Meranie telesnej teploty je nepresné. Čo s tým?  
Pokiaľ nemeriate telesnú teplotu vnútri ľudského tela, často neviete, čo ste vlastne namerali - bežné merania teploty sú v skutočnosti dosť nepresné, ani odchýľky o viac, ako 1 °C nie sú zriedkavé. Ako sa postaviť k číslam, ktoré ukázal teplomer?

Klasický ortuťový teplomer sa používa jednoducho, funguje bez batérii
Klasický ortuťový teplomer sa používa jednoducho, funguje bez batérii

Zlatým štandardom pri meraní telesnej teploty je meranie pomocou termočlánku v pľúcnej tepne. Týmto meraním sa dá zistiť najsmerodatnejšia hodnota - teplota jadra ľudského tela. Používa sa však len u kriticky chorých pacientov a tento údaj býva len jedným, skôr tým menej dôležitým z viacerých meraní, ktoré sa pomocou zavedeného katétra dajú vykonať (zavedenie centrálneho katétra nie je ani jednoduché, ani úplne bezpečné). Pre každodennú prax je skoro vždy dostačujúce neinvazívne meranie teploty, ktorým sa nezisťuje teplota jadra, ale periférie ľudského tela, ktorá je o niečo chladnejšia. Malo by však byť urobené správne a vyhodnotené s vedomím možnej chyby.

 

Nie je málo pamätníkov, ktorí zažili jednoduché posudzovanie "práceschopnosti" u rodičov, vychovávateľov alebo aj školských (prípadne aj iných) lekárov: máš menej, ako 37 °C - ideš do školy, máš 37 °C a viac - môžeš ostať doma. A je zbytočné pripomínať metódy, ktoré vynaliezaví žiaci používali, aby teplota na ortuťovom teplomeri prekročila to kúzelné červené číslo 37,0 práve v deň písomky.

 

 

Podobný elektronický teplomer sa používa tiež celkom jednoducho...
Podobný elektronický teplomer sa používa tiež celkom jednoducho...

Že hranica, ktorú považuje termoregulačné centrum v hypotalame za horúčku, býva u každého človeka o niekoľko desatín stupňa iná, som už písal v inom článku (Horúčka a jej liečba). S tým súvisí fakt, že niekto sa môže cítiť zle aj pri teplote 36,9 °C a iný sa má aj s teplotou 37,5°C celkom dobre. Keď k tomu pripočítame chyby merania, zistíme, že významné nie sú nejaké desatiny, ale skôr celé stupne Celziovej stupnice. A najdôležitejšie je, ako sa cíti samotný pacient a aký je jeho celkový stav. Starí ľudia s oslabenou imunitou totiž môžu umrieť na závažnú infekciu, napríklad zápal pľuc, aj bez horúčky.

 

 

Teplota periférnych častí ľudského tela je síce nižšia, ako jeho jadra, ale podľa nej sa dá usudzovať, aká je asi hodnota teploty vnútorných častí tela. (Pritom ani tá nie je všade rovnaká - napríklad trochu teplejšie sú pracujúce svaly, alebo chladnejšia je krv, odtekajúca z pľúc pri dýchaní studeného vzduchu) Za neinvazívne meranú teplotu, ktorá sa najviac blíži teplote jadra ľudského tela, sa považuje teplota v konečníku. Ale "neinvazívnosť " merania je v tomto prípade diskutabilná - zavádzanie teplomeru do konečníka je nepríjemné a meranie, či jeho presnosť záleží na splnení viacerých podmienok: neprítomnosť stolice, žiadne poranenia alebo zápal konečníka. Dodržanie hygieny pri meraní viacerých osôb tým istým teplomerom vyžaduje procedúry, ktoré trvajú istý čas - teplomer, ktorý bol v konečníku, nestačí jednoducho opláchnuť a ponoriť do dezinfekčného roztoku, ako teplomer, ktorým sa merala teplota v ústach alebo podpazuší.

 

... ale k takémuto prístroju si radšej prečítajte aj návod na použitie.
... ale k takémuto prístroju si radšej prečítajte aj návod na použitie.

 

Protikladom sú bezkontaktné teplomery, používajúce infračervené čidlo, ktorými sa meria teplota kože, ale takéto merania sú zaťažené veľkou chybou (a to aj merania nad temporálnou tepnou pred uchom, kde by mala teplota kože byť blízka teplote krvi). Preto je snaha merať teplotu pod povrchom tela. Klasicky sa to robí meraním teploty v ústach, čo kladie zvýšené nároky na starostlivú dezinfekciu teplomera pred použitím u rôznych pacientov. Ale aj teplota na rôznych miestach ústnej dutiny kolíše v rozpätí vyše pol stupňa a je potrebná spolupráca pacienta, aby teplomer držal na správnom mieste - pod jazykom a nedýchal ústami. Ani nápad merať teplotu ušného bubienka sa bezvýhradne neosvedčil: pokiaľ meraniu nebráni ušný maz alebo zapálený zvukovod, laik si nikdy nemôže byť istý, či meria teplotu bubienka, alebo o niečo nižšiu teplotu zvukovodu. Najpraktickejší spôsob z hľadiska presnosti aj hygieny sa preto javí u nás obvyklé meranie teploty v podpazuší, kde je hrot teplomera uspokojivo izolovaný od chladného okolia správnym priložením ramena k telu.

 

Pre každé miesto merania sú hranice normálnej teploty trochu odlišné: horná hranica normálnej teploty v podpazuší je známych 37,0°C, na ušnom bubienku 37,4°C, v ústach 37,6°C, v konečníku 37,8°C a horná hranica teploty jadra ľudského tela sa udáva na 37,9°C. Pričom tieto čísla sa môžu v rôznych knihách ešte trochu líšiť. A ešte každý prístroj má svoju vlastnú chybu merania. Táto je však oproti chybe merania, ktorá vzniká nesprávnym postupom merania, vcelku zanedbateľná. Meranie teploty zvukovodu namiesto ušného bubienka, meranie na nesprávnom mieste úst (alebo po vypití chladného alebo naopak horúceho nápoja), vypadnutý teplomer z podpazušia, príliš krátke meranie, to všetko znamená odchýľku aj o celý stupeň, a nesprávne meranie kožnej teploty ešte väčšiu (aj keď chyba prístroja je tu minimálna).

 

Takže, napriek tomu, že výsledok merania telesnej teploty sa udáva na desatiny, treba ho brať s istou rezervou a ak nie je v súlade so stavom pacienta, treba merať radšej znova a dôkladne. Nakoniec, pacienti najhoršie znášajú ani nie tak samotnú vysokú teplotu, ako jej náhle zvýšenie, sprevádzané pocitom zimy, slabosťou a triaškou - zimnicou. Zvýšenú teplotu, v zhode so skutočnosťou, nameriame až potom, ako triaška prejde, takže meranie teploty sa oplatí aj opakovať.

 

Ako pri mnohých bežných a (zdanlivo) jednoduchých vyšetreniach, aj pri meraní telesnej teploty záleží na dodržaní postupu a správneho zhodnotenia nameranej hodnoty. To je dôležitá informácia pre laikov - a mali by sa nad ňou zamyslieť aj mnohí zdravotníci.

 

 

Kovová ortuť je síce netoxická (ani jej škodlivosť v starých amalgámových zubných výplniach sa nepovažuje za jednoznačne preukázanú), ale aj tak bruselskí úradníci vyprodukovali odporúčanie, aby sa osvedčené ortuťové teplomery prestali používať a väčšina štátov ho rešpektovala (Slovensko áno, ale údajne nie Nemecko alebo Česká republika). Na nemocničných oddeleniach sa potom začali súbežne (často chaoticky) používať rôzne typy teplomerov a hranica normy 37.0 °C prestala byť všeobecne platná. Niet sa čomu čudovať - pokiaľ neprišiel nejaký príkaz zhora, sestričky si starostlivo chránili posledné ortuťové teplomery, ktoré sa používajú jednoduchšie a potom ich používali súbežne s elektronickými. A zdá sa, že mnohí zdravotníci si to neuvedomil - asi sa málokde zaznamenáva, akou metódou bola teplota meraná. Do zdravotných záznamov sa tak vnášala a pravdepodobne ešte často vnáša dodatočná chyba (viď aj článok Normalizované odchýľky v medicíne). Ale keďže v svetovej odbornej literatúre sa začali objavovať články o spoľahlivosti merania telesnej teploty, o probléme sa aspoň niekde vie... a snáď sa začne riešiť časom aj na pracoviskách u nás.

 

"Nič nie je také zložité, aby sa nedalo ďalej skomplikovať." (Murphy)

Autor: Matej Čiernik
Datum: 13.09.2016
Tisk článku

Litanie k hoře - Pánková Michaela
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 98 Kč
cena: 87 Kč
Litanie k hoře
Pánková Michaela
Související články:

O podchladených a ich liečbe     Autor: Matej Čiernik (17.02.2012)
Horúčka a jej liečba     Autor: Matej Čiernik (27.05.2013)
Význam horúčky pre organizmus človeka     Autor: Matej Čiernik (01.06.2013)



Diskuze:

Rtuť

Petr Beznadějný,2016-09-16 11:08:55

Jako dítě jsem měl klukovský nápad ovlivnit měření teploty v hrnku horkého čaje. Štěstí, že jsem nebyl natolik iniciativní a nejal se problém s prasklým teploměrem v čaji řešit sám. Rtuť do domácnosti nepatří.

Odpovědět


Re: Rtuť

Milan Krnic,2016-09-17 23:06:54

Já zase v dětství např. experimentoval s elektřinou. Analogicky tedy např. elektřina do domácností nepatří.

Odpovědět

lihový teploměr

Jiří Novák,2016-09-14 22:40:34

A proč se nepoužívají lihové teploměry, jaké máme pro měření venkovní teploty? Rozsah naprosto dostačuje a rozbitý teploměr kromě těch pár střepů je naprosto bezpečný...

Odpovědět


Re: lihový teploměr

Vojta Ondříček,2016-09-15 00:26:44

Líh je moc lehký a nedá se pořádně sklepat, nebo setřepat, respektivně je to dřina a zabere spoustu času.
Lékařský teploměr, jak známo, ukazuje maximální teplotu, které je vystaven. Před opětovném použití je nutno rtuťový "sloupec" v kapiláře střepat dolů.

Odpovědět


Re: Re: lihový teploměr

Vojtěch Kocián,2016-09-15 07:20:02

Ještě existují lihortuťové teploměry, kde pracovním médiem je líh a rtuť tvoří jen "ucpávku" v kapiláře ukazující aktuální teplotu. Používá (nebo spíš používalo) se to v maximominimálních teploměrech, kde nad rtuťovou ucpávkou byla ocelová jehla, kterou rtuť dostrkala do maximální (nebo v druhém sloupci do minimální) hodnoty a pak se musela sklepat nebo stáhnout magnetem.
Výhodou pro takto koncipované lékařské teploměry by bylo minimální množství rtuti v řádu desetin miligramu a možná by se dal použít i jiný materiál. Nevýhodou je mnohem větší náročnost výroby, kde by bylo potřeba zajistit třeba i to, aby ucpávka nepropadla při pokojové a nižší teplotě dolů do baňky (u venkovních teploměrů je rozsah teplot takový, že to nehrozí). A také to není uživatelsky tak jednoduché jako pouhé sklepání - jehla se nesmí do ucpávky zabořit, protože je nadnášena primárně povrchovým napětím.

Odpovědět

Hg

Josef Jindra,2016-09-13 14:15:28

Zákaz rtuťových teploměrů pokládám za jeden z největších úletů enviromentalistů.

Odpovědět


Re: Hg

Milan Krnic,2016-09-13 15:10:12

To nás je více. Ono moderní pojetí ekologie (kapitalisticky) vede k rozsáhlým ekologickým škodám (nadprodukce spotřebních věcí), ale to nic, hlavní je, že se mám(e) dobře.

Odpovědět


Re: Hg

Antonín Lejsek,2016-09-14 02:17:03

Já to zase pokládám za velice rozumné. Rtuťový teploměr je křehká věc, taky jsem jeden lékařský teploměr rozbil. A rtuťové výpary jsou hodně jedovaté. Negativní zdravotní dopady začínají už při dlouhodobé expozici 1ug rtuti na m3 vzduchu. Zatoulaná kulička o průměru půl milimetru má asi 1g, vzduch v pokoji o 50m3 tak dokáže kontaminovat 20000x. Pokud lidi nejsou tak rozumní, aby zlikvidovali koberec případně další věci, kam se to mohlo dostat, a to většinou nejsou, tak je lépe, aby v domácnosti rtuťové teploměry nebyly. V nemocnici je to otázka, ale myslím, že dnes už jsou lepší alternativy. Dostatečně kvalitní elektronické teploměry měří rychleji a přesněji.

Odpovědět


Re: Re: Hg

Jarda Votruba,2016-09-14 06:58:05

rtut jde nejlépe uklidit koštátkem a lopatkou. Navíc páry rtuti se drží u země.

Odpovědět


Re: Re: Hg

Vojtěch Kocián,2016-09-14 08:03:38

Kulička rtuti o průměru 0,5 mm váží méně než 1 miligram (0,886 mg). Asi jste myslel půl centimetru. Pokud by se někam zakutálel celý obsah rtuti v lékařském teploměru (tuším něco mezi jedním a dvěma gramy), byl by to problém s dlouhodobou expozicí, ale jak už bylo psáno, není problém rtuť uklidit a zavřít do skleničky, než zjistím, kde se dá bezpečně odevzdat.
Problém je spíš v tom, že skleněné teploměry jsou opravdu křehké a rozbíjejí se často. Nedávno mi bratr říkal, že potřebuje nový teploměr a já mu nabídl jeden rtuťový ze svých skromných zásob (mám dva). Na to mi odpověděl, že za tu krátkou dobu, co mají děti, už rozbili tři, takže jsem si ve všeobecném zájmu raději oba své ponechal.

Odpovědět


Re: Re: Re: Hg

Antonín Lejsek,2016-09-14 13:00:15

Máte samozřejmě pravdu, spočítal jsem to blbě, tímto se omlouvám. Pak už to vychází jenom 20x, to už není tak strašné. Celý obsah teploměru se asi neztratí, ale malé rozprsklé kuličky se dohledat nemusí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Hg

Vojta Ondříček,2016-09-14 14:46:26

Chybička se vloudí.

Přesto bych to nebezpečí par Hg nepodceňoval. Za prvé to nemusí být jen jedna kapička, za druhé to může být v místnosti s 25m³, za třetí to může být v zimě, kdy se to neodvětrá tak rychle a za čtvrté je rozbití teploměru zatajeno.

Odpovědět

Přesnost měření

Alexandr Kostka,2016-09-13 13:30:17

Plus bych dodal, že přesnost měření značně ovlivňuje kvalita teploměru. U Rtuťových to bylo jisté, ale ty jsou už kolik let zakázané.. Ale strašná spousta lidí (a bohužel i lékřských zařízení) jede v nejlevnějším čínském digitálním spotřebáku. Kde je přesnost +-1c ještě docela dobrá. Byl o tom i článeček tuším na idnes, jak si lékaři stěžují, že digitály měří podle nálady. A na konci zmínili, že mají ty nejhorší šunty za stovku... (slušný pro laboratorní využití jsem platil 700 holt..)

Odpovědět


Re: Přesnost měření

Vojta Ondříček,2016-09-13 15:21:54

Sériový výrobek je nutno pravidelně kalibrovat (přezkoušet a nastavit). Měření tělesné teploty je jen doplňující metodou diagnostiky. V domácnosti je v použitití jeden a týž teploměr a rozhodující je tedy relativní hodnota.
Klasické rtuťové teploměry tuto nectnost neměly, ale zase nechtěným rozbitím kontaminovaly okolí jedovatým kovem.

Odpovědět


Re: Re: Přesnost měření

Jozef Vyskočil,2016-09-13 21:57:01

Kalibrovanie je potrebné aj u ortuťových teplomerov, tak ako u každého meradla. Záleží len na tom akou metodikou chceme merať a akú neistotu merania požadujeme. Kúzlo ortuťových teplomerov je v tom, že sú len zo skla a ortuti a takmer sa na nich nemá čo pokaziť. Neviem, či sa im v tom elektronické teplomery môžu rovnať.

Odpovědět


Re: Re: Re: Přesnost měření

Vojta Ondříček,2016-09-14 02:25:14

Těch výhod rtuťových teploměrů je víc, třeba to, že nepotřebují baterku, že jim nevadí voda (vlhkost), že fungujjí spolehlivě desetiletí a možná i déle (až do rozbití). Jo a taky, když si člověk chce třeba po letech nepoužívání změřit teplotu, tak ten elektronickej zaručeně nebude fungovat.

Co se týče přesnosti se dají i ty elektronické vyrobit s odpovídající kvalitou, jen stojí podstatně víc. No a ještě je tu odečítání hodnoty, to je u elektronických jaksi snadnější.

A ten teploměr, který také mám, ohlásí naměřenou hodnotu hlasem, takže nemusím v noci rozsvěcet a hledat brýle. No a teplota je změřena během několika sekund. U klasického teploměru se mi už stalo, že jsem usnul a když vypad z podpaží, tak jsem ho zaleh. Zkrátka má každý ten systém jak plusy, tak mínusy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Přesnost měření

Milan Krnic,2016-09-17 23:04:44

Souhlasím.
Jen co se týče nebezpečnosti, pak ta vzniká zejména v důsledku nehod, a tedy to nelze započítávat (myslím tím, že riziko při nehodách je snad všude, ovšem to neznamená, že jsou ty věci špatné)

Odpovědět


Re: Re: Přesnost měření

Radoslav Porizek,2016-09-21 03:44:41

Prd nekalibrovany, ukazuje zakazdym inu teplotu.

Bol som nedavno chory, ked teplota mi prudko lietala hore dole, pricom som ju necitil pocitovo.
Tak som otestoval teplomer Hartman (co asi nebude s kategorie lacnych cinskych vyrobkov).
Neslo o zlu kalibraciu, on pri kazdom merani nameral inu teplotu, chyba snad bola aj +/- 1'C/
K pouzitelnemu vysledku som sa dopracovaval po serii viacerych merani trvajucich tak stvrthodinu.

Ak viete niekto poradit PRESNY elektricky teplomer, sem s nim (hoc aj nezkalibrovany) Za usny som vyhodil vyse 1000 korun, ale tym sa tiez neda zmerat teplota tak spolahlivo ako ortutakom (vid. bubienok , zvukovod a maz v clanku)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni