Měli bychom oživit cizí světy?  
Kolem nás existuje nespočet cizích světů. Zároveň je docela dobře možné, že na mnoha z nich, ne-li na všech, není žádný život. Co kdybychom je oživili? To je projekt Genesis v kostce.
Osídlíme exoplanety životem? Kredit: Hello Games.
Osídlíme exoplanety životem? Kredit: Hello Games.

V okolním vesmíru jsme už objevili tisícovky planet, a to jsme zatím propátrali jenom nepatrný kousek Mléčné dráhy. Vše nasvědčuje tomu, že všude kolem nás existuje ohromné množství velice rozmanitých světů. Některé z nich jsou velmi podobné Zemi, a určitě jich nebude zrovna málo, některé jsou zase z našeho pohledu Pozemšťanů velice exotické. Zatím není jasné, jestli je na některých z nich alespoň nějaký život, nemluvě o vyspělých civilizacích. A na druhou stranu, rozhodně není vyloučeno, že život je ve vesmíru dost unikátní nebo že přinejmenším celá řada planet navzdory příznivým podmínkám žádný život nehostí. Co kdybychom takové planety osídlili pozemskými organismy, alespoň těmi jednobuněčnými?

 

Claudius Gros. Kredit: Claudius Gros.
Claudius Gros. Kredit: Claudius Gros.

 

 

Právě s takovým nápadem nedávno přišel teoretický fyzik Claudius Gros z Goethovy univerzity v německém Frankfurtu, ve své eseji pro časopis Astrophysics and Space Science. Navrhl projekt Genesis, který zahrnuje rozesílání automatických sond s umělou inteligencí, vybavených k osídlení prázdných světů vhodnými pozemskými mikroby. Na těchto světech bychom spustili evoluci, která by mohla časem vést k něčemu zajímavému. Nepochybně by nevznikla kopie pozemské přírody, ale pozemský život by díky takovému projektu nezanikl, pokud by byl náhodou v Mléčné dráze opravdu jediný. Projekt Genesis si navzdory poněkud nešťastnému názvu získal celosvětovou pozornost a Grose vyzpovídal prestižní časopis Science, za který se ptala a odpovědi redigovala Jessica Boddy.

 

Uspěje Breakthrough Starshot? Kredit: Breakthrough Starshot.
Uspěje Breakthrough Starshot? Kredit: Breakthrough Starshot.

 

 

 

Science: Co Vás inspirovalo k návrhu projektu Genesis?

Gros: Z velké části to byla science-fiction. Za mlada jsem četl knihu „2001: Vesmírná odysea“ od Arthura C. Clarka. Moc jsem tomu nerozuměl, ale bavila mě problematika života ve vesmíru. A stále sleduji věci jako je série Hvězdná brána a film Avatar, díky kterým jsem zvědavý na život jiných planet.

 

Komentář OSLA: Na science-fiction se odkazuje mnoho vědců a vizionářů. V dobrém i ve zlém. Autoři science-fiction by si měli uvědomit, jak velikou mají zodpovědnost za budoucnost.

 

 

Science: Jak by měli vypadat mikrobi pro osídlení exoplanet?

Gros: V zásadě jsou dvě strategie. Buď může umělá inteligence sond vytvořit mikroby co nejlépe adaptované na podmínky konkrétní exoplanety anebo budou sondy roznášet univerzální mikroby, kteří budou schopni osídlit různé planety.

 

Komentář OSLA: Nakonec je to vlastně jedno. Pokud se úspěšně rozeběhne přírodní výběr, stejně si mikroby vytvaruje podle svého.

 

 

Science: Jak by mohla fungovat umělá inteligence sond?

Gros: Umělá inteligence je důležitá, protože nedokážeme přesně určit, jaká bude situace v jednotlivých planetárních systémech. Sondy se musejí samy rozhodnout, které planety osídlit životem a které nikoliv. Přitom sondy Projektu Genesis nejspíš nebudou o moc větší, nežli chytrý telefon. K exoplanetám by se mohly dostat pomocí silného pozemního laseru, s jakým počítá projekt Breakthrough Starshot. Když se taková sonda dostane na oběžnou dráhu cizí planety, tak musí zhodnotit její obyvatelnost a také zjistit, zda je planeta doopravdy bez života. Když umělá inteligence sondy dospěje k názoru, že jde o vhodnou planetu, tak na její povrch odpálí kapsule s mikroorganismy, které nemusejí být větší než pár milimetrů. Osídlování planety životem může probíhat ve fázích – sonda nejprve nasadí fotosyntetické mikroby, pak vhodné eukaryotní prvoky. A za nějaké miliony let může být taková planeta plná zajímavých stvoření.

 

Komentář OSLA: Jde o sympaticky šílený plán. Technických překážek bude samozřejmě požehnaně. Otázkou je, jak tohle všechno zvládne maličká sonda.


 

Kolem nás je nejspíš spousta světů podobných Zemi. Kredit: Ph03nix1986 / Wikimedia Commons.
Kolem nás je nejspíš spousta světů podobných Zemi. Kredit: Ph03nix1986 / Wikimedia Commons.

Science: Jak poznat, jestli je na planetě původní život?

Gros: To je klíčová věc. Sondy Projektu Genesis vyšleme k planetám, které budeme považovat za neobydlené. A sondy samotné budou spoléhat na spektrometry a podobné přístroje. Nebude to perfektní, když ale sondy neobjeví zřetelné stopy života – jako značné množství kyslíku nebo oxidu uhličitého – tak se pustí do práce.

 

Komentář OSLA: Gros by měl tyto detaily tajit před NASA, nebo je trefí šlak.

 

 

Science: Jaké organismy byste uvítal na planetách osídlených Projektem Genesis?

Gros: Sním o inteligentních bytostech. Pokud vzniknou zvířata a vytvoří si nějaký jazyk, tak by se moha objevit i inteligence. Na planetách s větší gravitací než je pozemská by se mohli objevit živočichové s více končetinami, kteří by třeba mohli výtečně šplhat a žít v korunách místních stromů. S větším počtem končetin by mohli využívat znakovou řeč. Fascinujeme mě i představa pohyblivých rostlin, které by žily v horách, získávaly energii fotosyntézou a v případě potřeby by se zašly napít vody.

 

Komentář OSLA: Science-fiction je lépe užívat obezřetně a v malých dávkách. Podle toho, co víme o pozemské evoluci, je prakticky nemožné předpovědět, jak by evoluce na cizí planetě probíhala. Můžeme se ale vsadit, že cokoliv tam vznikne, tak bude pozoruhodné.

 

 

Science: Kdy by Projekt Genesis mohl odstartovat?

Gros: Optimistický odhad je podle mě asi tak do 50 let. Klíčové bude získat potřebné technologie, hlavně fungující umělou inteligenci pro sondy. A také potřebujeme informace o okolních, reálně dosažitelných a zároveň reálně obyvatelných planetách, což také zabere jistý čas. Je samozřejmě otázkou, jestli lidé chtějí hrát ve vesmíru aktivní roli nebo jen být zmítání osudem ve Sluneční soustavě. Projekt Genesis nabízí šanci zanechat ve vesmíru náš odkaz.

 

Komentář OSLA: Záleží, jak si povede Breakthrough Starshot. Jestli to bude fungovat, tak směle s mikroby ke hvězdám!

 

 

Video: Breakthrough Starshot Animation

 

Literatura

Science – News 9. 11. 2016.

Datum: 12.09.2016
Tisk článku

Cizinec - Cherryh C.J.
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 229 Kč
cena: 203 Kč
Cizinec
Cherryh C.J.
Související články:

Jak běžné jsou v Galaxii obyvatelné Země?     Autor: Stanislav Mihulka (06.11.2013)
Červení trpaslíci jako adepti na nalezení mimozemského života?     Autor: Vladimír Pecha (15.08.2014)
Cizí planety jsou nejspíš obyvatelnější, než jsme si mysleli     Autor: Stanislav Mihulka (18.01.2015)
U nejbližší hvězdy máme kamennou planetu v obyvatelné zóně     Autor: Stanislav Mihulka (25.08.2016)



Diskuze:

Prečo to neurobia?

Milan Závodný,2016-09-17 17:08:31

Je pomerne dobre známe zloženie marťanskej pôdy, atmosféry, atď. Nech nasimulujú tieto podmienky v laboratóriu, včítane dokonalej sterilizácie, a potom nech tam zavedú baktérie. Ešte ich to nenapadlo?
Ja stále hľadám odpoveď na otázku: Ak život vzniká za vhodných podmienok vari automaticky, prečo nevzniká na Zemi stále? Prečo iba raz, pred 3,5miliardami rokov, a šmitec?

Odpovědět


Re: Prečo to neurobia?

Vojta Ondříček,2016-09-17 23:00:18

:-) ... a to víte odkad, že nevzniká ???
Nepíše se to v bibli, že ?

Dejme tomu, že takový protozoon vznikne dnes o půlnoci. Pět sekud po té je sežrán první měňavkou.

A kdyby tam nebyla měňavka, tak tam bude bakterie, nebo plísňový výtrus ,,, atd.

Aby nově vzniklý protozoon moh zde na Zemi přežít, množit se a absolvovat evoluční proces, potřeboval by mít specielní vlastnosti, které by zamezily jeho předčasnou smrt (před úspěšnou replikací). Musel by být třeba jedovatý a nestravitelný pro zdejší organizmy a bakterie. Musel by být tedy jaksi z jiného světa a zdejší podmínky by mu musely umožnit lavinovité množení. ...

No, třeba se toho jednou dočkáme, naše Země "zažila" už několikrát hromadné vymírání zvířat, třebas byly na vině právě takové nově vzniklé potvůrky a z větších zvířat přežila jen ta, která našla včas potřebnou obranu.

Odpovědět


Re: Re: Prečo to neurobia?

Milan Závodný,2016-09-18 11:22:09

Nemyslím si, že vaša odpoveď je obstojí. Ten prechod z neživej na živú hmotu nie je žiadny zázrak, teda evolúcia funguje aj v tomto krehkom okamihu. Už "hotový" organizmus bude vždy bojovať s prostredím, ktoré ho však môže pohltiť - v zmysle môže sa napríklad otráviť, jeho telo zároveň poslúži ako živná pôda pre novú syntézu DNA, a tú už by sme zachytili ako dôkaz nového organizmu. Nič také sa nedeje, ba ani sa nedialo v počiatkoch života. Mne jednoducho vychádza, ak je vznik života prirodzená, vari bežná udalosť vo vesmíre, musí sa počas stoviek miliónov rokov spontánne vyvinúť mnohokrát, čiže mala by napr. na Zemi existovať celá plejáda organizmov s rôznou DNA, v zmysle pôvodu (kmeňové úseky DNA sú rovnakého pôvodu, čítal som o tom, život je iba jeden, i keď s RNA to nie je celkom jasné, a nie len mne, aj o tom som čítal).
Neobviňujte ma z kreacionizmu, preboha! Vecne sa pýtam na niečo, na čo nie je odpoveď, ba ani sa tým nikto nezaoberá. Neverím, že máte pravdu. A potom - vesmír je načisto hluchý na inteligentné stopy, nech sa tým myslí čokoľvek. Podľa mňa život vzniká extrémne vzácne, navyše sa zákonite sám vyhubí, až na možno malilinké mrňavé percento preživších.

Odpovědět


Re: Re: Re: Prečo to neurobia?

Milan Závodný,2016-09-18 11:24:02

Pardon, preklep. Prvá veta má byť: Nemyslím si, že vaša odpoveď obstojí...

Odpovědět


Re: Re: Re: Prečo to neurobia?

Vojta Ondříček,2016-09-18 17:17:42

Je mí líto, že jsem u vás vyvolal dojem, že vás považuji za kreacionistu. Bylo to nechtěné a zřejmě mi vaše argumentace připoměla takovou, jakou používají kreacionisté.

Osobně si myslím, že základní části DNA, společné pro vše živé na Zemi, jsou důkazem výhodnosti této struktury umožňující úspěšné přežití. Přežití tady na Zemi ve zdejších podmínkách.

Jestli probíhala a probíhá abiogenéze opakovaně, o čemž bych nehodlal pochybovat, tak zřejmě produkuje živé buňky, které se stanou potravou, pro již etablované organizmy, nebo se stanou jejich součástí v symbióze. Dále víme, že speciálně viry transportují části DNA z organizmu do organizmu, takže je možné, že dlouhodobě dochází k jakési nivelizaci DNA ... tedy docházelo by, kdyby současně nedocházelo k modifikacím DNA (mutaci) při jejím kopírování a případnému poškozování zvenčí.

Myslím si, že se mýlíte, že se tím problémem nepřetržité abiogenéze na Zemi nikdo nezaobírá. To téma však není tak senzační, aby zvedlo lidi z ždlí ... a hledali odpověď na otázku "kde jsou ty nově vzniklé buňky"? O existenci buněk se ví teprv pár století, o existenci DNA teprv jedno století ... biologie je prakticky na počátku své existence, za tisíc roků budeme vědět víc.

Můžete mít samozřejmě pravdu, že život (abiogenézí) vzniká velmi vzácně. Ale i to "velmi vzácně" je relativní. Země je dost veliká, každou sekundu se narodí 4..6 lidí, ve srovnání s ostatními organizmy, nebo buňkami zanedbatelné číslo. Jestli se někde udá řekněme jednou za rok jeden případ abiogenéze, jejíž stopy jsou následně (viz výše) zahlazené, tak by musela být skutečně obrovská náhoda, aby se tato nová bytost dostala mezi sklíčka mikroskopu pozorné vědátorky a poskytla důkaz - "hle nový život", který by mezi těmi sklíčky také skončil.

Život na Zemi a pravděpodobně kdekoliv jinde ve Vesmíru, je na principu "žer, jinak budeš sežrán". To znamená prakticky "bublavý var" života. Lidské zákony, jako etika, morálky, civilní a trestní právo se vztahují na nepatrný objem života na Zemi, jsou čistě lidkým produktem a ani lidé samotní je dost často nerespektují. Žer, nebo budeš sežrán.

Vesmír je hluchý na inteligentní stopy ... jak má taková inteligentní stopa vypadat, aby jsme (SETI) ji na Zemi zaznamenali? Víc kysliku v atmosféře? Televizní vysílání na planetě systému Alfa Centauri? Lidé jsou kondiciovaní romány SciFi, ve kterách se létá z planety na planetu se stejnou lehkostí, jak o my chodíme pro rohlíky do obchodu. Realita je však jiná. Vesmír je prostorný. Objevování jiných planetárních světů není tak snadné jako objevení Ameriky Evropany.

Odpovědět

Prečo to neurobia?

Milan Závodný,2016-09-17 17:04:35

Odpovědět

Pavol Hudák,2016-09-17 07:11:03

otazka je, preco by sme mali osidlovat mikroorganizmami, ked budeme mat k dispozicii umelu inteligenciu. predpokladam ze umela inteligencia sa stane velmi rychlo omnoho inteligentnejsou ako je clovek, takze bude schopna aj vymysliet ako omnoho lepsie ovladat hmotnu, tj vytvarat nanostroje. tymto sa stane povodny biologicky zivot zastarany, pretoze s nanotlacou bude mozne vyprodukovat akykolvek mikrostroj s najlepsimi moznymi vlastnostami. nebude sa treba spoliehat na nejaku primitivnu bezcielnu biologiu

Odpovědět

nečetl Futurogický kongres

petr jablonsky,2016-09-14 22:03:15

V knize Futurologický kongres Stanislava Lema se píše o posádce, která ponechala odpad na jakési planetě.
Z tohoto odpadu se časem vyvinula civilizace, za což posádka byla popotahována, či trestána. Je už to asi 30 let co jsem to četl a je to jedna z mála vzpomínek na tuto knihu.
Dopady vize projektu Genesis jsou asi mimo naše současné chápání a kladou asi zásadní otázky týkající se našeho práva zasahovat do vývoje oblastí kam dosáhneme.
To, že toho jsme schopni, neznamená, že jsme si vědomi co děláme.

Odpovědět


Re: nečetl Futurogický kongres

Vojta Ondříček,2016-09-15 00:31:55

Na naší Zemi trval vývoj primitivního života v "civilizaci" pár set milionů let.

Nemělo být to Lemem líčené faux-pas kosmonautů kontaminujících panenskou sterilní planetu promlčené?

Odpovědět

Brzda

Daniel Konečný,2016-09-14 05:00:23

By mne zajímalo, jak hodlají sondu jen ubrzdit, natož aby si dokázala "vybrat" vhodnou planetu tj. přesměrovat původní let. Pokud se nemýlím, řešení dopravy v podobě Starshot počítá pouze s průletem soustavy

Odpovědět

K čemu?

leoš chvojka,2016-09-13 17:22:27

K čemu by to bylo dobré?Další svět plný utrpení,kde se všechno navzájem požírá?Ten pán se zřejmě trochu nudí.

Odpovědět

Jézusmarijá!!!

Marcel Brokát,2016-09-13 16:49:02

Odpovědět

Zatím

Mojmir Kosco,2016-09-13 10:51:44

se jedná spíš o opak. Sondy na Mars jsou opakovaně sterilizovaný aby nedošlo ke kontaminaci . Mars je asi zatím jediným místem kde mužem začít s teraformací . Jinak zda šířit nebo nešířit pozemský život je rovněž filozofická otázka. Z mnoha filozofických směrů mne zaujal ten který tvrdí ,že musíme zničit svoji planetu abychom byli donuceni se šířit dál .Nejlépe zpracováno asi v sérii Nadace

Odpovědět


Re: Zatím

Vojta Ondříček,2016-09-13 15:10:18

Nějak podobně jako ve filmu Moonraker? Ovšem tam šlo jen a pouze o naši Zemi, eugeniku a euthanasii.

Jenže tohle vše je SciFi a zůstane hodně dlouho a nebo na vždy. Jediné pro bohatý život vhodné místo je tady, na Zemi.

Pochopitelně existují jiné planety jinde, ale ty jsou pro nás nejen nedosažitelné, ale také o jejich bio-vlastnostech nic nevíme. Lidstvo nemá doposud ani tu možnost, vyslat k nejbližším hvězdám sondy, které by tam na vhodných planetách přistály a plně utomaticky podaly o jejich obyvatelnosti zprávu. Když dnes takovou sondu vyšlem třeba do systému Centauri, tak se musíme obrnit trpělovostí, neboť zprávu můžem očekávat tak za 70 tisíc let.

Terraforming Marsu je jen zbožné přání. Mars je mrtvá planeta. S menšími náklady by se dal osídlovat Měsíc, ale ne jako rezervát pro "přebytečné" miliardy lidí.

Lidstvo má jen jedno místo pro svou existenci a to místo je zde na Zemi. Naším veškerým snažením by mělo být zorganizovat lidstvo tak, aby zde v míru mohlo existovat aspoň dalších 100 tisíc let, pak asi stejně na něco vymře.

Odpovědět


Re: Re: Zatím

Stanislav Drábek,2016-09-14 12:14:42

Bakterie v hnijící louži taky v míru existují a z jejich pohledu statisíce let. To že dnes něco nezvládáme není důvod proč nezkusit, to bychom dodnes lezli po stromech, cpali se banány a umírali stářím ve třiceti letech.
Soudím že je naší povinností udělat vše pro budoucí terraformaci planet a expanzi lidského druhu, protože my jsme ta budoucí bájná civilizace, ke které se budou všichni hlásit. Něco jako pro nás je Řecko nebo v mytologické rovině Atlantida.

Odpovědět

Čo tak radšej začať s projektom na záchranu života na Zemi a v Slnečnej sústave?

Anton Matejov,2016-09-12 16:37:52

Elona Muska vlastne naštartoval sen osídliť život na Marse. Prestať o tom hovoriť, začať konať a vyniesť na Mars aspoň dva skleníky s rastlinkami.

Začať treba s realistickejšími projektami.
- Najprv sa snažiť dostať ťažbu a výrobu na blízke asteroidy, Mesiac, Mars, obežnú dráhu. Ľudstvu hrozí nespočet variant zániku ak včas neexpanduje do blízkeho vesmíru, kolapsy ekosystémov, preľudnenie, vojny a podobne.
Na blízkych asteroidov je nespočet vzácnych kovov, ktoré by reštartovali svetovú, ekonomiku v stovkách biliónov $. 3D tlačiarne sa neustále zlepšujú na výrobu aj na obežnej dráhe. Energie ako Slnečnej je tam nonstop a neobmedzuje ju atmosféra, noc, silná gravitácia. Nemusíme to tam všetko prinajmenšom, tak draho vynášať.1 kg vyneseného užitočného tovaru na obežnú dráhu stojí okolo 15 000$. Aspoň SpaceX riadne znižuje ceny vyneseného užitočného tovaru do vesmíru.
Ak by sme dostali výrobu a ťažbu do blízkeho vesmíru, aj veľké spory a vojny našich veľmoci o priestor energiu, by sa stali menej podstatné.

- Začať tvoriť ekosystémy, ktoré by zlepšili, ochránili podmienky pre život na Zemi, a rozšírili vhodnejšie podmienky na obežnej dráhe Zeme.

- Napríklad vytvoriť predsunute magnetické pole v Libračnom bode L1 (https://cs.wikipedia.org/wiki/Libra%C4%8Dn%C3%AD_centrum )
Našu Zem a Zemskú atmosféru chráni pred slnečným vetrom a Slnečnými erupciami magnetické pole.
Zemi onedlho bude hroziť prepólovanie a život bude v tom čase asi riadne ohrozený. Zemi hrozia aj rôzne silné supererupcie zo Slnka, ktoré to tu riadne zdevastujú. Otázka je len kedy?
Je spočítané, že žiarenie Slnka bude narastať a do miliardy rokov a možno aj riadne skôr sa nám vyparia všetky oceány. Na Zemi nastane to biblické peklo podobné tomu na Venuši.
Ľudstvo už môže stvoriť predsunuté magnetické pole v L1 Zeme, libračnom bode. Zároveň takou konštrukciou to pole riadne rozšíriť aj o obežnú dráhu našej Zeme pre naše posádky, stanice, mestá, výrobu, vesmírnu turistiku a podobne.
Projekt by asi nebol drahší podľa môjho odhadu možno na 200 - 300 miliárd $. Predpokladaná ľudská misia na Mars bola okolo 500 miliárd $.
Vyskúšať by sme si to mohli v Marsovskom libračnom bode L1. Mars má len zvyškové magnetické pole. Kvôli strate magnetického podľa, stratil väčšinu svojej atmosféry podľa posledných štúdii.
Dyson stvoril Dysonové sféry cez ktoré by civilizácia mohla dokonale čerpať energie. Podľa nich hľadáme aj vyspelé mimozemské civilizácie.
Ja skôr myslím na nejakú Dysonovú sféru prstencovitého tvaru,ktorá by nielen umožňovala čerpať energiu ale ochraňovala naše planéty pred nebezpečným žiarením, radiáciou, supererupciami zo Slnka.
Takže vyspelí mimozemšťania také stavby budú tvoriť, ani nie kvôli energetickým potrebám, ale kvôli zabezpečeniu svojich ekosystémov, priestoru a života. Tieto mimozemské Dysonové sféry nemusia spĺňať tak ideálne energetické kritéria, podľa ktorých ich hľadajú.

Odpovědět


Re: Čo tak radšej začať s projektom na záchranu života na Zemi a v Slnečnej sústave?

Vojta Ondříček,2016-09-13 05:09:26

A s čím začít?
Se zastavením populační exploze.
Motatorium, podobně jako v kdysi v Číně : Jedna žena jen jedno dítě. Za několik set let se tak dostaneme na počet Pozemšťanů kolem jedné miliardy a to je množství, které naše planeta uživí s určitou rezervou. A tu rezervu budem potřebovat, neboť jak zmiňujete, přírodní katastrofy příjdou, ať erupce super vulkánu, nebo impakt z Vesmíru, částicová smršť z Vesmíru a také klimatické katastrofy.

Píšete dále, že na blízkých vesmírných tělesech se nacházejí vzácné prvky ...
Které? Kdy se to zjistilo? Jak se to dá těžit a jak dopravovat na Zem? Připomínám, že technika, kterou mají Pozemšťané k dispozici dokáže dopravit několik tun těžkou mašinu na nějaké to blízké těleso. OSIRIS-REx už vystartovala a za nějakých pět let dopraví šest deka vzorků zpět na Zem.

No a Dysonova bublina? Dyson svou představu před půlstoletím prezentoval, ale řešení, ani jiné detaily neměl. Prosté SciFi. Asi jako vesmírný výtah, nebo studená fůze. To mělo být už dávno realizováno a není. Každý asi ví, proč to nejde.

Takže je nejvyšší čas realizovat první krok, raděj včera, než zítra.

Odpovědět


Re: Re: Čo tak radšej začať s projektom na záchranu života na Zemi a v Slnečnej sústave?

Anton Matejov,2016-09-13 21:35:31

Netreba sa na to pozerať až tak čierne...
Které? Kdy se to zjistilo? Jak se to dá těžit a jak dopravovat na Zem?...
Na blízkych asteroidov je atraktívna najmä platina. Možno aj He3, ktoré je aj na Mesiaci. 12 Kg He3 by údajne pokrylo energetické potreby EU a USA pre termonukleárne elektrárne na celý rok. Samozrejme za predpokladu, že zvládneme vývoj termonukleárnych elektrárne na danej báze. Správne uvádzate, že blízke asteroidy a iné telesa treba riadnejšie preskúmať. Napríklad flotilou nízko nákladových malých satelitov.
Projekty sú už tvorené a v USA sa už schváľuje aj legislatíva na vesmírnu ťažbu. Nehovorím nakoľko sú návrhy legislatívy správne. Ale ani znovuobjavením Ameriky to tiež zo začiatku nevyzeralo vyhliadkovo skvelé. Prví osadníci zdá sa mi že skolabovali. Dodnes sa vedú spory kvôli čomu. Dnes sa už pozeráme na to, na znovuobjavenie Amerického kontinentu ako obrovský prínos pre svetovú ekonomiku. Tak isto podobne na znovuobjavenie Austrálie. Kde najprv Briti napakovali trestancov, neposlušných Írov a podobne.

...Pozemšťané k dispozici dokáže dopravit několik tun těžkou mašinu na nějaké to blízké těleso. OSIRIS-REx už vystartovala a za nějakých pět let dopraví šest deka vzorků zpět na Zem... Najprv treba zamerať tie skutočné dôvody prečo chodiť k blízkym asteroidom. Dopátrať sa k histórii našej Slnečnej sústavy.
Ak na obežnej dráhe dokážeme aj vyrábať tak tam nemusia chodiť toľko tonové mašiny-rakety. Treba tam založiť danú infraštruktúru. 3D tlačiarne tam skúšajú ako EU, tak USA a podobne.
Tiež tí prví osídlenci Amerike neprežili, lebo tam nemali tu svoju infraštruktúru. V Austrálii to mali novoosídlenci ešte oveľa ťažšie.
...Prosté SciFi. Asi jako vesmírný výtah, nebo studená fůze. To mělo být už dávno realizováno a není. Každý asi ví, proč to nejde...
V sedemdesiatich rokov vizionári predpokladali, že v súčasnosti budu lietať ľudské vesmírne posádky po Marse. Nuž ľudské posádky ešte nelietajú. Kozmické agentúry boli dosť skorumpované. Mali desaťročné zákazky, často aj pre armády a prečo by sa snažili o lacnejšie vynášanie tovaru do vesmíru, veď by sa sami okrádali. Vystihol to Elon Musk a okolo 2001 založil SpaceX. Dnes už riadne berie zákazky vynášania tovaru aj Európskej ESA. Ťažko čakať od štátnych zamestnancov, že do vesmíru vynesú rizikový kapitál.
Hádam tam súkromníci a viziónári naštartujú novú éru. Nech si idú naše veľmoci pľundrovať radšej tie blízke asteroidy, Mesiac. Skúšať tam tie nové zbrane, stealth techniky neviditeľnosti, špehovanie.
Ak chce Západ, NATO, Atlantická aliancia zvíťaziť v novej studenej vojne voči Rusku,Číne, Indie, BRICS, Šanghajskému spolku iná alternatíva ako expandovať do vesmíru ani asi nie je.
Koncom tých sedemdesiatích rokov ale málo vizionárov predpokladalo ako zmenia náš svet komunikácia cez mobily, Internet. Stačí klepnúť na klávesnici a sme sú prepojení cez kontinenty, vôbec nemúsíme nákladne cestovať. Samozrejme aj s negatívami, celosvetovým, celoplošným špehovaním a archivovaním.
Naše počítače sa neuveriteľne zlepšujú a stojíme dokonca na prahu stvorenia umelej inteligencie.
Čítal som štúdie, že podľa Moorovho zákona a inak naše PC za 1000 € budú o desať rokov mať silu človeka.
Okolo roku 2035 silu celého ľudstva. Počítače nám ešte riadne pozmenia dobu a možnosti.
Stojíme aj na prahu objavenia umelej inteligencii, čo nám môže tiež rýchlo zmeniť svet naruby.
Ešte koncom osemdesiatích rokov málo kto predpokladal, že budeme dne poznať cez 3 tisíc exoplanet, čosi ich zloženie atmosfér a vôbec sme nemuseli cestovať nadsvetelnými rýchlosťami.

Odpovědět


Re: Re: Re: Čo tak radšej začať s projektom na záchranu života na Zemi a v Slnečnej sústave?

Vojta Ondříček,2016-09-14 03:10:14

Jste optimista ... a proč také ne.

Já už méně.
O AI jsem se učil v osmdesátých letech, to byla doba, kdy mikroprocesory byly sdružovány do svazků (matrice) a dělili si úkoly. Doba, kdy jsem do svých počítačů dokupoval matematické co-procesory a 20 MB HD. Už tehdá jsme si představovali, že do deseti, dvaceti let dostane procesor (s periferií) takový výkon, že získá jaksi sám od sebe vlastní ego. Člověk ale ze svého nadšení vystřízliví a začne realizovat, že to není až tak jednoduché. I v 19. století se už vědělo, že funkce živých organizmů, tedy i lidí, jsou založeny na chemických vazbách a chemických procesech ... a na elektrických vzruších. No a jeden autor SciFi napsal Frankensteina (1818) a stvoření jeho Monstra. Dnes víme už, že tak jednoduché to není ... a nebude.

Co se týče schopností PC, tak ty dnes v mnohém předčí schopnosti člověka, pamatují si tisíce knih písmenko po písmenku a tisíce filmů obrázek po obrázku. Dokáží porazit kohokoliv v šachu. Jedno však nedovedou, být, nebo napodobit živočichy. Člověk programátor jim může naprogramovat algoritmy, které v jejich programu vzbuzují zdáni inteligence. PC jsou rychlí, pilní, neúnavní sluhové, ale zůstávají stroji. I tho šachového šampiona naprogramoval jnějaký šachista-programátor. Ten PC neumí víc, než mu zadal jeho programátor, nevymyslé nové kombinace, zato "vyzkouší" obrovské množstí naprogramovaných kombinací v úžasně krátkém čase.

Osídlování Ameriky bylo osudným pro první osadníky, protože se nedokázali sami uživit. Je zdokumentován osud jedné takové osady, ve které už polovina lidí pomřela a ta druhá stála vysílením sotva na nohou. Byli zachráněni indiány, kteří je v tomto stavu objevili, nakrmili, vyléčili a naučili je umění získat v divočině potravu. Také jim poskytli osivo pro příští jaro ... a nebyla to pšenice, která tam kde osadníci byli nerostla.

Osídlování Ameriky, Austrálie a Nového Zélandu Evropany je však diametrálně odlišné od eventuelního budoucího osídlování jiných planet. Jasně, technika, medicína a znalosti by takové osídlení značně usnadnily. Jenže ouha, my o těch obyvatelných světech, kromě několika absorbčních čar spektra (z jejich horní vrstvy atmosféry) nevíme vůbec nic. Připomenu jen, že se ještě v šedesátých letech 20. století mělo za to, že jak Venuše, tak Mars je pro lidi obyvatelný. Zkrátka - obyvatelnost planety-X můžem zjistit jen zkoumáním přímo na místě, pochopitelně roboticky, podobně jako to funguje na Marsu. Ovšem s rozdílem, že Mars je vzdálen 150 až 1100 světelných sekund, kdežto planety-adepti na osídlování lidmi několik až mnoho světelných let.

Odpovědět

Nie je jediny :)

Michal Lichvár,2016-09-12 15:24:34

A asi ani ja nie som jediny, kto nad osidlovanim cudzich svetov uvazoval.

Dokonca zvazil aj tvorbu mikroorganizmov na mieru pre tu konkretnu planetu. Potom je naozaj najklucovejsie mat sikovnu AI.

Myslim, ze to tema na peknu knizku :)

Inak tych 50 rokov nebudeme potrebovat len na laser, ale aj zvladnutie programovania na bunecnej urovni.

Odpovědět

Jednosměrná letenka

Jakub Klos,2016-09-12 14:52:58

Když pominu etickou otázku takového plánu, tak se mi zdá, že do 50 let asi nebudeme mít žádné technologie přenosu informace rychlejší než světlo. Prý to snad ani nejde. Takže pokud něco vypustíme, rozhodně se nikdy nedozvíme, jak to dopadlo. Myslím, že na tento projekt bychom si ještě měli počkat výrazně déle než 50 let.

Odpovědět

Palivo

Milan Krnic,2016-09-12 12:00:37

To abychom začali rychle a ve velkém vyrábět Pu-238, nebo čím chtějí krmit motory, které bude sonda nutně muset mít pro změnu dráhy.
Jen tak "na první ránu" se přesně netrefíme ani v naší soustavě.
Tak ale v rámci sci-fi :)

Odpovědět

...aneb lidská nadutost nezná mezí.

Mesika Kuropatva,2016-09-12 11:15:07

Pojmenování Genesis je naopak velmi šťastné, protože pak není těžké vypátrat kde pan teoretický fyzik sosá. Možná mu křivdím a Star Trek v životě neviděl - celý vědecký tým z 24.st. nebyl schopen rozpoznat cizí život. Ovšem naše UI která umí perfektně hrát šachy, ovládat vražedné stroje, rozpoznávat obličeje a dokonce i projevit smysl pro humor při překládání jazyků, to do padesáti let zvládne. Hlavně abychom stačili do té doby postavit ten lejsr.

Odpovědět

Tlačit se do otevřených dveří.

Zdenek Černý,2016-09-12 11:11:00

Osobně se domnívám, že pokud existuje život na jiných planetách, tak bude především na bázi mikroorganizmů. Vzhledem k jeho rychlému objevení na Zemi, lze očekávat, že bude poměrně velmi rozšířený. Ovšem vznik složitých organizmů trval na Zemi cca 3 miliardy let. To je dost dlouho i na vesmírná měřítka.
Proto sondy, které by vyletěly do vesmíru za 50 let, by i při své umělé inteligenci pravděpodobně stejně žádný život nezazanmenaly, nebudou schopné ho detekovat.
Vypustí pouze naše mikroorganizmy mezi "domácí". Výsledek takového křížení může být jakýkoliv, ale rozhodně ne předvídatelný ....

Odpovědět

Projekt Genesis.

Vlastislav Výprachtický,2016-09-12 09:59:33

Neni to špatná vize. Pokud v blízké době dojde k těžbě surovin ve vesmíru a ke kolonizaci, byť jen částečné, dojde ke kontaminaci tamních prostorů i přes důslednou očistu.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace