Umírající obr V Hydrae odpaluje kusy plazmatu velikosti Marsu  
Nejde o finálního bosse z retro gamesy, i když by taková hra jistě stála za to. S hvězdným systémem V Hydrae se vesmír zase jednou překonal. Jeden by se skoro bál, co Hubbleův teleskop najde příště?

 

Červený obr s plazmovým dělem. Kredit: NASA, ESA, and A. Feild (STScI).
Červený obr s plazmovým dělem. Kredit: NASA, ESA, and A. Feild (STScI).

Pokud jste si náhodou ještě mysleli, že ve vesmíru není možné úplně všechno, tak jste neviděli systém V Hydrae. Stručně řečeno, je to unikát. Naprosto podivuhodného jevu si všiml starý dobrý Hubbleův vesmírný dalekohled. Překvapení astronomové objevili hvězdný systém s umírajícím obrem, který odpaluje extrémně žhavé plazmové střely s hmotou asi dvojnásobku Marsu a teplotou dvojnásobku teploty na povrchu Slunce. Střely se řítí vesmírem tak rychle, že by vzdálenost mezí Zemí a Měsícem překonaly za půlhodinu.

Raghvendra Sahai (vpravo). Kredit: B. G. Andersson
Raghvendra Sahai (vpravo). Kredit: B. G. Andersson


Hvězdný systém V Hydrae, o němž je řeč, je od nás vzdálený 1 200 světelných let. Plazmové střely v systému odpaluje červený obr, který je už na konci své hvězdné kariéry. Šéf výzkumného týmu Raghvendra Sahai z Laboratoře tryskového pohonu NASA v kalifornské Pasadeně se svými kolegy odhaduje, že obr už přišel zhruba o polovinu své původní hmoty. Jak se říká, každá legrace něco stojí. 

Asi nemusíme pochybovat, že červený obr vystřelující kusy plazmatu velikosti planet, své objevitele šokoval. Jak ale něco takového mohlo vzniknout? Sahai a spol. to tipují na hvězdného partnera, který není vidět, ale přitom nejspíš hraje v odpalování klíčovou roli. Podle téhle teorie se společník kolem červeného obra pohybuje na eliptické dráze a každých 8,5 let se dostane do bezprostřední blízkosti umírající hvězdy. A děje se to už asi 400 let. Jakmile pronikne do svrchních vrstev atmosféry obra, tak z ní vytrhne pořádně velký kus. Takto získaný materiál začne pořádnou rychlostí rotovat v akrečním disku kolem hvězdného společníka, z nehož se stane odpalovací rampa pro nesmírně rychlé plazmové střely. Pozoruhodné je, že tahle odpalovací rampa neodpaluje plazma vždy stejným směrem. Viníkem je zřejmě kolísání akrečního disku, který je ale celkově velmi stabilní, když zvládne vystřelovat tak velké objemy plazmatu stovky let.

Kompletní scénář odpalování plazmových střel v systému V Hydrae. Kredit: NASA
Kompletní scénář odpalování plazmových střel v systému V Hydrae. Kredit: NASA


V soustavě V Hydrae vlastně pozorujeme zrod planetární mlhoviny, i když poněkud extrémního ražení. Je to vůbec poprvé, co něco podobného vidíme přímo v akci. Vystřelované plazma zřejmě vykreslí krásnou planetární mlhovinu, která vznikne kolem bývalého červeného obra. Podle Sahaie máme velké štěstí, protože takové dramatické jevy se zřejmě odehrávají jenom pár století, a pak show skončí. V časových měřítcích vesmíru je to jenom takový mžik, ale my jsme se teď stali jeho svědky.

Stavba spektrografu STIS. Kredit: NASA.
Stavba spektrografu STIS. Kredit: NASA.


Badatelé pozorovali systém V Hydrae se spektrografem Space Telescope Imaging Spectrograph (STIS) na Hubbleově vesmírném dalekohledu vlastně docela dlouho. Nejprve v letech 2002 až 2004, a pak v letech 2011 až 2013. Ze získaných dat zmapovali pohyb vystřeleného plazmatu. Vystopovali je až ve vzdálenosti 60 miliard kilometrů od červeného obra, což je zhruba osminásobek vzdálenosti Kuiperova pásu od Slunce ve Sluneční soustavě. Jak se plazmové střely vzdalují dál a dál od červeného obra, tak postupně chladnou a přestávají být zřetelné v oblasti viditelného záření. Pozorování na submilimetrových vlnových délkách se soustavou Submillimeter Array na Havaji z roku 2004 ale odhalila v okolí V Hydrae zvláštní zamotané struktury, které podle všeho jsou pozůstatkem plazmových střel, odpálených červeným obrem asi před 400 lety.

Sahai a jeho tým hodlají podivuhodný systém V Hydrae i nadále sledovat Hubbleovým vesmírným dalekohledem. Svoji zatím poslední plazmovou střelu odpálil v roce 2011. Také by rádi nasadili chilskou soustavu ALMA, se kterou v systému prostudují vychladlé kusy plazmatu na milimetrových vlnových délkách. 


Literatura
NASA's Goddard Space Flight Center 6. 10. 2016.

Datum: 08.10.2016
Tisk článku

Hvězdy dalekohledem - Dušek Jiří, Píšala Jan
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 300 Kč
cena: 267 Kč
Hvězdy dalekohledem
Dušek Jiří, Píšala Jan
Související články:

Hubble pozoroval disk hmoty kolem kvasaru     Autor: Stanislav Mihulka (04.12.2011)
Dramatické proudy plynu v čerstvé hvězdné soustavě     Autor: Stanislav Mihulka (05.01.2013)
Záhadné vlny v protoplanetárním disku blízké hvězdy     Autor: Stanislav Mihulka (13.10.2015)



Diskuze:

SG-1 v akci

Michal Lichvár,2016-10-12 17:09:13

:)
a tipujem to na Samanthu Carter, kto iny vie na pockanie odpalit supernovu :)

Odpovědět

Mluvnický rod

milan řípa, Ustav fyziky plazmatu,2016-10-11 09:56:15

Upoutavka:
Umírající obr V Hydrae odpaluje kusy plazmy velikosti Marsu
Ionizovany plyn - plazma - je rodu středního, jak je správně uvedeno výše!

Odpovědět

Námět

Ivan Čech,2016-10-10 22:35:15

Každopádně s češtinou je legrace. Chtělo by to nahodit něco z této, nebo podobné oblasti. Např. v minulém tisíciletí vyšla zajímavá publikace pojednávající o původu jazyků. Byl to překlad z ruštiny. Tak by bylo zajímavé co se nového od té doby vyzkoumalo. Tož, kdo má chuť něco vyhledat, sem s tím.

Odpovědět

V Hydrae.

Vlastislav Výprachtický,2016-10-08 13:24:36

Při zvětšení obr.č.3 je znatelná rotace plazmatu před odtržením chladnějšího útvaru od systému. Lokální rotaci asi těžko způsobil neurčený hvězdný partner, spíše došlo k dopadu cizího velkého tělesa, k narušení elektromagnetických polí a postupnému vyvrhování nepřijaté hmoty.

Odpovědět


Re: V Hydrae.

Milan Krnic,2016-10-08 13:32:21

Možná vás zklamu, ale to není live foto ala National Geographic.

Odpovědět

Věra Václavíková,2016-10-08 11:53:59

To by pak badatelé lingvistiky dělali?

Odpovědět

plazma - podruhé

Jaroslav Kousal,2016-10-08 11:26:27

Děkuji autorovi za reflektování mé poznámky, leč...
fyz.:
1.p. plazma - 2.p. plazmatu - 3.p. plazmatu - 4.p. plazma - 5.p. plazma - 6.p. plazmatu - 7.p. plazmatem
Takže ne "obr vystřelující kusy plazma", ale obr "vystřelující kusy plazmatu". Atd.
Omlouvám se, že autorovi kazím sobotní dopoledne :)

Odpovědět


Re: plazma - podruhé

Vojta Matoušek,2016-10-08 11:49:27

Já jsem spíš názoru, že jako cizí slovo, byť počeštěné, by se mělo nechat jako cizí a ne se na něj snažit napasovat pravidla jazykozpytců.

Odpovědět


Re: Re: plazma - podruhé

Jaroslav Kousal,2016-10-08 12:00:31

To není práce jazykozpytců, to je reálný stav živého odborného jazyka.
(Ale asi to sem nepatří, měli by nás smazat.)

Odpovědět


Re: Re: Re: plazma - podruhé

Milan Krnic,2016-10-08 13:29:30

Klasika. Čtyři plus dva je 7 nebo jsou 7?
(trochu na vysvětlenou: kdo ví, co ta hvězda vůbec střílí)

Odpovědět


Re: plazma - podruhé

Tomáš Štec,2016-10-08 23:12:34

Len doplním, že som kdesi videl, že (v češtine) „ta plazma“ je plazmový televízor, „to plazma“ je skupenstvo hmoty. Takže pokiaľ miestni obyvatelia nezahadzujú fakt VEĽKÉ televízory, tak by sa asi patrilo používať to takto.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace