Strava a životní styl Evropanů před 1,2 miliony let  
Analýza zubního povlaku stoličky hominina toho na naše předky hodně prozradila. Dokonce i to, že si v mezizubí šťárali párátkem.
Karen Hardy, profesorka na Universtät Autónoma de Barcelona. (Kredit foto: University of York)
Karen Hardy, profesorka na Universtät Autónoma de Barcelona. (Kredit foto: University of York)

Za nejstarší pozůstatky Evropanů se považují  kosterní nálezy z Atapuerca - komplexu krasových jeskyň na severu Španělska. Tým domácích výzkumníků za pomoci britských a australských kolegů, pod vedením Španělky Karen Hardy, vyjmul z pozůstatků spodní čelisti hominina s odhadovaným stářím 1,2 milionů let, stoličku.

Za objevení komplexu Atapuerca vděčíme stavbě železnice.
Za objevení komplexu Atapuerca vděčíme stavbě železnice.

Rozřízl ji a podrobili mnoha testům včetně rozboru povlaku, který ulpěl v prohlubních, kde zub přehází v kořeny a časem zkameněl.

 

Zubní kámen vydal svědectví o vyvážené stravě z masa a škrobnatých potravin. Obojí tehdejší obyvatelé jeskyní jedli syrové. Zbytky dřevnatého vlákna vědci vysvětlují tím, že už tehdy se dřívka používala jako párátka. Takovému závěru nasvědčuje už dřívější nález něčeho podobného na lebce neandrtálce. Ten byl ale ve srovnání s nynějším aktérem, mladíček, zoubky si dřívkem pulíroval, tak jako my dnes kartáčkem, až před 49 tisíci lety.

 

Pohled na probíhající vykopávky v jedné z lokalit  Atapuerca (Kredit: Mario Modesto Mata)
Pohled na probíhající vykopávky v jedné z lokalit Atapuerca (Kredit: Mario Modesto Mata)

Mikroskopová analýza v povlaku zubu zkamenělých škrobových zrn naznačuje, že už tehdy, před více než milionem let, byla travní semena běžnou součástí tehdejší stravy. Kromě toho se v zubním kameni uchovala i pylová zrna jehličnanu. Z toho lze usoudit, že náš hominin žil v blízkosti lesa.

 

Mikrofosilie škrobových zrn a pylu jehličnanu, vlákna dřeviny a zbytku masité tkáně z povlaku zkoumaného zubu, si lze prohlédnout zde.
Mikrofosilie škrobových zrn a pylu jehličnanu, vlákna dřeviny a zbytku masité tkáně z povlaku zkoumaného zubu, si lze prohlédnout zde.

Z toho, že škrobová zrna jsou celá a že málo degradovaná jsou i vlákna dalších zbytků potravy, svědčí o tom, že naši vzdálení příbuzní v té době  ještě nevěděli, jak používat oheň k vaření.

Škrobová zrna z vícero rostlin ale dokládají, že i když neznali hrnce, stravu měli pestrou. Na zubech jim proces fosilizace zakonzervoval i křídlo jakéhosi  hmyzu, nejspíš motýla.


Literatura

Karen Hardy et al.:

Diet and environment 1.2 million years ago revealed through analysis of dental calculus from Europe's oldest hominin at Sima del Elefante, Spain.
The Science of Nature (2016).

DOI: 10.1007/s00114-016-1420-x

Autor: Josef Pazdera
Datum: 28.12.2016
Tisk článku

Kameny, minerály, fosilie - Rüterová Martina
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 189 Kč
cena: 160 Kč
Kameny, minerály, fosilie
Rüterová Martina
Související články:

Je středomoří kolébkou hominidů?     Autor: Dagmar Gregorová (03.06.2009)
Nejstarší lidská DNA z Jámy kostí     Autor: Stanislav Mihulka (05.12.2013)
Geny po neandertálcích nám škodí     Autor: Josef Pazdera (09.01.2016)
Co prozradil nejstarší genom z lidské linie?     Autor: Stanislav Mihulka (20.03.2016)



Diskuze:

Zdeněk Syk,2017-01-03 17:36:36

pravdou je, že nějaká macatá v bílé krajce se mi taky ukazuje, ale opravdu mě to nevyrušuje. dokonce jsem se přistihl, že na nové stránce kontroluji, jestli tam na mě čeká :)

Odpovědět

Vy STE ale chytrej,

Josef Blecha,2016-12-31 23:03:07

pane vachmajstr ...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace