehdy v Praze na dvoře císaře Rudolfa II, ještě neuvažoval. (Wikipedia)
Katalogizaci hvězd a planet podle měření Tychona de Brahe provedl Johannes Kepler v roce 1627 a uveřejnil v Rudolfínských tabulkách. O jejich vlastnictví tehdy Katalogizaci hvězd a planet podle měření Tychona de Brahe provedl Johannes Kepler v roce 1627 a uveřejnil v Rudolfínských tabulkách. O jejich vlastnictví tehdy v Praze na dvoře císaře Rudolfa II, ještě neuvažoval. (Wikipedia)

Dne 18. listopadu 2015, americký kongres schválil velmi zajímavý zákon (U.S. Commercial Space Launch Competitiveness Act - H.R.2262), který se zatím nedočkal velké publicity. Jím dané předpisy dávají americkým společnostem práva vlastnit a prodávat přírodní zdroje, které pocházejí z těžby ve vesmíru a to včetně asteroidů.

 

 

Zákon prošel s podporou obou hlavních politických stran, a byl 25. listopadu podepsán prezidentem Obamou. Proč je tento zákon tak důležitý? Jde totiž o velký průlom v ideologickém boji o vlastnictví kosmu a který součastně popírá smlouvy vycházející z mezinárodního zvykového práva, které byly do současnosti všeobecně přijímány pro celý vesmír.


Nový zákon není nic jiného než klasické ztvárnění filozofie „Kdo dřív přijde, ten dřív mele“ využívané při osidlování divokého západu. Zákon umožňuje soukromému sektoru ochránit své vesmírné inovace od regulačního dohledu po dobu osmi let a současně účastníky tohoto programu chrání před finančním krachem. Jasným cílem je podpořit soukromé firmy v začlenění těžby přírodních zdrojů asteroidů do svých investičních plánů.

 

Asteroid Belt (NASA). Hlavní pás planetek se nachází v oblasti mezi drahami Marsu a Jupitera. Řada planetek však obíhá i na drahách blízko Země. Na těch by se s těžbou mělo začít nejdříve. (Wikipedia) 
Asteroid Belt (NASA). Hlavní pás planetek se nachází v oblasti mezi drahami Marsu a Jupitera. Řada planetek však obíhá i na drahách blízko Země. Na těch by se s těžbou mělo začít nejdříve. (Wikipedia)


Stoupenci zákona H.R. 2262 oceňují, že přijetí tohoto zákona alespoň dočasně osvobodí kosmické lety regulace vládou USA. Autor článku (Gbenga Oduntan) se však domnívá že jde obecně o velmi špatný zákon, a jeho přijetí může mít v budoucnosti vážné následky. Kosmický průzkum je totiž univerzální aktivitou, a proto naopak mezinárodní regulaci vyžaduje.

 


Zákon představuje frontální útok na obecně přijímané principy kosmického práva, které jsou založeny na dvou základních pilířích: právo států k vědeckému zkoumání vesmíru a jeho nebeských těles a prevenci jednostranného komerčního využití vesmírných zdrojů. Tyto principy jsou uvedeny v dohodách o Využívání vesmíru z roku 1967 a dohody o Měsíci z roku 1979.
Výbor pro vědu, vesmír a technologii Americké sněmovny popírá, že zákon jakkoliv porušuje přijaté mezinárodní závazky. Podle tohoto orgánu je právo na užití prostředků z nebeských těles „potvrzeno státní praxí a je v souladu s výkladem amerického ministerstva zahraničí a přiložené korespondence“.


Klíčové je, že žádný konkrétní odkaz na mezinárodní právo v tomto prohlášení neexistuje. Ustanovení zákona se jednoduše spoléhá na americké právní předpisy a politická prohlášení k jeho ospravedlnění. Toto je z pohledu mezinárodního práva zjevně nedostatečné.

 

Základna na Marsu v představě NASA.
Základna na Marsu v představě NASA.


Takže co je v sázce?

 

Můžeme předpokládat, že seznam států, které mají přístup do vesmíru – v současné době asi tucet – poroste. Tyto státy mohou také přijít s jejich vlastními těžebními programy. To znamená, že bez další regulace může dojít k znehodnocení například důkazů původu života - navždy. Nebo také ke kontaminaci nebeských těles mikroby a organismy ze Země – což v důsledku snižuje naše šance na nalezení mimozemského života v naší sluneční soustavě.

Pro Osla komentoval MANDOR
Pro Osla komentoval MANDOR

Těžba nerostných surovin ve vesmíru by také mohla poškodit životní prostředí kolem Země a nebo zažehnout konflikt o získané zdroje. Současně je jasné že doba ke komerční těžbě asteroidů ještě neuzrála, ale vývoj směrem ke skutečnému dobývání vesmíru by mohl začít do deseti let. [Poznámka překladatele: NASA tuto středu 7. září 2016 vyslala první sondu k přímému odběru vzorků z asteroidu – OSIRIS-Rex k asteroidu jménem Bennu.]

Provincie celého lidstva

 

Konečný důsledek amerických plánů je třeba chápat ve světle stávajících pravidel kosmického práva. Slovo „peníze“ není ve vesmíru neznámé – celková hodnota satelitního telekomunikačního průmyslu v roce 2013 byla více než 195 miliard amerických dolarů a principy volného trhu se vztahují třeba i na provoz Mezinárodní vesmírné stanice.

 

Využití a kolonizace Marsu. Dr. Joel Levine, TED, 2015
Využití a kolonizace Marsu. Dr. Joel Levine, TED, 2015

V současné době mohou firmy využívat vesmír mnoha způsoby. Lákavá je třeba vesmírná turistika (viz BEAM od Bigellow Enterprise, Dragon od SpaceX) a vědecké vzdělávání. Privátní společnosti mohou mít rovněž možnost extrahovat určité zdroje. Avšak úplně první ustanovení Smlouvy o využívání vesmíru (1967), jejichž  signatářem je i USA, stále tvrdí, že takový průzkum a využívání se provádí ve prospěch a v zájmu všech zemí světa. Smlouva tedy ze své podstaty zabraňuje prodeji vesmírných minerálů za účelem dosažení zisku. Smlouva také uvádí, že vesmír je „provincie celého lidstva ... a že státy musí zabránit škodlivé kontaminaci vesmírného prostoru“.
Přičemž dohoda o Měsíci (1979), v podstatě zakazuje státům, aby v rámci svých obchodních aktivit prováděly těžbu na planetách a asteroidech a to zejména v případě že je tam potenciál mezinárodního využití. Tuto smlouvu USA odmítly podepsat, s tím že je implicitně závazná dle mezinárodního zvykového práva.

Joe Strout: Jak a kde kolonizovat vesmír, TED
Joe Strout: Jak a kde kolonizovat vesmír, TED
Představa, že americké společnosti mohou na základě vnitrostátních právních předpisů samy systematicky využívat nerostných surovin ve vesmíru, a to navzdory obrovskému riziku pro životní prostředí, ve skutečnosti čpí smělou chamtivostí. Římané měli pro tohle všechno právní rčení: „Co se týká všech, musí být rozhodnuto všemi.“

Dodatek překladatele

 

Článek jsem přeložil pro jeho zajímavost, protože se jako jeden z mála zabývá právními, ekologickými a částečně i politickými důsledky komerční těžby ve vesmíru. Ne se všemi jeho částmi se ztotožňuji a myslím si, že komerční využití vesmíru by mělo být plně podporováno. Důsledkem této podpory pak bude lepší zpřístupnění vesmíru široké veřejnosti skrze nové technologie a příležitosti.


Moje osobní obavy spíše pramení z nedostatku právního zázemí a zkušeností potřebných pro mírové využití vesmíru v tomto směru, kde kočkopsi typu zákona popsaného výše, nahrávají k budoucím (doufejme jen) právním konfliktům. Nicméně je velmi dobře, že se na tomto poli něco děje a je nejvyšší čas k otevření širší diskuse tohoto problému.

Zdroje

http://www.spacedaily.com/reports/Who_owns_space_US_asteroid_mining_act_is_dangerous_and_potentially_illegal_999.

htmlhttp://www.planetaryresources.com/2015/11/president-obama-signs-bill-recognizing-asteroid-resource-property-rights-into-law/

http://www.spacedaily.com/reports/NASA_launches_first_asteroid_dust-retrieval_mission_999.html

Autor: Jan Bílek
Datum: 09.09.2016
Tisk článku

Zákon o vysielaní a retransmisii Komentár - Kukliš Ąuboš, Tarabčák Ivan
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 1741 Kč
cena: 1514 Kč
Zákon o vysielaní a retransmisii Komentár
Kukliš Ąuboš, Tarabčák Ivan

Diskuze:

myslim ze to ma cas

Zdeněk Syk,2016-09-27 15:39:07

driv jsem jako darek dostal "parcelu na mesici" pozdeji jsem se dozvedel, ze to amíci zakazali a ze si stim papirem muzu vytrit jistou cast tela. tak jako tak, velmoci si budou delat co budou chtit a je jedno jestli neco podepsali nebo ne. me zajima ale jina vec, jde o to, jak se tam dostat a jak nerosty najit, nasledne vytezit, privezt atd. jde o financni castky, ktere proste nikdo nema. neco takoveho si proste zadny stat ani soukroma firma nemuze dovolit a je jedno jestli to technologicky jde/nejde zvladnout. (nemluvim o privezeni asteroidu smesne velikosti, ale o veci vhodne k tezbe)
dalsi financni bomba je postavit ve vesmiru tovarny, ktere to zpracuji a na to opet nikdo nema.
a to si myslim ze by to vyslo levneji nez to dostavat sem dolu a zpracovavat na zemi.
cena jednoho kilogramu zeleza by nakonec byla nevycislitelna. u drazsich materialu by to jiste vychazelo lepe, presto vsak velmi velmi draze. chceme preci ty materialy dostat sem dolu a zaroven vydelat, to bude velky problem.

napada me jeste jedna vec. pohyb celych planetek ci asteroidu bliz k zemi, nebo alespon na vyhodnejsi obezne drahy. nerikam ze je to nemozne, ale v soucasnosti sci-fi :)
nehlede na rizika ze asteroid nekam nekontrolovatelne uleti, aby se za nejaky cas vratil a trefil nas, protoze pri lovu asteroidu "Fanda neco spatne spocital"

nakonec jedna otazka: jaky vliv muze mit presun vetsiho mnozstvi hmoty na zem, nebo jejiho okoli?

Odpovědět

držba

Stanislav Drábek,2016-09-14 12:29:03

Podstatná je držba, faktické ovládání věci. Pokud by parta 200 lidí odletěla na nějaký asteroid, dokázala tam přežít a dolovat (např.), těžko jim někdo může upřít nárok na vlastnictví a svrchovanost na územím asteroidu. A jak se to stane jednou, stane se to vždy.
Kolíkování vesmírných claimů se dá očekávat v dosahu několika desítek let, ať již na Měsíci či jinde. A stejně jako zlaté horečky to bude provázeno spoustou konfliktů, obětí, nesvárů a zášti. To je ten pokrok.

Odpovědět

pár úvah

Pavel Brož,2016-09-10 11:35:57

Jenom otázka, my snad na této planetě máme nějakou celoplanetární vládu? Nemáme, že? Místo toho tady máme vlády mnoha zemí, jimž dominují supervelmoci USA, Rusko a Čína. Tyto supervelmoci si své strategické zájmy rozhodují po svém, mnohdy kontroverzně z hlediska mezinárodního práva - Čína si dělá nároky na Spratlyovy ostrovy (mimochodem roztroušené na oblasti více než pětkrát větší, než je Česká Republika), Rusko zase prohlašuje, že Arktida včetně podmořského dna pod severním ledovým pólem je jeho výsostným územím, USA si pro změnu vydaly zákony týkající se využívání vesmírných surovin. Opravdu si někdo myslí, že nároky jedné supervelmoci budou automaticky akceptovány těmi zbývajícími? No a pokud jde o ty země, které nejsou supervelmocemi? Tak tam bude samozřejmě záležet na vztahu té které země k těm kterým supervelmocím, zejména stupni ekonomické či jiné závislosti na té které z nich. Neříkám, že se nám to má líbit, pouze říkám, že takto to fungovalo po celou dosavadní historii civilizace a zajisté ještě po hodně dlouhou dobu bude, a pokud s tím nesouhlasíme, tak to je asi tak všechno, co s tím můžeme dělat.

Další otázka, představme si na chvilku, že bychom opravdu nějakou celoplanetární vládu měli. Opravdu si myslíte, že konkrétně co se týče využívání vesmírných zdrojů, by rozhodování takové vlády bylo lepší než rozhodování několika nezávislých vlád? Anebo by taková jedna úřednická vláda spolehlivě paralyzovala jakýkoliv pokrok ve využívání vesmíru vydáváním absurdních byrokratických rozhodnutí protlačovaných skupinkami nikým nevolených aktivistů, podobně jako to vidíme v případě Evropské komise?

Odpovědět


Re: pár úvah

Milan Krnic,2016-09-10 13:08:36

Souhlas. Je to zábavné.
Naštěstí mě patří Vesmír, a dal jsem na něj neomezenou licenci. A poperte se! :

Odpovědět


Re: Re: pár úvah

Pavel Brož,2016-09-10 15:47:08

Ano, pochopil jste to správně. Za předpokladu, že si umíte respektování Vaší licence u všech ostatních vynutit.

Odpovědět


Re: Re: Re: pár úvah

Milan Krnic,2016-09-10 19:19:24

Mám rád zábavu, celý svět mě baví, a trochu více mě vždy potěší novinky.
Tak třeba taková představa ... jedna soukromá společnost pošle "jen tak" do kosmu "sondu", která vytěží nějaký asteroid, cestou zpět jí v rámci porušení licencí určených nějakým státem tento sestřelí. Anebo "sonda" náklad dopraví na Zemi, a následně bude proti společnosti veden soudní spor. A třeba s perličkou, že vytěžením asteroidu se změní jemná rovnováha soustavy, která kauzálně povede až k asteroidu mířícímu na naší planetu, kdy bude daná souzená společnost prošena o jeho vytěžení, k čemuž ze z principu neuvolí. A tak podobně. Licence, nelicence, sranda musí být.

Odpovědět

:-)

Ludvík Urban,2016-09-09 19:02:54

Obávam se, že až bude finančně výhodné zpracovávat suroviny z asteroidů na Zemi či na orbitě, bude zcela jedno, jestli na to bude nějaká mezinárodní komis a kdo bude tleskat USA a kdo Číně.
Taktéž bude zcela jedno, kdo takovou těžební činnost mimo Zemi schvaluje a kdo ji kritizuje.

Proste půjde o ostré lokte.

Pozemské vlády budou rády, když nějak zajistí, aby jim "odpadky" z této činnosti nepadaly na voliče.

Odpovědět

Boj o vesmírné bohatství

Bohumil Tříska,2016-09-09 18:59:09

Zatím je vesmír dobyt jen v malé míře a nezdá se, že by docházelo k nějakému boji o vesmírné bohatství. Vše se ale může změnit a dnes je těžké předvídat, jaké problémy by to s sebou neslo. I dnes se ale v pozadí krčí pochybnosti. Třeba firma Space X je připravena razantně zlevnit lety do kosmu tím, že zavede znovupoužitelné první stupně raket. Když teď 1. září neobvyklým způsobem explodovala její raketa s drahou izraelskou družicí na palubě, což může program firmy zpozdit až o rok, všichni se obloukem vyhýbají otázce "komu ku prospěchu". V budoucnu se taková otázka, bohužel, asi bude muset klást i u vesmírných letů. Myslím si, že metoda "kdo dřív přijde, ten dřív mele" za takové situace nebude dlouhodobě udržitelná.

Odpovědět


Re: Boj o vesmírné bohatství

Alexandr Kostka,2016-09-10 08:14:24

Vše je jen o penězích. Technicky není problém dostat se kamkoliv v celé sluneční soustavě, cokoliv tam odvézt nebo naopak odtamtud přivézt. Jenže je to příšerně drahé. Na druhou stranu, v posledních letech ceny nesmírně klesly (a jak správně připomínáte, dle SpaceX a dalších budou klesat ještě víc). Před pár lety byl vesmír dostupný jen pro několik obřích telekomunikačních firem a část států, dnes si může dovolit vypustit maličký cubesat skoro kdokoliv. (vynechávám, že to obvykle NASA dělá pro školy v rámci grantů, podstatné je, že by to mohly zaplatit) Existují soukromé plány na průzkum planetek atd. (podotýkám, plány lidí, kteří již na podobně "nepravděpodobném technologickém pokroku" zvaném internet vydělali miliardy dolarů, tudíž nejde jen o magory a snílky. Nebo možná právě jde, ale jejich sny se už jednou nebo víckrát splnily.) V okamžiku, kdy se průzkum a těžba vyplatí, bude naprosto jedno jaké zákony podepsali pánové v oblecích někde "tam dole".

Odpovědět

fraška

Libor Zak,2016-09-09 13:05:13

Domnívat se, že vesmír je jedna velká přírodní rezervace a že kolem něj lidstvo bude chodit po špičkách a zkoumat ho sterilizovanými nástroji, je nerealizovatelná představa. Hlad po přírodních zdrojích je velký. Dostupných, nebo snadno dostupných zdrojů na naší planetě není tolik, aby uspokojili poptávku světa. A pokud nechceme, aby i na dále žilo pět, nebo deset procent světové populace na úkor zbytku, tak zdroje blízkého vesmíru jsou jasná volba. Z hlediska udržitelnosti je lepší pošlapat prach a pomlet důkazy o mikrobiálním životě na pár asteroidech, či planetách, než vydrancovat mořské dno, nebo zlikvidovat krajinu povrchovými doly.
Vesmír a lidská expanze do něj je asi jediná šance na to abychom jako druh přežili. Je nás sice víc jak 7 miliard, ale o to drastičtější dopad by případná globální katastrofa měla. Globální katastrofy se stávají celkem pravidelně. Když ne dnes, tak za sto, za tisíc let. Tím, že jsme snadno dostupné zdroje už vyčerpali, tak druhou šanci už po případné katastrofě mít nebudeme. Ti co by ji přežili by se vzpamatovávali jen těžko.
Technologie a doba na těžbu z asteroidů naopak uzrála a je to momentálně asi nejsilnější motivace, která může nastartovat pokrok ve způsobech, jak se do vesmíru a z vesmíru dostávat a jak se po něm co nejefektivněji a nejrychleji pohybovat.
Jo bylo by fajn vyhlásit hájená místa, jaké si space-reservations, ale nějaká embarga na dobývání vesmíru fungovat nebudou a to je dobře.

Odpovědět


Re: fraška

Marcel Brokát,2016-09-09 15:23:38

Přesně pojmenováno - je to fraška!
Je třeba si otevřeně říci, že pokud by si takovýto zákon schválilo Rusko nebo Čína nebo vlastně kdokoliv jiný než USA tak by se strhla neuvěřitelná mela.
Ale když to udělá USA tak vlezprdelové tleskají ručičkama jak vzteklí.

Prostě je to špatně, je to špatně a je to marné, je to marné, je to marné...

Odpovědět

Komu patří vesmír?

Vlastislav Výprachtický,2016-09-09 11:25:25

Měla by za tímto účelem být zřízena mezinárodní organizace. Problematika využívání všech efektů z dosažitelného vesmíru je obrovská a proto již vyvstalé aspekty tomu nasvědčují.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace