Neandrtálcům nebylo hůř než eskymákům  
Neandrtálci patří k nejzáhadnějším zástupcům rodu Homo. Dlouho jsme si je představovali jako chudinky živořící na pokraji zániku. Tento názor se zdá ve světle nových objevů neudržitelný.


Neandrtálci byli pořádní pořezové. Mnozí vážili bezmála metrák a zdá se, že většinu živé hmotnosti měli ve svalech a kostech. Do kapsy by nás strčili nejen fyzickou zdatností, ale i velikostí mozkovny. Své notně pošramocené ego si my, zástupci druhu Homo sapiens, léčíme tvrzením, že neandrtálci vlastně neměli vzhledem k robustním postavám mozky až tak velké a že na velikosti mozku zase až tolik nezáleží. Neandrtálci se objevili zřejmě před 200 tisíci lety a z euroasijského prostoru zmizeli za celkem nejasných okolností před 23 000 roky. I když jejich „sešup“ je patrný mnohem dříve a nápadně koliduje v příchodem našich přímých předků náležejících k druhu Homo  sapiens. Ti se do Evropy navalili zhruba před 40 000 roky.
Zatím jsem si představovali život neandrtálců jako nepřetržitý boj o přežití v neuvěřitelně krutém klimatu ledových dob. Svůj balanc na evoluční hraně neandrtálci nakonec neustáli. Domníváme se, že tomu tak bylo proto, že nebyli technologicky tak vyspělí, jako nově příchozí lidé druhu Homo sapiens.
Americká antropoložka Debbie Guatelli-Steinbergová z Ohio State University věnovala posledních deset let výzkumu zubní skloviny neandrtálců a došla k závěru, že neandrtálcům zase nebylo tak zle. Při růstu zubu zanechá období nedostatku na jeho sklovině neklamnou stopu a Guatelli-Steinbergová po těchto „svědectvích časů bídy“ pátrala. Našla jich habaděj. Neandrtálci tedy určitě neměli na růžích ustláno. Jenže americká antropoložka chtěla vědět, jak moc pravěcí neandrtálci strádali. Porovnala proto defekty ve sklovině jejich zubů s obdobnými defekty na zubech eskymáků, kteří žili před 2 500 lety na Aljašce. Ukázalo se, že eskymáci jako zástupci „schopnějších“ lidí druhu Homo sapiens trpěli stejným nedostatkem, jaký o mnoho tisíciletí dříve sužoval i neandrtálce. Lidé druhu Homo sapeins si nedokázali ve srovnatelných podmínkách zajistit o mnoho lepší životní podmínky. Obě populace procházely opakovaně obdobími hladu, která trvala zhruba tři měsíce. Jestli na tom byl někdo přeci jen hůř, pak to byli spíše eskymáci než neandrtálci. Jejich hladovění se táhlo o něco málo déle než „hubené dny“ neandrtálců. Guatelli-Steinbergová se nyní připravuje na to, že prověří stejným způsobem i zuby lidí druhu Homo  sapiens, kteří byli současníky neandrtálců v pravěké Evropě. Chce vědět, jestli na tom byli naši předci skutečně o tolik lépe než neandrtálci.

Guatelli-Steinberg


Doktorka Guatelli-Steinbergová v pilné práci. Tentokrát se moří se zuby starými 3 miliony let nalezenými v Etiopii.

Guatelli Steinberg


A ještě jednou – tentokrát při přednášce pro studenty.

Neandrtalci


Neandrtálci neměli podle paní doktorky Guatelli-Steinbergové na růžích ustláno…

eskymáci


… ale nevedli si za krutých podmínek doby ledové hůře než eskymáci.

Pramen: Ohio State University, Journal of Human Evolution

Datum: 06.09.2004 03:53
Tisk článku

Sapiens - Harari Yuval Noah
 
 
cena původní: 419 Kč
cena: 348 Kč
Sapiens
Harari Yuval Noah

Diskuze:

HNNUS

¨Pavel,2007-05-31 17:29:15

Je to velmi des zbes tak ces

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace