Nový dron je napájen bezdrátovým přenosem energie přímo za letu  
Létání a bez baterií? Nikola Tesla by měl jistě z bezdrátového dronu radost

 

První dron světa na bezdrátový pohon (jen pár cm nad plošinou, která není moc dobře vidět). Kredit: Imperial College London.
První dron světa na bezdrátový pohon (jen pár cm nad plošinou, která není moc dobře vidět). Kredit: Imperial College London.

Baterie jsou prokletím dnešní doby – a hlavně dronů. Většina multikoptér na baterie vydrží ve vzduchu maximálně 30 minut. Pokud by nějaký úkol trval déle, tak to takové drony nezvládnou. V zásadě je sice možné dron připojit elektrickým kabelem do zástrčky, ale asi každý tuší, že takový dron si moc nezalétá. Vědci Královské univerzity v Londýně proto navrhli další řešení a je to pozoruhodný nápad. Bezdrátově přenášejí energii přímo do letícího dronu.

 

 

Samer Aldhaher. Kredit: Imperial College London.
Samer Aldhaher. Kredit: Imperial College London.


Badatelé začali vykucháním standardní mini kvadrikoptéry. Vyjmuli z ní baterii, kterou nahradili měděnou cívkou a také vyměnili elektroniku kvadrikoptéry. Pak postavili plošinu k přenosu energie, která vytváří magnetické pole. Když se jejich dron nachází v blízkosti plošiny, tak jeho měděná cívka v magnetickém poli plošiny produkuje střídavý elektrický proud. Elektronika dronu pak zařídí konverzi střídavého elektrického proudu na stejnosměrný, kterým pak dron pohání svůj let.

 

 

Dobíjecí stanice pro drony by se mohly objevit na elektrických vedeních. Kredit: Imperial College London.
Dobíjecí stanice pro drony by se mohly objevit na elektrických vedeních. Kredit: Imperial College London.

Princip bezdrátového přenosu energie samozřejmě není úplně nový. S technologií induktivní vazby (anglicky inductive coupling) si hrál už Nikola Tesla před více než 100 lety. Podle týmu Královské univerzity v Londýně je to prý ale poprvé, kdy někdo použil tento bezdrátový přenos při konstrukci létajícího zařízení. Momentálně sice lze tímto způsobem pohánět drony jen do vzdálenosti 10 centimetrů, takže si zalétají ještě méně, než kdyby měly elektrický kabel, ale začátky prostě bývají těžké. Badatelé si věří, že tuhle vzdálenost časem podstatně zvětší. Zatím to jsou jenom experimenty, ale do roka by prý mohli udělat komerční dostupný produkt.

 

 

Bezdrátově poháněné drony by se pěkně uplatnily i v průzkumu cizích světů. Kredit: Imperial College London.
Bezdrátově poháněné drony by se pěkně uplatnily i v průzkumu cizích světů. Kredit: Imperial College London.

Vedoucí výzkumu Samer Aldhaher prohlásil, že by se bezdrátově poháněné drony mohly výborně uplatnit v celé řadě situací. K jejich dobíjení mohou sloužit jednoduché stanice na elektrických vedeních nebo třeba univerzální mobilní stanice v podobě autonomních vozidel, které by zásobovaly energií autonomní stroje ve vzduchu, na zemi a třeba i ve vodě. Drony už dnes létají ve velice rozmanitých aplikacích a jejich využívání dramaticky roste. Pokud by se zbavily nesmírně otravné závislosti na bateriích, možnosti jejich použití by se ještě znásobily. Po bezdrátově poháněných dronech nadšeně sáhnou vojáci, záchranáři, hasiči, vědci, zemědělci, kosmičtí inženýři a jistě i mnozí další.

 

 

Možná se dočkáme i univerzálních dobíjecích vozidel pro drony a autonomní vozítka. Kredit: Imperial College London.
Možná se dočkáme i univerzálních dobíjecích vozidel pro drony a autonomní vozítka. Kredit: Imperial College London.


Ve hře jsou i další možné varianty takové technologie. Drony by přece jenom mohly mít baterie, ale ty by byly po vyčerpání většiny energie dobíjené bezdrátovým přenosem energie přímo za letu. To by dronům umožnilo být ve vzduchu neustále, nebo alespoň po dlouhou dobu, bez nutnosti přistání. Stejně tak si lze představit, že vzniknout drony, které nebudou bezdrátově energii přijímat, nýbrž vysílat. Takové drony by mohly obsluhovat například obtížně dostupné senzory v prostředí nebo na lidmi vytvořených konstrukcích. Anebo by to mohly být elektrické verze tankovacích letadel, a bezdrátově by doplňovaly energii jiným dronům. Podobný projekt se objevil už před pár lety, kdy tým Univerzit Nebrasky v Lincolnu postavil kvadrikoptéru, která funguje jako létající vysílač bezdrátové energie.

Video:  Flying drone wirelessly powered

 

Video:  Wirelessly powered drone by GET - 1 hour test flight


Literatura
Imperial College London 20. 10. 2016.

Datum: 22.10.2016
Tisk článku

Související články:

Inteligence Switft poráží světové šampiony v rychlostních závodech dronů     Autor: Stanislav Mihulka (06.09.2023)



Diskuze:

V Plzni jsou už mnohem dál..

Jan Sladký,2016-10-31 17:26:48

http://plzen.idnes.cz/bezdratovy-prenos-energie-univerzita-rice-f2h-/plzen-zpravy.aspx?c=A160429_114417_plzen-zpravy_pp

Odpovědět


Re: V Plzni jsou už mnohem dál..

Josef Hrncirik,2016-10-31 18:51:38

O půl stopy.

Odpovědět


Re: Re: V Plzni jsou už mnohem dál..

Jan Sladký,2016-11-01 08:08:20

furt je 2,5krát větší vzdálenost.. škoda, že se o tom tady nepíše, myslím že by to stálo za zmínku

Odpovědět


Re: Re: Re: V Plzni jsou už mnohem dál..

Josef Hrncirik,2016-11-01 14:52:27

Inteligentní drony neinteligentního nepřítele se bezostyšně napíchávají na silová i sdělovací vedení a tváří se jako vrány či vlaštovky.

Odpovědět

blbost

Jiří Petráš,2016-10-23 19:23:17

je úplná blbost o tom psát když jde o 10 cm, to je pro dron úplně na prd a vůbec to neznamená že by tušili jak to vyřešit na větší vzdálenosti pomocí indukce. to let lidí na Mars je naplánovaný víc reálně. zatím je pro drony reálnější dobíjení laserem sledujícím dron nebo na menší vzdálenosti možná účinnější LED + optika. nebo po něm střílet nabité baterie a on by je chytal a vracel vybité :-D to by nějaký robot mohl zvládnout a asi je to reálnější vyrobit než indukci na letové vzdálenosti.

Odpovědět


Re: blbost

Jiří Petráš,2016-10-23 19:31:45

a nebo místo střílení baterií, by byl druhý dron který by je prvnímu dopravoval. na zemi by automat měnil baterie v nabíječce, dron 2 by je dopravoval dronu 1, nasadil do jednoho z několika konektorů, vzal vybitou a předal nabíječce :-)

Odpovědět


Re: Re: blbost

Josef Hrncirik,2016-10-25 06:07:06

Imperial College London se úspěšně zkolonizovala

Odpovědět

Proč ne?

Jiří Pospíšil,2016-10-23 03:42:19

Když to zvládly hrnce a kartáčky na zuby, tak proč ne drony?

Odpovědět


Re: Proč ne?

Vojta Ondříček,2016-10-23 11:37:33

Hrnce to zvládly na distanci 10mm, u zubních kartáčků to bude podobné. Podstatně lépe je na tom provoz satelitní televize dodávající energii do antény přijímače na vzdálenost 36 tisíc kilometrů a rekord drží Slunce předávající energii na vzdálenost 150 milionů kilometrů (vis oblet letadla na sluneční pohon kolem světa).

I automobily by mohly "tankovat" bezdrátově a za jízdy na hladké silnici (ten požadavek vylučuje D1).

Odpovědět


Re: Re: Proč ne?

Jiří Petráš,2016-10-23 19:07:13

satelit bych vynechal, když to neutáhne jeho elektroniku a je to pro ní jen signál.

Odpovědět


Re: Re: Proč ne?

David Šigut,2016-10-31 10:01:43

Pokud vím tak tomu letadlu vždy na zemi dobili akumulátory takže to nebyl čistý let na solární panely.

Odpovědět

...

Jozef Vyskočil,2016-10-22 21:08:15

Niektorí ľudia sa dobíjajú objatím stromu.

Odpovědět


Re: ...

Josef Hrncirik,2016-10-22 21:47:14

Na obr. 3
Dron kličkuje mezi dráty a stožáry.
Energii nasísá letem nad nabíjecími stanicemi napájenými z 1 drátu s maximálním tahovým napětím.
Na drátu může unavený dron i přistát, krokové napětí se musí v nabíjecí stanici velmi zesílit a proto není nebezpečné.
Vysílaná energie se částečně recykluje ve stožárech a souběžných vodičích.

Odpovědět

Za Do slabé bouřky by mohly přidávat blesky

Josef Hrncirik,2016-10-22 19:46:01

Odpovědět

To je ono. Zamířit na dron výkon Temelínu a přehřát mu baterie.

Josef Hrncirik,2016-10-22 19:42:12

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz