Měli bychom oživit cizí světy?  
Kolem nás existuje nespočet cizích světů. Zároveň je docela dobře možné, že na mnoha z nich, ne-li na všech, není žádný život. Co kdybychom je oživili? To je projekt Genesis v kostce.
Osídlíme exoplanety životem? Kredit: Hello Games.
Osídlíme exoplanety životem? Kredit: Hello Games.

V okolním vesmíru jsme už objevili tisícovky planet, a to jsme zatím propátrali jenom nepatrný kousek Mléčné dráhy. Vše nasvědčuje tomu, že všude kolem nás existuje ohromné množství velice rozmanitých světů. Některé z nich jsou velmi podobné Zemi, a určitě jich nebude zrovna málo, některé jsou zase z našeho pohledu Pozemšťanů velice exotické. Zatím není jasné, jestli je na některých z nich alespoň nějaký život, nemluvě o vyspělých civilizacích. A na druhou stranu, rozhodně není vyloučeno, že život je ve vesmíru dost unikátní nebo že přinejmenším celá řada planet navzdory příznivým podmínkám žádný život nehostí. Co kdybychom takové planety osídlili pozemskými organismy, alespoň těmi jednobuněčnými?

 

Claudius Gros. Kredit: Claudius Gros.
Claudius Gros. Kredit: Claudius Gros.

 

 

Právě s takovým nápadem nedávno přišel teoretický fyzik Claudius Gros z Goethovy univerzity v německém Frankfurtu, ve své eseji pro časopis Astrophysics and Space Science. Navrhl projekt Genesis, který zahrnuje rozesílání automatických sond s umělou inteligencí, vybavených k osídlení prázdných světů vhodnými pozemskými mikroby. Na těchto světech bychom spustili evoluci, která by mohla časem vést k něčemu zajímavému. Nepochybně by nevznikla kopie pozemské přírody, ale pozemský život by díky takovému projektu nezanikl, pokud by byl náhodou v Mléčné dráze opravdu jediný. Projekt Genesis si navzdory poněkud nešťastnému názvu získal celosvětovou pozornost a Grose vyzpovídal prestižní časopis Science, za který se ptala a odpovědi redigovala Jessica Boddy.

 

Uspěje Breakthrough Starshot? Kredit: Breakthrough Starshot.
Uspěje Breakthrough Starshot? Kredit: Breakthrough Starshot.

 

 

 

Science: Co Vás inspirovalo k návrhu projektu Genesis?

Gros: Z velké části to byla science-fiction. Za mlada jsem četl knihu „2001: Vesmírná odysea“ od Arthura C. Clarka. Moc jsem tomu nerozuměl, ale bavila mě problematika života ve vesmíru. A stále sleduji věci jako je série Hvězdná brána a film Avatar, díky kterým jsem zvědavý na život jiných planet.

 

Komentář OSLA: Na science-fiction se odkazuje mnoho vědců a vizionářů. V dobrém i ve zlém. Autoři science-fiction by si měli uvědomit, jak velikou mají zodpovědnost za budoucnost.

 

 

Science: Jak by měli vypadat mikrobi pro osídlení exoplanet?

Gros: V zásadě jsou dvě strategie. Buď může umělá inteligence sond vytvořit mikroby co nejlépe adaptované na podmínky konkrétní exoplanety anebo budou sondy roznášet univerzální mikroby, kteří budou schopni osídlit různé planety.

 

Komentář OSLA: Nakonec je to vlastně jedno. Pokud se úspěšně rozeběhne přírodní výběr, stejně si mikroby vytvaruje podle svého.

 

 

Science: Jak by mohla fungovat umělá inteligence sond?

Gros: Umělá inteligence je důležitá, protože nedokážeme přesně určit, jaká bude situace v jednotlivých planetárních systémech. Sondy se musejí samy rozhodnout, které planety osídlit životem a které nikoliv. Přitom sondy Projektu Genesis nejspíš nebudou o moc větší, nežli chytrý telefon. K exoplanetám by se mohly dostat pomocí silného pozemního laseru, s jakým počítá projekt Breakthrough Starshot. Když se taková sonda dostane na oběžnou dráhu cizí planety, tak musí zhodnotit její obyvatelnost a také zjistit, zda je planeta doopravdy bez života. Když umělá inteligence sondy dospěje k názoru, že jde o vhodnou planetu, tak na její povrch odpálí kapsule s mikroorganismy, které nemusejí být větší než pár milimetrů. Osídlování planety životem může probíhat ve fázích – sonda nejprve nasadí fotosyntetické mikroby, pak vhodné eukaryotní prvoky. A za nějaké miliony let může být taková planeta plná zajímavých stvoření.

 

Komentář OSLA: Jde o sympaticky šílený plán. Technických překážek bude samozřejmě požehnaně. Otázkou je, jak tohle všechno zvládne maličká sonda.


 

Kolem nás je nejspíš spousta světů podobných Zemi. Kredit: Ph03nix1986 / Wikimedia Commons.
Kolem nás je nejspíš spousta světů podobných Zemi. Kredit: Ph03nix1986 / Wikimedia Commons.

Science: Jak poznat, jestli je na planetě původní život?

Gros: To je klíčová věc. Sondy Projektu Genesis vyšleme k planetám, které budeme považovat za neobydlené. A sondy samotné budou spoléhat na spektrometry a podobné přístroje. Nebude to perfektní, když ale sondy neobjeví zřetelné stopy života – jako značné množství kyslíku nebo oxidu uhličitého – tak se pustí do práce.

 

Komentář OSLA: Gros by měl tyto detaily tajit před NASA, nebo je trefí šlak.

 

 

Science: Jaké organismy byste uvítal na planetách osídlených Projektem Genesis?

Gros: Sním o inteligentních bytostech. Pokud vzniknou zvířata a vytvoří si nějaký jazyk, tak by se moha objevit i inteligence. Na planetách s větší gravitací než je pozemská by se mohli objevit živočichové s více končetinami, kteří by třeba mohli výtečně šplhat a žít v korunách místních stromů. S větším počtem končetin by mohli využívat znakovou řeč. Fascinujeme mě i představa pohyblivých rostlin, které by žily v horách, získávaly energii fotosyntézou a v případě potřeby by se zašly napít vody.

 

Komentář OSLA: Science-fiction je lépe užívat obezřetně a v malých dávkách. Podle toho, co víme o pozemské evoluci, je prakticky nemožné předpovědět, jak by evoluce na cizí planetě probíhala. Můžeme se ale vsadit, že cokoliv tam vznikne, tak bude pozoruhodné.

 

 

Science: Kdy by Projekt Genesis mohl odstartovat?

Gros: Optimistický odhad je podle mě asi tak do 50 let. Klíčové bude získat potřebné technologie, hlavně fungující umělou inteligenci pro sondy. A také potřebujeme informace o okolních, reálně dosažitelných a zároveň reálně obyvatelných planetách, což také zabere jistý čas. Je samozřejmě otázkou, jestli lidé chtějí hrát ve vesmíru aktivní roli nebo jen být zmítání osudem ve Sluneční soustavě. Projekt Genesis nabízí šanci zanechat ve vesmíru náš odkaz.

 

Komentář OSLA: Záleží, jak si povede Breakthrough Starshot. Jestli to bude fungovat, tak směle s mikroby ke hvězdám!

 

 

Video: Breakthrough Starshot Animation

 

Literatura

Science – News 9. 11. 2016.

Datum: 12.09.2016
Tisk článku

Obchodníci se strachem - Kremlík Vítězslav
 
 
cena původní: 298 Kč
cena: 250 Kč
Obchodníci se strachem
Kremlík Vítězslav
Související články:

Jak běžné jsou v Galaxii obyvatelné Země?     Autor: Stanislav Mihulka (06.11.2013)
Červení trpaslíci jako adepti na nalezení mimozemského života?     Autor: Vladimír Pecha (15.08.2014)
Cizí planety jsou nejspíš obyvatelnější, než jsme si mysleli     Autor: Stanislav Mihulka (18.01.2015)
U nejbližší hvězdy máme kamennou planetu v obyvatelné zóně     Autor: Stanislav Mihulka (25.08.2016)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace